Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 04:56
Zrejme si uz ale neprecetla, ze delime-li cislo, napriklad jedna primo nulou, vyjde nam cislo, jehoz hodnota je PRIMO nekonecnaDůkaz je tak triviální, že ti na něj stačí matematika pro základní školy:
x = a/b => xb = a Pro b=0: x = a/0 => x*0 = 1 (??)Nemluvě o tom, že to málo co vím třeba o mohutnosti množin mi zabraňuje chovat se k nekonečnu jako k jinému číslu. Jednoduchý příklad. Kolik je celých čísel? Nekonečně mnoho. Kolik je reálných čísel? Taky nekonečně mnoho. Kterých je více? Matematik by se spíše zeptal, má množina reálných čísel větší mohutnost, než množina celých čísel?
http://en.wikipedia.org/wiki/Georg_Cantor
http://en.wikipedia.org/wiki/Cantor%27s_diagonal_argument
lim k/x=oo, kde k nalezi R x->0
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
den - noc slunce - mesic ----------------- nekonecno - nic nic := 0 ----------------- 0 - (+) nekonecno, (-) nekonecno ????
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
n * interval
dá délku hovoru. Bohužel v některých případech se stalo, že interval měl délku 0 a databáze cyklovala a cyklovala a ta 0 pořád nechtěla být větší než nenulová kladná délka hovoru...
Takže moje programátorská zkušenost je, že nulou dělit lze, ale nikdy jsem neměl trpělivost čekat na výsledek +OO
a -OO
a tyto "symboly" definovat jako vysledek tohoto podilu. Je to v zasade otazka dohody..
Pes je vsak (dle meho nazoru) zakopan jinde. A sice v tom ze pri "legalizaci" deleni nulou by prestaly platit pravidla, ktera jsme byli zvykli brat jako fakt.
Mnozina realnych cisel R tvori teleso, to znamena ze splnuje nekolik pravidel.
a) Operace scitani a nasobeni jsou komutativni, asociatvini a scitani je distributivni vuci nasobeni. b) Existuje nulovy prvek vuci scitani (v nasem pripade cislo 0) c) Exsituje jednotkovy prvek vuci nasobeni (v nasem pripade cislo 1) d) Ke kazdemu prvku existuje opacny -x (socet da nulovy prvek) e) Ke kazdemu prvku <> nulovy existuje inverzni x^-1 (soucin da jednotkovy prvek) f) Nulovy prvek <> jednotkovy prvekOdcitani pak definujeme jako pricteni opacneho, podobne deleni jako vynsasobeni inverznim. Uz ted je videt, ze s delenim nulou bude trosku problem, protoze nepredpokladame existenci inverzniho prvku. Predpokladejme na chvili, ze by existoval...
Lze dokazat ze, x*nulovy prvek = nulovy prvek v nasem pripade x*0=0 Predpokladejme vyraz a * x^-1 * x ; a<>0 podle a) muzeme psat a * x^-1 * x = (a * x^-1) * x = a * (x^-1 * x) dosadme nyni x=0; dostavame: 1. (a * 0^-1) * 0 = 0 (vdzyt neco nasobime nulou) 2. a * (0^-1 * 0) = a * 1 = aNyni jsme dostali pro jeden vyraz dve ruzne hodnoty, jen diky preuzavorkovani, ktere by ale dle axiomu asociativity hodnotu zmenit nemelo.. Myslim, ze delni nulou je zakazano prave z tohoto "bezpecnostniho" duvodu.
Budes li delit limitou, cislem, ktere se neustale blizi nule, dostanes cislo, ktere se neustale blizi k nekonecnu a jeho velikost je spocetne velka :)... zatimco kdyz delis nulou, dostas cislo, jehoz hodnota je nekonecna, tutis nespocetne velka, prakticky neznazornitelna. A trochu mimo misu: z toho vyplyva, ze vesmir nemuze byt nekonecny, jeho velikost se jen blizi nekonecnosti, tudis je spocetne velky.Limita je číslo? Co je to spočetně velké číslo (mluvilo se o spočetných a nespočetných mohutnostech množin)? Prakticky neznazornitelná, to je zase co? No a to začínající "trochu mimo mísu", to už je čirá filozofie. Další příklad filozofie na téma den, noc, 0 a nekonečno.
Limita je číslo?Limita je číslo. :) Dokonce jsem Lenku, kterou doučuju matiku, naučil konečně na otázku "Co je limita?" odpovídat "Limita je číslo". Původně odpověď začínala "limita je když..." a pak už byla jenom kopec nesmyslů. Pak jsme udělali ještě další krok, když už na "Co je derivace?" odpovídáme "Derivace je číslo". Proč? Protože derivace je limita. Mazec, jsme šikovní. :)
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.