V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Kubuntu se snaží působit jako "distribuce pro každého". V současné době se vývoj ubírá cestou "učinit systém plnohodnotný pro začínající uživatele". To ovšem může také odrazovat pokročilejší uživatele, kteří se domnívají, že Kubuntu (nebo Ubuntu) "již pro ně není" a hledají distribuce, které jsou pro pokročilé uživatele "lepší".
Ačkoli tento fenomén "přecházení na pokročilejší distribuci" mne nijak zvlášť neznervózňuje, rád bych využil příležitosti a požádal o názor těch, kteří s Kubuntu mají zkušenosti, ale přešli na nějaké "pokročilejší" distro. Rád bych se dopátral několika důvodů, proč Kubuntu pro Vás osobně nesplňuje svoje motto ("distribuce pro každého"). Pokud pomineme základní principy Kubuntu (Debianí základ, 6-měsíční vydání apod.), co Vám na Kubuntu jako pokročilým uživatelům chybí?
Pojmem "pokročilejší distribuce" označuji distribuce poněkud "méně pohodlné", tedy ty, kde konfigurační nástroje nebo skripty chybí a od správce se očekává, že bude nastavovat většinu systému úpravami souborů v adresáři /etc. Příkladem může být Slackware, Gentoo nebo Arch Linux.
Tiskni
Sdílej:
Ano, toto klišé už jsem také slyšel, a mockrát. Ale považuji to za naprostou hloupost. Za pokročilejší bych označil distribuci, která toho nabízí a umožňuje víc. V takovém případě bych chápal použití slova pokročilejší. V tomto případě ale podle mne není vůbec na místě - v čem mi toho třeba Slackware nabízí nebo umožňuje víc než Fedora, Mandriva nebo OpenSuSE? V ničem.
DoDo = dodělej doma; používá se k označení výrobků, které by teoreticky měly být hotové, ale zákazník stráví doma ještě několik hodin až dnů jejich uvedením do použitelného stavu
On se tím termínem distribuce pro pokročilejší rozumí obecně spíš taková distribuce, která při instalaci a konfiguraci uživatele provede obecnými náhodně vybranými kroky správy Unixu
K čemu je to dobré? K tomu jsou tutorialy, ne instalátor distribuce.
Třeba zapnutí služby při startu: chmod +x /etc/rc.d/rc.httpd - nepotřebuji na to grafický dialog, mít starý stroj který by má problémy s Windows/KDE/GNOME/čímkoliv, tak jsem raději.
Promiňte, ale tohle je čirá demagogie. Nevím o distribuci, kde by nebylo možné (de)aktivovat službu bez grafického prostředí. Vezmu-li namátkou SuSE, kde jsem nejvíc doma, pak jednak i ten YaST mohu spouštět v textové (ncurses) variantě, jednak stačí prosté 'insserv httpd
' resp. 'insserv -r httpd
'. Žádné grafické prostředí není potřeba a není to o nic složitější než v tom Slackware.
Také se mi, prosím, nesnažte vysvětlovat, jak je jednoduchá konfigurace a správa Slackware. Jakožto uživatel, který Slackware používal přes sedm let, si dovolím tvrdit, že o tom něco vím. Když jsem ho konečně opustil, bylo to právě proto, že už mne unavovalo neustále dodělávat do distribuce věci, které ostatní distribuce mají jako samozřejmost, ale ve Slackware chybějí. A jejich doplnění není vždy zcela triviální - namátkou třeba ACL nebo PAM.
K čemu je to dobré? K tomu jsou tutorialy, ne instalátor distribuce.Například uživatel potom nepůsobí na fóru kde se zeptá, když něčemu nerozumí jako blbec, který nezná základní fakta. To jako třeba když se budeme bavit o konfiguraci grafiky, někdo uživateli řekne, že nějakou věc najde v xorg.conf a on odpoví otázkou, ve kterém adresáři že se ten soubor vyskytuje. Ostatně máte možnost si napsat skript, který Vám po instalaci Váš Slackware dovaří do té podoby, v jaké si ho přejete mít.
Promiňte, ale tohle je čirá demagogie. Nevím o distribuci, kde by nebylo možné (de)aktivovat službu bez grafického prostředí.K čertu, demagogie psát nechci. Ostatně jsem netvrdil, že nikde jinde než ve Slackwaru to v textovém módu nejde. V těch hodně moderních distribucích se to ale většinou dělá klikáním. Vlastně jsem tím chtěl tak mimoděk naznačit, že Slackware je i dobrou volbou na starší počítač (to i výběrem softwaru etc). Netvrdím ale že používání distribučně hodně specifických záležitostí v konzoli je hodně inteligentnější než používání distribučně hodně specifických záležitostí v grafice, toto je samozřejmě nesmysl.
Také se mi, prosím, nesnažte vysvětlovat, jak je jednoduchá konfigurace a správa Slackware. Jakožto uživatel, který Slackware používal přes sedm let, si dovolím tvrdit, že o tom něco vím. Když jsem ho konečně opustil, bylo to právě proto, že už mne unavovalo neustále dodělávat do distribuce věci, které ostatní distribuce mají jako samozřejmost, ale ve Slackware chybějí. A jejich doplnění není vždy zcela triviální - namátkou třeba ACL nebo PAM.To není argument. Já PAM ani ACL v podstatě nepotřebuji. Budete-li se snažit do jakékoliv distribuce dodělat to, co v ní není, narazíte na obtíže. To platí i pro ten váš SUSE. Některým lidem ono vaření vlastní distribuce může i vyhovovat. Si člověk třeba zamlada hrál s bábovičkami, později s Legem, no a protože si rád hraje i nadále, tak používá Slackware.
Například uživatel potom nepůsobí na fóru kde se zeptá, když něčemu nerozumí jako blbec, který nezná základní fakta. To jako třeba když se budeme bavit o konfiguraci grafiky, někdo uživateli řekne, že nějakou věc najde v xorg.conf a on odpoví otázkou, ve kterém adresáři že se ten soubor vyskytuje.
Praxe ovšem ukazuje, že se jedná spíše o zbožné přání. Ve skutečnosti pokud je začátečník donucen k instalaci takové distribuce (nebo se tak rozhodne sám), tak instalaci buď nezvládne nebo postupuje step-by-step podle návodu, aniž by věděl, co dělá. Že by se něco podstatného během instalace naučil, to je prakticky vyloučeno. Jak chcete rozumně rozdělovat disk, když nevíte, jak funguje mountování filesystémů, jak chcete volit mounting pointy, když nemáte představu, k čemu slouží adresář /var
atd.? Nevěříte-li, podívejte se do historie zdejší diskuse, dotazů, svědčících o naprosto základních neznalostech tazatele, je tam víc než dost - ale hlavně jejich četnost nijak nezávisí na tom, zda dotyčný začíná na komfortní distribuci nebo na nějaké hardcore.
Můj názor je poměrně radikální: podle mne by se začátečník měl nejprve naučit systém používat a pak se teprve začít zabývat jeho správou. A instalace nejen že patří pod správu systému, ale považuji ji za jedno z pokročilejších témat. Začínat instalací systému považuji za hrubou didaktickou chybu. Samozřejmě se tomu (zejména u domácího počítače, není-li k dispozici ochotný kamarád) nelze vždy vyhnout. Ale nevidím žádný nedostatek v tom, povede-li instalace pokud možno bezbolestně k funkčnímu systému (i když ne optimálně vyladěnému - bude-li instalace hardcore, systém instalovaný začátečníkem nebude vyladěn o nic lépe, spíš naopak). Na tomto systému se začátečník může začít učit používat systém a chápat, jak funguje. Až to zvládne, může začít s jednoduššími administrativními úkony a postupovat k těm složitějším. Dům se také staví od základů a ne od střechy.
Praxe ovšem ukazuje, že se jedná spíše o zbožné přání. Ve skutečnosti pokud je začátečník donucen k instalaci takové distribuce (nebo se tak rozhodne sám), tak instalaci buď nezvládne nebo postupuje step-by-step podle návodu, aniž by věděl, co dělá. Že by se něco podstatného během instalace naučil, to je prakticky vyloučeno. Jak chcete rozumně rozdělovat disk, když nevíte, jak funguje mountování filesystémů, jak chcete volit mounting pointy, když nemáte představu, k čemu slouží adresář /var
atd.?
Hm. Já předpokládal uživatele co hodí očko na instalační příručku. Chtěl jsem sem napsat dlouhý komentář, ale při jeho psaní mi došlo, že první instalace Linuxu je prostě magie (já si tak připadal) a to mi nikdo neokecá, díky informačnímu útlumu o Linuxu (jeho instalaci) k běžnému uživateli. Navíc předpokládám trochu přirozený vývoj - Windows -> nějaká jednoduchá distribuce (Mandriva, SUSE, či Ubuntu) -> nějaká "hardcore" distribuce (Slackware, Gentoo). Prostě u těchhle distribucí nepředpokládám, že by je někdo instaloval jako první. (Hej, jestli tohle někdo doporučuje, tak to nedělejte! Můj názor je poměrně radikální: podle mne by se začátečník měl nejprve naučit systém používat a pak se teprve začít zabývat jeho správou. A instalace nejen že patří pod správu systému, ale považuji ji za jedno z pokročilejších témat. Začínat instalací systému považuji za hrubou didaktickou chybu. Samozřejmě se tomu (zejména u domácího počítače, není-li k dispozici ochotný kamarád) nelze vždy vyhnout. Ale nevidím žádný nedostatek v tom, povede-li instalace pokud možno bezbolestně k funkčnímu systému (i když ne optimálně vyladěnému - bude-li instalace hardcore, systém instalovaný začátečníkem nebude vyladěn o nic lépe, spíš naopak). Na tomto systému se začátečník může začít učit používat systém a chápat, jak funguje. Až to zvládne, může začít s jednoduššími administrativními úkony a postupovat k těm složitějším. Dům se také staví od základů a ne od střechy.Moje první pokusy o instalaci Linuxu si už moc nepamatuji. Vím, že to bylo v době Corel Linuxu, který jsem nainstalovat nezvládl, neboť mi nezdetekoval myš a tak jsem se tím neměl jak proklikat
Tou analogií s domem jsem neměl na mysli fungování systému samotného, ale jeho poznávání uživatelem. Takže z pohledu fungování je skutečně základem jádro a grafické prostředí odpovídá taškám na střeše. Ale bavíme-li se o pochopení systému, mělo by základem být např. pochopení toho, jak (z pohledu uživatele) funguje filesystém, přístupová práva, co je to proces atd. Teprve když tohle pochopí, může pokračovat dál (výš) a časem dojít až k tomu, co to je mountování, jak se rozdělí disk, co se děje při startu systému a jak se konfiguruje bootloader.
Pokud bych to měl k něčemu přirovnat, tak současná matematika stojí na Zermelo-Fraenkelově teorii množin, ale to neznamená, že učitel(ka) začne prvňáčkům tlačit do hlaviček ZF axiomatiku. Pokud by to zkusil(a), vyfasovala by patrně svěrací kazajku (a právem), stejně jako ten, kdo by v páté (?) třídě výklad volného pádu začal lagrangeovským formalismem nebo v sedmé výklad chemických vazeb Schrödingerovou rovnicí.
Neviem či je "pokročilejší" ten správny výraz, ale "neklikacie distro" podľa mňa z definície umožňuje viac, pretože nie na každú obskurnú voľbu v konfiguráku existuje príslušné klikátko.
Dovoluji si upozornit, že toto své tvrzení jste hned v následující větě sám vyvrátil, čímž jste mi ušetřil práci… :-)
Príspevok k téme blogu: viem, kde nájdem konfigurák toho či onoho. Neviem, ako sa k tomu istému "preklikám". V klikacích distribúciach sa na môj vkus príliš často stretávam s pomenovaniami/kategorizáciami úplne odlišnými od textových, extrém je, keď jeden názov v klikacej blbosti popisuje iný parameter ako ten istý názov v textovom konfiguráku. A to nevravím o uletených prekladoch. Buď nám dobrým príkladom obľúbený malý mäkký, čo svojho času lokalizoval dokonca i výrazy ako SELECT, INSERT v istej nemenovanej aplikácii ...
A v ďaľšej vete položil otázku, či každé klikátko akceptuje i obskurné voľby, čo je podľa mňa veľmi dôležitá otázka.
Podle mne je to naopak naprosto nepodstatná otázka. Vždy máte totiž možnost používat komfortní distribuci (např. SuSE, *ubuntu, …) stejným způsobem jako hardcore distribuci (např. Slackware). Můžete pro mne za mne používat SuSE tak, že vaše poslední setkání s YaSTem bude při instalaci (a abyste si nepřipadal jako "klikač", spustíte si ji samozřejmě v textovém režimu 80x25), jakživ nespustíte YOU nebo něco podobného a můžete třeba okázale ignorovat i package management a místo flexibilní a komfortní struktury startovacích skriptů všechno cpát do /etc/init.d/boot.d
. Tu možnost máte, cokoli můžete udělat ve Slackware, můžete stejně snadno udělat i v SuSE (*ubuntu, …). A k tomu navíc máte ještě možnost využít vymožeností, které pro vás připravili autoři distribuce. Takže je to přesně opačně, než hardcore pozéři tvrdí: v komfortní distribuci nemáte menší kontrolu nad systémem, ale naopak podstatně větší.
Problém je IMHO trochu jinde: jde o to, že když má člověk možnost dělat věci jednoduše, nechce se mu zbytečně si přidělávat práci. Ale to je jeho svoboda volby a měl by si za tou volbou stát, ne si vymýšlet bláboly o "větší/menší kontrole nad systémem".
Vrátil jsem se ke kořenům a zkoušel Fedoru, která se mezitim definitivně odklonila od KDE, což mi nevyhovuje.Co tím myslíš? Nevím, školy nemám, ale když se kouknu do Fedora Core 6 updates, tak tam vidím npříklad balíček kdebase-3.5.5-0.1.fc6.i386.rpm a jiné které se týkají KDE, takže mi prosím vysvětli pojem "Fedora se mezitím definitivně odklonila od KDE". Kdyby se Fedora odklonila od KDE tak by KDE bylo v repositáři Fedora extras a ne v hlavním stromu.
msk@zatkovsky:~$ apt-cache rdepends libgstreamer0.8-0 | grep k monkey-bubble kttsd gstreamer0.8-musepack gstreamer0.8-mikmod gstreamer0.8-gtk gnomebaker msk@zatkovsky:~$ apt-cache rdepends libgstreamer0.10-0 | grep k gnomebaker kmplayer-base msk@zatkovsky:~$ apt-cache rdepends libgtk1.2 | grep " k" kmd karpski karamba msk@zatkovsky:~$ apt-cache rdepends libgtk2.0-0 | grep " k" kluppe kipina kino-timfx kino-dvtitler keyboardcast kazehakase katoob kasumi kanjipad kanatest kaffe-pthreads k3d kinoAz take horuce to nebude, z uvedeneho pouzivam obcas kmplayer, inak nic a to pouzivam ubuntu s kubuntu-desktop, nie ciste kubuntu.
...vsak to je jen dalsi milionkrat reseny flame... Proste jsi cetl nazory od rypalu, kteri chteji byt IN, a tak vsude razi nazor ze konzole mnam a klikatka fuj.
Neni za tim nic jineho, nez ze chcou na sebe upozornit, ze uz se taky neco v prikazove radce naucili - to v lepsim pripade - vetsinou ale jejich prace vypada tak, ze si v konzoli pusti Midnight Commander a pak to okecavaji.
At si rika kdo chce co chce, *Ubuntu je tady a na rozdil od jinych mainstreamu funguje (diky Debianu) a to bez nutnosti vetsich uprav po instalaci - to je presne to, co i pokrocily uzivatel uvita, pokud zrovna musi pracovat a nema cas tunit system. (BTW: kolik guru, kteri nemaji co delat, znas?). Takze je opet jakysi modni trend - kdo nehani *Ubuntu, neni IN...
Ver tomu, ze guru se rozhodne chlubit praci v konzoli nebude.
V určitých kruzích ano. Stejně jako je v určitých kruzích in dávat na odiv, že se člověk nedívá na televizi*, i když globálně to samozřejmě většinové chování není.
* - zajímavé ovšem je, že takoví lidé mají obvykle o jednotlivých nejlepší přehled, často i mnohem lepší než ti, kdo se nestydí za to, že se na televizi dívají :-)
/etc/init.d
a /etc/conf.d
mi přišlo daleko přehlednější, ale zase - kompilovat každý kus software? V případě, že jsem potřeboval něco rychle udělat, mě ta distribuce brzdila. S tím souvisí nějaký předchozí zápisek v blogu, kdy uživatel neměl v Gentoo dhcpd (alias nebudu si přece instalovat něco, co nepotřebuji - chci mít systém pod kontrolou) a najednou je potřeboval a neměl. Minimalizace systému je sice hezká myšlenka, ale občas to práci přidává, ne šetří. A to rčení o systému pod kontrolou znamená, že se mu musím občas věnovat víc, než ti bez kontroly /etc
pročítat, ale já ani nepamatuju, kdy naposledy jsem do toho adresáře šahal - proč taky. Takže jediné, co bych ocenil je, aby si RedHat přestal hrát na to, že dokáže udělat dobrého správce software a použil aptitude
/opt
ani /srv
nebyl"…
/media
Starám se o pár serverů, na kterých mi běží Debian a CentOS. Na domácí mašince mi spokojeně přede Kubuntu, pracovní desktop ovládlo prozměnu Ubuntu. No a k dovršení totální schizofrenie se mi na notýsku nakonec po roce zkoušení různých variant uhnízdil ArchLinux v čistě konsoloidní verzi.
Pokud instaluju Linux někomu z mých známých, kteří projeví zájem mít jej na svém stroji, tak sahám okamžitě po Alternate_ISO s (K)Ubuntu a neváhám. Nevím jakou máte zkušenost vy, ale mně většinou kouká nastávající majitel "tučňáka" přes rameno už od okamžiku, kdy to CD nabootuju.
Když si vzpomenu, jak jsem cca 5 hodin bojoval s FC2 u jednoho človíčka (ano, měl poněkud "nespolupracující" HW, ale to ho samozřejmě vůbec nezajímalo - ve Win98 mu to jelo a "ten Linux je přece v pohodě, si říkal ne"?) a když jsem celou tu dobu neustále cosi editoval ve ViMu a pokoušel se nahodit Xka, síť atd. atd. tak z něj nejprve nenápadně vyprchalo nadšení z poznávání toho skvělého OS a ve finále ztratil i zbytek iluzí o tom, že by se to byl schopný někdy naučit ovládat...
Není nad tu pohodu, kdy si v klidu popíjím kafčo, diskutuju s majitelem PC o výhodách (ale i nevýhodách) nasazení Linuxu na desktopu a do toho sem tam vyplním nějakou položku, kliknu sem, kliknu tam a všechno se odehrává v pohodovém duchu až do vítězného konce.
Takže ať si každý používá co chce, ale rozdělovat distribuce na "pokročilejší" a "bfu_like" je kravina. (K)Ubuntu používám prostě proto, že nemusím ztrácet čas zkoumáním, jak rozhýbat kdejakou kravinu - co potřebuju, prostě funguje. Pod kapotou tepe stabilní Debianí základ a co si nanaklikám, to si doupravuju v konzoli. Pohoda klídek a tabáček...
Na Ubuntu mi dále vadí postupná provázanost s online službami Cannonicalu (všimli jste si těch položek v menu?).V kterém menu? V hlavní nabídce jsem nic takového nenašel.
Nechci videt uzivatele, jak se bude tvarit, az mu spravce prijde neco nmastavit, zanadava si na neuplne nastroje, poedituje par konfiguraku a pak varuje uzivatele: Nikdy neklikejte na tady tohle, jinak vam to prestane fungovat.To je zajímavá skutečnost, máte konkrétní příklad v Kubuntu? Pokud takové chybové konfigurační nástroje existují v Kubuntu, rád zahlasím chybu a pokusím se o její napravení.
Ne. Kubununtu jsem jenom videl, nikdy jsem ho nepouzival. Snazil jsem se pouze poukazat, ze je to problem koncepcni.
…
Problem je, ze i v takto vyladenem distru nekdo hrabne rucne do konfiguraku a pak jak ma reagovat konfigurator, ktery tomu neporozumi? Ma odmitnout pokracovat, aby neposkodil rucni konfiguraci? Co kdyz ale nesrozumitelny konfigurak je vysledkem chyby (napr. poskozeny FS nebo proste nezkuseny spravce). Pak je rozumne, aby jej bylo mozne prepsat z GUI. Kdo to ma rozhodnout?
To vůbec není koncepční problém. Dá se podle okolností řešit několika způsoby:
1. Změnu v direktivě, kterou nenastavuji, ignorovat (je-li to možné).
2. Detekuji-li ručně provedenou změnu, nepřepisuji konfigurační soubor, ale svou verzi uložím pod jiným jménem a uživatele na to upozorním (to dělá např. SuSEconfig
).
3. Ručně změněnou verzi uložím pod změněným jménem a uživatele na to upozorním (osobně bych ale preferoval spíš variantu 2).
4. Nechám uživatele vybrat, co s tím - u interaktivního nástroje asi nejvhodnější varianta.
Tvrzení, že komfortní konfigurační nástroje svévolně přepisují ručně upravené konfigurační soubory (nebo že se z nich automaticky zblázní) - nebo dokonce že to tak být musí - je takový hojně rozšířený mýtus. Rozšiřují ho ovšem hlavně lidé, kteří s takovými nástroji nemají moc praktických zkušeností, protože se jim vyhýbají jako čert kříži. To ostatně demonstrujete i vy: sice přiznáváte, že Kubuntu neznáte, ale zasvěceně popisujete problém, o kterém ve skutečnosti vlastně ani nevíte, zda opravdu existuje.
To vůbec není koncepční problém. Dá se podle okolností řešit několika způsoby:Ale je to problem pristupu. Klikatko muze detekovat cizi zasah do konfiguraku, ale to je vse. Jakmile uzivatel zacne obchazet distribucni nastroje, tak ty nastroje zjevne nepotrebuje.
Tvrzení, že komfortní konfigurační nástroje svévolně přepisují ručně upravené konfigurační soubory… je takový hojně rozšířený mýtus.Mytus by to byl, kdyby to nikdo nikdy nevidel. Ja jsem nikde netvrdil, ze zrovna Kubuntu timto trpi. Uvedl jsem duvod, proc jsem ja osobne prestal pouzivat komfortni nastroje (prave proto, ze jsem to zacil, a tudiz to pro mne mytus neni).
Praxe vsak uzuje, ze distributori vynakladaji praci na agregaci a zapouzdreni techto utilitek, ne na jejich nahrazeni novym nastrojem.
Osobně by mi víc vadilo, kdyby některá funkcionalita byla k dispozici pouze prostřednictvím interaktivních nástrojů - jako je tomu (efektivně) třeba u online update v SuSE 10.1, což mne momentálně stojí přes půl hodiny naprosto zbytečné práce před každým školením.
2. jsou omezenejsi v porovnani s nizkourovnovymi nastroji. 1. problem je volitelny, 2. je (dle meho nazoru) povinny.
Úplně povinný samozřejmě ne, ale v podstatě ano, na určité úrovni detailů se už nevyplatí do vysokoúrovňového rozhraní implementovat úplně všechno (nemá-li se z něj stát editor konfiguračního souboru). Nezapomínal bych ale na to, že to pořád neznamená, že komfortní distribuce svého správce nějak omezuje: pořád má totiž možnost takový nástroj nepoužívat a vystačit si s editorem.
Pokud chápu pokročilého uživatele jako někoho, kdo linux používá delší dobu, tak oni neutíkají od (k)ubuntu, ale jen ho otestují a vrátí se, nejspíš ve většině případů, ke svému distru, přesně to je můj případ. K návratu je nejspíš několik důvodů:
- systém je vyladěn pro jejich potřebu
- vědí kam šáhnout, když potřebují něco nakonfigurovat, co si budem nalhávat, každé distro to má trochu jinak
- jsou spokojeni (zvyklý) se systémem správy balíčků ve svém distru, ne každému musí deb vyhovat
- pak je tu věc hodně subjektivní "na co chodit ke kováříčkovi, když mohu jít ke kováři".
Naopak si nemyslím, že důvodem návratu by měla být nějaká "klikátka" apod., stejně tak, že je (k)ubuntu pro newbie a hc si s ním nemá špinit ruce.
Několik poznámek k instalaci xubuntu 6.10 - desktopcd:
- věc která mně osobně hodně vadí (a přijde hodně odrazující), není možnost výběru balíčků, které chci nainstalovat
- věc která mně přímo naštvala, nepodařilo se mně xubu vůbec nainstalovat, pokaždé se instalace kousla na detekci hardwaru.
Doufám, že můj příspěvek není úplně od věci.
Pokud chápu pokročilého uživatele jako někoho, kdo linux používá delší dobu, tak oni neutíkají od (k)ubuntu, ale jen ho otestují a vrátí se, nejspíš ve většině případů, ke svému distruVe většině případu jistě ano. Ale autor blogu asi chce vypátrat to, co pokročilejším uživatelům případně na *ubuntu vadí, tj. de facto bugy, kterých si BFU většinou nevšimne.
- věc která mně osobně hodně vadí (a přijde hodně odrazující), není možnost výběru balíčků, které chci nainstalovatMyslím, že by bylo zajímavé také vypsat, které balíčky byste si například neinstaloval. A také, kolik to dělá celkem MB a jaké vám tyto balíčky dělají v systému potíže - to aby bylo možné zvážit, zda vyhovět vám bude stát za to, že BFU bude muset vybírat i z toho mála, co se vejde na 1 CD, ačkoliv názvy programů ještě ve velké většině vůbec nezná.
- věc která mně přímo naštvala, nepodařilo se mně xubu vůbec nainstalovat, pokaždé se instalace kousla na detekci hardwaru.jj. stávalo se mi s PC-BSD, dodnes nevím proč.
Myslím, že by bylo zajímavé také vypsat, které balíčky byste si například neinstaloval. A také, kolik to dělá celkem MB a jaké vám tyto balíčky dělají v systému potíže - to aby bylo možné zvážit, zda vyhovět vám bude stát za to, že BFU bude muset vybírat i z toho mála, co se vejde na 1 CD, ačkoliv názvy programů ještě ve velké většině vůbec nezná.Myslim, ze takove distribuce jako mandriva, fedora to nabizi. Nejde mne ani tak o MB, eventualne potize, ale spise nektere programy nepouzivam (firefox, gaim, thunderbird namatkou), proto bych moznost volby uvital. Samozrejme to jde resit po instalaci pomoci apt.
Myslim, ze takove distribuce jako mandriva, fedora to nabizi. Nejde mne ani tak o MB, eventualne potize, ale spise nektere programy nepouzivam (firefox, gaim, thunderbird namatkou), proto bych moznost volby uvital. Samozrejme to jde resit po instalaci pomoci apt.Když vezmu takové Kubuntu, je tam snad pouze to nejnutnější k použitelnému desktopu. Na druhé straně máte jako zkušený uživatel, který už bezpečně ví, které chce používat programy, možnost nainstalovat *buntu dokonce bez grafického prostředí (možnost z alternate-iso) a pak si po libosti posloužit nástroje apt. Nabízí se tedy otázka, jestli je tradiční dosavadní cesta (jakou nabízely všechny distribuce, pamatuji už na RedHat 6.2) výběr programů před instalací z přednastavené konfigurace, která zkušenému nedá nic moc navíc a začátečníka maximálně zmate, nebo mu aspoň instalaci nového systému slušně psychologicky zkomplikuje, cesta nejlepší. Za sebe musím říct, že jsem si oblíbil právě ty možnosti, jak se dnes snaží nabízet *ubuntu: buď holý systém a přidávám si tam svůj vlastní výběr (Gentoo, Arch), anebo, když to potřebuji rychle, nadchl mě třeba Kanotix, kde kompletní systém se spoustou předvybraných programů trvá z LiveCD asi 10 minut (kam se hrabe *ubuntu). LiveCD Kubuntu sice nenabízí spoustu programů, ale aspoň vše, co je nutné k funkčnímu desktopu. Nějak nevidím, aspoň, pro sebe, užitek z instalace, kde budu muset odebírat jednotlivé programy, abych si nainstaloval jen to, co chci. Zbytečně moc práce a efekt pochybný (narazíte každou chvíli na to, že vám to bude chtít odinstalovat závislosti, anebo vám to kvůli závislostem ne-instalovat nedovolí). To už raději nainstaluji to minimum a budu si přidávat. Zkrátka, myslím si, že by se ostatní distribuce mohly také vydat tímto praktickým směrem: buď instalace holého systému, anebo kompletní desktop. Všechno mezi tím si zkušený uživatel namíchá sám z příkazové řádky.