Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Tiskni
Sdílej:
Vím to z vlastní zkušenosti...
(Zrovna jdu z hospody, takže sorry.
Brzo, vím, ale ráno (tj. dřív než o půl jedné) musím vstávat, něco už konečně programovat, a pak jít zase s kamarádkou do hospody
).
Ale zas tak mo cto nepřeháním, jen poslední dobou byl poměrně kulturně bohatý program. Ale po tom, co jsem se minulý pátek naprosto nehorázným a nevídaným způsobem zrubal a zostudil se asi před dvaceti lidmi tak, že bych jim nejraději všem vymazal pamět (sobě ne, já si nic nepamatuju, pouze jsem viděl následující den důsledky
), už se musím krotit.
Abych jenom nespamoval -- nápad nastíněný v blogu je docela pěkný, ale mám na něj skeptický názor podobný tomu, který zde prezentoval freshmouse. Ve skupině je podle mě možné řešit obecné charakteristiky vznikajícího software, architekturu a podobně, ale samotné programování už moc sociální činností není. Já tedy obvykle při programování smrdím někde sám v pokoji nebo u televize. Za pokus by to ale každopádně stálo, tím se nic nezkazí, že jo...
To víš, dostal jsem před rokem na nový rok kopačky, postupně mi došlo, že jsem ze sebe netriviálně dlouhou dobu dělal vola a zapadl jsem do normálních kolejí.
Já se cejtil taky děsně vykolejenej. Tak jsem po třech letech vztahu sebral odvahu na změnu, vztah poslal tam kam patřil a najednou je mi héj! 
linuxsoft pred lety neco podobneho zkousel, mozna ze by mohl nektery z ucastniku popsat, proc to skoncilo fiaskem ...
.
No zni to fakt lakave, videl bych v tom i moznost neco noveho se naucit. Jasne ma to i sva uskali ktera jiz byla vyse zminena, ale pokud se to nezkusi tak clovek nikdy nevi.
1 % času rychlé seznámení, 12 % pokec o zájmech zúčastněných, 10 % jídlo, 5% nicnedělání, 7 % rozptylování se čímkoli, 8 % obecné diskuze nad tím, co kdo a jak udělá, 8 % diskuze nad konkrétními problémy, 1 % prostoje zaviněné technikou, 10 % řešení chyb. Dohromady zbývá 38 % na vlastní tvorbu kódu.
Pravděpodobně vytvoříte nějaký redakční systém v PHP.
Ptal ses na názor, máš názor. Nevím, jestli jsi jej nepochopil, nebo nechtěl pochopit, ale to už je jedno. Níže máš další komentář, kde zmiňuju dle mého názoru lepší řešení.
Alespoň já jsem se zasmál, ta pointa mi přijde výborná.
Osobně si myslím, že když se sejde skupina programátorů a chce se zabývat programováním, měla by se spíš věnovat diskuzi, než psaní kódu, protože k tomu, aby si někdo sednul, osm hodin seděl a v tichosti psal kód, nejsou třeba ti ostatní. Stejně nic většího nevytvoříte; je tedy lepší diskutovat problémy typu vyhledávání, třídění atd. a v praxi to pomocí testovacích prográmků ozkoušet.
Ale i případný poznatek, že tudy cesta nevede, je vlastně dobrá zkušenost, takže do toho klidně běžte.
Já tomu nerozumím. Ty můj příspěvek vezmeš, překroutíš a překroucený obrátíš proti mě. Má cenu ještě něco psát?
Já napíšu, ať do toho tedy jdete, a ty píšeš o demotivaci... A k tomu útoky na mou osobu...
Ne, na programátorské akci tohoto typu jsem nebyl. Ale byl jsem na jiných akcích typu "ňák sejdeme se a ňák něco vytvoříme" a mé názory na věc pramení (i) z těchto zkušeností. Přeber si to, jak je libo.
> Schválně se Tě zeptám - co jsi naposledy opravil (ve smyslu ne typografická chyba nebo připsání dokumentace, ale poctivý český bug nebo fíčura) v open-source softwaru?
Snažíš se mě do té situace dostat, a já se do ní klidně dostanu. Nikdy.
Tebe to asi nezajímá, ale ostatní by mohlo, a tak to osvětlím. Produkty, které mě zajímají, jsou většinou složeny z mnoha rozsáhlých podprojektů. Kromě toho nejsou příliš dokumentovány a ani není nikdo, kdo by měl čas mě do problematiky uvést. Kdybych chtěl opravit byť jen malou chybu, musel bych překonat několik bariér: naučit se pracovat s použitými základními technologiemi (např. programovací jazyk, systém sestavování), naučit se pracovat s dalšími použitými technologiemi (např. různé knihovny -- ne standardní daného jazyka) a pochopit architekturu, strukturu a řešení daného produktu. Dále je třeba pochopit předmět daného produktu (např. přehrávání hudby, vykreslování WWW stránek). A nakonec je nutné být v kontaktu s týmem daného produktu.
Já se ptám: je pro někoho přínosné, když po tomto všem opravím nějakou malou chybu? Nebo je lepší se soustředit (tzn. investovat čas) na něco, co už v nějaké míře znám a čemu více rozumím?