Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
V posledních týdnech tu hodně vřela debata o pirátství, ve které jsme se nedobrali žádného jednoznačného řešení, a to není nikterak špatně. Chtěl bych nyní prodiskutovat jednu variantu pirátství, která mi leží v hlavě, a nejsem si jist, na kterou stranu se chci postavit.
Obvykle se u pirátství hovoří hlavně o hrách, filmech a hudbě. Až na výjimky jsou nejvíce pirátěny ty filmy (hudba, hry, knihy), které jsou zábavné, tedy přináší konzumentovi hlavně požitek. Co když se však podíváme na odbornou literaturu?
Budu zde mluvit hlavně o své oblasti, o které vím nejvíce. Co se týče teoretické informatiky, tak ty nejlepší knihy z oboru jsou ve valné většině anglicky a na českém trhu nedostupné. Co se týče třeba teorie grafů, tak máme na trhu (pokud ještě stále je k mání) české Kapitoly z diskrétní matematiky, ale třeba Diestelova Graph Theory je mnohem lepší, pokud se chcete ponořit do tohoto oboru hlouběji. Chcete-li se k takovéto knížce dostat, máte následující možnosti:
Rozdíl mezi pirátěním Harry Pottera a pirátěním takovéto knížky je zřejmý - zatímco u HP se dá argumentovat, že si čtenáři mohou přečíst zajímavější literaturu zdarma, u odborných textů to tak mnohdy nebude (grafy se z wikipedie nenaučíte). Další výhodou je to, že vlastně „pomáháme naší zemi“ - zatímco autorovi ujde maximálně pár prodaných knih přes Amazon od vysokoškoláků, kteří raději ušetří, poučit se z této knihy může spousta lidí, kteří by si za normálních okolností žádnou tak drahou knihu nekoupili. Jako hrdý KSPák mám samozřejmě na mysli středoškoláky nadané v informatice, kterých rozhodně v naší zemi není málo.
Obvykle podmínky dané autorem dodržuji, a snažím se konzumovat co nejméně aktuální konzumní hudby, her a filmů, co je jen možné. Ale zde jsem na vážkách - nebylo by pro nás jako stát i jako společnost lepší, pokud bychom podporovali šíření drahých, nedostupných odborných knih nelegální cestou, a to nejen v informatice, ale i v dalších vědách, jako lékařství, fyzika, matematika, a tak dále? (Spousta věcí jde na různých *sharech nalézt, ale infrastruktura by rozhodně mohla být jednodušší a lepší.)
Potenciální možnost podpory by například mohla být taková: vytvoření (wiki?) stránek, kde se hovoří o knížkách, které jsou zároveň rozumně přístupné a čtivé pro inteligentního středoškoláka ze všech oborů, (jak jsem psal výše, vysokoškoláci mohou využít legální cesty - knihoven), a navíc poskytovat odkazy na torrenty (mám rád tuto technologii, je hůř napadnutelná, než *share), kde se dané knihy dají sehnat.
Důležitá poznámka: moje názory jsou pouze mé. Nenabádám k jakémukoli porušování zákona, pouze bych rád rozvedl diskuzi o tom, co je nelegální, ale přesto morální a jednoznačně užitečné pro naši zemi a společnost.
Tiskni
Sdílej:
Radim všem odkaz knowfree.net. To pro názornost, na jaké jsem straně. Z mého pohledu pdf papír nahradí v nouzi, stejně jako u muziky je to jako reklama na "jití do toho".
Velkého průvodce TCP/IP a DNS (to zelený) mam v papíru, pak jsem ho potkal v pdf a v pdf ho používam při hledání. Druhý díl, Bezpečnost TCP/IP (to je ta žlutá) jsem v pdf nenašel ... a ani moc nehledal. No a samozřejmě pdf se líp tahá s sebou.
Z mojeho pohledu je nutno získávat výhody na trhu práce i života, jak jen to jde.
No a samozřejmě jde o to, že se jedná čisté stěhování a tak je to zatím legální.
Distinkce by se dle mého neměla vést podle linie vytištěné/nevytištěné, protože elektronický papír tuhle dělbu rychle setře. Budou jen placená a neplacená PDF, jako je dneska placený a neplacený záznam hudby.
Tvrdíš tedy, že hudba dnes může žít z živé reprodukce a texty z papíru? Textům ten papír zanikne! Co potom? Autoři vlivných publikací budou moct žít z přednášek (u nás to zní srandovně, v USA je to dobrý byznys: může být i v malé zemi?), z prestiže nabyté sepsáním takových prací (budou jim na jejich základě nabízena skvělá zaměstnání), možná se objeví další možnosti.
Myslím, že dnes se už stejně nikdo u nás až na pár výjimek živit psaním knížek nemůže, že je to všechno o touze prosadit své názory a vědomosti. Nebál bych se proto o knižní průmysl o nic víc než o hudební.
Jen mi bude po starých dobách trošičku teskno. Předdigitální doba byla krásná.
Já tvrdim jen to, že když se mi knížka v pdf líbí, tak si ji koupim.
Aneb: bylo Československo velmocí inženýrů a vzdělaných lidí. Tohle je jedna z cest, jak se jí opět stát.
Objednání po internetu stojí úsilí trošičku jiné povahy, než zakoupení v knihkupectví, ale málokdo by souhlasil s tím, že jde o úsilí větší. Čím si tohle objednávání vlastně zasloužilo větší protivnost, než stahování, což je činnost svou povahou velmi podobná?
Obycejne knizky uz nejsou o tolik drazsi. Ja si radu knizek koupil na US Amazonu, a v prepoctu to nebylo nijak prehnane drahe. Ale kvalitni monografie stoji 50-100$, a to prece jen stale drahe je.
Takhle jednou dopadnem.
1. Diestel se da stahnout (ilegalne) na eMule, ostatne jako temer vsechny GTM od Springeru.
2. Akademici by si meli uvedomit, co delaji, a idealne dat knihu volne ke stazeni. Je to trochu tragedie obecni pastviny, protoze kdyby vsichni akademici vydali vsechno zadarmo, mohli by mit kolektivne vyssi platy, protoze by univerzity nemusely platit drahe knihovny a predplatne za casopisy (prumerny akademik daleko vice penez spotrebuje nez vygeneruje).
3. Takovych stranek, co rikate, existuje cela rada. Ale knizek tam vetsinou moc neni.
Kolik jsem slyšel výmluv, jak by kdo co udělal, kdyby měl fakt důvod. Ty, český studente, tady máš kvalitní knížku v anglině k tématu, tak se drť jazyk i obor
Pokud se bavíme o technické literatuře, tak dost často je originál v angličtině. Plus k tomu třeba RFC. Takže mi to přijde nejlepší jako nezjednodušovat to studentům. Bude se jim to hodit.
To jste mi připomněl ... Jarník ... dokonce DP-I je v pdf (rapidshare.com/files/82003701/Vojtech_Jarnik_-_Diferencialni_pocet_I.pdf.bz2 | 71878 KB ???!!!) ... první odkaz v Googlu; sám mam čtyři v papíru. Když do 20 let nebude nic lepšího, syn se z nich bude učit
Hledání? Chodim najisto a buď to tam je, nebo neni. No a pak ještě aby to mělo odkaz a obsah na rapishare, že. A stejně, studenti drží +- spolu a domluvěj se. Nebo ne?
k bodu 2; myslim, ze ani nejde o tych akademikov, tym to je jedno; pre nich je motivaciou osobna prestiz, byt prvy, ktory vypublikuje danu myslienku; byt co najviac citovanym autorom (takze musi mat logicky vela citatelov); ale ide o system, ktory maju este stale v hrsti vydavatelia; takisto netreba zabudnut ani na system skolstva v USA - platia sa vysoke poplatky za studium a vysoke skoly si chrania svoje "intelektualne vlastnictvo", maju mnozstvo patentov atd. su to skratka velke firmy obchodujuce s informaciami
To je pravda, ale pointa je, ze akademici proti tomu systemu musi aktivne bojovat. Nastesti s tim, jak vznikaji open casopisy a podobne se cely proces urychluje, protoze cim vice clanku je v open casopisech, tim mene se vyplati mit predplatne na placene closed casopisy, a tim vzrusta vyhoda v citovanosti open clanku vuci closed clankum.
Btw, funguje v nejake oblasti vubec ten kapitalismus? Vsichni rikaji, jak je to uzasne, ale kdykoli se podivame na konkretni priklady, kde se neceho zmocnila "ruka trhu", tak je to zoufalstvi.
Nečetla jsem diskusi, ale přítel si nedávno "legalizoval" nějednu hudbu, kterou si stáhl. Existují tu servery, ze kterých si po zaplacení můžete stáhnout mp3, proč by nemohlo něco podobného být i pro knihy? Co se ušetří na disku a na poštovném by se z šíleně velké sumy odečetlo a středoškolák by si to mohl dovolit a nemusel by se rozhodovat mezi nelegální činností a celoletní brigádou pro dvě knížky.
BTW: To opravdu nějaký blázen stahuje MP3 a ještě za ně platí?
legalizoval.
Koupe Harryho Pottera investice neni.
Když si ho přečtu (v cizím jazyce) a rozšířím si tím slovní zásobu? To není investice?
> nebylo by pro nás jako stát i jako společnost lepší, pokud bychom podporovali šíření drahých, nedostupných odborných knih nelegální cestou
Nebylo.
Hledate argumenty proc porusit urcite pricipy a pravidla pokud se vam to hodi, ale otazka by mela znit chci nebo nechci dana pravidla dodrzovat. Kdo a jak by posuzoval kdy je dobre zavrit oci? IMHO stat muze najit jine a korektnejsi zpusoby jak podporovat vzdelavani, to ze se o to nesnazi je vec jina -- dost mozna, ze se o to nesnazi protoze jeho obcany to nezajima, radeji hledaji klicky v zakonech.
Pokud mate pocit, ze urcita literatura neni dostatecne dostupna tak si ji napiste (nebo nekomu kdo to umi zaplatte aby ji napsal) a nechte ji volne sirit.
Hledate argumenty proc porusit urcite pricipy a pravidla pokud se vam to hodi,Pokud si myslite, ze v tomto prispevku jednam pro sve vlastni blaho, jste na velkem omylu. Ja mam vse, co potrebuji.
Hledate argumenty proc porusit urcite pricipy a pravidla pokud se vam to hodi...
Co na tom, že ty „principy a pravdila“ jsou naprosto šáhlá a dementní. A celý starověk a středověk a velkou část novověku nic takového jako „duševní vlastnictví“ neexistovalo...
A nieje nahodou v zakone take nieco ze do nelegalneho stahovania/uzivania sa nepocita studijne vyuzitie materialov?
Ukrast ne, zkopirovat ano. Na tom nic nemoralniho nevidim.
Opravdu nevidite rozdil mezi zabavnou a odbornou literaturou?V kontextu toho, jak moc koser je jeji kopirovani? Ne, nevidim. Mozna nejaky je, ale ten odstavec o Pottrovi, ktery jsem komentoval, mi ho teda neosvetlil ani nahodou. Argumentujete tam zajimavosti te ktere knizky, presto, ze to je absolutne subjektivni zalezitost. A ta "pomoc nasi zemi" mi prisla uz vylozene usmevna. Mozna jsem to jen nepochopil...
Ať ho někde stáhnu (Harryho Pottera) v elektronické podobě, pujčim si od kamaráda nebo počkam, až bude v knihovně? Výsledek je stejný.
Mimochodem pokud se budou věci vyvíjet ve stejném duchu, bude HP sběratelskou perlou ... viz Politika v HP.
Nejde jen o to, že člověk informaci jinde nenajde, ale o to, že se člověk mnohdy musí vyrovnávat s určitou autoritou, která je uznávaným názorem v bádání. Tu člověk prostě musí zmínit (a potažmo citovat), čili ji musí mít k dispozici... (tedy takový monopol...)
pokial sa nebude dat film/hudba/kniha reklamovat ako bezny tovar, tak to za bezny tovar povazovat nebudem a tym padom ani kopirovanie filmu/hudby/knihy nebudem povazovat za kradez. Osobne si stiahnem, vyskusam a ked uznam ze to naozaj robi to, co garantuje vyrobca, tak to kupim. Kedze nie je garancia vratenia penazi pokial vyrobca nadsadil specifikacie tak mi ani nic ine nezostava.