Sdělte vývojářům distribucí Vaše zkušenosti s jinými distry

18.10.2007 15:57 | Přečteno: 2145×

Snad každý uživatel GNU/Linuxu někdy změnil distribuci, ať už ze subjektivních nebo objektivních důvodů. Jako uživatelé si však neuvědomujeme, že bychom naposledy mohli pomoci naší bývalé distribuci. Jak?

Snadno - srozumitelným a neutrálně-laděným zápiskem popsat, co Vás k tomu vedlo, pokud máte objektivní důvody. (To znamená nejen proto, že jste chtěli vyzkoušet něco jiného, že je ta distribuce pouze pro začátečníky nebo že recenze na portálu ABC.cz vychvaluje distribuci DEF do nebes.)

Vážně, zkuste to! Mnohdy právě tato zpětná vazba chybí, takže si vývojáři/správci balíků neuvědomují, které programy by bylo vhodné odladit a kde mají konkurentní distribuce navrch. V tomto ohledu jsou nejlepší porovnání těch vlastností, které správci distribucí mohou ovlivnit přímo. Je dost dobře možné, že hardware Foobar 800X2 funguje lépe v DEF než v XYZ, ale správce balíků KDE s tím sotva něco udělá.

Mluvím samozřejmě z vlastní zkušenosti, která se může lišit od toho, co se děje v jiných distribucích/korporacích. Do interních potřeb Red Hatu nebo Novellu nevidím, ale pro nás v Kubuntu (Kubuntu je z 99% komunitou vyvíjená distribuce) jsou mnohé takové komentáře přínosné. Pokud máte chuť (a konkrétní důvody), napište mi v komentářích nebo v samostatném zápisku o tom, proč jste z Kubuntu odešli a co si na Vaší nové distribuci vychvalujete. Děkuji!

PS: Ačkoli na diskuzi nemám přímý vliv, velmi Vás prosím, vyvarujte se slov typu "jasně horší" a "nejde to používat" a udržte přátelský tón příspěvků. Dvakrát měřte... no znáte to.

       

Komentáře

[freshmouse]

Objektivní důvody bych ani neoznamoval, ty bývají v bugzillách. A už vidím ty subjektivní: "Ošklivé výchozí grafické téma."

[Martin Böhm]

Právě ani moc ne. V bugzillách bývá špatná podpora hardwaru, padavý program, ale ne třeba to, co v Yastu jde nastavit graficky a v Ubuntu/Kubuntu nikoli. To takový člověk, co se nikdy nenimral v opensuse, vůbec nemůže vědět.

[Kyosuke]

Tak to je velká chyba, že to tam není - nevím, jak ubuntí bugzilla, ale naše obsahuje Severity "ENHANCEMENT". Člověk by řekl, že to není jen pro srandu králíkům.

[Martin Böhm]

Nejde o to, že by tam nebyla kolonka, ta tam je, ale lidé (obzvláště běžní uživatelé) to prostě moc nedělají a vývojáři mají lepší věci na práci. Je takových chyb v té Vaší bugzille hodně?

[Bluebear]

lidé (obzvláště běžní uživatelé) to prostě moc nedělají

Snad proto, že někdy je velmi těžké najít slova, která by popsala to žádané vylepšení. Člověk podvědomě cítí, co tomu chybí nebo co by to chtělo, ale vyjádřit to přesnými, exaktními slovy, to chce specialistu.

a vývojáři mají lepší věci na práci

Myslím, že skutečná příčina je jiná - pokud soudím podle sebe, vývojáři se stydí vkládat do bugzilly návrhy na vylepšení, protože to vnímají jako nefér hru. Mají pocit, že pokud chci vylepšení, měl bych si ho naprogramovat sám. To ale většinou nejde, protože možných vylepšení je mnoho a vývojář prostě nemá čas na to, aby je sám všechny udělal - tak raději mlčí a trpí.

[Martin Böhm]

Tak to jsem z jiného těsta, já si stěžuju pořádně :o) Ale vím, že moje potřeby jsou diametrálně odlišné než ty běžných uživatelů, proto prosím o feedback tady. Navíc běžní uživatelé GNU/Linuxu (což jsou stále spíše "power users") obvykle jak zkusili několikero distribucí, tak občas mají i dostatečné znalosti problému.

[Kyosuke]

V současnosti - doufám, že takhle obecná čísla nejsou tajná informace - je v Novellí bugzille na openSUSE 51415 bugů, z toho 4769 jsou enhancements (tj. zhruba každý jedenáctý bug je enhancement request), a z nich je 2118 (tj. cca 44 %) označeno jako FIXED. Pouze 790 enhancements je označeno jako WONTFIX, tipuju, že povětšinou asi oprávněně. Nevím, jak dlouho je bugzilla celkem v provozu, ale určitě si toho někdo všímá. Jinak Bugzilla by měla umožňovat reportování všem, jestli se nepletu.

[Martin Böhm]

Tak to je velmi dobře, že máte tak aktivní přispěvatele :o) Ptal jsem se na porovnání distribucí také proto, neboť by mne zajímalo, jaká ta vylepšení proti Kubuntu v OpenSUSE (i jinde) jsou (přesněji - kterých si uživatelé všímají nejvíce).

[Kyosuke]

Jen poznámka - "reportováním" jsem zde měl na mysli tvorbu statistických sestav.

[Bluebear]

I když to zní legračně, "ošklivé výchozí grafické téma" je zcela relevantní bugreport Pokud si bude stěžovat víc uživatelů, bude se to považovat za důležitý problém a neprodleně se to začne řešit.

[juraj-bit]

Začínal som vždy s inštaláciou Kubuntu pokiaľ som nezistil o čo som v ňom ochudobnený oproti klasického Ubuntu. Proste mi tam chýbali niektoré featury z Gnome. Keď som nainštaloval PCLinuxOS zistil som, čo všetko vlastne mi v Kubuntu malo fungovať a nefungovalo a aký môže byť systém rýchly, nárast spotreby prostriedkov u Kubuntu vzhľadom na PCLOS v mojom prípade cca o 20% bol dosť citeľný, prejaví sa to na starších PC. V poslednej dobe som skúšal aj openSUSE a vzhľadom na túto distribúciu sa mi zdá byť KDE v Kubuntu ako produkt v surovom stave. Ak by som mal porovnávať medzi tými tromi distribúciami tak víťazne by asi vyšiel PCLOS. Ak by PCLOS zmenil balíčkovací systém za deb, predsa len ten apt nad rpm je pomalší, tak by z neho bolo docela dobré Kubuntu :D Ak už africkú distribúciu, používam teda radšej Ubuntu s Gnome a vyladené KDE radšej s PCLOS alebo teraz teda som ho dočasne vymenil za openSUSE.

[Petr Tomeš]

Nedovyvinuté prostředí KDE a programy pro správu, údržbu a další, resp. znatelně strádající chudší bratříček oproti Ubuntu i ve srovnání třeba s Mandrivou, PCLOS nebo openSUSE. Toho si musí všimnout snad všichni a chápe to každý, kdo to vyzkoušel a porovnal.

[Martin Böhm]

Petře, Ty vždycky umíš napsat brilantní příklad popisu s nulovou užitnou hodnotou, i kdybych šestkrát v zápisku požádal, že takové nechci :o) Přečti si ten zápisek, používej tak rok KDE v Tebou zmíněných distribucích a jistě budeš schopen přinést nejen abstraktní argumenty, které jsme všichni slyšeli několikrát v místních flamewarech.

Prosím všechny, kteří nemají chuť se jen hádat, aby se Petrem neinspirovali a psali raději o svých vlastních konkrétních zážitcích.

[Petr Tomeš]

Ale já nevím, jak to líp napsat, a mrzí mě, že v tom vidíš něco, co v tom není (hádku). :( Prostě to, že na tom dělá jeden placený vývojář, tak přes veškrou ohromnou pomoc komunity to chudší bratříček je. Je to vidět na řadě věcí a nástrojů, s nimiž Kubuntu přichází jednu nebo několik verzí po Ubuntu nebo vůbec (LiveCD, instalátor, správa balíčků, repozitářů, aktualizace...). Nevím, jak napsat, aby byl pokud možno jednotný, celkově sladěný a profesionálnější vzhled různých grafických prvků. Ještě jsem nestačil vyzkoušet nejnovější Kubuntu, ale třeba kamarád se mi zmiňoval, jak se mu líbí propojení změny pozadí plochy s příslušným webem. Nebo možnost vybrat, do jakého systému se bude restartovat po ukončení... Až vyzkouším novou verzi, slibuju, že budu konkrétnější.

[Mark]

Nebo možnost vybrat, do jakého systému se bude restartovat po ukončení...

To v Kubuntu doteraz nebolo? Myslel som, ze to je bezna vec vo vsetkych distrach.

[Martin Böhm]

Že Kubuntu (s KDE) je chudým bratříčkem Ubuntu s GNOME, o tom není žádných pochyb. Nicméně změnit to je prakticky nemožné pro komunitní vývojáře, do kterých se počítám i já. Ne, že bych se nesnažil - dokonce jsem psal Markovi Shuttleworthovi o tom, jestli by nechtěl přibrat jednoho vývojáře na vyrovnávání KDE i GNOME. Bohužel, odpověď byla negativní.

Můj současný záměr je jiný - sbírat informace od uživatelů, kteří měli praktické zkušenosti s několika systémy s KDE, a zjistit, kde by se dala portovat řešení (nebo se inspirovat) z jiných distribucí. Vylepšit to, co my jako komunitní pomoc můžeme vylepšit. Velké věci jsou o penězích Canonicalu, a ty my neovlivňujeme.

[Petr Tomeš]

Já tomu rozumím a přeju hodně štěstí, oceňuji to a mám z toho radost. Připomínky jsem slíbil, až budu déle zkoušet.

[Petr Tomeš]

http://forum.ubuntu.cz/index.php?topic=15039.msg109730

[ParadoX]

Musím se zastat Petra. Popsal to přesně. Když nabootuji do Kubuntu, výchozí styl je opravdu dost kostrbatý až bijící do očí. Prostě první co tam dělám je změna aby se na to "dalo koukat". Když nainstaluji SuSE tak výchozí styl rád používám delší dobu protože je to prostě pěkně sladěné... (jinak mandriva 2008 je opravdu pro mě nechutná... ale je to věc stylu)

Co se týče nastavení, Ubuntu je pěkné v tom stylu, že stačí potvrdit a mám ovladač na ati, a prostě na vše. Kubuntu se taky tomu přibližuje ale pro dost nastavení nemá klikačky nebo je to nepřehledné. Takový yast nebo Mandriva to mají pěkné.

Pokud používám Kubuntu, jsem rád že je to založené na debianu, mám tam apt nebo aptitude a mám tam kde. K tomu že většina věcí jede outofthebox ale to je tak asi všechno. Prostě chudší bratříček, je to tak...

[Martin Böhm]

Máš pravdu, výchozí pozadí a dekorace oken jsou nic moc. Problémem trochu je, že my vývojáři nic nového nevymyslíme (leda implementujeme) a designerů se kolem Ubuntu motá málo, a většina kolem Gnome. Nicméně (snad to nejsou tajné informace) po malém vylepšení vzhledu v Ubuntu i Kubuntu Gutsy se pro příští LTS chystá pořádná aktualizace. Pokusím se monitorovat snahy Ubunťáků a inspirovat se při změnách vzhledu v Kubuntu.

Yast nebo Mandriva Control Center jsou fajn, škoda jen ta, že se to špatně integruje do upstreamu. Kdyby to byly jednoduché moduly do KControlu, tak už jich polovinu používáme. Kdo vlastně kromě Kubuntu vyvíjí konfigurační nástroje, které jsou jednoduše znovupoužitelné v libovolném systému s KDE (resp. KControl)?

[Petr Tomeš]

Martine, prosím Tě, co kromě těch konfiguračních nástrojů pro KDE K/Ubuntu vyvíjí tak, že to bylo zajímavé pro upstream a používá se to i jinde? Jinak jsem si během roku všiml na wiki.buntu.com nějaké tvé snahy o lepší vzhled, a ta se mi osobně líbí. Takže moc rád napíšu: Dobrá práce, jen tak dál!

[Martin Böhm]

No, tak třeba jsme postavili Systemsettings, které budou výchozím konfiguračním nástrojem v KDE4. Pro Debianí distribuce je určitě nejlepším APT správcem pro KDE Adept (i když má své mouchy). Pro grafický instalátor DEB balíků jsme (jsem) vytvořili frontend pro KDE. Restricted Manager (Správce nesvobodných ovladačů) je věc, kterou bych rád viděl i v jiných distribucích, příjde mi velice užitečná, přenositelný by měl být poměrně dobře (snad jen malé zásahy) - ale ať to posoudí lidé odjinud.

Jasně, není toho moc. Dokud budou míc ostatní distribuce více placených vývojářů pro KDE než my, tak holt budeme produkovat (v porovnání) méně zajímavých produktů, s tím asi nehneme.

[juraj-bit]

V prvom rade by sa malo vyriešiť nabiehanie systému, ale to sa týka ako Kubuntu tak aj Ubuntu, aby bola jednoduchá možnosť prepnutia sa z grafického nabiehania systému do textového s výpisom správ na obrazovku pri boote, väčšina distribúcií to už implementované má. Úprava menu.lst je nanič, keď druhému užívateľovi za Compom správy nič nehovoria a radšej sa pozerá na ten posuvník s logom. KDM by sa tiež zišlo prepracovať, tá fialová či aká to je, je dosť otrasná. Štandardná téma v KDE prečo nie je QtCurve? Je to tuším to najlepšie, čo poznám (jednotný vzhľad s gnome aplikáciami takmer perfektný). To som spomenul len veci, ktoré BFU vidí ako prvé.

[Mark]

No, tak třeba jsme postavili Systemsettings, které budou výchozím konfiguračním nástrojem v KDE4.

Z tých System Setting v Kubuntu nie som veľmi nadšený. Viac mi vyhovuje KControl a je to jeden z dôvodov, prečo nepoužívam Kubuntu. Ďalší dôvod je to zjednodušenie Konqueroru.

Inak, nejaké tie moduly z yastu by sa hodili. V yaste sa dá napríklad rozbehať Virtualbox do 30 sekúnd. Je to hračka aj pre laika, ktorý vidí Virtualbox po prvý krát.

[Tomáš]

Zacal jsem s Debianem, stale mam Debian, nic podstatneho nepostradam (ale spis pozaduji absolutni stabilitu, nez nejake kudrlinky).

V praci jsem mel Fedoru (3 a 4) a mam k ni tyto vyhrady (uz je to pres rok, takze nekde nemusim byt presny):

• Maly repositar balicku - v Debianu jsem v oficialnich repositarich nasel skoro vsechno, ve Fedore jenom zaklad (oboji po standardni instalaci).
• Zoufala sprava balicku. Pocitam-li yum za protejsek apt-get, tak je yum zoufale pomaly, samotne naparsovani seznamu balicku trva dyl, nez cela instalace pomoci apt-get (samozrejme, pokud se toho nestahuje moc), navic pokud chci, aby yum nedelal update, tak mu to musim rici explicitne. Navic vzhledem k predchozimu bodu yum stejne nevyresil zavislosti, protoze nenasel potrebne balicky. Uz samotna konfigurace yum mi prisla zmatecna proti apt-get
• Lehce nevyladeny desktop. Pokud na neco kliknu v menu, melo by se to otevrit. Navic obcas nejaka aplikace spadla.
• Pri bootovani je tam nejaky graficky rezim (nezobrazuje se skoro nic uzitecneho) a za Boha jsem neprisel na to, jak dostat normalni vypisy jako v Debianu

[Petr Tomeš]

Fedora 4 vyšla v červnu 2005. V květnu letošního roku vyšla Fedora 7 a za pár týdnů vyjde osmá verze. Za tu dobu se změnilo hodně věcí.

[Dušan Hokův]

Staci cist release notes, tam by jste se docetl, ze treba Red Hat Graphics Boot se skryva za parametrem jadra "rhgb" a tichy vypis pri startu pod volbou "quiet" napriklad.

[Kvakor]

Zajimave, uz driv jsem si vsiml, ze my debianisti jsme vetsinou pomerne verni sve distribuci - ja vlastne zmenil distribuci (to, s cim jsem si hral pred tim, se jeste nedalo za distribuce povazovat) jen jednou - z RedHatu (myslim, ze 7.3) jsem presel na Debian a u toho uz jsem zustal. To, co mne u RedHatu stvalo nejvic, bylo klasicke "dependency hell", proti nemuz byl (v te dobe) apt-get nebe a dudy. Sice to byl i nadale diskoteka (pripojeni na net jsem v te dobe nemel), ale kazde CD tam stacilo dat jen jednou.

Jedina vec, co mne trosku (ale opravdu jen trosku) vadi, je obecny trend "widnowsovateni" Linuxu (ackoliv i Windows take troiscku "linuxovati"), nastesti Debian je timto trendem zasazen jen velmi mirne. Alespon zatim ...

[Pavel Stárek]

Pocitam-li yum za protejsek apt-get, tak je yum zoufale pomaly, ...

No jo, on je yum a jeho gr. nadstavba yumex napsaný v Pythonu a nějakém rozšíření rpm-python (či jak se to jmenuje), které je sice napsané v C, ale není to ono, ale jinak mám Python jako jazyk rád a prográmky v něm napsané mi běží i v produkčním prostředí (různé komunikace na úrovni RS232/485, TCP/IP + MySQL atd). Ale zase na obranu vývojářů yumu a yumexu musím řící, že s každou verzí se rychlost a schopnost vyřešit závislosti instalovaných balíčků zlepšuje.

[Tomáš Tichý]

Po problémech s OpenSuse (verze 10.2) - trapně dlouhý boot, neskutečná pomalost balíčkovacího systému a yastu, nefunkčnost úsporných režimů na notebooku, nemožnost zprovoznit automatické mountování Samby, malá komunitní podpora - jsem utekl ke Kubuntu a zpočátku jsem byl nadšen. Všechny problémy keteré jsem měl u Suse se rázem vyřešily a česká i mezinárodní komunita jsou vynikající.

Ale postupem času zjišťuji, že se objevily problémy jiné - Ubuntu přes proklamace má menší množství balíčků než Suse. Zejména backporty jsou ubohé, zatímco u Sušáku se nové verze SW objevovali v backportech téměř okamžitě, na Ubuntu se čeká a čeká a čeká (příkladem z poslední doby budiž Psi). Sušáci také mají v backportech pravidelně updatované SVN buildy KDE 4, u Ubuntu jsou jen polofunkční beta verze. Ostatně ze stejného důvodu jsem dříve odešel od Mandrake (nebo už možná Mandrivy?).

Za facku uživatelům KDE považuji vydání Gutsyho, který ma compiz-fusion aktivovaný pouze v Gnome na některé nástroje z Ubuntu v Kubuntu chybí - např. nástroj pro nastavení obrazovky. Na Kubuntu je bohužel vidět, že přes prohlášení Marka Shuttlewortha že jsou obě verze rovnocenné na něj ve skutečnosti Canonical zvysoka kašle (pracuje na něm jeden zaměstnanec).

Jelikož v poslední verzi údajně Sušáci na zmíněných problémech zapracovali a komunita se také zvětšuje, uvažuji o potupném návratu

[Petr Tomeš]

Třesu se zvědavostí na vaše zkušenosti (negatinví i pozitivní) s openSUSE 10.3. Diskusi sleduji e-mailem a pak sem tedy prosím napište, jak to dopadlo. Děkuji.