Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Tiskni
Sdílej:
To víš, dostal jsem před rokem na nový rok kopačky, postupně mi došlo, že jsem ze sebe netriviálně dlouhou dobu dělal vola a zapadl jsem do normálních kolejí.
Já se cejtil taky děsně vykolejenej. Tak jsem po třech letech vztahu sebral odvahu na změnu, vztah poslal tam kam patřil a najednou je mi héj!
linuxsoft pred lety neco podobneho zkousel, mozna ze by mohl nektery z ucastniku popsat, proc to skoncilo fiaskem ...
No zni to fakt lakave, videl bych v tom i moznost neco noveho se naucit. Jasne ma to i sva uskali ktera jiz byla vyse zminena, ale pokud se to nezkusi tak clovek nikdy nevi.
1 % času rychlé seznámení, 12 % pokec o zájmech zúčastněných, 10 % jídlo, 5% nicnedělání, 7 % rozptylování se čímkoli, 8 % obecné diskuze nad tím, co kdo a jak udělá, 8 % diskuze nad konkrétními problémy, 1 % prostoje zaviněné technikou, 10 % řešení chyb. Dohromady zbývá 38 % na vlastní tvorbu kódu.
Pravděpodobně vytvoříte nějaký redakční systém v PHP.
Ptal ses na názor, máš názor. Nevím, jestli jsi jej nepochopil, nebo nechtěl pochopit, ale to už je jedno. Níže máš další komentář, kde zmiňuju dle mého názoru lepší řešení.
Osobně si myslím, že když se sejde skupina programátorů a chce se zabývat programováním, měla by se spíš věnovat diskuzi, než psaní kódu, protože k tomu, aby si někdo sednul, osm hodin seděl a v tichosti psal kód, nejsou třeba ti ostatní. Stejně nic většího nevytvoříte; je tedy lepší diskutovat problémy typu vyhledávání, třídění atd. a v praxi to pomocí testovacích prográmků ozkoušet.
Ale i případný poznatek, že tudy cesta nevede, je vlastně dobrá zkušenost, takže do toho klidně běžte.
Já tomu nerozumím. Ty můj příspěvek vezmeš, překroutíš a překroucený obrátíš proti mě. Má cenu ještě něco psát?
Já napíšu, ať do toho tedy jdete, a ty píšeš o demotivaci... A k tomu útoky na mou osobu...
Ne, na programátorské akci tohoto typu jsem nebyl. Ale byl jsem na jiných akcích typu "ňák sejdeme se a ňák něco vytvoříme" a mé názory na věc pramení (i) z těchto zkušeností. Přeber si to, jak je libo.
> Schválně se Tě zeptám - co jsi naposledy opravil (ve smyslu ne typografická chyba nebo připsání dokumentace, ale poctivý český bug nebo fíčura) v open-source softwaru?
Snažíš se mě do té situace dostat, a já se do ní klidně dostanu. Nikdy.
Tebe to asi nezajímá, ale ostatní by mohlo, a tak to osvětlím. Produkty, které mě zajímají, jsou většinou složeny z mnoha rozsáhlých podprojektů. Kromě toho nejsou příliš dokumentovány a ani není nikdo, kdo by měl čas mě do problematiky uvést. Kdybych chtěl opravit byť jen malou chybu, musel bych překonat několik bariér: naučit se pracovat s použitými základními technologiemi (např. programovací jazyk, systém sestavování), naučit se pracovat s dalšími použitými technologiemi (např. různé knihovny -- ne standardní daného jazyka) a pochopit architekturu, strukturu a řešení daného produktu. Dále je třeba pochopit předmět daného produktu (např. přehrávání hudby, vykreslování WWW stránek). A nakonec je nutné být v kontaktu s týmem daného produktu.
Já se ptám: je pro někoho přínosné, když po tomto všem opravím nějakou malou chybu? Nebo je lepší se soustředit (tzn. investovat čas) na něco, co už v nějaké míře znám a čemu více rozumím?