plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Kubuntu se snaží působit jako "distribuce pro každého". V současné době se vývoj ubírá cestou "učinit systém plnohodnotný pro začínající uživatele". To ovšem může také odrazovat pokročilejší uživatele, kteří se domnívají, že Kubuntu (nebo Ubuntu) "již pro ně není" a hledají distribuce, které jsou pro pokročilé uživatele "lepší".
Ačkoli tento fenomén "přecházení na pokročilejší distribuci" mne nijak zvlášť neznervózňuje, rád bych využil příležitosti a požádal o názor těch, kteří s Kubuntu mají zkušenosti, ale přešli na nějaké "pokročilejší" distro. Rád bych se dopátral několika důvodů, proč Kubuntu pro Vás osobně nesplňuje svoje motto ("distribuce pro každého"). Pokud pomineme základní principy Kubuntu (Debianí základ, 6-měsíční vydání apod.), co Vám na Kubuntu jako pokročilým uživatelům chybí?
Pojmem "pokročilejší distribuce" označuji distribuce poněkud "méně pohodlné", tedy ty, kde konfigurační nástroje nebo skripty chybí a od správce se očekává, že bude nastavovat většinu systému úpravami souborů v adresáři /etc. Příkladem může být Slackware, Gentoo nebo Arch Linux.
Tiskni
Sdílej:
30.10.2006 22:42
Martin Stiborský | skóre: 26
| blog: Stibiho bláboly
| Opava
30.10.2006 23:17
Martin Stiborský | skóre: 26
| blog: Stibiho bláboly
| Opava
))
31.10.2006 01:55
Josef Kufner | skóre: 70
Ano, toto klišé už jsem také slyšel, a mockrát. Ale považuji to za naprostou hloupost. Za pokročilejší bych označil distribuci, která toho nabízí a umožňuje víc. V takovém případě bych chápal použití slova pokročilejší. V tomto případě ale podle mne není vůbec na místě - v čem mi toho třeba Slackware nabízí nebo umožňuje víc než Fedora, Mandriva nebo OpenSuSE? V ničem.
DoDo = dodělej doma; používá se k označení výrobků, které by teoreticky měly být hotové, ale zákazník stráví doma ještě několik hodin až dnů jejich uvedením do použitelného stavu
On se tím termínem distribuce pro pokročilejší rozumí obecně spíš taková distribuce, která při instalaci a konfiguraci uživatele provede obecnými náhodně vybranými kroky správy Unixu
K čemu je to dobré? K tomu jsou tutorialy, ne instalátor distribuce.
Třeba zapnutí služby při startu: chmod +x /etc/rc.d/rc.httpd - nepotřebuji na to grafický dialog, mít starý stroj který by má problémy s Windows/KDE/GNOME/čímkoliv, tak jsem raději.
Promiňte, ale tohle je čirá demagogie. Nevím o distribuci, kde by nebylo možné (de)aktivovat službu bez grafického prostředí. Vezmu-li namátkou SuSE, kde jsem nejvíc doma, pak jednak i ten YaST mohu spouštět v textové (ncurses) variantě, jednak stačí prosté 'insserv httpd' resp. 'insserv -r httpd'. Žádné grafické prostředí není potřeba a není to o nic složitější než v tom Slackware.
Také se mi, prosím, nesnažte vysvětlovat, jak je jednoduchá konfigurace a správa Slackware. Jakožto uživatel, který Slackware používal přes sedm let, si dovolím tvrdit, že o tom něco vím. Když jsem ho konečně opustil, bylo to právě proto, že už mne unavovalo neustále dodělávat do distribuce věci, které ostatní distribuce mají jako samozřejmost, ale ve Slackware chybějí. A jejich doplnění není vždy zcela triviální - namátkou třeba ACL nebo PAM.
K čemu je to dobré? K tomu jsou tutorialy, ne instalátor distribuce.Například uživatel potom nepůsobí na fóru kde se zeptá, když něčemu nerozumí jako blbec, který nezná základní fakta. To jako třeba když se budeme bavit o konfiguraci grafiky, někdo uživateli řekne, že nějakou věc najde v xorg.conf a on odpoví otázkou, ve kterém adresáři že se ten soubor vyskytuje. Ostatně máte možnost si napsat skript, který Vám po instalaci Váš Slackware dovaří do té podoby, v jaké si ho přejete mít.
Promiňte, ale tohle je čirá demagogie. Nevím o distribuci, kde by nebylo možné (de)aktivovat službu bez grafického prostředí.K čertu, demagogie psát nechci. Ostatně jsem netvrdil, že nikde jinde než ve Slackwaru to v textovém módu nejde. V těch hodně moderních distribucích se to ale většinou dělá klikáním. Vlastně jsem tím chtěl tak mimoděk naznačit, že Slackware je i dobrou volbou na starší počítač (to i výběrem softwaru etc). Netvrdím ale že používání distribučně hodně specifických záležitostí v konzoli je hodně inteligentnější než používání distribučně hodně specifických záležitostí v grafice, toto je samozřejmě nesmysl.
Také se mi, prosím, nesnažte vysvětlovat, jak je jednoduchá konfigurace a správa Slackware. Jakožto uživatel, který Slackware používal přes sedm let, si dovolím tvrdit, že o tom něco vím. Když jsem ho konečně opustil, bylo to právě proto, že už mne unavovalo neustále dodělávat do distribuce věci, které ostatní distribuce mají jako samozřejmost, ale ve Slackware chybějí. A jejich doplnění není vždy zcela triviální - namátkou třeba ACL nebo PAM.To není argument. Já PAM ani ACL v podstatě nepotřebuji. Budete-li se snažit do jakékoliv distribuce dodělat to, co v ní není, narazíte na obtíže. To platí i pro ten váš SUSE. Některým lidem ono vaření vlastní distribuce může i vyhovovat. Si člověk třeba zamlada hrál s bábovičkami, později s Legem, no a protože si rád hraje i nadále, tak používá Slackware.
Ostatně pochybuji, že konfigurace čehokoliv hodně specifického se dělá používáním předpřipravených věcí předpřipraveným způsobem, natož klikáním. Tedy je obecně dobré být s tím klasickým Unixovým způsobem správy systému obeznámen. Netvrdím, že v jiné distribuci něco klasicky Unixově dělat nejde, ale Slackware je tímto směrem stavěný a tedy je to vhodná distribuce na učení v takovém tom specifickém směru (= když je někdo tak trochu kutil a baví ho upravovat si systém, hrát si s kompilacemi a tvoření tak trochu vlastní distribuce etc). K tomu Vašemu ACL a PAM... ale zase jste se něčemu přiučil, ne?
P.S.: Já se tu jen snažím trochu bránit Slackware, když vidím jak je in se do této distribuce strefovat. Tahle distribuce mně osobně přišla jako docela dobrá zkušenost. Vy ty úvahy dovádíte ad absurdum - každou distribuci lze používat jakýmkoliv způsobem, liší se to od sebe tím, jak moc námahy tomu věnujete. Chyba je v tom tvrdit, že 100% všichni uživatelé jedné distribuce by měli přejít na distribuci druhou, protože ta první už dnes není dostatečně naleštěná, když se o naleštěnost v takovém směru, v jakém to daní lidé myslí ani nesnaží.
Například uživatel potom nepůsobí na fóru kde se zeptá, když něčemu nerozumí jako blbec, který nezná základní fakta. To jako třeba když se budeme bavit o konfiguraci grafiky, někdo uživateli řekne, že nějakou věc najde v xorg.conf a on odpoví otázkou, ve kterém adresáři že se ten soubor vyskytuje.
Praxe ovšem ukazuje, že se jedná spíše o zbožné přání. Ve skutečnosti pokud je začátečník donucen k instalaci takové distribuce (nebo se tak rozhodne sám), tak instalaci buď nezvládne nebo postupuje step-by-step podle návodu, aniž by věděl, co dělá. Že by se něco podstatného během instalace naučil, to je prakticky vyloučeno. Jak chcete rozumně rozdělovat disk, když nevíte, jak funguje mountování filesystémů, jak chcete volit mounting pointy, když nemáte představu, k čemu slouží adresář /var atd.? Nevěříte-li, podívejte se do historie zdejší diskuse, dotazů, svědčících o naprosto základních neznalostech tazatele, je tam víc než dost - ale hlavně jejich četnost nijak nezávisí na tom, zda dotyčný začíná na komfortní distribuci nebo na nějaké hardcore.
Můj názor je poměrně radikální: podle mne by se začátečník měl nejprve naučit systém používat a pak se teprve začít zabývat jeho správou. A instalace nejen že patří pod správu systému, ale považuji ji za jedno z pokročilejších témat. Začínat instalací systému považuji za hrubou didaktickou chybu. Samozřejmě se tomu (zejména u domácího počítače, není-li k dispozici ochotný kamarád) nelze vždy vyhnout. Ale nevidím žádný nedostatek v tom, povede-li instalace pokud možno bezbolestně k funkčnímu systému (i když ne optimálně vyladěnému - bude-li instalace hardcore, systém instalovaný začátečníkem nebude vyladěn o nic lépe, spíš naopak). Na tomto systému se začátečník může začít učit používat systém a chápat, jak funguje. Až to zvládne, může začít s jednoduššími administrativními úkony a postupovat k těm složitějším. Dům se také staví od základů a ne od střechy.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Praxe ovšem ukazuje, že se jedná spíše o zbožné přání. Ve skutečnosti pokud je začátečník donucen k instalaci takové distribuce (nebo se tak rozhodne sám), tak instalaci buď nezvládne nebo postupuje step-by-step podle návodu, aniž by věděl, co dělá. Že by se něco podstatného během instalace naučil, to je prakticky vyloučeno. Jak chcete rozumně rozdělovat disk, když nevíte, jak funguje mountování filesystémů, jak chcete volit mounting pointy, když nemáte představu, k čemu slouží adresář /var atd.?
Hm. Já předpokládal uživatele co hodí očko na instalační příručku. Chtěl jsem sem napsat dlouhý komentář, ale při jeho psaní mi došlo, že první instalace Linuxu je prostě magie (já si tak připadal) a to mi nikdo neokecá, díky informačnímu útlumu o Linuxu (jeho instalaci) k běžnému uživateli. Navíc předpokládám trochu přirozený vývoj - Windows -> nějaká jednoduchá distribuce (Mandriva, SUSE, či Ubuntu) -> nějaká "hardcore" distribuce (Slackware, Gentoo). Prostě u těchhle distribucí nepředpokládám, že by je někdo instaloval jako první. (Hej, jestli tohle někdo doporučuje, tak to nedělejte! )
Můj názor je poměrně radikální: podle mne by se začátečník měl nejprve naučit systém používat a pak se teprve začít zabývat jeho správou. A instalace nejen že patří pod správu systému, ale považuji ji za jedno z pokročilejších témat. Začínat instalací systému považuji za hrubou didaktickou chybu. Samozřejmě se tomu (zejména u domácího počítače, není-li k dispozici ochotný kamarád) nelze vždy vyhnout. Ale nevidím žádný nedostatek v tom, povede-li instalace pokud možno bezbolestně k funkčnímu systému (i když ne optimálně vyladěnému - bude-li instalace hardcore, systém instalovaný začátečníkem nebude vyladěn o nic lépe, spíš naopak). Na tomto systému se začátečník může začít učit používat systém a chápat, jak funguje. Až to zvládne, může začít s jednoduššími administrativními úkony a postupovat k těm složitějším. Dům se také staví od základů a ne od střechy.Moje první pokusy o instalaci Linuxu si už moc nepamatuji. Vím, že to bylo v době Corel Linuxu, který jsem nainstalovat nezvládl, neboť mi nezdetekoval myš a tak jsem se tím neměl jak proklikat
a jiných veselostí, typu nějaká hrozně stará verze Red Hatu, který jsem s kamarádem, který Linuxu vůbec nerozuměl jako duo lamiček nainstaloval a pak nám dokonce nabootoval, bohužel jenom jednou. První distribuce, kterou jsem zvládnul nainstalovat byl nějaký Mandrake Linux, tenkrát pověstný tím přepisováním konfiguráků a náhodnou bugovitostí. Tím jsem se proklikával asi půl roku. Tam jsem taky nabral ten svůj odpor ke grafickým klikátkům, mimojiné proto, že třeba změna konfigurace zavaděče se nijak neprojevila, matně tuším, že to jen změnilo konfiguraci, člověk ji ještě musel potvrdit zadáním /sbin/lilo do konzole. Tak k čemu tam ten grafický konfigurák vlastně byl to jsem teda nechápal. Dokonce jsem pln odhodlání se z Linux Dokumentační Projekt naučil i pár těch konzolových příkazů, i když (s výjimkou onoho /sbin/lilo) jsem moc v té době nechápal, k čemu jsou vlastně dobrý. No a po asi půl roce jsem si povšiml, že tomu Linuxu vůbec nerozumím. No a pak jsem si nainstaloval Slackware. Musím říct, že třeba rozjet češtinu, akceleraci a pitomou hru nebylo právě jednoduchý (ten Slackware třeba jen ta grafika jsem zprovozňoval na etapy - napřed trochu, pak s pořádnou akcelerací). V zprovoznění češtiny mi tenkrát bezvadně pomohl návod ke Slackwaru od Jindry Plešingera z http://linuks.wz.cz/ (tenkrát ještě na xplesa.wz.cz a bez té komunistické symboliky, to bylo ještě předtím, než schválně provokoval tady na ABCLinuxu, než tedy chudák umřel). A kupodivu Slackware se mi líbil - nebyla tam vůbec přítomna náhodná bugovitost jako v Mandrake Linuxu a Windows a fungovalo to bezvadně. Navíc to naučit se konfigurovat věci tím nejvíc přízemním způsobem mi potom opravdu pomohlo. To si pak člověk nainstaluje třeba Ubuntu a když mu autokonfigurák ke grafice zahlásí sorry usere, musíš ručně, tak v poklidu otevře zmíněné /etc/X11/xorg.conf, protože to má naučené obecně ze Slackwaru a přepíše tam řádek z vesa na nvidia namísto otravování ve fóru s pitomým dotazem. A takhle je to se vším. Proto také nemám rád, když je tahle skoro výuková distribuce kritizována, že není aktuálně in. Vůbec to distro mi přijde hodně podceňované, XGL jsem v tom měl zprovozněné skoro ihned potom, co se objevilo (ze zvědavosti podle mírně modifikovaného návodu pro SUSE), svého času o tom šlo prohlásit, že je v aktuální verzi novější než Gentoo ve stabilní verzi (tam dlouhou dobu byl v portage Firefox ve verzi 1.0.7 tuším), po instalaci je tam funkční Java, přehrávání MP3, co musí jinde taky extra dodělávat.
P.S.: V tom máte určitou chybu v myšlení, to máte brané z uživatelského hlediska, systémový základ je všechno až po textový režim a střecha je to grafické prostředí se službami typu DBUS a HAL a zprovozněným XGL + Compiz (tedy ještě moderněji AIGLX + Beryl). Tedy správný (moderně vzato) postup je vlastně od střechy (z BFU pohledu toho jednoduššího) k základům (z BFU pohledu tomu složitějšímu) a já to měl přesně opačně od základů po střechu. Ale instalovat Gentoo jako první Linux bez asistence je skutečně masochismus. Obecně blbé dotazy produkují hlavně ti, co Linux dle jejich slov maj teprv den. To je pak skutečně nezávisle na distribuci.
Tou analogií s domem jsem neměl na mysli fungování systému samotného, ale jeho poznávání uživatelem. Takže z pohledu fungování je skutečně základem jádro a grafické prostředí odpovídá taškám na střeše. Ale bavíme-li se o pochopení systému, mělo by základem být např. pochopení toho, jak (z pohledu uživatele) funguje filesystém, přístupová práva, co je to proces atd. Teprve když tohle pochopí, může pokračovat dál (výš) a časem dojít až k tomu, co to je mountování, jak se rozdělí disk, co se děje při startu systému a jak se konfiguruje bootloader.
Pokud bych to měl k něčemu přirovnat, tak současná matematika stojí na Zermelo-Fraenkelově teorii množin, ale to neznamená, že učitel(ka) začne prvňáčkům tlačit do hlaviček ZF axiomatiku. Pokud by to zkusil(a), vyfasovala by patrně svěrací kazajku (a právem), stejně jako ten, kdo by v páté (?) třídě výklad volného pádu začal lagrangeovským formalismem nebo v sedmé výklad chemických vazeb Schrödingerovou rovnicí.
Neviem či je "pokročilejší" ten správny výraz, ale "neklikacie distro" podľa mňa z definície umožňuje viac, pretože nie na každú obskurnú voľbu v konfiguráku existuje príslušné klikátko.
Dovoluji si upozornit, že toto své tvrzení jste hned v následující větě sám vyvrátil, čímž jste mi ušetřil práci… :-)
. Možno takto: Ak budem používam klikacie distro ako klikacie distro, tak je obmedzenejšie.
Príspevok k téme blogu: viem, kde nájdem konfigurák toho či onoho. Neviem, ako sa k tomu istému "preklikám". V klikacích distribúciach sa na môj vkus príliš často stretávam s pomenovaniami/kategorizáciami úplne odlišnými od textových, extrém je, keď jeden názov v klikacej blbosti popisuje iný parameter ako ten istý názov v textovom konfiguráku. A to nevravím o uletených prekladoch. Buď nám dobrým príkladom obľúbený malý mäkký, čo svojho času lokalizoval dokonca i výrazy ako SELECT, INSERT v istej nemenovanej aplikácii ...
A v ďaľšej vete položil otázku, či každé klikátko akceptuje i obskurné voľby, čo je podľa mňa veľmi dôležitá otázka.
Podle mne je to naopak naprosto nepodstatná otázka. Vždy máte totiž možnost používat komfortní distribuci (např. SuSE, *ubuntu, …) stejným způsobem jako hardcore distribuci (např. Slackware). Můžete pro mne za mne používat SuSE tak, že vaše poslední setkání s YaSTem bude při instalaci (a abyste si nepřipadal jako "klikač", spustíte si ji samozřejmě v textovém režimu 80x25), jakživ nespustíte YOU nebo něco podobného a můžete třeba okázale ignorovat i package management a místo flexibilní a komfortní struktury startovacích skriptů všechno cpát do /etc/init.d/boot.d. Tu možnost máte, cokoli můžete udělat ve Slackware, můžete stejně snadno udělat i v SuSE (*ubuntu, …). A k tomu navíc máte ještě možnost využít vymožeností, které pro vás připravili autoři distribuce. Takže je to přesně opačně, než hardcore pozéři tvrdí: v komfortní distribuci nemáte menší kontrolu nad systémem, ale naopak podstatně větší.
Problém je IMHO trochu jinde: jde o to, že když má člověk možnost dělat věci jednoduše, nechce se mu zbytečně si přidělávat práci. Ale to je jeho svoboda volby a měl by si za tou volbou stát, ne si vymýšlet bláboly o "větší/menší kontrole nad systémem".
31.10.2006 15:13
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Vrátil jsem se ke kořenům a zkoušel Fedoru, která se mezitim definitivně odklonila od KDE, což mi nevyhovuje.Co tím myslíš? Nevím, školy nemám, ale když se kouknu do Fedora Core 6 updates, tak tam vidím npříklad balíček kdebase-3.5.5-0.1.fc6.i386.rpm a jiné které se týkají KDE, takže mi prosím vysvětli pojem "Fedora se mezitím definitivně odklonila od KDE". Kdyby se Fedora odklonila od KDE tak by KDE bylo v repositáři Fedora extras a ne v hlavním stromu.
1.11.2006 09:34
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
. BTW na tvůj notebook si dej Slackware, ten se definitivně odklonil (a to důsledně) od Gnome, i když gtk knihovny a jiné věci kvůli Xfce prostředí tam jsou.
1.11.2006 09:35
msk | skóre: 27
| blog: msk
msk@zatkovsky:~$ apt-cache rdepends libgstreamer0.8-0 | grep k monkey-bubble kttsd gstreamer0.8-musepack gstreamer0.8-mikmod gstreamer0.8-gtk gnomebaker msk@zatkovsky:~$ apt-cache rdepends libgstreamer0.10-0 | grep k gnomebaker kmplayer-base msk@zatkovsky:~$ apt-cache rdepends libgtk1.2 | grep " k" kmd karpski karamba msk@zatkovsky:~$ apt-cache rdepends libgtk2.0-0 | grep " k" kluppe kipina kino-timfx kino-dvtitler keyboardcast kazehakase katoob kasumi kanjipad kanatest kaffe-pthreads k3d kinoAz take horuce to nebude, z uvedeneho pouzivam obcas kmplayer, inak nic a to pouzivam ubuntu s kubuntu-desktop, nie ciste kubuntu.
31.10.2006 07:58
Jiří P. | skóre: 24
| blog: programování
...vsak to je jen dalsi milionkrat reseny flame... Proste jsi cetl nazory od rypalu, kteri chteji byt IN, a tak vsude razi nazor ze konzole mnam a klikatka fuj.
Neni za tim nic jineho, nez ze chcou na sebe upozornit, ze uz se taky neco v prikazove radce naucili - to v lepsim pripade - vetsinou ale jejich prace vypada tak, ze si v konzoli pusti Midnight Commander a pak to okecavaji.
At si rika kdo chce co chce, *Ubuntu je tady a na rozdil od jinych mainstreamu funguje (diky Debianu) a to bez nutnosti vetsich uprav po instalaci - to je presne to, co i pokrocily uzivatel uvita, pokud zrovna musi pracovat a nema cas tunit system. (BTW: kolik guru, kteri nemaji co delat, znas?). Takze je opet jakysi modni trend - kdo nehani *Ubuntu, neni IN...
Ver tomu, ze guru se rozhodne chlubit praci v konzoli nebude.
31.10.2006 08:01
Martin Stiborský | skóre: 26
| blog: Stibiho bláboly
| Opava
V určitých kruzích ano. Stejně jako je v určitých kruzích in dávat na odiv, že se člověk nedívá na televizi*, i když globálně to samozřejmě většinové chování není.
* - zajímavé ovšem je, že takoví lidé mají obvykle o jednotlivých nejlepší přehled, často i mnohem lepší než ti, kdo se nestydí za to, že se na televizi dívají :-)
31.10.2006 08:14
Martin Stiborský | skóre: 26
| blog: Stibiho bláboly
| Opava
31.10.2006 08:17
Jiří P. | skóre: 24
| blog: programování
31.10.2006 08:50
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
31.10.2006 08:55
Martin Stiborský | skóre: 26
| blog: Stibiho bláboly
| Opava
31.10.2006 11:57
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
31.10.2006 12:43
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
/etc/init.d a /etc/conf.d mi přišlo daleko přehlednější, ale zase - kompilovat každý kus software? V případě, že jsem potřeboval něco rychle udělat, mě ta distribuce brzdila. S tím souvisí nějaký předchozí zápisek v blogu, kdy uživatel neměl v Gentoo dhcpd (alias nebudu si přece instalovat něco, co nepotřebuji - chci mít systém pod kontrolou) a najednou je potřeboval a neměl. Minimalizace systému je sice hezká myšlenka, ale občas to práci přidává, ne šetří. A to rčení o systému pod kontrolou znamená, že se mu musím občas věnovat víc, než ti bez kontroly
Používám a spravuji Kubuntu a CentOS, občas používám FreeBSD a těch rozdílů na uživatelské úrovni je tak směšně málo, že to ani nestojí za řeč. Já sice chápu, že někteří potřebují před spaním /etc pročítat, ale já ani nepamatuju, kdy naposledy jsem do toho adresáře šahal - proč taky. Takže jediné, co bych ocenil je, aby si RedHat přestal hrát na to, že dokáže udělat dobrého správce software a použil aptitude . To je asi nejlepší nástroj pro správu balíků, jaký jsem zatím potkal ... a pro mě hlavní nástroj pro udržení čistoty a kontroly nad systémem. Snad, kdyby uměl pracovat i se zdrojovými balíčky.
/opt ani /srv nebyl"…
/media . Ale co jsem chtěl říct, že FHS (potažmo unixová struktura) je sice hezká a užitečná věc, ale pro adminy, distributory a lidi, co se v systému chtějí hrabat. Pro uživatele je to něco na úrovni hieroglifů a ti to k práci nepotřebují.
31.10.2006 08:45
Pinhead | skóre: 20
Starám se o pár serverů, na kterých mi běží Debian a CentOS. Na domácí mašince mi spokojeně přede Kubuntu, pracovní desktop ovládlo prozměnu Ubuntu. No a k dovršení totální schizofrenie se mi na notýsku nakonec po roce zkoušení různých variant uhnízdil ArchLinux v čistě konsoloidní verzi.
Pokud instaluju Linux někomu z mých známých, kteří projeví zájem mít jej na svém stroji, tak sahám okamžitě po Alternate_ISO s (K)Ubuntu a neváhám. Nevím jakou máte zkušenost vy, ale mně většinou kouká nastávající majitel "tučňáka" přes rameno už od okamžiku, kdy to CD nabootuju.
Když si vzpomenu, jak jsem cca 5 hodin bojoval s FC2 u jednoho človíčka (ano, měl poněkud "nespolupracující" HW, ale to ho samozřejmě vůbec nezajímalo - ve Win98 mu to jelo a "ten Linux je přece v pohodě, si říkal ne"?) a když jsem celou tu dobu neustále cosi editoval ve ViMu a pokoušel se nahodit Xka, síť atd. atd. tak z něj nejprve nenápadně vyprchalo nadšení z poznávání toho skvělého OS a ve finále ztratil i zbytek iluzí o tom, že by se to byl schopný někdy naučit ovládat... 
Není nad tu pohodu, kdy si v klidu popíjím kafčo, diskutuju s majitelem PC o výhodách (ale i nevýhodách) nasazení Linuxu na desktopu a do toho sem tam vyplním nějakou položku, kliknu sem, kliknu tam a všechno se odehrává v pohodovém duchu až do vítězného konce.
Takže ať si každý používá co chce, ale rozdělovat distribuce na "pokročilejší" a "bfu_like" je kravina. (K)Ubuntu používám prostě proto, že nemusím ztrácet čas zkoumáním, jak rozhýbat kdejakou kravinu - co potřebuju, prostě funguje. Pod kapotou tepe stabilní Debianí základ a co si nanaklikám, to si doupravuju v konzoli. Pohoda klídek a tabáček...
31.10.2006 09:10
Martin Stiborský | skóre: 26
| blog: Stibiho bláboly
| Opava
31.10.2006 15:01
msk | skóre: 27
| blog: msk
31.10.2006 09:49
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Na Ubuntu mi dále vadí postupná provázanost s online službami Cannonicalu (všimli jste si těch položek v menu?).V kterém menu? V hlavní nabídce jsem nic takového nenašel.
. Mám tu takový routřík, ve kterém je mips procesor a Debian na něm běží úplně stejně, jako na ostatních počítačích, které se mi tu kolem povalují (proto jsem na to docela zapoměl .
31.10.2006 10:18
msk | skóre: 27
| blog: msk
)
Nechci videt uzivatele, jak se bude tvarit, az mu spravce prijde neco nmastavit, zanadava si na neuplne nastroje, poedituje par konfiguraku a pak varuje uzivatele: Nikdy neklikejte na tady tohle, jinak vam to prestane fungovat.To je zajímavá skutečnost, máte konkrétní příklad v Kubuntu? Pokud takové chybové konfigurační nástroje existují v Kubuntu, rád zahlasím chybu a pokusím se o její napravení.
Ne. Kubununtu jsem jenom videl, nikdy jsem ho nepouzival. Snazil jsem se pouze poukazat, ze je to problem koncepcni.
…
Problem je, ze i v takto vyladenem distru nekdo hrabne rucne do konfiguraku a pak jak ma reagovat konfigurator, ktery tomu neporozumi? Ma odmitnout pokracovat, aby neposkodil rucni konfiguraci? Co kdyz ale nesrozumitelny konfigurak je vysledkem chyby (napr. poskozeny FS nebo proste nezkuseny spravce). Pak je rozumne, aby jej bylo mozne prepsat z GUI. Kdo to ma rozhodnout?
To vůbec není koncepční problém. Dá se podle okolností řešit několika způsoby:
1. Změnu v direktivě, kterou nenastavuji, ignorovat (je-li to možné).
2. Detekuji-li ručně provedenou změnu, nepřepisuji konfigurační soubor, ale svou verzi uložím pod jiným jménem a uživatele na to upozorním (to dělá např. SuSEconfig).
3. Ručně změněnou verzi uložím pod změněným jménem a uživatele na to upozorním (osobně bych ale preferoval spíš variantu 2).
4. Nechám uživatele vybrat, co s tím - u interaktivního nástroje asi nejvhodnější varianta.
Tvrzení, že komfortní konfigurační nástroje svévolně přepisují ručně upravené konfigurační soubory (nebo že se z nich automaticky zblázní) - nebo dokonce že to tak být musí - je takový hojně rozšířený mýtus. Rozšiřují ho ovšem hlavně lidé, kteří s takovými nástroji nemají moc praktických zkušeností, protože se jim vyhýbají jako čert kříži. To ostatně demonstrujete i vy: sice přiznáváte, že Kubuntu neznáte, ale zasvěceně popisujete problém, o kterém ve skutečnosti vlastně ani nevíte, zda opravdu existuje.
To vůbec není koncepční problém. Dá se podle okolností řešit několika způsoby:Ale je to problem pristupu. Klikatko muze detekovat cizi zasah do konfiguraku, ale to je vse. Jakmile uzivatel zacne obchazet distribucni nastroje, tak ty nastroje zjevne nepotrebuje.
Tvrzení, že komfortní konfigurační nástroje svévolně přepisují ručně upravené konfigurační soubory… je takový hojně rozšířený mýtus.Mytus by to byl, kdyby to nikdo nikdy nevidel. Ja jsem nikde netvrdil, ze zrovna Kubuntu timto trpi. Uvedl jsem duvod, proc jsem ja osobne prestal pouzivat komfortni nastroje (prave proto, ze jsem to zacil, a tudiz to pro mne mytus neni).
Praxe vsak uzuje, ze distributori vynakladaji praci na agregaci a zapouzdreni techto utilitek, ne na jejich nahrazeni novym nastrojem.
Osobně by mi víc vadilo, kdyby některá funkcionalita byla k dispozici pouze prostřednictvím interaktivních nástrojů - jako je tomu (efektivně) třeba u online update v SuSE 10.1, což mne momentálně stojí přes půl hodiny naprosto zbytečné práce před každým školením.
2. jsou omezenejsi v porovnani s nizkourovnovymi nastroji. 1. problem je volitelny, 2. je (dle meho nazoru) povinny.
Úplně povinný samozřejmě ne, ale v podstatě ano, na určité úrovni detailů se už nevyplatí do vysokoúrovňového rozhraní implementovat úplně všechno (nemá-li se z něj stát editor konfiguračního souboru). Nezapomínal bych ale na to, že to pořád neznamená, že komfortní distribuce svého správce nějak omezuje: pořád má totiž možnost takový nástroj nepoužívat a vystačit si s editorem.
) pak jsem zjistil, že je to "jen" další linux, kterej mi nenabízí nic víc než ubuntu, spíš míň, třeba něco jako synaptic abych viděl v okně seznam programů. Tak jsem chtěl vyzkoušet Archlinux, stáhl, při instalaci jsem vybral(nepamatuji přesně), něco ve smyslu nainstalovat Gnome, instalátor vyhodil nějakou chybu se zavislostmi a dal něchtěl pokračovat. Tak jsem stáhl mini.iso a pokusil se ho nainstalovat na usb HDD, jenže arch mi prostě usb HDD nenašel a tudíž jsem ho tam nenainstaloval. Udělal jsem místo na HDD v pc a instaloval tam od začátku, učil jsem se zase nový slova, upravoval konfiguráky a výsledek byl zase linux . Ubuntu mi prostě nabízí hotovej, použitelnej systém po instalaci, která trvá několik desítek minut + několik minut instalace kodeků atd... Možná je ubuntu na disku o pár set mega větší, ale komu to dneska při těch velikostech HDD vadí? Možná ten arch jde na usb HDD nainstalovat taky, ale když to umí ubuntu bez nějakýho přemlouvání,tak proč to neumí taky jiný distro...
Pokud chápu pokročilého uživatele jako někoho, kdo linux používá delší dobu, tak oni neutíkají od (k)ubuntu, ale jen ho otestují a vrátí se, nejspíš ve většině případů, ke svému distru, přesně to je můj případ. K návratu je nejspíš několik důvodů:
- systém je vyladěn pro jejich potřebu
- vědí kam šáhnout, když potřebují něco nakonfigurovat, co si budem nalhávat, každé distro to má trochu jinak
- jsou spokojeni (zvyklý) se systémem správy balíčků ve svém distru, ne každému musí deb vyhovat
- pak je tu věc hodně subjektivní "na co chodit ke kováříčkovi, když mohu jít ke kováři".
Naopak si nemyslím, že důvodem návratu by měla být nějaká "klikátka" apod., stejně tak, že je (k)ubuntu pro newbie a hc si s ním nemá špinit ruce.
Několik poznámek k instalaci xubuntu 6.10 - desktopcd:
- věc která mně osobně hodně vadí (a přijde hodně odrazující), není možnost výběru balíčků, které chci nainstalovat
- věc která mně přímo naštvala, nepodařilo se mně xubu vůbec nainstalovat, pokaždé se instalace kousla na detekci hardwaru.
Doufám, že můj příspěvek není úplně od věci.
Pokud chápu pokročilého uživatele jako někoho, kdo linux používá delší dobu, tak oni neutíkají od (k)ubuntu, ale jen ho otestují a vrátí se, nejspíš ve většině případů, ke svému distruVe většině případu jistě ano. Ale autor blogu asi chce vypátrat to, co pokročilejším uživatelům případně na *ubuntu vadí, tj. de facto bugy, kterých si BFU většinou nevšimne.
- věc která mně osobně hodně vadí (a přijde hodně odrazující), není možnost výběru balíčků, které chci nainstalovatMyslím, že by bylo zajímavé také vypsat, které balíčky byste si například neinstaloval. A také, kolik to dělá celkem MB a jaké vám tyto balíčky dělají v systému potíže - to aby bylo možné zvážit, zda vyhovět vám bude stát za to, že BFU bude muset vybírat i z toho mála, co se vejde na 1 CD, ačkoliv názvy programů ještě ve velké většině vůbec nezná.
- věc která mně přímo naštvala, nepodařilo se mně xubu vůbec nainstalovat, pokaždé se instalace kousla na detekci hardwaru.jj. stávalo se mi s PC-BSD, dodnes nevím proč.
Myslím, že by bylo zajímavé také vypsat, které balíčky byste si například neinstaloval. A také, kolik to dělá celkem MB a jaké vám tyto balíčky dělají v systému potíže - to aby bylo možné zvážit, zda vyhovět vám bude stát za to, že BFU bude muset vybírat i z toho mála, co se vejde na 1 CD, ačkoliv názvy programů ještě ve velké většině vůbec nezná.Myslim, ze takove distribuce jako mandriva, fedora to nabizi. Nejde mne ani tak o MB, eventualne potize, ale spise nektere programy nepouzivam (firefox, gaim, thunderbird namatkou), proto bych moznost volby uvital. Samozrejme to jde resit po instalaci pomoci apt.
Myslim, ze takove distribuce jako mandriva, fedora to nabizi. Nejde mne ani tak o MB, eventualne potize, ale spise nektere programy nepouzivam (firefox, gaim, thunderbird namatkou), proto bych moznost volby uvital. Samozrejme to jde resit po instalaci pomoci apt.Když vezmu takové Kubuntu, je tam snad pouze to nejnutnější k použitelnému desktopu. Na druhé straně máte jako zkušený uživatel, který už bezpečně ví, které chce používat programy, možnost nainstalovat *buntu dokonce bez grafického prostředí (možnost z alternate-iso) a pak si po libosti posloužit nástroje apt. Nabízí se tedy otázka, jestli je tradiční dosavadní cesta (jakou nabízely všechny distribuce, pamatuji už na RedHat 6.2) výběr programů před instalací z přednastavené konfigurace, která zkušenému nedá nic moc navíc a začátečníka maximálně zmate, nebo mu aspoň instalaci nového systému slušně psychologicky zkomplikuje, cesta nejlepší. Za sebe musím říct, že jsem si oblíbil právě ty možnosti, jak se dnes snaží nabízet *ubuntu: buď holý systém a přidávám si tam svůj vlastní výběr (Gentoo, Arch), anebo, když to potřebuji rychle, nadchl mě třeba Kanotix, kde kompletní systém se spoustou předvybraných programů trvá z LiveCD asi 10 minut (kam se hrabe *ubuntu). LiveCD Kubuntu sice nenabízí spoustu programů, ale aspoň vše, co je nutné k funkčnímu desktopu. Nějak nevidím, aspoň, pro sebe, užitek z instalace, kde budu muset odebírat jednotlivé programy, abych si nainstaloval jen to, co chci. Zbytečně moc práce a efekt pochybný (narazíte každou chvíli na to, že vám to bude chtít odinstalovat závislosti, anebo vám to kvůli závislostem ne-instalovat nedovolí). To už raději nainstaluji to minimum a budu si přidávat. Zkrátka, myslím si, že by se ostatní distribuce mohly také vydat tímto praktickým směrem: buď instalace holého systému, anebo kompletní desktop. Všechno mezi tím si zkušený uživatel namíchá sám z příkazové řádky.
Nebudu se ani ptat kteri zlobivi (ex(?))-ubuntiste Te vedou k temto uvaham
No co mi teda u Ubuntu vadi:
1.11.2006 22:23
Martin Stiborský | skóre: 26
| blog: Stibiho bláboly
| Opava
Jinak - tedka prave delam na jednom PC dist-upgrade z Dappera. Je to hruza, netusim, co s tim, a to si myslim, ze zadna lama nejsem, a dokonce jsem i procital dokumentaci, navody a tak, na co si u Dapperupgradu dat pozor. Nedelam dist-upgrade po prve, ale tohle vazne mne pekne nastvalo. Zalohu systemu sice mam, ale potrebuju to aktualisovat a ne porad obnovavat ze zalohy a hazet znova, grrr! Jinak treba tedka v Archu se mi aktualisovalo Gnome 2.14 na 2.16 a vse v pohode. Jasne, neni to totez jako aktualisace systemu, ale prave to rozlozeni v case ma tu vyhodu v tom, ze pripadne problemy se nenakumuluji do takoveho brutalniho celku jako se mi stalo ted u ubuntu. Toz asi tak...Botanicus