Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Google oznámil, že Quick Share na Androidu funguje s AirDropem na iOS. Zatím na telefonech Pixel 10. Uživatelé tak mohou snadno přenášet soubory z telefonů s Androidem na iPhony a obráceně.
Byla vydána nová verze 8.5 (8.5.0) skriptovacího jazyka PHP používaného zejména k vývoji dynamických webových stránek. Přináší řadu novinek a vylepšení (URI Extension, Pipe Operator, Clone With, …). Vydána byla také příručka pro přechod z předchozích verzí.
Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services (AWS) a Microsoft Azure. Evropská exekutiva, která plní také funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké společnosti Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu
… více »
Tiskni
Sdílej:
Vím to z vlastní zkušenosti...
(Zrovna jdu z hospody, takže sorry.
Brzo, vím, ale ráno (tj. dřív než o půl jedné) musím vstávat, něco už konečně programovat, a pak jít zase s kamarádkou do hospody
).
Ale zas tak mo cto nepřeháním, jen poslední dobou byl poměrně kulturně bohatý program. Ale po tom, co jsem se minulý pátek naprosto nehorázným a nevídaným způsobem zrubal a zostudil se asi před dvaceti lidmi tak, že bych jim nejraději všem vymazal pamět (sobě ne, já si nic nepamatuju, pouze jsem viděl následující den důsledky
), už se musím krotit.
Abych jenom nespamoval -- nápad nastíněný v blogu je docela pěkný, ale mám na něj skeptický názor podobný tomu, který zde prezentoval freshmouse. Ve skupině je podle mě možné řešit obecné charakteristiky vznikajícího software, architekturu a podobně, ale samotné programování už moc sociální činností není. Já tedy obvykle při programování smrdím někde sám v pokoji nebo u televize. Za pokus by to ale každopádně stálo, tím se nic nezkazí, že jo...
To víš, dostal jsem před rokem na nový rok kopačky, postupně mi došlo, že jsem ze sebe netriviálně dlouhou dobu dělal vola a zapadl jsem do normálních kolejí.
Já se cejtil taky děsně vykolejenej. Tak jsem po třech letech vztahu sebral odvahu na změnu, vztah poslal tam kam patřil a najednou je mi héj! 
linuxsoft pred lety neco podobneho zkousel, mozna ze by mohl nektery z ucastniku popsat, proc to skoncilo fiaskem ...
.
No zni to fakt lakave, videl bych v tom i moznost neco noveho se naucit. Jasne ma to i sva uskali ktera jiz byla vyse zminena, ale pokud se to nezkusi tak clovek nikdy nevi.
1 % času rychlé seznámení, 12 % pokec o zájmech zúčastněných, 10 % jídlo, 5% nicnedělání, 7 % rozptylování se čímkoli, 8 % obecné diskuze nad tím, co kdo a jak udělá, 8 % diskuze nad konkrétními problémy, 1 % prostoje zaviněné technikou, 10 % řešení chyb. Dohromady zbývá 38 % na vlastní tvorbu kódu.
Pravděpodobně vytvoříte nějaký redakční systém v PHP.
Ptal ses na názor, máš názor. Nevím, jestli jsi jej nepochopil, nebo nechtěl pochopit, ale to už je jedno. Níže máš další komentář, kde zmiňuju dle mého názoru lepší řešení.
Alespoň já jsem se zasmál, ta pointa mi přijde výborná.
Osobně si myslím, že když se sejde skupina programátorů a chce se zabývat programováním, měla by se spíš věnovat diskuzi, než psaní kódu, protože k tomu, aby si někdo sednul, osm hodin seděl a v tichosti psal kód, nejsou třeba ti ostatní. Stejně nic většího nevytvoříte; je tedy lepší diskutovat problémy typu vyhledávání, třídění atd. a v praxi to pomocí testovacích prográmků ozkoušet.
Ale i případný poznatek, že tudy cesta nevede, je vlastně dobrá zkušenost, takže do toho klidně běžte.
Já tomu nerozumím. Ty můj příspěvek vezmeš, překroutíš a překroucený obrátíš proti mě. Má cenu ještě něco psát?
Já napíšu, ať do toho tedy jdete, a ty píšeš o demotivaci... A k tomu útoky na mou osobu...
Ne, na programátorské akci tohoto typu jsem nebyl. Ale byl jsem na jiných akcích typu "ňák sejdeme se a ňák něco vytvoříme" a mé názory na věc pramení (i) z těchto zkušeností. Přeber si to, jak je libo.
> Schválně se Tě zeptám - co jsi naposledy opravil (ve smyslu ne typografická chyba nebo připsání dokumentace, ale poctivý český bug nebo fíčura) v open-source softwaru?
Snažíš se mě do té situace dostat, a já se do ní klidně dostanu. Nikdy.
Tebe to asi nezajímá, ale ostatní by mohlo, a tak to osvětlím. Produkty, které mě zajímají, jsou většinou složeny z mnoha rozsáhlých podprojektů. Kromě toho nejsou příliš dokumentovány a ani není nikdo, kdo by měl čas mě do problematiky uvést. Kdybych chtěl opravit byť jen malou chybu, musel bych překonat několik bariér: naučit se pracovat s použitými základními technologiemi (např. programovací jazyk, systém sestavování), naučit se pracovat s dalšími použitými technologiemi (např. různé knihovny -- ne standardní daného jazyka) a pochopit architekturu, strukturu a řešení daného produktu. Dále je třeba pochopit předmět daného produktu (např. přehrávání hudby, vykreslování WWW stránek). A nakonec je nutné být v kontaktu s týmem daného produktu.
Já se ptám: je pro někoho přínosné, když po tomto všem opravím nějakou malou chybu? Nebo je lepší se soustředit (tzn. investovat čas) na něco, co už v nějaké míře znám a čemu více rozumím?