Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Jsou autoři a jsou Autoři. Jeden z největších autorů 20. století pro mne není spisovatelem knih, nýbrž úplně jiného média. Ba co víc, stal se mistrem tohoto umění, tak specifického právě pro poslední století. Mluvím o Alanu Moorovi a v následujících několika řádcích se Vám pokusím přiblížit, v čem na mne tak zapůsobil.
Za své krátké působení na této planetě jsem spoustu času strávil v akademickém a intelektuálním prostředí. Proto mám největší úctu k těm tvůrcům, kteří dokážou nejen vytvořit poutavé dílo po stránce umělecké či intelektuální, ale dokáží toto dílo i předložit obyčejnému člověku a nasměrovat jej zpět na cestu moudrosti. Všichni se dnes smějí památnému výroku, že "i skladník ve šroubárně si může přečísti Vergilia v originále". Skladník si ale Vergilia nepřečte jen proto, že má "lepší věci na práci", jinak řečeno, aktivační energie Vergilia v originále je pro něj příliš vysoká. Napsat tedy veliké dílo, které ale promluví i k těm, kdo si Vergilia sami nepřečtou, je kumšt dvojnásobný.
Až neskutečně trefná byla volba Vergilia v onom citátu. Neboť pro mne je Alan Moore rovněž Vergiliem - průvodce peklem neznalosti. Myslím si, že co se jemu povedlo s mou myslí, je přesně ten záměr, který Jan Ámos Komenský zamýšlel s Orbis Pictus - je snad náhodou, že obě díla používají také obrazu?
There is no coincidence, Delia. Only the illusion of coincidence.
-- V for Vendetta
Pokud alespoň trochu dýcháte naši moderní západní kulturu, pak je velká šance, že jste viděli alespoň jeden film, který byl podle díla Alana Moora natočen. Málokterý autor (a to i literární) se může pochlubit tím, že byly filmově zpracovány již čtyři jeho díla: Z pekla, Liga výjimečných, V jako Vendetta a nejnověji Strážci. Alan Moore se tím však nechlubí, ba naopak - stojí si za tím, že filmová zpracování nikdy nedostojí jeho předloze. Souhlasím s ním, ale i přesto si myslím, že alespoň poslední dva zmíněné filmy stojí za Váš zájem. Obzvláště tehdy, pokud stále ještě holdujete názoru, že komiks je hlavně pro adolescenty.
Proč by tedy Alan Moore měl stát za Váš zájem? Zaprvé, jeho díla mají příběh s jasně definovaným začátkem a koncem. Nikdo už nevytvoří Strážce 2, ani by to nedávalo větší smysl. Příběhy jsou na začátku vždy jednoduché (např. kriminální zápletka), ale jak se dostáváte do dalších částí díla, začínáte si uvědomovat sílu jednotlivých postav, jejich motivy, ambice, ba co víc - začnete rozumět a chápat jejich filozofické přesvědčení. A postav je zde vždy více, než dost - z Moorova díla vždy cítím originalitu jednotlivých osob, zvláště pak spousty vedlejších postaviček, které se obvykle do filmového zpracování ani nedostanou.
To nejsilnější na Moorových dílech jsou jejich hluboké myšlenky. Relativně jednoduchý příběh se rozvine do ničeho menšího, než kolize lidského přesvědčení, a to jak filozofického, tak politického. Ve Vendettě staví Moore proti sobě na jedné straně totalitní režim, na straně druhé pak anarchismus, který je zde popsán více než zajímavě. Je příjemně osvěžující vidět na listech papíru proti sobě bojovat skutečnou levici a pravici, ne ty parodie na politické názory, které jsou nám s volským okem předhazovány médii. Ve Strážcích se dostane na paškál otázka lidského života, jeho důležitosti. Má jedinec právo převzít moc, pokud je chytřejší než ti, kteří ji mají doposud? A má právo vzít někomu život, pokud to pomůže "větší věci"? Každá postava má svůj vlastní názor, se kterým se dá ztotožnit - kde je pak dobro a kde zlo, pokud sympatizujete s oběma stranami?
A: I did the right thing, didn't I? It all worked out in the end.
B: In the end? Nothing ends, A. Nothing ever ends.
-- Watchmen
Nedělám si iluze, že Alan Moore napsal něco opravdu nového, všechny tyhle myšlenky tu už byly i za Dostojevského. Má však můj neskonalý vděk za to, že dokázal vytvořit takové dílo, které je nejen osvěžující formou odpočinku s kulturním prožitkem, ale také úvodem do otázek vážnějších, než co bylo k večeři. Máte-li tedy chuť se pohroužit do hlubších myšlenek o světě, lidech v něm a moci, užijte si Moorovo dílo tak, jak on sám by si přál: sedněte večer si do křesla s šálkem dobré kávy a otevřete jeho knížku.
PS: Opět přikládám pár obrázků na doplnění atmosféry. Snad mi to Bůh/Leader/Dr. Manhattan odpustí. Pokud jste někdo četl i další díla, která jsem nezmiňoval, rád si poslechnu Váš názor na ně.
Tiskni
Sdílej:
Cafky, kde se daji ty komixy u nas (idealne v Brne
) nejrozumneji sehnat? (pochipitelne v anglictine)
je fakt, že Vendeta je lepší jako komix, filmaři se na ní trochu vyřádili, ale strážci jsou po hodně dlouhé době film, který jsem si pustil asi 5x
Vendetu jsem viděl jako jediné zmiňované dílo (sakra líbilo), musim si doplnit. Ohledně komixů se do nich slušně strefuje Kevin Smith, asi ale ne tak kriticky, ten se spíš snaží bavit.
Mallrats a teorie, proc nemuze mit Superman dite s Lois Lane ?
Teď jsem Smithovo filmy půjčil, tak se nepodívam, nějak jsem snad narážky zahlíd i v Clerks I a II?
Hm, mam dojem, že kdo neni slepej, nebo méně chytrej, by měl bejt taky depresivní. Nevim 
Jen podle Vendety je těžko soudit. Vidim cestu, jak se z demokracie stávají autoritářská zřízení. Nechceme bránit svou svobodu pro zpohodlnění a nezájem, spoléhání na "ono to nějak dopadne". Že lze naslibovat vše. V tom je ta deprese, že kdo myslí málo a špatně, na to slyší. Stejně jako když vidim agitační bilbord DSZ do voleb a je v něm slovo rozum ... to nejde dohromady.