Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Za posledních pár měsíců jsem prošel několika projekty, mnohé z nich jsem urychleně opustil, u některých zatím zůstávám. Setkávám s dalšími a dalšími situacemi, které mne v různých projektech nepříjemně překvapují, někdy snad až příliš.
Rozhodl jsem se tedy sepsat pár faktorů, kterých si budu všímat, až příště budu chtít pomoci nějakému softwarovému projektu. Pokud jsou Vaše priority odlišné, budu rád, pokud se podělíte o Vaše názory.
Kupředu k bodům:
Někdo je v tomto možná až příliš velký konzervativec, ale v základu měl pravdu - projekt bez dobré přípravy nemá moc valnou naději na kvalitní výsledek. Fáze vývoje a cílové vlastnosti programu by neměly být závislé na tom, jak v libovolném okamžiku rozhodne vůdčí programátor (obvyklé), ale spíše by měly být na začátku vývoje jasně sepsány a na viditelném místě uschovány. "Bazarový vývoj" má největší úspěch v případě, že každý z trhovců přesně ví, co dělá, a tuší také, na čem se pracuje u ostatních.
S konfliktním (a značně tvrdohlavým) vývojářem se lehko dostanete do hádky, načež on si o Vás prostě negativní obrázek udělá, ať budete argumentovat sebelépe. Podobnou variantou je vývojář, který nedokáže ustoupit ze svých nároků nebo není schopen uznat svou chybu (dezinformace je v tomhle hodně častá). Jakmile existuje velice podobný otevřený projekt (např. 2 frontendy jednoho programu, oba pod QT), avšak vývojáři se nedokážou shodnout na spojení, raději si svou spolupráci promyslete - není nic méně konstruktivního než flamewars.
Vývojář Vás někdy nemůže o něčem informovat také proto, že to jednoduše neví. Projekt musí stát na pevných komunikačních základech, nejenom na jednom mailing listu a kanálu na IRC. Přehledné záznamy o komunikaci na emailové konferenci jsou nezbytné, další důležitý bod je přehledná (a obsáhlá) webová stránka (s cílovými vlastnostmi projektu - bod 1), dále například malá wiki pro koordinaci práce na jednotlivých součástech programu.
To by ode mne stačilo, teď jste na řadě Vy.
Tiskni
Sdílej:
"Pak tu jsou projekty bez dokumentace, které si píšou programátoři sami pro sebe. Nemám rád programy bez dokumentace! Raději budu mít program špičkově zdokumentovaný s menším množstvím funkcí než nezdokumentovaný bastl."Knuth věděl, proč píše TeX ve WEBu...