V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
K létu patří pohoda a pošetilé diskuze, leč v dobrém. Všem těm, kteří jsou unaveni hádáním se o stabilitě KDE 4.3, o zlodějích a o tom, je-li Linux ošklivá sestřenice ostatních operačních systémů, nabízím oblíbenou bláznovu kratochvíli: pojďme si porovnat terminály! :o)
Stále ještě nejsem plně spokojen s tím, jak můj vlastní terminál vypadá. V současné době používám rxvt-unicode, který je sice velice rychlý, jeho možnosti co se týče malého a čitelného písma jsou jaksi omezené (pokud vím, tento druh terminálu moc hinting nedělá).
Napadlo mne tedy nechat velkou a znalou komunitu, ať ukáže, na jak efektivních terminálech pracuje. Nejde mi o to, aby každý ukázal, na čem dělá, ale aby ti z vás, kdo si s terminálem opravdu vyhráli, předvedli plody své práce. Je naprosto jedno, pod jakým systémem pracujete, naopak rád uvidím, zda-li na OS X či Windows neumí lepší terminály, než máme my. Hlavně se těším na terminály, které:
Mám tedy jakási kritéria, mohu to tedy nazývat minisoutěží. A výherce? Zajde-li se mnou někdy na povídání, má u mne kofolu nebo čaj. :o)
K porovnání nabízím snímek výchozího rxvt-unicode (urxvt) a dále xfce4-terminal s písmem Proggy Tiny (které bohužel češtinu nezvládá). A pokud vás to zajímá, úryvek je z knihy Siddhárta od Hermanna Hesseho. V mládí jsem na něj zanevřel, ale dnes už vím, jaká velká to byla chyba. Na Gutenbergovi je i německý originál, máte-li jazyk našich sousedů raději.
Tiskni
Sdílej:
má to ještě bold variantu (u tak malých velikostí už to začíná být raritní)Hmm, jak tak koukam, tak v Debianu mi bold varianta devitky prilis nefunguje. Posles prosim screenshot i toho tucneho pisma fixed devitky? Diky.
Například hodně blbě zvládá agresivní zvětšování a zmenšování, což je bohužel něco, co se s ním v xmonadu bude dít furt.Asi zalezi hodne na stylu pouzivani - treba mne staci "ferove" rozlozeni oken a pak s nimi uz moc nemicham. I kdyz zatim jsem si ho nestihl v xmonadu nastavit, a tak pouzivam vychozi rozlozeni, ktere mi zatim take staci.
Takže přikládám i obrázek.
xterm zase nemá tabyTaby jsou pro lamy, geekové používají GNU Screen...![]()
Ja pouzivam WindowMaker, je to takovej lehkej WM (oproti KDE, gnome atd; samozrejme icewm, ratpoison atd jsou jeste lehci). Pouzivam ho uz dlouho a uz dlouho ma funkci virtualnich desktopu. Pouziva se to docela dobre, kdyz si clovek navykne, ze na kazdej plose ma jinou praci, tak si pak nemuze ani ve Windows zpatky prevyknout, ze je vsechno v jednom. No a kdyz mam virtualni plochy, tak kazda plocha pro jinej server a nepotrebuju taby:)
Někde jsem objevil, že do historie screen se dá dostat i přes Ctrl+A Esc
Je to pro mě zapamatovatelnější klávesová zkratka.
Jo a jako terminál používám xterm. Má všechno co potřebuju a je všude.
.
xterm zase nemá tabyod toho mam window manager kterej to umi
Můžeš zkusit mlterm (Multi Lingual TERMinal)
Console8x16, který je, jak je vidět z přiloženého obrázku, bitmapový. A kvůli starému hardwaru je pro mě nejdůležitější rychlost vykreslování, které poměřuji programem tack. Potřebné testy ukrývá nabídka Tools a podnabídka Performance testing.
Na terminal jedine font misc-fixed, a pro jeho kresleni zadny hinting (nebo spis grid-fitting) neni treba (nebot je bitmapovy).
BTW, pouzivam rxvt.
Ja jsem si nejvic oblibil gnome-terminal (i kdyz pouzivam KDE).
Je to hlavne kvuli citelnosti pisma, pouzivam font Luxi Mono 11 (zvlada i cestinu). Pro me je velikost devet uz dost necitelna, jenze taky zavisi na jakym displayi a z jake vzdalenosti se clovek diva.
gnome-terminal Luxi Mono 11 (1.4M png, 1680x1050)
Pro uplnost jeste porovnani s Luxi Mono 9 (s anatialisingem tak male pismo vypada dost rozmazane):
gnome-terminal Luxi Mono 9 (1.4M png, 1680x1050)
Nevyhoda gnome-terminalu je relativni pomalost proti rxvt (hlavne kvuli antialiasingu).
Nom takze urxvt s fontom Dejavu Sans Mono 11 podla mna zapada do kategorie. Resp. velkost je celkom porovnatelna so screenshotom: 141250-minisoutez-o-nejefektivnejsi-terminal-15570.png :P
Zajimalo by me, proc pouzivate (u)rxvt a neantialiasovany font (na jakem HW/display/resolution).
Dokazu si to predstavit na prenosnem notebooku/netbooku. Pod velikost 10px velikosti fontu je antialiasing spis Gaussova konvoluce 
Sidhartha rozhodne doporucuji.
K Siddharth-ovi se taky podvejte na "Der Steppenwolf" of Hesseho. (Siddhartha neni historicky presny, ale rozhodne je to . ). HypnoToad rika: "You must read Siddhartha. Then, You must read Der Stepenwolf. Then it is possible that you are not a machine. If you want to prove that you are no a machine (in a Turing sense), think about this: "Could Goedell prove his incompletess theorem, if every (human) being was machine?"