Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »
Jsem sice metlák tělem i duší, ale Humbuk jsem měl fakt rád.
Zajímavou novinkou je, že od příštího roku se na MFF UK ruší přijímací zkoušky (aspoň na bakaláře). Kdo si požádá, ten bude přijat.Nestačím čumět! To jsou mi věci! Nicméně, podle mě je to dobře. I pro mě, poněvadž jsem už trochu uvažoval, že bych si podal přihlášku na fyziku (teď studuju informatiku) a byl bych jako ten největší zmatkář na světě schopen ty přijímačky neudělat.
Trochu mám strach, že děkan nejen zvýší počet budoucích prvňáků, ale pokusí se i o udržení podílu přijatých a nepřijatých do druhého ročníku - sníží potřebné znalosti pro postup.Tohle určitě nehrozí, v žádném případě. To by musela jít laťka *hodně* dolů. Navíc je klidně možné, že kvůli zrušení přijímacích zkoušek zas tolik lidí navíc oproti normálu nepřijde. I když oproti mému ročníku (jdu teď do druháku), jich bude o dost více, poněvadž nás se na Matfyz dostalo o polovinu méně než studentů o ročník výše.
(Teď ke konci školního roku je nás ještě o něco míň.
)
Mimochodem, jak to vypadá s osnovami? Zavedly se tedy nové (nahrazení Pascalu nečím údajně lepším atd.), jak bylo avizováno?
Přeju hodně štěstí při studiu. A neflákej to.
Ono se to zdá, ale pak začne jít do tuhého a zjistíš, že jsi tomu přece jen mohl trochu dávat i během semestru a ne jen ve zkouškovém.
Třeba jako já, je září a já toho mám ještě nad hlavu. No nic, přinejhorším si to, co nestihnu, zapíšu znova. Každopádně od teď se budu tak učit, že se ze mě bude jen kouřit.
Zrovna u těhle předmětů to chce nabrat trošku praxe, což jsem nějak nezvládnul.
Myslím si, že zrovna na učení programování jsou lepší trochu vyšší jazyky - proč trápit středoškoláky se statickým typováním apod.Jeden docela podstatný důvod je, že v dynamických jazycích je daleko těžší naučit se vidět, jak je který algoritmus efektivní. Prvácké programování má za úkol hlavně všechny naučit přemýšlet o algoritmech, jazyk tam je jen jako vyjadřovací prostředek, a zatím to vypadá, že k tomu se jazyky pascalského typu hodí daleko nejvíc. Je samozřejmě hloupost u nich pak zůstat, ale to se naštěstí na Matfyzu neděje – vydrž do druháku, Haskell opravdu stojí za to.
Trochu mám strach, že děkan nejen zvýší počet budoucích prvňáků, ale pokusí se i o udržení podílu přijatých a nepřijatých do druhého ročníku - sníží potřebné znalosti pro postup.Tohle uz ve skutecnosti nastalo zhruba pred 1-2 lety - dnes uz staci udelat jen zhruba polovinu povinnych predmetu (minimalni hranice), aby ses dostal do druhaku. To uz moc dolu snizit nejde. I kdyz dekan by rad prosadil, aby bylo mozne opakovane prochazet na minimalni hranici kreditu (coz ted nejde) a tim snizit potencialni vypadnute studenty po druhaku.Tohle určitě nehrozí, v žádném případě. To by musela jít laťka *hodně* dolů.
). To totiž myslím ta opravdová laťka není. Student prostě nějaký ten nedodělaný předmět bude muset zvládnout, to se zkrátka nezmění. Když bude někdo líný nebo mu třeba nějaký předmět nepůjde, tak mu ani ta možnost přesunutí nepomůže. Bude se muset na zkoušku naučit tak jako tak.
).
Nejste sami, kdo ruší přijímačky. Studijní program Chemie na PřF UK na tom bude od příštího roku stejně. U nás se přijímačky nevyplatí, protože odmítáme jen minimum zájemců (rozhodně se nedá hovořit o převisu poptávky). Navíc chemie má jeden z nejvyšších koeficientů (finanční) náročnosti studia, takže každý student znamená okolo 80 kKč za rok. Na MFF na tom budou podobně jen fyzici.
Trochu mám strach, že děkan nejen zvýší počet budoucích prvňáků, ale pokusí se i o udržení podílu přijatých a nepřijatých do druhého ročníku - sníží potřebné znalosti pro postup.
A jak byste si to konkrétně představoval? Že děkan nařídí jednotlivým vyučujícím, kolik lidí mají nechat projít a kolik mají vyhodit? To mi připadá dost absurdní - a nevěřím, že na to nějak významná část vyučujících přistoupila.
)... rok na to si uz clovek mohol preniest polku skusok do druhaku a teraz toto - prijatie bez prijimaciek...
a niezeby teda boli tie prijimacky az taky problem, ale predsalen - ak teraz prijmu 800 ludi napr. na informu nahodou, som zvedavy co na to povedia prednasajuci cez skuskove
co je ale uplne najhorsie su ti C#/M$ positive kiddies co sem prudia... na druhej strane, ved ono ich to mozno po par prednaskach Programovani, OOP, Neproceduralneho programovani alebo Zakladov UNIXu prejde =)
inak uprsana alber, to je tradicia - my sme tiez mali 10 stupnov cez den a po ranach omrzliny
esteze tam nemaju bazen, v ktorom by nas boli nutili plavat =)
no nic, cas sa znovu ucit na bakalarky... uf X-|
a niezeby teda boli tie prijimacky az taky problem, ale predsalen - ak teraz prijmu 800 ludi napr. na informu nahodou, som zvedavy co na to povedia prednasajuci cez skuskoveCo by měli povědět? Ti studenti, kteří na to opravdu nebudou mít nebo je to nebude bavit, se ani k tomu zkouškovému často nedostanou. Navíc určitě spousta lidí, kteří si podají přihlášku, nakonec ani nenastoupí. Myslím si, že o Matfyz bude mít i nadále opravdu zájem zhruba stejně velký počet studentů jako dřív.
Myslím si, že o Matfyz bude mít i nadále opravdu zájem zhruba stejně velký počet studentů jako dřív.Vzhledem k tomu, že na VŠ přicházejí slabší a slabší populační ročníky, čekám i menší zájem. Škola musí mít studenty, jinak nemá smysl, takže dolů půjdou nároky.
Pak jednou přišla na cvičení z diskrétky, a taky se vcelku pravidelně objevovala na přednáškách z Algoritmů a datových struktur.
Jinak jsem ji ve škole, pravda, mockrát nepotkal.
? Vím o šesti lidech, počítám-li i sebe, kteří jsou studenti MFF a mají stroj(e) od Applu.
No, zatím nepopisoval, nicméně rád se někdy podívám, Mac jsem dosud viděl jen zdálky.
Co si od tohoto tahu slibujete Vy? Myslíte si, že to fakultě pomůže?Myslim si, ze to je celkem jedno. Prijimacky na matfyz nikdy nebyly nejak zvlast vyznamny filtr. A lide z katedry matematicke analyzy budou snad dal peclive odhalovat vsechny, co pouze predstiraji, ze jsou matfyzaci :–).
Tiskni
Sdílej: