Portál AbcLinuxu, 24. dubna 2024 09:22
Před časem se mi rozbilo openSUSE 11.2 a tak jsem se rozhodl nainstalovat nový systém. openSUSE 11.3 představoval kvalitu po uživatelské stránce, po HW stránce byl na (zdůrazňuji) mém notebooku ale velmi špatný. Rozhodl jsem se vyzkoušet SLED 11 SP1
Připomenu HW konfiguraci. Mám notebook Lenovo IdeaPad G550 s grafickou kartou Intel GMA X4500M, wifi Broadcom BCM4312 verzi, která funguje s ovladačem broadcom-wl, nějaké bluetooth a webkameru, které ale v Linuxu běží bez problému, takže je není třeba zmiňovat.
Notebook byl kupován na začátku roku 2010 a byl speciálně vybíraný tak, aby byl bez systému a aby fungoval veškerý HW tak, jako na Windows. Bez systému se vybrat povedlo, HW na začátku vypadal bezproblémově, po delším používání už tak bezproblémově ale nevypadá.
Od SLED 11 SP1 jsem očekával HW podporu a kvalitu distribuce minimálně na úrovni openSUSE 11.2 po všech aktualizacích. Rozmanitost softwaru jsem počítal, že bude trochu skřípat, je to enterprise distribuce, která se snaží dát omezený výběr SW, aby byl Novell schopen ne příliš draze podporovat celou distribuci. Stejně tak jsem počítal s problémy s vývojem webů, jelikož webserver je součástí SLES. Na druhou stranu jsem dlouho vyhlížel vznik Packmana pro SLED 11, který naštěstí nedávno vznikl, takže problémy s chybějící multimediální podporou by neměly být.
Mé plány byly stáhnout si 60 denní verzi a pokud bych byl spokojený, tak bych po té zůstal buď bez pravidelných updatů a updatoval jen přes DVD na nové verze SP, nebo si případně přikoupil podporu, jejíž cena odpovídá přibližně ceně Windows.
SLED 11 byl poměrně propadák. Teda, myšleno z desktopového hlediska. Asi dva měsíce před SLED 11 vyšel Debian 5.0 se kterým ho tedy mohu srovnat. Debian v té době obsahoval GNOME 2.20/2.22, KDE 3.5.9/3.5.10 a nepoužíval Pulseaudio. Naproti tomu SLED 11 měl GNOME 2.24, čerstvou verzi KDE, přesněji KDE 4.1.3/4.2 a v té době problémové Pulseaudio. Jednoduše namixování softwaru ve srovnání s Debianem naprosto příšerné. Na vině bylo možná vázání SLED na oS verze .1 (SLED 10 z oS 10.1, SLED 11 z oS 11.1) naproti přístupu Debianu, který vydával ve stylu, když to bude funkční, vydáme. Špatné rozhodnutí osekání softwaru to nicméně ještě dorazilo. V oS 11.1 byl defaultně KDE 4.1.3, ale bylo možno jako alternativní prostředí použít poslední KDE 3. V SLEDu byla tahle možnost oříznuta. Novell to vysvětloval tak, že pro KDE 3 končí podpora, zatímco KDE 4 ji má zajištěnou. Hloupé rozhodnutí.
Novell si naštěstí uvědomil, jaký byl SLED 11 průšvih. Proto udělal velmi nezvyklý krok. Vždy jednou za čas vyjde pro enterprise distribuci service pack. Service packy téměr nikdy nedělají zásadní změny ve verzích, většinou jsou backportovány jen vybrané úpravy a opravy, případně se updatuje software, který je velmi vhodné mít v nové verzi a nehrozí nějak vážné ohrožení ohledně rozbití systému - příkladem OOo, FF, PHP, atd. SLED 11 SP1 přišel ale s updatem základních systémových komponent jako jsou Qt, GTK, GNOME, KDE, Pulseaudio, xserver, kernel a možná i něco dalšího. Zároveň to byla taková změna, že vyhlásil, že nebude brzo ukončovat podporu SLED 11 s tím, že mají všichni přejít na SP1, ale že bude dlouho udržovat verzi i bez SP i s SP. Opět běžně nezvyklý krok, ale z důvodů velkých změn zde pochopitelný.
Takže od začátku. Pro stažení je nutná registrace na stránkách Novellu. Registraci mám už díky fórám a openFATE u openSUSE, takže to nebyl problém. DVD je volně stažitelné, trial verze je jen na podporu a tu jsem si na začátku nebral.
Mám staženo a vypáleno a zahajuji instalaci. Instalátor je podobný tomu, který je v openSUSE, tedy nejlepší instalátor, jaký jsem kdy viděl. Změny proti oS - možná si jen nepamatuji, ale nevím, že bych měl v oS možnost na začátku otestovat správnost DVD a nepamatuji si, že bych měl možnost vybrat si v balíčkovači přímo jednotlivé balíčky hned při instalaci. A nepamatuji si z oS 11.2 a 11.3, že bych měl možnost (vlastně v mém případě nutnost) si nastavit hned při instalaci v jakémsi integrovaném SAX2 (program pro konfiguraci xorgu) parametry grafiky a monitoru.
Výběr SW při instalaci ukazuje na to, že Novell není zdaleka vůbec tak striktní ve výběru otevřeného softwaru, jako Red Hat. Vlastně, právě naopak. Během instalace na mě vyskočilo asi šest potvrzení s licencí programu třetí strany, typu flash, sunovská java, atd. Osobně se mi tento přístup líbí, myslím si, že by měl svobodný a nesvobodný software žít vedle sebe. Takže přestože bude se mnou v diskusi asi dost lidí nesouhlasit, tak za toto dávám SLEDu plus. Překvapila mě nutnost restartu, ale jeden restart při instalaci mi nevadí.
Grafika instalátoru, grubu, splashe vynikající. Po naběhnutí systému mě ale čekalo první nemilé překvaní. Text celého systému vypadá značně rozmazaně. Předpokládal jsem, že to je nějakým špatným defaultním nastavením vyhlazování písma, chyba byla ale ve špatné detekci monitoru a nutnosti nastavit ho ručně v SAXu. Že by ta HW podpora nebyla jako v oS 11.2?
Blik. Proběhl podivný pruh divných barev ve spodní části obrazovky. Špatný ovladač intelu. Ach jo, tak není to jako v oS 11.2. Zapnul jsem YAST a šel jsem se podívat na balíček xorgu. Obsahoval intel ve verzi 2.10. Ou. Jej. Ubuntu 10.04, to Ubuntu, které je tady mnohými považováno za nestabilní, nekvalitní, neodladěný systém, tak si dalo práci, aby vzalo poslední ovladač s možností UMS a backportovalo novinky z nového driveru. oS 11.3 dalo k dispozici starší a novější ovladač. A Suse Linux Enterprise Desktop tam hodí první verzi s čistě s KMS a do poznámek k vydání zapíše větičku, že kdo má problém s KMS, může přepnout na fbdev.
Pokračuji instalací proprietárního driveru na mou wifi. Stáhnu zdrojové kódy ze stránek Broadcomu, zkompiluji a nainstaluji. Poprvé networkmanager nabídne připojení o něco později po restartu systému už je možné připojovat se jen složitě přes konfiguraci v YASTu. Naštěstí stejný problém mělo v GNOME verzi networkmanageru i openSUSE.
S tou HW podporou to začíná vypadat fakt divně. Jak jsem psal dříve, monitor nebyl automaticky detekován, musel být nastaven v SAX2. Funkční klávesy na jas nefungují, přitom oS 11.2 je mělo bez problému. Na druhou stranu je tu novější kernel než v oS 11.2, malinko novější xserver a bohužel novější driver intelu. Tipuji, že na vině je udev, který je zdá se ve verzi z oS 11.1. Toto opravdu nechápu, změnou kernelu, intel driveru, xserveru mohli rozbít kompatibilitu s určitým HW, proč když už byli v upgradu HW podpory, neupragodovali také toto? Absolutně nechápu.
A problémy bohužel nekončí... Nelíbí se mi GTK verze YASTovského správce balíků, přepínám pomocí YASTu v nastavení na verzi Qt. Qt verze běhá dobře, ale pokaždé po ukončení nahlásí nějakou chybu. Nic se neděje, ale po ukončení vyskakuje chybové hlášení. Neprofesionální.
Jdu zkusit KDE. U GDM jako přihlašovací obrazovky zaznamenávám problém, napůl si pamatuje poslední relaci. Vyberete KDE, nastartuje KDE. Po restartu je v GDM přednastaveno GNOME, ale nastartuje zase KDE. Jedině, že si to přepnete na KDE a zase na GNOME. Ale ok, drobnost.
Po startu KDE další drobnost. V oblíbených mám standardně seznam aplikací. Ale jedna z aplikací, digiKam, nemá ikonku. To si nikdo z testerů nevšiml chybějící ikonky? V openSUSE se mi toto nikdy nestalo. Naštěstí alespoň pár věcí dobrých je na SLEDovských KDE. Firefox není integrovaný do KDE, což je výhoda, jelikož integrace občas rozbíjí možnost uložit obrázek na stránce. Další výhodou je K3B 1.0.5
Na závěr jsem zkusil v YASTu přepnout z GDM na KDM. KDM je z grafického hlediska hrozný, má hodně podivný motiv na kterém se špatně hledá přihlašovací obrazovka. Ou. A zjištění, že jeden z oseklých programů je Krusader, ... No, ale ten by tak moc vlastně nevadil, v OBS se dá najít celé KDE 4.4.4 pro SLED
Abych neodsoudil nekvalitu předčasně, tak jsem si ještě aktivoval 60 denní podporu zdarma a updatoval, jestli nevyřeší mé problémy. Nevyřešila, vzdal jsem to.
Za cenu přibližně 1000 Kč/rok dostanete systém, který má více bugů a méně softwaru, než běžná distribuce zdarma. Má postarší software z oS 11.2 a hardwarovou podporu mého počítače mnohem horší, než oS 11.2 či 11.3. Takže SLED určitě ne. A to jsem se na něj tak těšil.
Tiskni
Sdílej:
No, to bych možná měl. Hlavně zklamání z toho, že jsem si ten notebook vyhledal na linlap.com a v té době měl pozitivní hodnocení...
V článku je zklamání ale i z KDE, z podpory intelu, z otravného bugu YASTu, z podivné podpory nového HW (kernel nový, rozpoznání HW staré), bugu v GDM a podivné grafiky KDM. Jednoduše, čekal bych, že kvalitou bude nad openSUSE, ale je pod.
asi záleželo na skvrnách na slunci..
9.1.2011 16:28
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Debian má občas až fašistický přístup k firmwaru a obecně k čemukoliv uzavřenému,no nevím, co jsem naposledy zkoušel Debian (Lennyho) tak na rozdíl od Fedory mi například přehrával videa hned po instalaci (díky ffmpeg a totem-xine), což se u Fedory říct nedá. Ale od toho máme my Fedoristi RPMfusion, že?
Ne ja mam konkretni zkusenost. Mam Lennyho na starem laptopu a jednoho dne mi proste prestal prehravat zvuk, resp. prehravalo to, ale chrcelo, trhalo. Byla to stara masina, myslel jsem, ze HW problem. Preskocim peripetie. Nakonec se ukazalo, ze debianisti objevili v kernelu firmware pro danou kartu bez licence. No a pekne potichu si proste zacali kompilovat kernel bez firmwaru, coz vedlo k uvedenym problemum...
?
Mýlíš se. To, co píšu, je všeobecně neznámé. Na internetu je o něm poměrně málo informací. Docela dost se píše o tom, jak je SLED 10 skvělý, ale o SLED 11 se toho moc najít nedá.
Mezi mýty, které na internetu kolují, jsou např., že SLED 11 je ořezané a stabilizované openSUSE 11.1 a SLED 11 SP1 je ořezané a stabilizované openSUSE 11.2. A není to tak. Stejně jako na netu koluje, že SLED 11 SP1 obsahuje extra stabilizovaný KDE z openSUSE 11.2. A naproti tomu nějaký zaměstnanec Novellu (tuším Luboš Luňák?) psal, že je tam stejné KDE jako v oS 11.2. Věřím, že většina lidí z netu by ho dala odladěností na úroveň Debianu, ale SLED není vůbec tak dotažen, jako Debian. Či kousek výše v diskuzi uvedený mýtus, že notebooky HP se SLEDem jsou všechny kompatibilní se SUSE.
Jinak, těším se na tvůj článek o tvých osobních zkušenostech se SLEDem a tvým hodnocením tohoto systému.
Ty jsi asi nejak zapojeny do obchodu kolem SLEDu, ze, pac takoveto prepjate reakce zasadne padaji z lidi jedine, kdyz jde o prachy.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
9.1.2011 17:48
11.1.2011 01:36
11.1.2011 12:06