plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Tak k nám do české kotliny přišel podzim a spolu s ním i ohníčky, které děti zapalují po diskuzních fórech, aby jim na internetu nebyla zima. Tady na abíčku se dnes zatápí dřevem z Ubuntu, Novellu, Microsoftu a OOXML.
Asi bych měl spíše bránit Ubuntu, mám k němu pracovně poměrně blízko. Ale raději ne. Pojďme se podívat na smlouvu Novell/Microsoft s menším odstupem a z trochu jiného úhlu.
Jak víme, v USA platí poměrně restriktivní patentový systém. Co to znamená pro svobodný software? (Vycházíme z definice svobodného softwaru na anglické wikipedii.) To znamená, že pokud náš program licencovaný dejme tomu pod GPL porušuje některé patenty, nejen že přestává být svobodným, dokonce se z něj stane software nelegální.
Abych to upřesnil: Přestává býti svobodným díky tomu, že díky porušování patentů už nesmí být dále používán a redistribuován dle libosti, ač je pod GPL. Toto omezení se sice vztahuje jen na území, kde patenty platí (tedy hlavně Spojené státy).
Nyní se podívejme, jaký druh interoperability vlastně smlouva Novellu a Microsoftu přináší. Svobodný software, který porušuje patenty (Microsoftu), nyní přestává býti nelegální. Můžete si ho koupit/získat od Novellu a používat. Problém je, že software prodávaný/distribuovaný Novellem v USA není svobodný, i když je pod GPL. Prostě pravidlo z definice "můžeš rozšiřovat software dál bez přidaných omezení" padá a s ním i svoboda tohoto softwaru.
Příjde mi o hodně jasnější, proč proti této smlouvě FSF tolik brojila. Prostě se jim nelíbí, že jen někdo smí distribuovat některý software pod GPLv2 jako nesvobodný, i když je to jen na omezeném území. Novell samozřejmě nemůže za to, že ten software je v USA nesvobodný, za to mohou patenty. Ani ty se FSF pochopitelně nezamlouvají.
Proč o tom blogovat nyní? Jako na potvoru se nám tu objevuje jméno Miguela de Icazy. Ten vyvinul právě exemplární úkazku softwaru, který je (v USA) nesvobodný, i když je pod GPL. Jmenuje se Moonlight a jsem si jist, že jste o něm již slyšeli.
Jako obvykle závěr patří dotazům z publika. Co si o této situaci myslíte Vy? Je někde moje argumentace chybná? Myslíte si, že je správné GPL software porušující patenty v USA touto cestou "zlegálnit", za cenu toho, že je to stále software nesvobodný (což je podstata oné smlouvy)?
PS: Disclaimer pro naše místní rýpaly: Nikde jsem neřekl, že Novell je špatný. Novell toho udělal pro svobodný software hodně a v tomto zápisku mu to nikde není odpíráno. Snažil jsem se popsat situaci, která nastala po dohodě Microsoft/Novell na půdě Spojených států. Nic víc.
Tiskni
Sdílej:
Novell je špatný.helemese, exeplarni priklad.... btw: Bije novell deti? A cernochy? Nezakopava i stenatka zaziva do zeme? Nemusel jsi mu pujcit zenu, protoze ma pravo prvni noci? Sahnul ti na vyplatu? Posilas mu dane? Stalo te vubec nekdy v zivote to 'zavrzenihodne' konani novellu nejake penize?
Mona jako takového se to netýká, tohle je čistě věc Silverlightu/Moonlightu.V podstatě to samé, co jste řekl o Silverlight/Moonlight, platí pro .NET/Mono. Microsoft na něm má skoro jistě patenty, které (nejspíš) open-source verze porušuje, a tak fakticky má právo ji distribuovat v USA (i jinde) jen Novell či Microsoft. Pokud to vezmeme kolem a kolem a připustíme, že jádro Linux porušuje jeden jediný patent Microsoftu (a jak řekl kyknos, MS má patent na každou hloupost), pak má v USA právo distribuovat Linux jen Novell, Microsoft a ostatní firmy, které s MS podepsaly patentové dohody. Není to skvělé? Off-topic: Jestli GPLv3 skutečně tyhle čachry machry s podpisy smluv dokáže smést ze stolu (jak to popisuje RMS a další), tak to abych o ní začal uvažovat.