Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Zajímavou novinkou je, že od příštího roku se na MFF UK ruší přijímací zkoušky (aspoň na bakaláře). Kdo si požádá, ten bude přijat.Nestačím čumět! To jsou mi věci! Nicméně, podle mě je to dobře. I pro mě, poněvadž jsem už trochu uvažoval, že bych si podal přihlášku na fyziku (teď studuju informatiku) a byl bych jako ten největší zmatkář na světě schopen ty přijímačky neudělat.
Trochu mám strach, že děkan nejen zvýší počet budoucích prvňáků, ale pokusí se i o udržení podílu přijatých a nepřijatých do druhého ročníku - sníží potřebné znalosti pro postup.Tohle určitě nehrozí, v žádném případě. To by musela jít laťka *hodně* dolů. Navíc je klidně možné, že kvůli zrušení přijímacích zkoušek zas tolik lidí navíc oproti normálu nepřijde. I když oproti mému ročníku (jdu teď do druháku), jich bude o dost více, poněvadž nás se na Matfyz dostalo o polovinu méně než studentů o ročník výše.
Myslím si, že zrovna na učení programování jsou lepší trochu vyšší jazyky - proč trápit středoškoláky se statickým typováním apod.Jeden docela podstatný důvod je, že v dynamických jazycích je daleko těžší naučit se vidět, jak je který algoritmus efektivní. Prvácké programování má za úkol hlavně všechny naučit přemýšlet o algoritmech, jazyk tam je jen jako vyjadřovací prostředek, a zatím to vypadá, že k tomu se jazyky pascalského typu hodí daleko nejvíc. Je samozřejmě hloupost u nich pak zůstat, ale to se naštěstí na Matfyzu neděje – vydrž do druháku, Haskell opravdu stojí za to.
Trochu mám strach, že děkan nejen zvýší počet budoucích prvňáků, ale pokusí se i o udržení podílu přijatých a nepřijatých do druhého ročníku - sníží potřebné znalosti pro postup.Tohle uz ve skutecnosti nastalo zhruba pred 1-2 lety - dnes uz staci udelat jen zhruba polovinu povinnych predmetu (minimalni hranice), aby ses dostal do druhaku. To uz moc dolu snizit nejde. I kdyz dekan by rad prosadil, aby bylo mozne opakovane prochazet na minimalni hranici kreditu (coz ted nejde) a tim snizit potencialni vypadnute studenty po druhaku.Tohle určitě nehrozí, v žádném případě. To by musela jít laťka *hodně* dolů.
Trochu mám strach, že děkan nejen zvýší počet budoucích prvňáků, ale pokusí se i o udržení podílu přijatých a nepřijatých do druhého ročníku - sníží potřebné znalosti pro postup.
A jak byste si to konkrétně představoval? Že děkan nařídí jednotlivým vyučujícím, kolik lidí mají nechat projít a kolik mají vyhodit? To mi připadá dost absurdní - a nevěřím, že na to nějak významná část vyučujících přistoupila.
a niezeby teda boli tie prijimacky az taky problem, ale predsalen - ak teraz prijmu 800 ludi napr. na informu nahodou, som zvedavy co na to povedia prednasajuci cez skuskoveCo by měli povědět? Ti studenti, kteří na to opravdu nebudou mít nebo je to nebude bavit, se ani k tomu zkouškovému často nedostanou. Navíc určitě spousta lidí, kteří si podají přihlášku, nakonec ani nenastoupí. Myslím si, že o Matfyz bude mít i nadále opravdu zájem zhruba stejně velký počet studentů jako dřív.
Myslím si, že o Matfyz bude mít i nadále opravdu zájem zhruba stejně velký počet studentů jako dřív.Vzhledem k tomu, že na VŠ přicházejí slabší a slabší populační ročníky, čekám i menší zájem. Škola musí mít studenty, jinak nemá smysl, takže dolů půjdou nároky.
Co si od tohoto tahu slibujete Vy? Myslíte si, že to fakultě pomůže?Myslim si, ze to je celkem jedno. Prijimacky na matfyz nikdy nebyly nejak zvlast vyznamny filtr. A lide z katedry matematicke analyzy budou snad dal peclive odhalovat vsechny, co pouze predstiraji, ze jsou matfyzaci :–).
Tiskni
Sdílej: