Portál AbcLinuxu, 5. listopadu 2025 00:31
Z.
To co tehdy byly nuceny děti nosit byly nejlacinější tlusté plastové zrůdy, které při sebemenším prudším pohybu klouzaly z hlavy do pryč.Mely ovsem jednu vyhodu. Staly dvacetsedm kacees. Coz byl padny argument pro tatu, kdyz mi po roce noseni kupoval uz asi pate. Ty mi myslim rozbil mic, kdyz jsem netrefil na placku balon hlavickou tak, jak se slusi a patri, ale korenem nosu a ony se rozpadly presne na polovinu. Kdyz mi nekdy v seste tride po letech plastovych priser poridili kovove obroucky (v cene 370 KCS), pripadal jsem si jako zbohatlik
Co se brejli s perky tyce... kdyz jsme na baraku predelavali strechu, nasel jsem pod taskami na tramu papirove pouzdro s takovymi brylemi. Zrejme je tam pred sedesati lety zapomnel nektery z pokryvacu. Na tom pouzdre byla i firma bryle vyrabejici, uz davno neexistuje. Ale bryle jsem si nechal, vzhledem k tomu, ze mi v osmnacti doktor rekl, ze uz mam jen dve a pul dioptrie, coz je skvely a ted uz se to bude jen zhorsovat, nechal jsem si je. Jednou je budu potrebovat
. Ale žádný pěsti. Ale teď kdyby mě někdo nasral tak du do toho natvrdo pěstma, žádný sraní jak na základce, prostě to hned ukončit ať už dostanu do držky já nebo ten druhej ode mě... prostě porvat se jako by šlo o život a nenechat si nic líbit
. Člověk si nesmí nechat srát na hlavu. A to ani když to někdo myslí jen ze srandy, a furt poštuchuje a prudí a otravuje. Člověk tomu druhému musí ukázat, co všechno si na něj ten druhej může dovolit i za cenu toho, že bude vypadat jak někdo kdo se hned nasere a jak nějakej agresor.
.
"Nebo si snad s tebou hrají tuhle hru?" "No. Někdy asi jo." Lezlo z něj jak z chlupaté deky "A to si to necháš líbit?" "Když ona paní učitelka by mi dala poznámku, kdybych jim to vrátil!" "Tak poslouchej", to už jsem se neudržel. "Tisíckrát radši si přečtu poznámku, že jsi někoho fláknul, než aby sis tohle nechal od někoho líbit, rozuměls?" "Tak jo! Příště až mě Matěj zase praští, tak mu dám čenichovku a bude!"Předem chci říct, že nevím všechny podrobnosti (hlavně věk syna), ale rozhodně bych do něčeho takového syna nenaváděl. Hra na fackujícího panáka je pokud si ještě pamatuji zcela normální u nás to byl pokaždé někdo jiný a většinou to mezi sebou byli kamarádi. Ovšem můžu tě upozornit, že pokud tahle hra přeroste v rány pěstí, tak může dostat pěkný řešeto. Mě kdokoliv dát ránu do obličeje, tak prostě dostane a je mi jedno kvůli čemu. U nás doma se do tohohle nikdy rodiče nemíchali, což si myslím, že je nejlepší pokud to tedy není vyloženě šikana (a myslím opravdová šikana). Ono taky proč by se do toho doma u nás míchali, když já s bráchou jsme taková hovádka
.
Je vidět že děti rozhodně nemáte a nejste s nimi ve styku. Dítě nemá tušení co je správné, an tož jak a proč se nějak chovají dospělí.
Děti nejsou tak hloupé, ale děti kterým se nevysvětlí jak to je a jak to chodí to prostě nemají jak vědět
To jako nejsem silný rváč, jen vím jak koho uklidnit. A často slovně. Opakuji, často slovně. Většinu afektů jde prostě ukecat.Zajímavé. Mohl byste nám prozradit jak na to? Modelová situace: opilec mi vyhrožuje, že mne skopne ze schodů ...
Cigány nebráním. Ale nesnáším všechny co mají příjmení Chytil a nikdo mě o opaku nepřesvědčí.
Brno, Bar u Admirála, vedle Konve na ÚvozeRestaurace u Zlaté konve je celkem super, k Admirálovi jsem jednou omylem zabloudil a celkem hodně velká arogance obsluhy.
(cikánovi, ale učitel by si to zasloužil také).
. A to je nakonec dobře.
Saze mi bouchly jen jednou na prumce a i tak jsem se nedonutil dotycneho prastit pesti a uz kdyz jsem ho drzel pod krkem a on klepal nohama deset cisel nad zemi, tak jsem vychladnul a nechali jsme toho
Dokonce bych řekl, že mne to dost změnilo. Skončit v bezvědomí není moc příjemné a dělám vše pro to aby se to neopakovalo.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.