Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Tiskni
Sdílej:
To víš, dostal jsem před rokem na nový rok kopačky, postupně mi došlo, že jsem ze sebe netriviálně dlouhou dobu dělal vola a zapadl jsem do normálních kolejí.
Já se cejtil taky děsně vykolejenej. Tak jsem po třech letech vztahu sebral odvahu na změnu, vztah poslal tam kam patřil a najednou je mi héj!
linuxsoft pred lety neco podobneho zkousel, mozna ze by mohl nektery z ucastniku popsat, proc to skoncilo fiaskem ...
No zni to fakt lakave, videl bych v tom i moznost neco noveho se naucit. Jasne ma to i sva uskali ktera jiz byla vyse zminena, ale pokud se to nezkusi tak clovek nikdy nevi.
1 % času rychlé seznámení, 12 % pokec o zájmech zúčastněných, 10 % jídlo, 5% nicnedělání, 7 % rozptylování se čímkoli, 8 % obecné diskuze nad tím, co kdo a jak udělá, 8 % diskuze nad konkrétními problémy, 1 % prostoje zaviněné technikou, 10 % řešení chyb. Dohromady zbývá 38 % na vlastní tvorbu kódu.
Pravděpodobně vytvoříte nějaký redakční systém v PHP.
Ptal ses na názor, máš názor. Nevím, jestli jsi jej nepochopil, nebo nechtěl pochopit, ale to už je jedno. Níže máš další komentář, kde zmiňuju dle mého názoru lepší řešení.
Osobně si myslím, že když se sejde skupina programátorů a chce se zabývat programováním, měla by se spíš věnovat diskuzi, než psaní kódu, protože k tomu, aby si někdo sednul, osm hodin seděl a v tichosti psal kód, nejsou třeba ti ostatní. Stejně nic většího nevytvoříte; je tedy lepší diskutovat problémy typu vyhledávání, třídění atd. a v praxi to pomocí testovacích prográmků ozkoušet.
Ale i případný poznatek, že tudy cesta nevede, je vlastně dobrá zkušenost, takže do toho klidně běžte.
Já tomu nerozumím. Ty můj příspěvek vezmeš, překroutíš a překroucený obrátíš proti mě. Má cenu ještě něco psát?
Já napíšu, ať do toho tedy jdete, a ty píšeš o demotivaci... A k tomu útoky na mou osobu...
Ne, na programátorské akci tohoto typu jsem nebyl. Ale byl jsem na jiných akcích typu "ňák sejdeme se a ňák něco vytvoříme" a mé názory na věc pramení (i) z těchto zkušeností. Přeber si to, jak je libo.
> Schválně se Tě zeptám - co jsi naposledy opravil (ve smyslu ne typografická chyba nebo připsání dokumentace, ale poctivý český bug nebo fíčura) v open-source softwaru?
Snažíš se mě do té situace dostat, a já se do ní klidně dostanu. Nikdy.
Tebe to asi nezajímá, ale ostatní by mohlo, a tak to osvětlím. Produkty, které mě zajímají, jsou většinou složeny z mnoha rozsáhlých podprojektů. Kromě toho nejsou příliš dokumentovány a ani není nikdo, kdo by měl čas mě do problematiky uvést. Kdybych chtěl opravit byť jen malou chybu, musel bych překonat několik bariér: naučit se pracovat s použitými základními technologiemi (např. programovací jazyk, systém sestavování), naučit se pracovat s dalšími použitými technologiemi (např. různé knihovny -- ne standardní daného jazyka) a pochopit architekturu, strukturu a řešení daného produktu. Dále je třeba pochopit předmět daného produktu (např. přehrávání hudby, vykreslování WWW stránek). A nakonec je nutné být v kontaktu s týmem daného produktu.
Já se ptám: je pro někoho přínosné, když po tomto všem opravím nějakou malou chybu? Nebo je lepší se soustředit (tzn. investovat čas) na něco, co už v nějaké míře znám a čemu více rozumím?