Starší uživatel Open Source (diskuse)

[xxxs]

co vtedy stal cd disk? mari sa mi, ze okolo 1000,- kcs.

[Tomáš]

Tesla mc 901/902/911 stál myslím v roce 1988 9900Kčs

Prodávalo se i video, taky tesla, taky nějaký licenční philips a to stálo 19900Kčs

Škoda 105/120 v té době cca 48000 - 65000Kčs

[xxxs]

islo mi o cenu media.

[AltOS]

Asi mas na mysli CDDA a ne prazdne medium... Toz suma asi byla spise v Bonech, nez-li v Kcs.

Ale kolik, to netusim. Vse bylo ze Zapadu.

[xxxs]

minimalne jedno cd bolo aj ceskosloveskej vyroby. vazna hudba, asi smetana.

[AltOS]

"Ale kolik, to netusim. Vse bylo ze Zapadu."

No, tim jsem myslel, ze nevim, co v CSSR bylo vlastni tvorby - hence: ...kolik...netusim... Vse (vytazeno z me pameti)...

Ale pokud to byl pan Beda, tak pak to i klidne mohlo byt i v Kcs indeed.

Btw. to by byl/bude jednou sakra zadanej kousek.

[AltOS]

Hah! Jasan, uz chapu, proc a jak jsem te zmat. Asi bych si mel rychle vymyslet nejakou vadu, typu "ATD" - Abstract Thinking Disorder.

Hmm..

[xxxs]

neporiadok musi byt.

[Dalibor Smolík]

Určitě to byl Smetana - Má Vlast. Někdy kolem 1983 nebo 84.

[miro]

S Václavem Smetáčkem - moc pěkná nahrávka. (Krom jiného) mě fascinovaly Svatojánské proudy ve Vltavě. Naprosto geniálně zvukově vyvážené, pokaždé mi z toho naskakovala husí kůže. V některých ohledech IMHO nepřekonaná nahrávka (aspoň z toho, co jsem osobně slyšel). Tím rokem vydání si nejsem úplně jistý (možná to bylo malinko později), a stál 175 Kčs. Přibližně ve stejné době se dalo sehnat CD se Sinfonietou a Tarasem Bulbou, taktéž za 175 Kčs (tenkrát to byla jednotná cena za klasiku). Pop, rock a další "hřmotnější" žánry jen z dovozu, tenkrát také za jednotnou cenu 300,- Kčs (ale to bylo jenom pár kousků, např. průřezové CD od Dire Straits). Jiná CD nějaký rok či dva vůbec nešla sehnat (snad něco málo v Tuzexu, ale i tam měli třeba jen dvacet titulů). Pak se objevilo trojCD s Dvořákovými symfoniemi (6.-9.), cenu si  už nepamatuju. Pak se to začalo malinko rozbíhat. Pamatuju si, že když jsem byl v roce 1990 v Německu a zašel jsem si tam do cédéčkárny v jakémsi obchoďáku, tak jsem pomalu nechtěl věřit, že je něco takového možné.

[Dalibor Smolík]

V Německu? Já jsem v létě 1990 vyvaleně koukal na prodejnu cédéček v Záhřebu ...

[miro]

Museli jsme (my Češi) těm zápaďákům tenkrát připadat jako totální exoti - svačinu v batůžku (včetně termosky s kafem), nikde si nic nekoupili, a jen na všechno čučeli s otevřenou hubou (i na tekuté mýdlo [zdarma!] a elektrický osušovač rukou na WC). Na druhou stranu jsme o sobě ještě tenkrát mohli tvrdit, že našinec s průměrným platem si může dovolit mít všechna CD, která jsou v tuzemsku k mání. Ale ono to asi nikoho nezajímalo. I tak ta CD byla jen pro audiofily a pro snoby - pokud jde o klasiku, šlo totéž koupit na LP většinou za 30 Kčs, u jiných žánrů nevím. Skoro mě mrzí, že mě tenkrát v tom Německu nenapadlo se podívat, jaký byl cenový poměr mezi CD a LP (možná už jsem to jenom zapomněl), ale silně pochybuju, že to byl šestinásobek.

[Jirka]

Audiofilové kupují právě LP.

[Fluttershy, yay!]

To záleží...

[Dalibor Smolík]

Jo. Mám jich plnou skříň, včetně vzácných desek typu Deep Purple in Rock, kompletních Beatles apod. A dnes jsou ke koupi slušné gramofony ..

[Fluttershy, yay!]

Pravda, například rockové desky u nás byly vzácností.

[otula]

Zas tak hrozné to nebylo. S 'n'roll rozšířením se dal rock koupit docela dobře

[Fluttershy, yay!]

Když slyším, kterak můj otec koncem 70. let sbíral Queeny...

[otula]

Davide, teď jsi asi nepochopil mou hloupou poznámku (měl jsem na mysli rock'n'roll)

[Fluttershy, yay!]

Pochopil... Ale i AC/DC přece tvrdili, že hráli rock'n'roll...

[otula]

Jo, tak to jsem já ten nechápavý Rock'n'roll od AC/DC je bezva

[Dalibor Smolík]

Občas jsem chodil na burzy, člověk musel koukat, jestli nejde policajt, ale dalo se tam pořídit leccos. Jinak samozřejmě zvenku ..

[miro]

člověk musel koukat, jestli nejde policajt

Mírněte se, prosím vás, v tom vzpomínání. Tomuhle už dneska asi fakt nikdo neuvěří.

[miro]

Jojo a nejen rockové. Když si spolužák v té době přivezl z prázdnin z Jugošky doubleLP Iron Maiden, málem se k tomu albíčku tenkrát modlil.

[miro]

V druhé polovině 80. let to bylo trochu jinak. Ona kdyby se teď objevila nějaká nová audio technologie, budou zas ti audiofilové (a snobové ) těmi prvními, kdo to bude kupovat (i kdyby se zas měli za pár let vrátit zpátky k těm LP.

[xxxs]

dik za info.

[otula]

Tesla mc 901/902/911 stál myslím v roce 1988 9900Kčs

Nejsem si jistý tím typem, stále ho mám funkční doma u rodičů, ale kupoval jsem si CD přehrávač v létě 1989. Dal jsem do něj velkou část svých úspor - stál mne cca 2.000 korun. Myslím, že jsem kupoval MC 901, bylo vadné, a po reklamaci jsem obdržel MC 902 (no jo, ale abych byl upřímný, měli to ve výprodeji z cca 6.500 korun).

[miro]

Jojo, těch 9900 Kčs je korektních. Táta měl tu 901 (výrobní číslo, tuším, 000450), byl to olicencovaný Philips. Říkávalo se tenkrát, že z Philipsu se sem vozí veškeré komponenty a u nás se to jen montuje. Fakt je, že v nějakém německém či rakouském katalogu z té doby jsem toho Philipse viděl na fotce, a krom změny nápisu Philips/Tesla byl opravdu nachlup stejný. Odešel po cca pěti nebo šesti letech, zřejmě vadná laserová dioda, začal přeskakovat "drážky".

[otula]

Tak to se mi potom tehdy povedla velmi dobrá koupě Obzvláště poté, co mi to vyměnili za aktuální model.

[trekker.dk]

Říkávalo se tenkrát, že z Philipsu se sem vozí veškeré komponenty a u nás se to jen montuje.

Pokud vím, tak to tak bylo - do posledního šroubku.

[Jan Jílek]

Nevím, co stál tady, já je kupoval na tehdejším Západě a už se nepamatuji, kolik stály.

[CET]

He, mel jsem didaktik tusim od roku 1988. A opravdu pred rokem 1989 meli CD a barevnou TV pouze vyvoleni, kteri se bud dostali na zapad nebo do tuzexu (a meli samozrejme cim zaplatit). Je mi sice "teprve" 33, takze proti tobe (doufam, ze se neurazis tykanim) jsem asi o 25 let mladsi, ale stejne kdyz nad tim takhle premyslim, tak je fakscinujici, co dneska mlady maji uz od detstvi - barevne TV s dalkovym ovladacem, minimalne jeden mobil na domacnost, internet a vlastni pocitac, CD a DVD a vypalovacky, filmy v AVI a hudbu v MP3. Fakt bych chtel videt, jak by se choval nejakej mladeznik, kdyby ho soupnuli tak do roku 1985:) TV cernobila, 3 programy obsazene z celkoveho dostupneho poctu 8 kanalu, rucne stelovat zvuk a prepinani kanalu, zadnej pocitac, pripadne nejakej malej s kazetakem, pokud uz nejakej telefon, tak dratovej stojici doma u zasuvky:)

[troll]

co by dělal?

Chlastal a upadal, což dělá vlastně tak jako tak...isimluk

[pc2005]

No já mám třeba dodnes televizi s 8 mechanickými předvolbami (ne 8 kanálů, stačí připojit další odporové trimry a spínače), mobil nepoužívám a cena pro pořízení počítače co mám je nulová . Jinak přenosná barevná televize z roku 1985 stála asi 8500Kčs.

[Dalibor Smolík]

Ano, já jsem byl mezi vyvolenými a v roce 1985 jsem měl barevnou televizi na dálkové ovládání a v roce 1988 CD přehrávač. Nepíšu to proto, abych se chlubil - ale chci poukázat na něco jiného: oba přístroje (televize Grundig a CD přehrávač Pioneer) dodnes používám... prostě mám pocit, že dnes jsme zaplaveni spoustou elektronického zařízení s funkcemi, které většinou nevyužijeme, ale kvalita přístrojů pokulhává ... použít a vyhodit. V 80. letech se ještě umělo vyrábět kvalitně, i když těch funkcí bylo poskrovnu.

[Hrabosh]

Dnes by se to umělo taky, ale otázka je, jestli by se to za tu cenu prodalo.

[Fluttershy, yay!]

V 80. letech se ještě umělo vyrábět kvalitně, i když těch funkcí bylo poskrovnu.

To mi připomíná, že tátovi zrovna (po dvaceti letech) odešla do pryč věž Scheider, rok výroby cca 1988.

[TM]

Možná to je jen překlep, ale ta německá firma se jmenovala Schneider. Mimo jiné se pod tou značkou v 80. letech prodávaly i počítače - jednak převzaté Amstrady a pak i vlastní konstrukce - Schneider Euro PC. Schneiderů se sem tenkrát z Německa dostalo celkem hodně.
Výrobky Schneider byly tehdy mnohými považovány spíš za lepší lowend, ale ve srovnání s dnešní průměrnou produkcí byla kvalita zpravidla o dost lepší. To co se dnes prodává třeba v Datartu, Electroworldu apod. je často otřes, ještě horší s prominutím shit najdete třeba v Tescu a podobných. Sehnat něco opravdu kvalitního aby vás to nezruinovalo je čím dál těžší (i když pořád je to možné). Nevěřím, že je tak málo lidí, kteří by slušnou kvalitu ocenili a kupovali...holt taková je doba, ale já osobně si myslím, že časem se rozum v nějaké podobě vrátí. Finanční krize a krize konzumního šílenství k tomu jistě přispěje.

[Fluttershy, yay!]

Možná to je jen překlep...

Ano, je.

[otula]

To máš naprostou pravdu, ale také je třeba vidět, že takové zařízení stálo dvoj- i vícenásobek průměrné mzdy. Asi by dnes kvalitní CD přehrávač za 50.000 korun nebyl zrovna obchodní hit

[Dalibor Smolík]

Však já to vím ...   Ceny elektroniky prudce klesají a vývoj jde rychle dopředu a je otázka, zda má cenu si držet technické zařízení, které je morálně zastaralé. Na druhou stranu je poruchovost až příliš vysoká. Ať již jsou to komponenty počítačů nebo hifi soupravy ..

[otula]

Jo jo, však já také vím Má stařičká Tesla (se střevy od Philipse) přežila spoustu novějších krámů od Sony a podobných výrobců. Dnešní mašinky vydrží často tak 2 - 3 roky, je potřeba si dávat pozor, aby si člověk nepořezal ruce o počítačovou skříň, neznačkové věci ani nemám odvahu kupovat…

[Václav HFechs Švirga]

Na kytaru "hraju" (spise zkousim) na lampac Tesla AZK MONO 50, rok vyroby nekdy po roce 1970 . Koupil jsem ho jako nefukcni, stacilo v tom trochu pohrabat (v podstate vymenit pojistku, ale menil jsem i lampy). A rozhodne si nestezuju! :) Nemluve o tom ze hudba mi hraje jak vino z gramo radia tesla MODERATO 1037 A (2x10W repraky, (full stereo (basy i vysky), zadny subac!), osazeno germaniovymi tranzistory a bez jakehokoliv sprtani od roku (zase hadam 1980 (sem ted liny mi googlit :)) 1980. Takze na na tomhle neco bude. A nemenil bych!

[otula]

A co potenciometry? Dřív (alespoň u produktů pro normální lidi) se tahal signál přímo přes poťák (no, koneckonců třeba v populárních bedýnkách od Geniusu je to tak také i dnes, přitom by to byla několikakorunová investice), což byla vždy nejproblematičtější část zesilovače.

[trekker.dk]

A co potenciometry? Dřív (alespoň u produktů pro normální lidi) se tahal signál přímo přes poťák

Nejenom u produktů pro normální lidi, ale i u profesionálních zařízení typu mixážní pult. A nemyslím si, že by se to změnilo.

[otula]

V dnešních digitálních pultech je hlasitost (i ostatní) 100% ovládána elektronicky. Jinak nevím, protože do těchto zařízení nelezu, ale už když jsem si před lety bastlil různé věci, tak bývalo téměř samozřejmostí, že se přes potenciometry signál netáhnul - i když to samozřejmě nevylučuje, že na to výrobci kašlou.

[trekker.dk]

V dnešních digitálních pultech je hlasitost (i ostatní) 100% ovládána elektronicky.

Ne všechny dnešní pulty jsou digitální. To ani omylem.

ale už když jsem si před lety bastlil různé věci, tak bývalo téměř samozřejmostí, že se přes potenciometry signál netáhnul - i když to samozřejmě nevylučuje, že na to výrobci kašlou.

Pokud vím - bylo mi řečeno majitelem jednoho mixpultu - tak se signál táhne přes potenciometr i v profi zařízeních. (Profi = zařízení, které používají i ve studiích v Hollywoodu.)

(Na druhou stranu si tak uvědomuju, že to dnešní je ve skutečnosti zařízení, které se už nějakou dobu nevyrábí. Děkuji za připomenutí toho, jak stárnu.)

[otula]

Ne všechny dnešní pulty jsou digitální. To ani omylem.

Tak jsem to ani nemyslel. Ale poté, co se mi se starým Soundcraftem stávalo, že jsem během vystoupení musel přepíchávat XLR konektory do jiného vstupu, protože to dělalo ostudu, byl jsem šťastný jak blecha, když jsme pak koupili digitální Yamahy

[trekker.dk]

Já jsem měl možnost dělat s pultem Mackie (typ 24-8 Bus) a jo, když se ty potenciometry vyšoupaly, tak při posunu kanál chrastil

Na to se nicméně přišlo ještě před vystoupením, s tím potenciometrem se párkrát hnulo tam a zpátky a pro to jedno vystoupení se to srovnalo. Dlouhodobější řešení bylo potom posunout dráhu oproti jezdci tam, kde ještě vyšoupaná nebyla - a nejdlouhodobější řešení je koupit nový potenciometr, což ještě jde.

Mimo jiné - když už tady probíhá diskuze o tom, že porevoluční výrobky jsou šmejdy a nic nevydrží - ten pult slouží víc než 10 let.

[otula]

Já už teď zvučím jen výjimečně, a pulty, které máme, jsou v pořádku. On ten Soundcraft šel už dávno do kytek, protože byl celý vyhrkaný, občas jsme hledali praskliny v plošných spojích, už měl prostě své za sebou…

Ad výdrž: věřím, že mixpulty stále ještě nespadly na úroveň spotřební elektroniky, a měly by vydržet více, než nějaké CD přehrávače Mimochodem - před několika lety někde na festivale jsem koukal, že měli nějací zvukaři v aparatuře namontované 2 CD přehrávače Tesla, o kterých zde byla řeč. Říkali, že jsou to jediné (a přitom jejich nejstarší) CD, které přežily všechny ostatní

[trekker.dk]

Mimochodem - před několika lety někde na festivale jsem koukal, že měli nějací zvukaři v aparatuře namontované 2 CD přehrávače Tesla

Jo, taky mi jeden takový prošel pod rukama. Vydržel hodně, ale nakonec se vysvítila ta laserová dioda a přestal načítat CD.

[depka]

 

V 80. letech se ještě umělo vyrábět kvalitně, i když těch funkcí bylo poskrovnu.

umi se i dnes ale nechce, ale neni to zadouci

 

http://www.mustwatch.cz/film/story-of-stuff/

[dad]

my z Klubu pratel ODS to rikame takhle:

drivejsi televize vydrzely 20 novorocnich projevu komunistickeho prezidenta, dneska jsou po tretim projevu na vyhozeni...

[Lo]

No nevím, jestli to bylo v 80. letech tak strašné. My jsme měli v roce 1986 barevnou televizi na dálkové ovládání Tesla a koupenou normálně v obchodě. CD přehrávač pak v roce 1989 MC 911 a ten už neměl jen součástky dovezené, ale většinou byl vyrobený z našich součásteck Tesla. Myslím, že jen nějaké IO v něm byly zahraniční. Mimo to raději dva programy, než 60 ale vesměs na žádném není nic k dívání.

[dad]

...21 let mladší přítelkyni

a kdyz jste te pritelkyni posvitil baterkou do ucha, rozzarily se ji oci ?

[Jan Jílek]

Si nevzpomínám, jestli v tý době byla baterka. Už je to dávno.

[Zdenek]

Jo vyssi vek ma i sve vyhody, treba sklerozu kdy se Vam to hodi, ze? ) Jinak klobouk dolu.

[TM]

Řeči o tom, že OpenSource, Linux apod. je výsadou jakýchsi "mladých" jsou jen klišé, které rozšiřují lidé bez fantazie a znalosti souvislostí. Ten dojem vzniká i díky tomu, že v diskusích na Internetu jsou nejhlasitější skupinou studenti se spoustou času...
OpenSource v dnešní podobě začal vznikat v první polovině 80. let a jeho do jisté míry praotec - poněkud kontroverzní Mr. Stallman je dnes někdy až příliš aktivním mladíkem, kterému je hodně přes 50.
Samotný Linux(ale platí to i o derivátech od BSD) není ničím jiným než operačním systémem, odvozeným od Unixu, který vznikl na přelomu 60. a 70. let(!!). Ano, celá řada moderních prvků, ale je to vpodstatě pořád Unix bez ohledu na to, jak to vzniklo, co bylo psáno znovu....I dnes třeba vaše PC s Linuxem počítá čas jako počet sekund od roku 1.1.1970 ... tedy nic, co by bylo vytvořeno dětmi pro děti.

[unknown_]

Samotný Linux(ale platí to i o derivátech od BSD) není ničím jiným než operačním systémem, odvozeným od Unixu

Z tohodle pohledu Linux != BSD. Linux je inspirovan OS inspirovanym Unixem, kdezto BSD jsou primi potomci Unixu. Ale jinak se zapiskem souhlasim.

[Jirka]

Jako větší klišé se mi zdá výrok "studenti se spoustou času". (asi jak kteří)

[TM]

No podívejte se, taky jsem kdysi byl student (80. léta). A přestože jsem se někdy domníval, že vůbec nic nestíhám a že mám strašně málo času, až po skončení studia jsem pochopil, že jsem jej měl vlastně moře.
Pochopitelně se nedá paušalizovat, to ani nechci

Merlyn: pokud začneme slovíčkařit, strávíme tím hodně času a budete mít v mnohém pravdu. Pro objasnění p. Jílkovi toho, jak má Linux staré kořeny a že to není nějaká "moderna" ale moje "zkratka" stačí.

[Jan Jílek]

Já docela znám historii Linuxu i Unixu. Ale v mém věku, kdo nebyl programátor v těch časech jich bylo sakra málo, kdo ví co v tomhle  směru bylo.  Těší mě, že je zde vždy stále někdo ochotný mě poučit.

[mladík :-P]

Dobře Ty... Doost dobře...

[PepaSFI]

v roce 1989 mi bylo dvacet a byl jsem na vojně. jeden spolubojovník tam měl "počítač" ZX spectrum s kazeťákem a coby monitor sloužil přenosný televizor sovětské výroby Šilelis zvaný Šílelbys. Pařili jsme na tom ty nejlepší hry. Videa a CD přehrávače byly už dost rozšířené ale drahé. Video Tesla už tady bylo zmíněno. Tenkrát se používaly tři systémy. VHS který stále přežívá. Beta, ten pro domácí použití zanikl ale jeho kvalitnější odnož sloužil ve studiích až do nástupu digitálního záznamu. Třetí byl Video 2000. Ten byl nejslibnější, kazeta měla dvě stopy podobně jako audiokazeta a mám takový pocit jestli to nemělo možnost stereo zvuku. Taky zanikl. Prý vlivem amerického trhu se prosadil systém VHS. Nevadí že to je hnus, hlavně že je to levné a jednoduché. Pak se na to vynalézaly vylepšení které ty zanilé systémy nepotřebovaly. Nevím kolik stály CD disky zezačátku, když jsem se s tím setkal já tak vypalovací stály asi 150 a přepisovatelné asi 600 ale už nevím jak je to dávno. S tím přečudlíkováním přístrojů je to pravda. Mám pár zážitků s lidma kteří vybírají podle toho kolik to má funkcí a podobně. Poslední předevčírem, jeden kolega vytáhl z novin leták s nabídkou telefonů a začal zkoumat. "tenhle má 8 mega foťák, jak to asi fotí?" Koukal na mě jak na bubáka když jsem řek že blbě jako všecky ostatní.

[PepaSFI]

jo a barevná televize byla dost běžná nejen u vyvolených. Někdy začátkem osmdesátých let se daly koupit Tesly a sovětské Rubiny. Na Teslu to chtělo známého v obchodě nebo štěstí být v pravou chvíli na pravém místě. Rubínů bylo dost, nikdo to nechtěl. Strašně to žralo a obraz na nic. Tesla Color 110ST s obrazovkou 70cm stála asi 15 tisíc což by se dalo přepočítat tak nějak asi jako dnes jít pro nějakou tu plazmovku.

[Luk]

Tesla Color 110ST s obrazovkou 70cm stála asi 15 tisíc což by se dalo přepočítat tak nějak asi jako dnes jít pro nějakou tu plazmovku.

Pro hodně kvalitní plazmovku. Tehdejších 15 tisíc bylo (při platu něco přes 3000 Kčs) jako dnešních více než 100 tisíc.

[PepaSFI]

no však to taky bylo to nejlepší co se dalo tenkrát koupit, teda mimo Tuzex. Škodovku 105 jsme tehdy kupovali za 54 tisíc, to je cena vůbec nepřepočítatelná. Ale ono to nejde tak jednoduše počítat. Některé věci byly tehdy doslova za pakatel, třeba bydlení nebo doprava.

[koffr]

spíš doleva

[Luk]

Některé věci byly tehdy doslova za pakatel, třeba bydlení nebo doprava.

To není tak docela pravda. Bydlení za pakatel bylo jen pro někoho (obecně nebylo - například moji rodiče naprosto neměli šanci získat v Praze byt; čekali by v pořadníku nejmíň 10 let, nebo by se museli přestěhovat jinam, nejblíže do Kladna). Stavba domu, pokud se poštěstilo poshánět stavební materiál, také nebyla zrovna levná (ani když člověk obětoval veškerý volný čas a stavěl svépomocí).

A doprava to samé. Měsíční kupon na pražskou MHD v roce 1989 stál 80 Kčs při průměrné pražské mzdě okolo 4000 Kčs. Dnes stojí 550 Kč při průměrné pražské mzdě 28000 Kč. To je v relativních počtech přibližně stejné číslo. Autobus Kutná Hora - Praha v roce 1989 stál 18 Kčs, dnes je to 56 Kč Suchdol-Praha + nějaký doplatek KH-Suchdol (už přesně nevím, dlouho jsem tak nejel a na webu to není; bude to cca 15 Kč). Vlak KH-Praha stál sice jen 11 Kčs, ale spěšné vlaky a rychlíky měly příplatek (u rychlíků byl AFAIK 16 Kčs). Čili mýtus o dopravě za pakatel má vážné trhliny.

[dad]

ja si myslim, ze cas od casu je povoleno nastavit kolegovi zrcadlo, podat pomocnou ruku. A proto mi prosim dovolte proslovit nasledujici hypotezu:

Nevim jesli mate nejakou partnerku. Ale jestli ji mate, tak je to ucetni.

[Dalibor Smolík]

Nevim jesli mate nejakou partnerku. Ale jestli ji mate, tak je to ucetni.

Tak to sedí. Ta moje skutečně účetní je. Ale brambory do hrnce mi naštěstí nepočítá.

[PepaSFI]

zas to není až tak jednoduché. Dělnické a žákovské jízdenky stály zlomek normálního jízdného. Nevím přesně čísla v roce 89, to už jsem tak moc nejezdil ale pár let před tím jsem měl na studentskou průkazku na autobus na jednotlivé jízdy na jedné části trasy místo 15kčs 5kčs a na druhé části místo 27kčs tuším asi 7kčs ale tím už si nejsem jistý. U průkazek na pravidelné denní jízdy to byl opravdu pakatel. Ale aby to vzpomínání bylo kompletnější tak v obchodě na vesnici byly banány jednou ročně jedna krabice na 120 obyvatel. podobně i pomeranče, kakao a podobně. Uzeniny jednou týdně v množství mizivém. Zásobování mělo podivný systém, některé zboží bylo jen někde a jinde zas jiné. Třeba my jsme pro půl vesnice vozili z Východočeského kraje zavařovací sklenice a víčka na ně, plechovky na konzervy a jiné kuchyňské potřeby protože na Vysočině to prostě neexistovalo. Zas když jsme stavěli tak jsme bez problémů pořídili veškeré vodoinstalace což jinde v republice bylo něco jako potkat Yettiho jak jede na jednorožci.

[Luk]

Dělnické a žákovské jízdenky stály zlomek normálního jízdného. Nevím přesně čísla v roce 89, to už jsem tak moc nejezdil ale pár let před tím jsem měl na studentskou průkazku na autobus na jednotlivé jízdy na jedné části trasy místo 15kčs 5kčs a na druhé části místo 27kčs tuším asi 7kčs ale tím už si nejsem jistý.

Tato čísla neznám, takže opravdu nevím - mohu hovořit jen o tom, co mám v dostupných zdrojích (statistické ročence apod.) nebo co si přímo pamatuji. Jen jednu věc - tady v časopisu vidím Palachův studentský měsíční kupon na MHD: stál 30 Kčs, a to v době, kdy byla průměrná mzda 1750 Kčs. To jen na okraj.

Zásobování mělo podivný systém, některé zboží bylo jen někde a jinde zas jiné. Třeba my jsme pro půl vesnice vozili z Východočeského kraje zavařovací sklenice a víčka na ně, plechovky na konzervy a jiné kuchyňské potřeby protože na Vysočině to prostě neexistovalo. Zas když jsme stavěli tak jsme bez problémů pořídili veškeré vodoinstalace což jinde v republice bylo něco jako potkat Yettiho jak jede na jednorožci.

Zásobování bylo (podobně jako výroba) centrálně plánováno. Někdo prostě rozhodl, že na daném místě potřebují x zavařovacích sklenic, tak se to tam dovezlo. Skutečné potřeby nebyly důležité - sice se u většiny zboží (pokud nebylo samo o sobě nedostatkové) nedostatek/přebytek obvykle nějak zohledňoval v plánu na další rok (výjimečně na kratší období), ale jednak to bylo naprosto nepružné, a hlavně nový plán opět obsahoval vymyšlená čísla. Něco jako když nás ve škole měřili na plynové masky - pak nám před branným cvičením stejně poslali masky úplně jiných velikostí (většinou menších).

[Martin Beránek]

 

Dělnické a žákovské jízdenky stály zlomek normálního jízdného.

Nevím jak dělnické, ale na žákovské jsem v 91 dojizdel autobusem 5km za 15kč na měsíc. Pak to zdražili na 30, 60, 90 a pak už sem si je nekupoval, protože se to začínalo silně blížit normální ceně.

 

[dad]

Pan Jilek zazil tu dobu, kdy byl programator neco zvlastniho. Tehdejsi programator ovladal novou techniku, kterou nemohl mit kazdy doma a rada lidi povazovala praci programatora z neco mystickeho. Zeny se pred kamaradkami vytahovaly slovy - 'muj Jarda dela ve vypocetnim stredisku'.  Pracovalo se tam na smeny a kazdy spal s kazdym.

Tuto neprirozenou situaci vyresil nastup osobnich pocitacu. Nyni si to mohl koupit kazdy a sen cele generace se uskutecnil. Vsichni se stali programatory, vypocetnimi techniky, administratory. I pan Jilek delal administratora, ti kteri byli jeste pozadu cumeli s otevrenou hubou, jak kopiruje soubory. A za pomoci odpovidajicich programu se z terapeutu stali grafici, spisovatele, muzikante. (ponechme nyni stranou, ze se napr, z ekonomu stali architekti)

Stamiliony lidi, kteri si nepreji nic jineho, nez delat kazdy den to same (skutecne je 80% populace takova) tedy pouzivaji pocitace, ktere jsou urceny k tomu, aby eliminovaly ruinni praci. Ale tato masa si preje delat porad to same. A proto tato masa pise porad stale a znova dopisy ve Wordu, podtrhava na nesmyslnych mistech nektera slova a vzrusuje se pri vytisku techto vlastnich vytvoru. Utratu v samoobsluze pak tito lide zadavaji do kradeneho excelu a kdyz dole nevyjde ten soucet, tak o tom hovori se stejne postizenymi kolegy v pracovni dobe  v zamestnani. A vedouci techto lidi to toleruji, protoze se ve skole dovedeli, ze pocitace a IT je excel, Word, a powerpoint. Obvzlast inteligentni obcane pak pracuji s Access a jsou schopni po nekolika hodinach prace vytvorit nejaky SQL-dotaz pres dve tabulky tim, ze natahaji mezi temito tabulkami cary, aniz by vedeli co vlasne delaji.

Cilem OpenSource jiste nebylo zpocatku zamestnat tuto pritroublou masu lidi. Ale kdyz muze pro ne dodavat  hracky Bill, tak proc by to neslo s OS. A tim se z jakostniho software stava stale vice a vice srot, ktery nikdy nedosahne na ten od Billa.

Vysledkem je, ze dnes urcuje masa lidi bez technickeho mysleni, co se bude dit s IT. A my, kteri jednou nastoupili prevzit tu stafetu po Ritchim a Thompsonovi  to muzeme zpakovat a jit psat ty blbiny v .NET.

Pane Jilku, nejen Vam, ale i vsem tem novodobym programatorum -  dekujeme!

[xxxs]

iba sa zmenila koncentracia kvality. nikto nenuti expertov robit programy pre masy.

[Ladicek]

A my, kteri jednou nastoupili prevzit tu stafetu po Ritchim a Thompsonovi  to muzeme zpakovat a jit psat ty blbiny v .NET.

A já se táži: kdo, kdo nastoupí na Wijngaardenovo místo, když tolik lidí uctívá ty nudné KaRaTisty?

Nebo jinak: jde to do prdele, ano. A jde to tam delší dobu, než si myslíme.

[TM]

Shrnul jste to musím říci velice výstižně. Já jen dodám, že OpenSource svět se od Gatese mnohému přiučil a v něčem jej již i předčí. Třeba pravidelné vydávání hrubých nedodělků (za které by se programátoři dřív styděli) jako hotových verzí se již stalo vlastně standardem.

[Dalibor Smolík]

Ano, asi jste narazil na problém, kterému se také říká daň civilizaci. Práce s počítačem je již dneska taková "hračka", že programovat umí každý (čti: myslí si, že umí programovat). Je to jako s auty: dříve jezdili autem nadšenci,  kteří si auto upravili podle svého, dneska sedne do auta každý strejda. Pak dojde občas k nepochopitelnému karambolu. Jak v síti, tak na silnici ..

Programy se občas vydávají šité horkou jehlou, aby se uspokojila poptávka po novinkách.  Někdy se pak člověk nestačí divit, co za nedodělky se dostalo na svět .. Je naprosto jedno, zda jde o  proprietární nebo open source program.

 

[Jan Jílek]

Já sice nevím za co s e mi děkuje, ale asi takhle. Nejsem programátor a jsem jen uživatel, který má svůj hardware a na  ten si ze zájmu instaluje to co programátoři v opensource vytvoří. Používá to, protože sedomnívá, že je počítač pro běžné lidi, na práci i zábavu. Stejný jako s autama jak podotkl pan Smolík. Někteří je vyrábějí, někteří s nimi jezdí a staví a přestavují druzí je používaji jen jako uživatelé. Patřím do druhé skupiny. Chci vědět aspoň trochu jak to funfuje, kde se to dá nastavit a co se na tom dá i udělat. Pokud se mnou máte problém je mi líto. Ale myslím, že adminy nijak neohrožuji. To že kolegyni, řeknu, tady klepněte a tady si takhle nastavte font, nebo ji připojím tiskárnu je přátelská výpomoc lehce poučeného člověka.

[onion]

Zmiňujete, že FreeBSD v některých věcech Linux překonává - mohl byste to nějak konkretizovat? Zvažuju použití FreeBSD na domácím serveru ( ... místo Gentoo, které půjde kažodápdně pryč - je jen otázka, jestli místo něj pro mě osvědčený Debian nebo experimentovat s FreeBSD )

[abr]

Napis do poradny + pridej duvod, proc nechces Gentoo.

[onion]

Nechci obecné rady Features & Advantages si můžu vygooglit, zajímá mě konkrétní důvod autora zápisku.

[onion]

Jinak ještě k problémům s Gentoo - jsou jím rolling updates (ten princip mi pro server přestal vyhovovat) a zhoršující se kvalita ebuildů v portage. Každou chvíli se cosi pokazí a nezkompiluje kvůli vadnému ebuildu ... jistěže to můžu reportovat případně spravovat, ale rád bych aby fungovaly aspoň základní věci (třeba Subversion nebo MySQL ... s tím je věčný problém).

[trekker.dk]

S tím FreeBSD - mám ten pocit, že filozofie Gentoo je linuxové jádro a systém, který vychází FreeBSD. Možná by stálo za to zvážit, jestli od Gentoo utíkáš tím správným směrem.

[miro]

prudký třiceti devitiletý mladík

Tak to mě vážně pobavilo. Když vám bylo těch 39, tak jste se taky považoval za prudkého mladíka, nebo se tak vidíte až s odstupem?

[Dalibor Smolík]

Když jsem měl padesátiny, tak mě jeden kmet poklepal na rameno a řekl: mladíku, tohle je pěkný věk, to máte v podstatě ještě život před sebou ...

[Martin Baleja]

Tomu celkem věřím, po tom co jsem v nějakém dokumentu slyšel že když Jaroslav Vrchlický slavil padesátiny (což byl v jeho době údajně celkem požehnaný věk) tak byl nazýván "ctihodným kmetem". A to mám prosím ve svém okolí osoby, které v padesáti začaly v podstatě úplně nový život

[miro]

Jo, tohle je oblíbený vtípek "kmetů", ohraný, ale stále vděčný. Mě spíš šlo o to, jestli se tak tenkrát vnímal i autor blogpostu. Mě 39 ještě nebylo (ale už se hodně blížím), a za mladíka už bych se asi neoznačil. A už vůbec ne za prudkého (stačí vzpomenout na sebe sama před dvaceti lety). Možná to ale o sobě za dvacet let taky prohlásím, co já vím.

[otula]

Tak to já se za mladíka považuji stále Hlavně tehdy, když někomu uctivě vykám, on mně suverénně tyká, a pak zjistíme, že jsem o 5 let starší