Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 16:00
Děkuju za další díl Jaderých novin, hlavně za část ohledně bezpečnostních mechanismů a LSM. Jiank pokud by se někdo z uživatelů SELinuxu chtěl vyjádřit, přemýšlím, jestli kamarádovi nasadit na comp OpenSuSE nebo Fedoru, FEdora se mi zdá lepší a navíc má SELinux (SuSE asi zase AppArmor), tak se můžete projevit a taky mi tím pomůžete :D
al-Quaknaa
Dost dobre nechapu, ze si nemuze strom udelat jednou a pak uz s tim neotravovat (a kontrolovat zavislosti "online"). Clovek si naklepe a odklepe co chce a nechce a pak ceka na vyhodnoceni zavislosti, pak musi zavislosti vyresit a zas ceka na vyhodnoceni zavislosti od tech zavislosti a pak je vyresi a zas ceka (a nebo si sledovat zavislosti rucne a vybrat si je sam, protoze system zavisly balicky sam neoznaci) a tak porad dokola
Máte na výběr ze dvou možností. Buď si zkontrolujete závislosti kliknutím na příslušné tlačítko (plus jednorázově na konci) nebo si zapnete automatickou kontrolu po každé změně. Z vašeho poněkud zmateného popisu jsem nepochopil, kterou variantu jste používal, ale zkoušel jste i tu druhou?
Ještě poznámka: ne, závislosti se opravdu nemohou vyřešit samy. Když vytvoříte omylem kolizi, jak by měl instalátor poznat, který z těch balíčků má instalovat. Když A závisí na B a vy zvolíte instalovat A a neinstalovat B, jak má instalátor poznat, jestli má nainstalovat B nebo neinstalovat A? Když program vyžaduje MTA a vy žádný nemáte, jak má podle vás instalátor poznat, který z nabízených chcete?
clovek chce Gnome desktop, ze kteryho tam sice system nepredvybere ani pulku, zato je tam pulka KDE
Ten základní výběr je desktopový systém s Gnome jako primárním desktopovým prostředím. Nikde není řečeno, že tam bude celé Gnome (pokud po něčem takovém toužíte, je to otázka jednoho kliknutí navíc) ani že tam nebude absolutně nic z KDE (je to distribuce pro rozumné uživatele, ne pro GUI šovinisty).
A pak si stejne stahl milion balicku navic, co sem vubec nechtel
Na základě svých zkušeností jsem skálopevně přesvědčen, že instalační program neinstaloval nic, co jste si buď sám nevybral, nebo na co vás výslovně neupozornil, že bude instalovat také. Ano, ty automatické závislosti jsou trochu nepříjemné, ale na konci výběru balíčků se vám zobrazí seznam, kde jsou všechny automaticky přidané balíčky vypsány, a vy tento seznam musíte potvrdit (nebo to samozřejmě odmítnout a výběr ještě upravit). Jestli nedáváte při konfiguraci instalace pozor, nestěžujte si na instalátor, ten za to nemůže.
docela neslusnost nepockat na me, kdyz jsem pryc, a po doinstalovani zapsat zavadec na disk a restartovat se
Považuji za velmi podstatnou výhodu, že instalační program vás nechá nakonfigurovat celou první fázi instalace a pak ji celou najednou provede. Do toho samozřejmě spadá i instalace zavaděče. Že jste si jeho konfiguraci nezkontroloval (a případně neupravil), to je jen váš problém, na instalační program to, prosím, nesvádějte.
P.S.: nechápu, proč své stesky na instalátor SuSE (nebo spíš na své problémy při jeho používání) píšete ke článku o něčem úplně jiném.
Ad 2a: Při jakémkoli předvýběru se stane, že tam budou chybět věci, které někdo považuje za "naprosto nezbytné", a naopak tam budou věci, které někdo považuje za "naprosto zbytečné" Kdyby nic jiného, tak už proto, že pro spoustu balíčků existují jak lidé, kteří je považují za "naprosto nezbytné", tak lidé, pro které jsou "naprosto zbytečné". Ono je to totiž subjektivní hodnocení. Právě proto máte možnost si ten počáteční výběr upravit tam, kde vám nevyhovuje.
Ad 2b: Opakuji, že ne každý je takový GUI-šovinista, aby musel ze svého počítače za každou cenu odstranit cokoli, co má něco společného s jiným desktopovým prostředím, než které primárně používá. Pokud jím jste, fajn, máte možnost si ten výběr upravit. Prostě vezměte na vědomí, že autoři toho předvýběru jsou tolerantnější a "desktop s Gnome" pro ně neznamená "desktop bez jakékoli stopy KDE", stejně jako "desktop s KDE" pro ně neznamená "desktop bez jakékoli stopy Gnome".
Ad 3: Pokud jste žádné balíčky navíc nepotvrzoval, pak tam žádné nejsou. Je samozřejmě logické, že odhad spotřebovaného místa je pouze orientační. Navíc záleží na tom, co vlastně přesně znamená ta hodnota 4300 MB, o které mluvíte.
Ad 4: Pokud jste konfiguraci zavaděče nenastavoval, pak jste byl asi spokojen s tím, co vám instalátor navrhnul. Pokud jste s tím spokojen nebyl, měl jste si ji přenastavit. Promiňte, ale nechápu, v čem vidíte problém: instalátor vám navrhnul nějakou konfiguraci zavaděče, vy jste ji beze změn odsouhlasil a ta konfigurace vám funguje; tak na co si vlastně stěžujete? Na to, že se vás na konfiguraci zavaděče zeptal před tím, než začal rozdělovat disk a instalovat RPM a ne až potom?
Ad 2b: pokud máte omezené místo, pak je logické, že nepoužijete defaultní výběr, ale ořežete ho. Nechápu, proč se tak divíte, že vám v takovém případě defaultní výběr nevyhovuje.
Ad 3: neodpověděl jste na otázku, nezbývá mi tedy, než ji zopakovat. Co přesně znamená ta vámi uváděná hodnota?
Ad 4: zavaděč se konfiguruje společně se vším ostatním ještě před definitivním potvrzením instalace. Tedy ve stejnou chvíli, jako vybíráte software, konfigurujete časovou zónu, defaultní runlevel, rozdělení disku atd. Stejně jako u všeho ostatního i u konfigurace zavaděče vám instalátor navrhne nějakou konfiguraci a vy máte možnost ji změnit. Pokud jste to neudělal, je to jen a jen váš problém a nechápu, proč to vyčítáte instalačnímu programu; zejména nechápu, na co si stěžujete, když sám uvádíte, že vám ten jeho návrh vyhovoval.
2b: Pochopte konečně, že "desktop s Gnome" neznamená "desktop, kde je jen Gnome (a nic jiného)". Oba standardní výběry jsou velmi podobné, pouze v jednom je trochu zdůrazněno KDE (a nastaveno jako defaultní WM), zatímco ve druhém Gnome. V obou jsou ale základy obou desktopových prostředí a několik dalších jednodušších window managerů.
3: Je mi líto, ale pořád jste neodpověděl. Až konečně řeknete, co přesně ta vaše hodnota 4300 MB znamená, tedy jak přesně jste k ní došel (du
? df
? nějak jinak?), můžeme se bavit o tom, čím ten rozdíl může být. Pro začátek pár tipů: jednak 1 GB není 1000 MB, jednak ne všechny soubory, které v systému máte, pocházejí z instalace. Např. u mne zabírá ~/.kde
13 MB a ~/.mozilla
dokonce 168 MB… Také nezapomeňte na prostor rezervovaný pro roota, žurnál a nastavení velikosti bloků filesystému.
4: Říkám vám, že jste ho potvrdil (spolu se vším ostatním) a hlavně že jste si ho nakonfigurovat mohl, pokud byste o to stál; instaloval jsem ten systém tolikrát, že mi můžete věřit. Pokud nedáváte pozor a nevšiml jste si toho, je to jen a jen váš problém. Je tam nastavení defaultního jazyka a rozložení klávesnice, typu myši, rozdělení disku, výběr software, nastavení zavaděče, časové zóny a defaultní runlevel (snad jsem na nic podstatného nezapomněl). U všech těchto nastavení vám instalační program něco navrhne a vy máte možnost to buď nechat podle jeho návrhu nebo si to udělat po svém. Pak musíte zvolenou konfiguraci potvrdit a teprve potom se začne instalovat ((pře)rozdělí se disk, vytvoří se filesystémy a nainstalují se balíčky). Takže pokud si stěžujete, že jste nekonfiguroval zavaděč, je to stejné, jako byste si stěžoval, že jste nenastavil defaultní jazyk, nerozdělil disk nebo nevybral balíčky k instalaci.
3. Několik hintů, čím to může být, jsem vám naznačil - rezervované bloky, žurnál, soubory vzniklé až po instalaci (nemusejí být jen v domácích adresářích)…
4. Konfigurace zavaděče se provádí před tím, než systém začne instalovat balíčky. Tečka. Přesvědčí vás aspoň tohle, nebo mi budete tvrdit, že jsem si to nakreslil v GIMPu? (No dobře, nakreslil, ale jen ty šipky.)
Už mne to začíná unavovat, pokud dál chcete opakovat nepravdivá nebo zavádějící obvinění na adresu distribuce, která vám nepadla do oka, klidně si v tom pokračujte, všichni ostatní už snad pochopili, jak se věci mají.
.so
který žádný z nainstalovaných programů nevyužívá je k ničemu bez ohledu na preference. To se vám asi někdo snaží sdělit.
so
souborech, je řeč o balíčcích. Pro kohokoli, kdo není GUI-šovinista, jsou balíčky s KDE knihovnami užitečné. Proto v defaultním výběru distribuce jsou, ne proto aby provokovaly ortodoxní gnomisty, kteří při každé zmínce o KDE vidí rudě.
Ale i kdyby šlo o jednotlivé so
soubory, tak s vámi naprosto nemůžu souhlasit. Co třeba starší verze základních knihoven pro zpětnou kompatibilitu? Co 32-bitové verze knihoven pro kompatibilitu? A samozřejmě i další knihovny, které je dobré mít v systému k dispozici, přestože je zrovna teď žádný program nevyužívá.
Navíc, upřímně řečeno, ohledně toho, zda ty knihovny opravdu k ničemu potřeba nejsou, považuji za směrodatnější názor těch, kdo u SuSE distribuci dávali dohromady, než názor člověka, který sám přiznává, že má celé tři dny zkušeností a který sám dal najevo, že při instalaci nedával pozor, co vlastně nastavil…
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.