Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 16:33
Přichází konec léta a nastává čas rulíku. A, pochopitelně, kravýpravy. Kraví prorok Unimatrix325 ovšem zradil – našel si práci, a považte, ženskou! –, takže to letos vypadalo bledě. Tak bledě, že jsem v komentářích na kravím webu počal osnovat vzpouru, totiž pirátskou kravýpravu. Kelvin se bohudíky vzpamatoval a v rekordním čase zorganizoval již třetí všelidovou plzeňskou kravýpravu. Pohodlně se usaďte, Váš oblíbený pornofilm právě začíná!
Trasa první i druhé (i jedenapůlté novinářské) kravýpravy byla jednoznačně optimalizována na množství shlédnutých kraviček za jednotku času, což je sice pěkné, ale potřetí už by to mohla být docela nuda. Naštěstí měl kelvin jeden ze svých lepších dní a letošní trasu naplánoval s cílem vidět nějaké vzácnější kravičky, byť by jich nebylo tolik. Díky mu za tento spásný nápad!
Scházíme se v 10.00 na Košutce na konečné tramvaje č. 4 – což je o to pikantnější, že tramvaje po Karlovarské třídě tento víkend nejezdí a někteří z nás mají problém si všimnout obrovské cedule oznamující, odkud jedou náhradní autobusy. Přicházím kolem tří čtvrtí a už zdáli poznávám Maiu, letos opět jedinou zástupkyni něžného pohlaví. Kolem se potulují různé pochybné osoby, které vypadají, jako by na někoho čekaly, takže odhadujeme hojnou účast – asi jediný odhad, který se nám nepovedl. (Odhad, který se nám povedl, resp. mně povedl: obloha je sice zatažená a předpověď nepříznivá, ale přesně jak jsem pravil, pršet nesmí a slunce bude.)
Jako třetí přichází Zámeckej a bez problémů si sedá na chodník. Tričko s kravičkou již zdaleka nevzbuzuje takovou závist jako loni, ale trochu přece. Kelvin, protože to má nejblíž, přichází až pár minut po smluvené hodině, a ihned volá vajmimu a Hrošíkovi, kteří do telefonu dávají jasně najevo, že nepřijdou, aby se vzápětí ukázalo, že stojí za rohem. Styďte se, vy kačeři! (Kačer od slova geocaching, pro neznalé.)
Kelvin letos nedodal žádné materiály – naši nelibost jsme mu dali jasně najevo –, takže jsme se museli spolehnout na jeho hlavu. Přítomnost tohoto zápisku je důkazem, že to vlastně nedopadlo tak špatně. Lesem a kolem boleveckých rybníků přicházíme k železniční trati a k první kravičce, tzv. kravičce meditační (Parkis by měl vědět ):
Cesta po poli, již Maia pregnatně popsala větou já mám hlínu úplně všude, úzká cestička k vlakové zastávce (s kravičkou!), již jsem já odnesl pár hezkými škrábanci na pravém předloktí, cesta přes železniční most, mezitím povídání o facebůkové skupině islám v ČR nechceme, plzeňské nákladové nádraží, a pak kolem jakéhosi potoka, který se nám nechtělo brodit, k již jedinému zbývajícímu objektu s kravičkami. Tři z nich přemalované, ale dvě stále krásně viditelné. Následující fotku jsem pořídil s nasazením vlastního života, neboť jsem při vstupu do místnosti probudil Strážce Objektu – nadzvihl se na svém improvizovaném lůžku, a pak opět upadl do (alkoholového?) komatu. Vyvázl jsem tedy živ a zdráv:
Pak, bohudíky, již do civilizace. Cestou se Maia přiznala, že odmítla vzít na kravýpravu svoji kamarádku, protože ráda pije, což jsme nepřijali úplně s povděkem a osud zřejmě také ne, protože hned v následující minutě zvedla ruku a začala mávat na projíždějící trolejbus s výkřikem: "to je ona! To je ona!" Bohužel kamarádka nevystoupila, takže jsme museli pokračovat v nezměněném počtu. Zapláčeme nad čerstvě zničenou kravičkou (v pondělí tam ještě byla!) a odebíráme se směrem k pivovaru. Na pivo ještě ne, na vlakovém nádraží se nachází pár pěkných kraviček, ovšem tentokráte nám štěstí nepřálo a tři vlaky vedle sebe nám neumožňují pohled ani maličkou skulinkou.
Pomalu plánujeme zastávku u Lízala; je to sice ještě daleko, ale s výjimkou Maiy začínáme mít všichni hlad. Zastavujeme se u nádherné fialové kravičky na pěkně hrbolaté zdi; na moje úctyplné konstatování "na takovýmhle povrchu dobrá práce" reaguje kolemjdoucí bezmocným pohledem a výmluvným gestem rozhození rukou. Cestou na nádraží za účelem shlédnutí Maiiny kravičky a posilnění se excelentní jedenáctkou Gambrinus pořizuji charakteristické foto výpravy:
Maiina kravička:
Oběd u Lízala samozřejmě výtečný, Lízala a Lízalku můžu jedině doporučit (hlavně když bydlíte pár kroků odtud). Po Klatovské pak hurá na tramvaj č. 2 a do Skvrňan na nové krásné kravičky. U kravičky na Sadech pětatřicátníků pořizujeme obvykle hromadné foto, tentokrát musela stačit samospoušť, protože sympatický pár, který jsem chtěl oslovit, se nám ztratil v pizzerii San Marino. Možná je to tak lepší, když si vzpomenu, že loni moje prosba o foto vyzněla jako nabídka nového skvělého jedinečného výhodného tarifu některého z našich milovaných mobilních operátorů…
Kousek od tramvajové zastávky Ulice Karla Steinera jsou čtyři nové krásné kravičky, z nichž asi nejkrásnější je tato sýrová s propracovaným 3D efektem:
A pak již tradičně směrem k Mekce, tentokráte vlakovým koridorem, kde vidíme mimo jiných i tento nádherný kousek:
Kraví Mekka, co dodat. Dnes lehce s nádechem politickým: Karle Kryle! Zas ryjeme drškou v zemi!
Kelvin s Hrošíkem zde svedli svou závěrečnou bitvu, bohužel bez jasného výsledku. Následující foto snad přece jen něco málo naznačuje:
Od Mekky pak pěšky do centra s původním plánem zakotvit jako loni v Saloonu. Nicméně chuť na pivo má pouze Zámeckej, takže namísto toho míříme do San Marina, kde bohužel nemají otevřenou zahrádku. Spousta kofoly, spousta zmrzlinových pohárů a jeden velký (400 g) salát pro mne. Já, jako zásadový nepíchač, mám na jídlo peněz dost!
Kravičkolog: kelvin
Nad něhou růže: Maia
Cynický smích: Ladicek
Nositel pohyblivé kravičky: Zámeckej
Support: vajmi, Hrošík
Shlédnuto kraviček: 46 (+ 1 v mém případě za kravičku na střeše pedagogické fakulty na Chodském náměstí, která nebyla v plánu)
Fotodokumentace: Ladicek
Spálená kůže na rukou, nohou, obličeji a v dekoltu: všichni, seč to jen šlo
Tisíceré díky: nám všem a Autorovi. Kravičkám zdar!
Tiskni
Sdílej:
Hezký, zajímavý, to jsem netušila, že v Plzni máte ty kravičky všude.
Oni ve skutecnosti nehledaji kravicky, ale vhodna mista kde je nacmarat a pak vyfotit.
Super akce. Jak je videt na fotu u mekky, kelvina jsem si podridil obycejnym klackem. Report z vypravy nema chybu!
Když jsem viděl fotky, první, co mne napadlo ... "Plzeň je tak pěkná a není z ní vidět nic".
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.