Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Tohle je celkem komplikovaný problém... Každému prostě vyhovuje něco jiného a na škole se prostě drží starého, dobrého, léty osvědčeného modelu...
Prostě bych to následoval.. Na ČVUT to máme asi lepší, jelikož je více termínů na zkoušku v jednom týdnu.. v nižších ročnících, co si vzpomínám, měl předmět termín někdy i co den... ale to byla matika, kterou měli všichni povinně=mraky studentů.
Studoval jsem i v cizině, kde prostě byly jen dva termíny na zkoušku, fakticky jen jeden a druhý byl, když ti ten první nesedl.. Trochu se mi to tím tenkrát zkomplikovalo, když jsem měl více předmětů a rázem jsem měl příliš blízko i termíny zkoušek.. ale to je vždycky riziko, když studuješ nad rámec....
Takže moje rada :) asi žádná není... :) Dle mého názoru, by byla konzultace s vyučujícím a ústně se domluvit na termíny vždy pro více studentů... Prostě to co by vyhovovalo většině..
No, původní myšlenka byla jednoduchá. Každý student (skoro) nadává na zkouškové období. Jak problém se zkouškovým obdobím zrušit? Nejjednodušším způsobem. Prostě zrušit, studenti nebudou mít na co nadávat, tudíž jim nezbude, než být spokojení.
Ale když už mám to řešení vymyslet i do technických detailů, jako kam se zkouškami, no tak samozřejmě do semestru. Stejně jako si stěžují studenti, učitelé nemají rádi, když se jim studenti neučí průběžně. Mimo to, spoustu lidí se buď učí den dopředu, pak zkouškové nepotřebují, nebo to za zkouškové stejně nestihnou, tak chodí na zkoušky v průběhu semestru.
Také je zde spousta předmětů, kde stejně nikdo nechodí na přednášky a pak se to jen naučí a jde na zkoušku. Taková zkouška by mohla být bez dané přednášky a řekněme první termín už v říjnu, aby se toho člověk mohl zbavit, než bude dělat ty zkoušky, na které je přednáška potřeba. Šlo by to tak rovnoměrně rozložit po semestru, na některé předměty by mohl být jiný povinný počet zkoušek (místo analýzy v zimním a v letním semestru třeba 3 nebo 4, trochu průběžněji rozdělit, aby každý student věděl, co se učit musí a co už je zcela zbytečné).
Pri odporúčaných 60 kreditoch za rok (čo je 30 za semester) a väčšine predmetov za tri kredity to vychádza až na tých 9 skúšok. (chceme ostro viac ako 30 a máme dva predmety za 5 kreditov -> potrebujeme 7 ďalších predmetov za 3 kredity).
Nevidel bych to tak kriticky. Krome stredne obtiznych predmetu (na ne jsem se vetsinou ucil tak tyden) byly ve studijnich planech i velmi lehke predmety, na ktere se nebylo treba ucit skoro vubec.
Z predmetu ze zimnoho semestru se daji delat zkousky i v letnim zkouskovem. Obvykle se da nejaka zkouska delat i v zari. Na vyberovych predmetech obvykle neni problem se domluvit na individualnim terminu, treba i behem letniho semestru (pro zkousku ze zimniho) nebo behem prazdnin. No a behem prazdnin je dost casu i na velke mnozstvi zkousek
.
kdyby učitelé nedělali drahoty a rovnou uvedli, že termíny během semestru, v letním zkouškovém nebo v září budou, spalo by se mi v noci lépe.Je problém se vyučujícího na pozdější termíny přímo zeptat? Většina z těch, se kterými jsem měl doteď tu čest, vypisuje i nějaké mimořádné termíny, jen je nijak nevytrubuje do světa. Kdyby to udělali, tak se jim do nich nahrne spousta lidí a první termíny by byly poloprázdné. Co mě víc sejří je, když někdo během zkouškového vypisuje zkoušky po jednom termínu. Což ve spojení s tím, když mu ještě opravení písemky trvá dva týdny (zdravím doktora Žemličku), opravdu nepotěší, protože to naprosto rozbíjí možnost si zkoušky rozumně rozvrhnout.
Hm, jak nad tím uvažuji, tak by se možná našla souvislost mezi přístupností vyučujícího k vícero termínům a věkem, resp. titulemHuh? To snad nemyslíš vážně. Tohle je totiž naprostej nesmysl. :)
Samozřejmě, že to nemyslím vážně, proč myslíš, že tam je ten smajlík? Tys ho při té citaci usekl jak Blesk :o)Hm, jak nad tím uvažuji, tak by se možná našla souvislost mezi přístupností vyučujícího k vícero termínům a věkem, resp. titulemHuh? To snad nemyslíš vážně. Tohle je totiž naprostej nesmysl. :)
A jak se to lisi od existujicich semestralek/zapoctovych uloh, ktere nekteri (vice ci mene) pouzivaji pro vypocet znamky (napr. OSy nebo prekladace, co me ted tak napadlo)?
Treba v tech prekladacich to fungovalo tak, ze za kazdy ukol (byly zhruba 4) byl nejaky pocet bodu (minusy za chyby atp.). Byl nastaven limit pro ziskani zapoctu (treba pulka moznych bodu, nepamatuji se) a pak byly limity na znamky - kdo zvladl dobre ukoly, nemusel na zkousku (prip. pokud mu stacila horsi znamka, kdyz nemel body na lepsi).
Tohle umoznuje lidem ziskat dost bodu, aby nemuseli na zkousku, uz behem semestru (i kdyz osobne jsem dosel k nazoru, ze se radeji budu dva dny ucit, nez dva tydny matlat s poslednim ukolem :) ), ale zaroven to nijak definitivne neurcuje vyslednou znamku a v kombinaci s podminkami pro zapocet zarucuje, ze clovek behem semestru neco dela.
Ten prvni odstavec jsem, priznam se, nejak nepochopil, ale doufam, ze to neni moc dulezite :)
Hlavní otázkou, kterou by ses měl zabývat je proč vlastně na ty zkoušky vůbec chodit. Pokud se opravdu nejsi schopný přinutit ke studiu jinak než zkouškou, pak doporučuji optimalizovat. Minimálně v retrospektivě ztrácí spousta zajímavých pohledů svou přitažlivost. Doporučuji se profilovat jedním směrem a studovat ho do hloubky, výběrovky nechat na pozdější ročníky, kdy bude času více.
Planovani studijniho planu neni rocnikova zalezitost. Je zapotrebi se rozhodnout, co by clovek chtel absolvovat a co nikoliv.
Dale je zapotrebi se rozhodnout, kdy se co absolvuje. Nema cenu si vse zajimave zapsat hned do druhaku a pak nestihat plnit povinnosti. Navic drtiva vetsina veci se opaku s periodou 1 roku. Dale je zapotrebi vedet, co z odbornych zajmu ozelet, tedy, co by te zajimalo a z duvodu, ze toho uz mas hodne, si to nezapises. Ja uz jsem tak nekolik veci ozelel, ted mam klid na to, cemu se doopravdy chci venovat.
Dale je tva skola docela benevolentni k plneni povinnosti mimo zkouskove obdobi, takze zde neni problem. Navic, pokud-li je mi znamo, je to docela bezne zvladnutelne. Takze zde by nemel byt problem.
Take bych ti doporucoval prestat fnuka a postavit se k problemu jako chlap. Jinak akorat sam sobe ublizujes.
Ač nejsem úplný ňouma, takto rychle se nejsem schopný učit.Njn, tohle mi doslo az na navazujicim Mgr. studiu. Proste to chce se ucit v prubehu roku.
No Martine, tak timhle jsi mě úplně dostal... Já nikdy netušil, že to může být až tak hrozný, když člověk chce jen 4-5 zkoušek nad rámec... :D
Z vlastní zkušenosti (mluvím tu o studiu na FBMI ČVUT) mohu říci, že veškeré - ač zábavné - předměty, které jsem si napsal nad rámec a dělal jsem z nich zkoušku popř. klasák, mi ve výsledku uškodily horší známkou do průměru (prostě proto, že učitel neměl náladu).
Považuji proto veškeré takto zkoušené předměty za zbytečné. Ano, chodit na ně to jo, aby ses něco zajímavého dozvěděl, ale dělat z nich zkoušku je k ničemu. Krájí ti to čas z potenciálního volna, za které - doufám, že mluvím za většinu studentů - jsme jen vděční.
Ale abych se taky trochu účastnil diskuze na téma termínů... Je pravda, že nejvíce mě štvou termíny vypisované postupně - člověk prostě neví až do té doby, kdy je většinou pozdě. S tím poté přichází spousta problémů, pokud člověk měl v plánu si některou z nevydařených zkoušek opravit. Dále tu pak máme předmět, který vypíše třeba 3 termíny po 3 týdny v počtu 100 studentů na jeden. A je to předmět těžký - alespoň pro mě. Mluvím zde o Pravděpodobnosti a mat. statistice. Byli tací, kteří museli kvůli tomuto předmětu obětovat jiné, protože se ještě zábavně kryl s jinými zkouškami...
Abych to ale zkrátil... :D Závěrem bych rád řekl, že učitel i kdyby chtěl, tak se stejně nezavděčí všem. Proto musíme být trpěliví a zatrvrzelí a doufat... :)
...a má rada na závěr: Nedávejte si zbytečne tolik předmětů navíc, když se po vás bude chtít zkouška!!!
Pár jednoduchých zkoušek jde stihnou v předtermínu, některé (méně důležité, ne matematika) jdou dohodnout a skládat v průběhu letního semestru a případně až v letním zkouškovém.
Tiskni
Sdílej: