Portál AbcLinuxu, 6. května 2024 08:48
Takze rady cislo jedna: prednasky jsou verejne. To znamena ze __KAZDY__ muze prijit a prednasku si poslechnout. Mozna to neni ve skolnim radu, ale aktivne se proti tomu brani jen Filozoficka Fakulta UK. Rozvrhy prednasek jsou vetsinou na webu, nebo je lze vytahnout z potencinalnich spoluzaku. Take vyucujici muze byt vstricny a sdelit kdy a kde ma hodiny, obcas je rad ze na prednasce ma vubec nekoho. Po predchozi domluve se jde obcas zucastnit i cviceni.
Takze doporucuju hodit se na stredni marod a na dva tydny zasednout do lavic sve vysnene univerzity.
Rada cislo dve: zkuste si precist nejaka skripta z posledniho rocniku univerzity. Rika vam to alespon neco?
Rada cislo tri: od koho se chci ucit? Pokud nejste schopni vyjmenovat alespon tri profesory z dane skoly a necetli jste nektere jejich knihy, uz na stredni, mozna ten zajem nebude tak obrovsky.
Rada cislo ctyri: kolik je tam holek? Neni nic horsiho nez kdyz pocitacovi pubertak prijde do sveho vysneneho prostredi a svoji pubertu rozvine do netusenych rozmeru (bez urazky, myslim to vazne). Hodne holek kolem a hospoda dela zazraky.
Utecha na zaver: neni nic hloupeho zabalit skolu po prvnim semestru/rocniku. Blbost je to zabalit ve druhaku nebo tretaku.
Tiskni
Sdílej:
Ale našťestí jsem zadanej a spokojenej, takže tohle řešit nemusim
Ale jaký?
13.12.2006 15:12
xxx | skóre: 42
| blog: Na Kafíčko
).
Ad 2) Nevím, čo si predstavujete hen pod takým "posledním ročníkem univerzity", Kefalín. Pokud myslíš aktuální skripta pro prváky, tak není důvod to pročítat, protože to se teprve budeš učit a je tudíž pravděpodobné, že tomu zatím neporozumíš... Mnohem lepší bude naučit se na maturitu (třeba českou gramatiku ). Pokud myslíš skripta z předmětů určených ke studiu před bc./mgr. zkouškou, tak to je totální hovadina.
Ad 3) Ne každý jde na školu proto, aby se tam setkal se svým vysněným vzorem, profesorem docentem doktorem Vochmelkou CSc. Jistě je dobré si vybrat školu, kde učí lidé, kteří ve svém oboru něco znamenají a ne jen učitelé, které vyhodili odjinud nebo kteří tam právě ukončili své nepříliš plodné doktorandské studium. Nicméně to, že neznáš zpaměti jména všech pedagogů neznamená, že by to byly nuly nebo že bys měl malý zájem o obor. A s odborníky se obvykle setkávášprávě až na vysoké.
Ad 4) Ačkoliv je jistě dobré mít kolem sebe i příjemnější zjevy než jsou ostatní páni kolegové, dá se to zvládnout i tak, že člověk navštěvuje různé mimoškolní aktivity (tj. koncerty, hospodu, studentské kluby apod.). Těžko říct, jestli množství hezkých slečen na fakultě má nějaký význam při výběru vhodného povolání...
Mám pocit, že jste, stejně jako většina ostatních, body 1-3 nepochopil, nebo je aspoň pochopil jinak než já. Body 1 a 2 nebyly IMHO myšleny tak, že by na přednášce resp. ve skriptech rozumět všemu, ono to tak ostatně ne vždy je i v době, kdy člověk školu skutečně studuje, některé věci je prostě potřeba si pořádně "vysedět"*. Jde spíš o to, že rozdíl mezi vysokoškolským** a středoškolským studiem je propastný, řádově větší než mezi střední a základní školou. Člověk by měl mít aspoň trochu představu, co ho čeká. Pokud student čtvrtého ročníku absolutně netuší, která bije, je to výstražné znamení, že s jeho přístupem k oboru není něco v pořádku. To ostatně souvisí s bodem 3 nebo tím, co jsem výše označil jako bod 5: jdete-li na vysokou školu s představou, že nemusíte vyvíjet žádnou vlastní iniciativu, protože "oni jsou tu od toho, aby vás to naučili", pokud vás nezajímá nic nad rámec povinných osnov, nemá to smysl.
* - někdy s trochu nadsázky říkám, že člověk látce skutečně porozumí teprve ve chvíli, kdy ji vykládá někomu jinému
** - na skutečné vysoké škole hodné toho označení
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
13.12.2006 13:15