Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Radim všem odkaz knowfree.net. To pro názornost, na jaké jsem straně. Z mého pohledu pdf papír nahradí v nouzi, stejně jako u muziky je to jako reklama na "jití do toho".
Velkého průvodce TCP/IP a DNS (to zelený) mam v papíru, pak jsem ho potkal v pdf a v pdf ho používam při hledání. Druhý díl, Bezpečnost TCP/IP (to je ta žlutá) jsem v pdf nenašel ... a ani moc nehledal. No a samozřejmě pdf se líp tahá s sebou.
Z mojeho pohledu je nutno získávat výhody na trhu práce i života, jak jen to jde.
No a samozřejmě jde o to, že se jedná čisté stěhování a tak je to zatím legální.
Distinkce by se dle mého neměla vést podle linie vytištěné/nevytištěné, protože elektronický papír tuhle dělbu rychle setře. Budou jen placená a neplacená PDF, jako je dneska placený a neplacený záznam hudby.
Tvrdíš tedy, že hudba dnes může žít z živé reprodukce a texty z papíru? Textům ten papír zanikne! Co potom? Autoři vlivných publikací budou moct žít z přednášek (u nás to zní srandovně, v USA je to dobrý byznys: může být i v malé zemi?), z prestiže nabyté sepsáním takových prací (budou jim na jejich základě nabízena skvělá zaměstnání), možná se objeví další možnosti.
Myslím, že dnes se už stejně nikdo u nás až na pár výjimek živit psaním knížek nemůže, že je to všechno o touze prosadit své názory a vědomosti. Nebál bych se proto o knižní průmysl o nic víc než o hudební.
Jen mi bude po starých dobách trošičku teskno. Předdigitální doba byla krásná. 
Já tvrdim jen to, že když se mi knížka v pdf líbí, tak si ji koupim.
Aneb: bylo Československo velmocí inženýrů a vzdělaných lidí. Tohle je jedna z cest, jak se jí opět stát.
Objednání po internetu stojí úsilí trošičku jiné povahy, než zakoupení v knihkupectví, ale málokdo by souhlasil s tím, že jde o úsilí větší. Čím si tohle objednávání vlastně zasloužilo větší protivnost, než stahování, což je činnost svou povahou velmi podobná?
Obycejne knizky uz nejsou o tolik drazsi. Ja si radu knizek koupil na US Amazonu, a v prepoctu to nebylo nijak prehnane drahe. Ale kvalitni monografie stoji 50-100$, a to prece jen stale drahe je.
Takhle jednou dopadnem.
1. Diestel se da stahnout (ilegalne) na eMule, ostatne jako temer vsechny GTM od Springeru.
2. Akademici by si meli uvedomit, co delaji, a idealne dat knihu volne ke stazeni. Je to trochu tragedie obecni pastviny, protoze kdyby vsichni akademici vydali vsechno zadarmo, mohli by mit kolektivne vyssi platy, protoze by univerzity nemusely platit drahe knihovny a predplatne za casopisy (prumerny akademik daleko vice penez spotrebuje nez vygeneruje).
3. Takovych stranek, co rikate, existuje cela rada. Ale knizek tam vetsinou moc neni.
Kolik jsem slyšel výmluv, jak by kdo co udělal, kdyby měl fakt důvod. Ty, český studente, tady máš kvalitní knížku v anglině k tématu, tak se drť jazyk i obor 
Pokud se bavíme o technické literatuře, tak dost často je originál v angličtině. Plus k tomu třeba RFC. Takže mi to přijde nejlepší jako nezjednodušovat to studentům. Bude se jim to hodit.
To jste mi připomněl ... Jarník ... dokonce DP-I je v pdf (rapidshare.com/files/82003701/Vojtech_Jarnik_-_Diferencialni_pocet_I.pdf.bz2 | 71878 KB ???!!!) ... první odkaz v Googlu; sám mam čtyři v papíru. Když do 20 let nebude nic lepšího, syn se z nich bude učit 
Hledání? Chodim najisto a buď to tam je, nebo neni. No a pak ještě aby to mělo odkaz a obsah na rapishare, že. A stejně, studenti drží +- spolu a domluvěj se. Nebo ne?
k bodu 2; myslim, ze ani nejde o tych akademikov, tym to je jedno; pre nich je motivaciou osobna prestiz, byt prvy, ktory vypublikuje danu myslienku; byt co najviac citovanym autorom (takze musi mat logicky vela citatelov); ale ide o system, ktory maju este stale v hrsti vydavatelia; takisto netreba zabudnut ani na system skolstva v USA - platia sa vysoke poplatky za studium a vysoke skoly si chrania svoje "intelektualne vlastnictvo", maju mnozstvo patentov atd. su to skratka velke firmy obchodujuce s informaciami
To je pravda, ale pointa je, ze akademici proti tomu systemu musi aktivne bojovat. Nastesti s tim, jak vznikaji open casopisy a podobne se cely proces urychluje, protoze cim vice clanku je v open casopisech, tim mene se vyplati mit predplatne na placene closed casopisy, a tim vzrusta vyhoda v citovanosti open clanku vuci closed clankum.
Btw, funguje v nejake oblasti vubec ten kapitalismus? Vsichni rikaji, jak je to uzasne, ale kdykoli se podivame na konkretni priklady, kde se neceho zmocnila "ruka trhu", tak je to zoufalstvi.
Nečetla jsem diskusi, ale přítel si nedávno "legalizoval" nějednu hudbu, kterou si stáhl. Existují tu servery, ze kterých si po zaplacení můžete stáhnout mp3, proč by nemohlo něco podobného být i pro knihy? Co se ušetří na disku a na poštovném by se z šíleně velké sumy odečetlo a středoškolák by si to mohl dovolit a nemusel by se rozhodovat mezi nelegální činností a celoletní brigádou pro dvě knížky.
BTW: To opravdu nějaký blázen stahuje MP3 a ještě za ně platí?
legalizoval.
Koupe Harryho Pottera investice neni.
Když si ho přečtu (v cizím jazyce) a rozšířím si tím slovní zásobu? To není investice?
> nebylo by pro nás jako stát i jako společnost lepší, pokud bychom podporovali šíření drahých, nedostupných odborných knih nelegální cestou
Nebylo.
Hledate argumenty proc porusit urcite pricipy a pravidla pokud se vam to hodi, ale otazka by mela znit chci nebo nechci dana pravidla dodrzovat. Kdo a jak by posuzoval kdy je dobre zavrit oci? IMHO stat muze najit jine a korektnejsi zpusoby jak podporovat vzdelavani, to ze se o to nesnazi je vec jina -- dost mozna, ze se o to nesnazi protoze jeho obcany to nezajima, radeji hledaji klicky v zakonech.
Pokud mate pocit, ze urcita literatura neni dostatecne dostupna tak si ji napiste (nebo nekomu kdo to umi zaplatte aby ji napsal) a nechte ji volne sirit.
Hledate argumenty proc porusit urcite pricipy a pravidla pokud se vam to hodi,Pokud si myslite, ze v tomto prispevku jednam pro sve vlastni blaho, jste na velkem omylu. Ja mam vse, co potrebuji.
Hledate argumenty proc porusit urcite pricipy a pravidla pokud se vam to hodi...
Co na tom, že ty „principy a pravdila“ jsou naprosto šáhlá a dementní. A celý starověk a středověk a velkou část novověku nic takového jako „duševní vlastnictví“ neexistovalo...
A nieje nahodou v zakone take nieco ze do nelegalneho stahovania/uzivania sa nepocita studijne vyuzitie materialov?
Ukrast ne, zkopirovat ano. Na tom nic nemoralniho nevidim.
Opravdu nevidite rozdil mezi zabavnou a odbornou literaturou?V kontextu toho, jak moc koser je jeji kopirovani? Ne, nevidim. Mozna nejaky je, ale ten odstavec o Pottrovi, ktery jsem komentoval, mi ho teda neosvetlil ani nahodou. Argumentujete tam zajimavosti te ktere knizky, presto, ze to je absolutne subjektivni zalezitost. A ta "pomoc nasi zemi" mi prisla uz vylozene usmevna. Mozna jsem to jen nepochopil...
Ať ho někde stáhnu (Harryho Pottera) v elektronické podobě, pujčim si od kamaráda nebo počkam, až bude v knihovně? Výsledek je stejný.
Mimochodem pokud se budou věci vyvíjet ve stejném duchu, bude HP sběratelskou perlou ... viz Politika v HP.
Nejde jen o to, že člověk informaci jinde nenajde, ale o to, že se člověk mnohdy musí vyrovnávat s určitou autoritou, která je uznávaným názorem v bádání. Tu člověk prostě musí zmínit (a potažmo citovat), čili ji musí mít k dispozici... (tedy takový monopol...)
pokial sa nebude dat film/hudba/kniha reklamovat ako bezny tovar, tak to za bezny tovar povazovat nebudem a tym padom ani kopirovanie filmu/hudby/knihy nebudem povazovat za kradez. Osobne si stiahnem, vyskusam a ked uznam ze to naozaj robi to, co garantuje vyrobca, tak to kupim. Kedze nie je garancia vratenia penazi pokial vyrobca nadsadil specifikacie tak mi ani nic ine nezostava.
Tiskni
Sdílej: