Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Vím to z vlastní zkušenosti...
(Zrovna jdu z hospody, takže sorry.
Brzo, vím, ale ráno (tj. dřív než o půl jedné) musím vstávat, něco už konečně programovat, a pak jít zase s kamarádkou do hospody
).
Ale zas tak mo cto nepřeháním, jen poslední dobou byl poměrně kulturně bohatý program. Ale po tom, co jsem se minulý pátek naprosto nehorázným a nevídaným způsobem zrubal a zostudil se asi před dvaceti lidmi tak, že bych jim nejraději všem vymazal pamět (sobě ne, já si nic nepamatuju, pouze jsem viděl následující den důsledky
), už se musím krotit.
Abych jenom nespamoval -- nápad nastíněný v blogu je docela pěkný, ale mám na něj skeptický názor podobný tomu, který zde prezentoval freshmouse. Ve skupině je podle mě možné řešit obecné charakteristiky vznikajícího software, architekturu a podobně, ale samotné programování už moc sociální činností není. Já tedy obvykle při programování smrdím někde sám v pokoji nebo u televize. Za pokus by to ale každopádně stálo, tím se nic nezkazí, že jo...
To víš, dostal jsem před rokem na nový rok kopačky, postupně mi došlo, že jsem ze sebe netriviálně dlouhou dobu dělal vola a zapadl jsem do normálních kolejí.
Já se cejtil taky děsně vykolejenej. Tak jsem po třech letech vztahu sebral odvahu na změnu, vztah poslal tam kam patřil a najednou je mi héj! 
linuxsoft pred lety neco podobneho zkousel, mozna ze by mohl nektery z ucastniku popsat, proc to skoncilo fiaskem ...
.
No zni to fakt lakave, videl bych v tom i moznost neco noveho se naucit. Jasne ma to i sva uskali ktera jiz byla vyse zminena, ale pokud se to nezkusi tak clovek nikdy nevi.
1 % času rychlé seznámení, 12 % pokec o zájmech zúčastněných, 10 % jídlo, 5% nicnedělání, 7 % rozptylování se čímkoli, 8 % obecné diskuze nad tím, co kdo a jak udělá, 8 % diskuze nad konkrétními problémy, 1 % prostoje zaviněné technikou, 10 % řešení chyb. Dohromady zbývá 38 % na vlastní tvorbu kódu.
Pravděpodobně vytvoříte nějaký redakční systém v PHP.
Ptal ses na názor, máš názor. Nevím, jestli jsi jej nepochopil, nebo nechtěl pochopit, ale to už je jedno. Níže máš další komentář, kde zmiňuju dle mého názoru lepší řešení.
Alespoň já jsem se zasmál, ta pointa mi přijde výborná.
Osobně si myslím, že když se sejde skupina programátorů a chce se zabývat programováním, měla by se spíš věnovat diskuzi, než psaní kódu, protože k tomu, aby si někdo sednul, osm hodin seděl a v tichosti psal kód, nejsou třeba ti ostatní. Stejně nic většího nevytvoříte; je tedy lepší diskutovat problémy typu vyhledávání, třídění atd. a v praxi to pomocí testovacích prográmků ozkoušet.
Ale i případný poznatek, že tudy cesta nevede, je vlastně dobrá zkušenost, takže do toho klidně běžte.
Já tomu nerozumím. Ty můj příspěvek vezmeš, překroutíš a překroucený obrátíš proti mě. Má cenu ještě něco psát?
Já napíšu, ať do toho tedy jdete, a ty píšeš o demotivaci... A k tomu útoky na mou osobu...
Ne, na programátorské akci tohoto typu jsem nebyl. Ale byl jsem na jiných akcích typu "ňák sejdeme se a ňák něco vytvoříme" a mé názory na věc pramení (i) z těchto zkušeností. Přeber si to, jak je libo.
> Schválně se Tě zeptám - co jsi naposledy opravil (ve smyslu ne typografická chyba nebo připsání dokumentace, ale poctivý český bug nebo fíčura) v open-source softwaru?
Snažíš se mě do té situace dostat, a já se do ní klidně dostanu. Nikdy.
Tebe to asi nezajímá, ale ostatní by mohlo, a tak to osvětlím. Produkty, které mě zajímají, jsou většinou složeny z mnoha rozsáhlých podprojektů. Kromě toho nejsou příliš dokumentovány a ani není nikdo, kdo by měl čas mě do problematiky uvést. Kdybych chtěl opravit byť jen malou chybu, musel bych překonat několik bariér: naučit se pracovat s použitými základními technologiemi (např. programovací jazyk, systém sestavování), naučit se pracovat s dalšími použitými technologiemi (např. různé knihovny -- ne standardní daného jazyka) a pochopit architekturu, strukturu a řešení daného produktu. Dále je třeba pochopit předmět daného produktu (např. přehrávání hudby, vykreslování WWW stránek). A nakonec je nutné být v kontaktu s týmem daného produktu.
Já se ptám: je pro někoho přínosné, když po tomto všem opravím nějakou malou chybu? Nebo je lepší se soustředit (tzn. investovat čas) na něco, co už v nějaké míře znám a čemu více rozumím?
Tiskni
Sdílej: