Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Jsou autoři a jsou Autoři. Jeden z největších autorů 20. století pro mne není spisovatelem knih, nýbrž úplně jiného média. Ba co víc, stal se mistrem tohoto umění, tak specifického právě pro poslední století. Mluvím o Alanu Moorovi a v následujících několika řádcích se Vám pokusím přiblížit, v čem na mne tak zapůsobil.
Za své krátké působení na této planetě jsem spoustu času strávil v akademickém a intelektuálním prostředí. Proto mám největší úctu k těm tvůrcům, kteří dokážou nejen vytvořit poutavé dílo po stránce umělecké či intelektuální, ale dokáží toto dílo i předložit obyčejnému člověku a nasměrovat jej zpět na cestu moudrosti. Všichni se dnes smějí památnému výroku, že "i skladník ve šroubárně si může přečísti Vergilia v originále". Skladník si ale Vergilia nepřečte jen proto, že má "lepší věci na práci", jinak řečeno, aktivační energie Vergilia v originále je pro něj příliš vysoká. Napsat tedy veliké dílo, které ale promluví i k těm, kdo si Vergilia sami nepřečtou, je kumšt dvojnásobný.
Až neskutečně trefná byla volba Vergilia v onom citátu. Neboť pro mne je Alan Moore rovněž Vergiliem - průvodce peklem neznalosti. Myslím si, že co se jemu povedlo s mou myslí, je přesně ten záměr, který Jan Ámos Komenský zamýšlel s Orbis Pictus - je snad náhodou, že obě díla používají také obrazu?
There is no coincidence, Delia. Only the illusion of coincidence.
-- V for Vendetta
Pokud alespoň trochu dýcháte naši moderní západní kulturu, pak je velká šance, že jste viděli alespoň jeden film, který byl podle díla Alana Moora natočen. Málokterý autor (a to i literární) se může pochlubit tím, že byly filmově zpracovány již čtyři jeho díla: Z pekla, Liga výjimečných, V jako Vendetta a nejnověji Strážci. Alan Moore se tím však nechlubí, ba naopak - stojí si za tím, že filmová zpracování nikdy nedostojí jeho předloze. Souhlasím s ním, ale i přesto si myslím, že alespoň poslední dva zmíněné filmy stojí za Váš zájem. Obzvláště tehdy, pokud stále ještě holdujete názoru, že komiks je hlavně pro adolescenty.
Proč by tedy Alan Moore měl stát za Váš zájem? Zaprvé, jeho díla mají příběh s jasně definovaným začátkem a koncem. Nikdo už nevytvoří Strážce 2, ani by to nedávalo větší smysl. Příběhy jsou na začátku vždy jednoduché (např. kriminální zápletka), ale jak se dostáváte do dalších částí díla, začínáte si uvědomovat sílu jednotlivých postav, jejich motivy, ambice, ba co víc - začnete rozumět a chápat jejich filozofické přesvědčení. A postav je zde vždy více, než dost - z Moorova díla vždy cítím originalitu jednotlivých osob, zvláště pak spousty vedlejších postaviček, které se obvykle do filmového zpracování ani nedostanou.
To nejsilnější na Moorových dílech jsou jejich hluboké myšlenky. Relativně jednoduchý příběh se rozvine do ničeho menšího, než kolize lidského přesvědčení, a to jak filozofického, tak politického. Ve Vendettě staví Moore proti sobě na jedné straně totalitní režim, na straně druhé pak anarchismus, který je zde popsán více než zajímavě. Je příjemně osvěžující vidět na listech papíru proti sobě bojovat skutečnou levici a pravici, ne ty parodie na politické názory, které jsou nám s volským okem předhazovány médii. Ve Strážcích se dostane na paškál otázka lidského života, jeho důležitosti. Má jedinec právo převzít moc, pokud je chytřejší než ti, kteří ji mají doposud? A má právo vzít někomu život, pokud to pomůže "větší věci"? Každá postava má svůj vlastní názor, se kterým se dá ztotožnit - kde je pak dobro a kde zlo, pokud sympatizujete s oběma stranami?
A: I did the right thing, didn't I? It all worked out in the end.
B: In the end? Nothing ends, A. Nothing ever ends.
-- Watchmen
Nedělám si iluze, že Alan Moore napsal něco opravdu nového, všechny tyhle myšlenky tu už byly i za Dostojevského. Má však můj neskonalý vděk za to, že dokázal vytvořit takové dílo, které je nejen osvěžující formou odpočinku s kulturním prožitkem, ale také úvodem do otázek vážnějších, než co bylo k večeři. Máte-li tedy chuť se pohroužit do hlubších myšlenek o světě, lidech v něm a moci, užijte si Moorovo dílo tak, jak on sám by si přál: sedněte večer si do křesla s šálkem dobré kávy a otevřete jeho knížku.
PS: Opět přikládám pár obrázků na doplnění atmosféry. Snad mi to Bůh/Leader/Dr. Manhattan odpustí. Pokud jste někdo četl i další díla, která jsem nezmiňoval, rád si poslechnu Váš názor na ně.
Tiskni
Sdílej:
Cafky, kde se daji ty komixy u nas (idealne v Brne
) nejrozumneji sehnat? (pochipitelne v anglictine)
je fakt, že Vendeta je lepší jako komix, filmaři se na ní trochu vyřádili, ale strážci jsou po hodně dlouhé době film, který jsem si pustil asi 5x
Vendetu jsem viděl jako jediné zmiňované dílo (sakra líbilo), musim si doplnit. Ohledně komixů se do nich slušně strefuje Kevin Smith, asi ale ne tak kriticky, ten se spíš snaží bavit.
Mallrats a teorie, proc nemuze mit Superman dite s Lois Lane ?
Teď jsem Smithovo filmy půjčil, tak se nepodívam, nějak jsem snad narážky zahlíd i v Clerks I a II?
Hm, mam dojem, že kdo neni slepej, nebo méně chytrej, by měl bejt taky depresivní. Nevim 
Jen podle Vendety je těžko soudit. Vidim cestu, jak se z demokracie stávají autoritářská zřízení. Nechceme bránit svou svobodu pro zpohodlnění a nezájem, spoléhání na "ono to nějak dopadne". Že lze naslibovat vše. V tom je ta deprese, že kdo myslí málo a špatně, na to slyší. Stejně jako když vidim agitační bilbord DSZ do voleb a je v něm slovo rozum ... to nejde dohromady.