Portál AbcLinuxu, 5. května 2025 17:42

Jaderné noviny - 7. 1. 2009

12. 2. 2009 | Jirka Bourek
Články - Jaderné noviny - 7. 1. 2009  

Aktuální verze jádra: 2.6.28. Citáty týdne: Matthew Garrett, Alan Cox, Christoph Hellwig, Linus Torvalds, Greg Kroah-Hartman, Ted Ts'o. Začleňovací okno 2.6.29, část první. Budoucnost grsecurity. Btrfs míří do hlavní řady.

Obsah

Aktuální verze jádra: 2.6.28

link

Začleňovací okno 2.6.29 je otevřené, takže v době psaní tohoto článku není žádná vývojová verze jádra. Do 2.6.29 byl začleněn docela velký kus práce; detaily vizte v samostatném článku níže.

Současné stabilní jádro 2.6 je 2.6.28, vydané Linusem 24. prosince. Mezi nejvýznamnější změny v tomto jádře patří přidání správce GPU paměti GEM, souborový systém ext4 již není "experimentální", zlepšení škálovatelnosti ve správě paměti pomocí přepracovaného vmap() a patchů škálovatelnosti odstraňování stránek, přesunutí ovladačů -staging do hlavní řady a mnoho dalších. Spoustu dalších detailů o 2.6.28 vizte ve skvělém shrnutí na KernelNewbies. Linus říká: Dokonce i když máte přátele nebo rodinu, nechte je jejich nekončícímu pachtění se s vánočním řízkem nebo kaprem a během noci, až budou spát, jim můžete nadělit kouzelný dárek nově aktualizovaného počítače. Až se zítra ráno probudí, řekněte jim, že jste viděli Ježíška s USB diskem v ruce, jak aktualizoval OS všech hodných chlapců a děvčat.

Citáty týdne: Matthew Garrett, Alan Cox, Christoph Hellwig, Linus Torvalds, Greg Kroah-Hartman, Ted Ts'o

link

Zásada pro vývoj softwaru: Všechno je na hovno a pokusí se tě to zabít, když se k tomu otočíš zády.

-- Matthew Garrett

Neřekl bych, že "automaticky znič mojí sbírku hudby" je rozumné výchozí nastavení

-- Alan Cox

BTW, současný nával vysoce komplexních souborových systémů mě rozhodně trochu znervózňuje.

-- Christoph Hellwig

Mohl bys poslat ten patch, abychom se mohli podívat, jestli v najdeme nějakou hloupou chybu, kvůli které bychom se ti pak mohli posmívat?

-- Linus Torvalds (Díky Jeffu Schroederovi)

Je zde spousta věcí, jak lze vidět z konečných čísel diffstatu:

779 souborů změněno, 472695 vložení (+), 26479 výmazů (-)

a jo, všechno je to svinstvo :)

-- Greg Kroah-Hartman

Jenom s trpkostí poznamenám, že jádra 0.9x jsem na 40MHz 386 měl přeložená za 10 minut. O nějakých 15 let později trvá překlad jádra přibližně stejnou dobu, i když se počítače od té doby velice zrychlily. Na tom se zdá být něco špatně...

-- Ted Ts'o

Začleňovací okno 2.6.29, část první

link

V době psaní tohoto článku bylo do vývojového cyklu 2.6.29 přijato nějakých 6500 neslučovacích sad změn. Je to obvyklá sada nových ovladačů zařízení společně s mnoha důležitými změnami vnitřku jádra.

V době psaní tohoto článku mezi změny viditelné pro uživatele patří:

Změny viditelné pro jaderné vývojáře zahrnují:

Začleňovací okno bylo otevřeno 28. prosince; jestliže přetrvá obvyklý dvoutýdenní vzor, změny by měly být přijímány do 11. ledna. Nalaďte si nás příští týden a dozvíte se aktuální informace o posledních patchích začleněných do jádra 2.6.29.

Budoucnost grsecurity

link

Používání jaderného patche mimo strom má několik nevýhod, ale dokud je patch udržován a aktualizován s jádrem, je to možné. Když vývojáři ztratí zájem - nebo financování - pro uživatele z toho je mnohem větší problém. K tomuto stavu možná dojde pro uživatele nástroje grsecurity, protože nedávné vydání přichází s varováním, že by mohlo být poslední.

Není překvapivé, že uživatelé grsecurity mají obavy o budoucnost tohoto bezpečnostního nástroje, ale volání po začlenění do hlavní řady pravděpodobně nebude úspěšné. Postupem času, zejména díky snaze lidí mimo projekt, se různé části grsecurity (a s ním spojeného projektu PaX) dostaly do jádra, ale z mnoha důvodů kompletní patch v hlavní řadě není; základní důvod je ten, že vývojáři, jak se zdá, nemají zájem nebo nechtějí dodržovat standardní cestu pro začlenění.

Patch grsecurity implementuje mnoho bezpečnostních funkcí, které jsou užitečné obzvláště pro webové servery nebo servery, které nedůvěryhodným uživatelům poskytují přístup k shellu. Jednou z hlavních vlastností je řízení přístupu založené na roli [role-based access control, RBAC], která je alternativou k tradičnímu UNIXovému volnému řízení přístupu [discretionary access control, DAC] nebo novějšímu povinnému řízení přístupu [mandatory access control, MAC] poskytovanému SELinuxem nebo Smack. Cílem RBAC je vytvoření systému s "nejmenšími právy", kde uživatelé a procesy mají jenom nejnutnější práva potřebná k provedení svých úkolů. grsecurity také zahrnuje vytvrzení systémového volání chroot(), aby se eliminovalo povýšení práv a další slabiny "vězení v chrootu" [chroot jail]. Navíc je zde mnoho dalších různých vlastností jako auditování a omezení přístupu k informacím v /proc, všechny vlastnosti jsou vyjmenovány na stránkách grssecurity.

Další důležitou komponentou grsecurity je kód PaX, který omezuje přístup k paměti, takže jsou různé exploity jako přetečení bufferu a další slabiny při vykonávání kódu otupeny nebo eliminovány. Toho se dosahuje tak, že jsou datové stránky nastaveny jako nespustitelné použitím - nebo emulací - bitu "nevykonávat" (NX). PaX omezuje mprotect(), aby nepřipouštěl stránky, které jsou zapisovatelné a zároveň spustitelné, aby se také zabránilo vkládání kódu. Také přidává mnohem agresivnější znáhodňování rozvržení adresového prostoru (ASLR) než to, které nyní Linux používá. PaX je vyvíjen odděleně od grsecurity anonymním "PaX týmem" a začleňován do grsecurity vývojářem Bradem Spenglerem.

Projekt je tu po dlouhou dobu; grsecurity začal v roce 2001, PaX roku 2000. Je mnoho spokojených uživatelů a grsecurity se používá v distribucích jako NetSecL a Hardened Gentoo, ale nikdy se nedostalo do hlavní řady jádra. Gábor Micsko nedávno zaslal Linusu Torvaldsovi žádost na linux-kernel, aby grsecurity znovu zvážil:

Obecným názorem vývojářů grsecurity, PaX a jejich uživatelů je, že kromě nalezení jiného dlouhodobého sponzora by přijetí kódu do jádra bylo nejlepším řešením pro záchranu projektu.

Linus odpověděl, že většina toho, co je v grsecurity a PaX je šílený a velmi obtěžující a invazivní kód. Pak pokračoval vylíčením části historie:

Zjevná neschopnost (a co je možná důležitější - naprostá neochota) PaX týmu vidět, co má dlouhodobě smysl v obecném jádře, a co ne, rozdělit věci a ty rozumné tlačit nahoru (a vědět, které věci jsou příliš ošklivé nebo specializované na to, aby dávaly smysl) způsobily, že většina funkcí PaX nikdy nebyla začleněna.

Velká část byla začleněna během let (většinou protože si někdo strávil čas tím, že věci rozdělil), ale ne, nezačneme najednou začleňovat kód jenom proto, že projekt má problémy. Žádný ze základních problémů nebyl vyřešen.

Perfektní příklad neochoty spolupracovat s jadernými hackery je ztělesněn v rozhodnutí neimplementovat RBAC jako linuxový bezpečnostní modul (LSM). Ať už je to dobře, či ne, LSM je mechanismus, který implementuje řízení přístupu v jádře. Koncepčně se hodí k RBAC kódu grsecurity. Možná by byly zapotřebí nějaké LSM háčky navíc, ale zapracování na přidání těchto háčků je správný přístup. O LSM panovala jednu dobu nejistota, ale dnes je to zjevně cesta kupředu.

Dalším problémem kódu PaX by mohlo být to, že není povoleno anonymní přispívání do jádra. Pravděpodobně Brad nebo jiný zaujatý vývojář by mohl tento kód podepsat, ale přímo od "PaX týmu" být přijat nemůže.

V rozsahu, v jakém byly grsecurity a PaX navrhovány k začlenění, byly vždy prezentovány jako jediný monolitický patch. Nikdy nedošlo k pokusu rozdělit patch na logické části, které by bylo možné přijmout nebo odmítnout podle jejich individuálních hodnot. Doteď k tomu nedošlo ani poté, co projekt ztratil sponzora; čekání do poslední chvíle ale nebude fungovat, jak to říká Robert Hancock:

Říct jaderným vývojářům "vezměte tenhle velký kus kódu a hoďte ho do svého jádra, protože když to neděláte, tak si sebereme svůj míček a jdeme domů," není způsob, jakým to tu funguje.

Pokud má existující kód svou hodnotu, zainteresování uživatelé a vývojáři musí pracovat podle obvyklých způsobů, aby byl začleněn. To znamená, že je potřeba identifikovat užitečné kousky a postupovat odtud. Valdis Kletnieks navrhuje:

Pravděpodobně nejlepší způsob, jak pokračovat, by byl, aby se zainteresování shodli na tom, co jsou "rozumné záležitosti" (což by se mohlo změnit na zajímavý boj o jídlo), tyto věci oddělit a navrhnout je k začlenění v samostatných oddělených větvích.

Opět se jedná o další příklad nebezpečí kódu mimo strom. Podle všech měřítek má grsecurity spokojené uživatele, kteří budou opuštěni, pokud projekt grsecurity nesežene do konce března sponzory. Uživatelé mohou samozřejmě nadále provozovat o grsecurity vylepšená jádra, která v současnosti mají, ale nebudou moci využít pokroky v nadcházejících vydáních jádra.

Zainteresovaní uživatelé se možná shromáždí a budou aktualizovat grsecurity podle nových jader, ale to stále nemění základní problém, že by lépe udělali, kdyby strávili alespoň část svého času tím, že budou spolupracovat s jadernými vývojáři, aby bylo co nejvíc z grsecurity a PaX začleněno do hlavní řady.

Btrfs míří do hlavní řady

link

Souborový systém Btrfs byl vyvíjen poslední rok nebo tak nějak; po většinu tohoto času byl považován za nejpravděpodobnější "souborový systém nové generace" pro Linux. Nicméně předtím, než bude moci o tento titul usilovat, se Btrfs musí stabilizovat a najít cestu do hlavní řady jádra. Vývojář Btrfs Chris Mason již nějakou dobu říká, že kód se dá dohromady rychleji, pokud bude začleněn relativně brzo, i když ještě není doopravdy připraven na produkční nasazení. Obecná zkušenost s vývojem jádra toto tvrzení podporuje: kód ve stromě je revidován, testován a opravován více než kód mimo strom. Komunita vývojářů tedy v rozumných mezích podporovala relativně brzké začlenění Btrfs.

V poslední epizodě Andrew Morton navrhl, že cílem by mělo být začlenění do 2.6.29. Chris by byl rád, kdyby k tomu došlo, za tímto účel zaslal verzi Btrfs ke zvážení. Není překvapující, že toto zaslání ještě zvýšilo zájem, který byl tomuto kódu věnován; výsledkem bylo, že Chris rychle obdržel seznam věcí, které je potřeba opravit. Většina z nich byla nyní vyřešena, ale zbývá několik záležitostí, které by mohly zabránit začlenění Btrfs v tomto vývojovém cyklu. Tento článek se dívá na potenciální překážky.

Jednou z nich je API pro uživatelský prostor. Btrfs s sebou přináší celou sadu nových ioctl() volání, žádné z nich přitom nebylo významněji revidováno nebo dokonce zdokumentováno. Tato volání provádějí funkce, jako je vytváření snapshotů, zahájení defragmentace, vytváření nebo změny velikosti podsvazků, přidávání zařízení do sady zařízení atd. Zajímavé je, že se neobjevily žádné významné stížnosti na vlastnosti správy svazků v Btrfs obecně. Rozhraní k takovýmto vlastnostem nicméně vyžaduje podrobné prozkoumání; API pro uživatelský prostor normálně nesmí být narušeno poté, co je začleněno do hlavní řady. Padly nějaké návrhy, že by u Btrfs byla učiněna výjimka, protože je velmi malá šance, že by systémy začaly být závislé na specifickém rozhraní předtím, než bude Btrfs připraveno k nasazení.

Nicméně i tak až distribuce začnou dodávat nástroje pro Btrfs - aby pomohly testerům, když nic jiného - způsobí změna API problémy. Jakýkoliv potenciál pro tento druh problémů by značně ztížil změny, Linux by tak mohl skončit s raným API Btrfs. Vzhledem k tomu, že přinejmenším jeden vývojář si myslí, že toto API je nutné významně přepracovat, mohla by se tato záležitost změnit ve významnou překážku.

Pak je zde záležitost zamykacích primitiv pro zvláštní účely, které Btrfs používá. Aby bylo možné této diskuzi porozumět, stojí za to se podívat na zamykací funkci použitou uvnitř Btrfs:

int btrfs_tree_lock(struct extent_buffer *eb)
    {
    int i;

    if (mutex_trylock(&eb->mutex))
        return 0;
    for (i = 0; i < 512; i++) {
        cpu_relax();
        if (mutex_trylock(&eb->mutex))
        return 0;
    }
    cpu_relax();
    mutex_lock_nested(&eb->mutex, BTRFS_MAX_LEVEL - btrfs_header_level(eb));
    return 0;
    }

Zámek, o který se jedná, je mutex, ale je získáván poněkud zajímavým způsobem. Jestliže je držen jiným procesem, funkce se ho bez spaní pokusí získat 512krát s nadějí, že bude rychle dostupný. Pokud se tak stane, zámek lze získat úplně beze spaní. Po 512 neúspěšných pokusech se funkce konečně vzdá a uspí se.

Chris toto chování ospravedlňuje takto:

Btrfs používá mutexy k ochraně bloků b-stromů a prohledávání b-stromů často zasáhne horké uzly, které jsou vždy v cache. Pro tyto uzly jsou opakované pokusy ve smyčce mnohem rychlejší; btrfs se nicméně také potřebuje umět uspat, když je držen zámek, aby mohlo číst z disku nebo dělat jiné složité operace.

Výkonnost dbench 50 se u btrfs s nepodmíněným opakováním zdvojnásobuje, většinou protože se téměř vždy pracuje s daty v RAM. Pro 50 procesů, které paralelně vytváří 4k soubory, je opakování o 30-50 % rychlejší. Tato zátěž je směs toho, co je závislé na disku, a toho, co je závislé na CPU.

Zdá se, že má cenu jít za takto významným nárůstem výkonnosti. Ve skutečnosti to odráží fenomén, který byl pozorován i v jiných situacích: i když jsou používány spící zámky, výkonnost se často zlepší, když se procesor po nějaký čas opakovaně snaží získat zámek, o který se soupeří, s nadějí, že bude za chvíli k dispozici. Pokud lze zámek získat bez spaní, odpadne režie spojená s uspáním procesu a jeho opětovným probuzením. Kromě toho je zde fakt, že proces, který se snaží získat zámek, je pravděpodobně z větší části nahrán v cache CPU. Umožnit tomuto procesu dál běžet téměř určitě povede k lepšímu výkonu systému, pokud je zámek získán rychle.

Z tohoto důvodu byl minulý rok vyvíjen patch adaptivních zámků v reálném čase, i když si nikdy nenašel cestu do hlavní řady. V reakci na diskuzi o Btrfs Peter Ziljstra navrhl patch točícího se mutexu [spinning mutex patch], který má poskytnout stejné výhody jako zamykací funkce použitá v Btrfs, ale pro všeobecnější použití a bez magických konstant. V Peterově patchi se snaha získat zámek, o který se soupeří, opakuje tak dlouho, dokud proces držící daný zámek skutečně běží na některém CPU. Jakmile se držitel zámku uspí, jakýkoliv proces snažící se získat zámek se také uspí. Heuristika dává smysl, detailní benchmarky však zaslány nebyly. Patch byl přijat vcelku dobře, Linus nicméně trval na některých změnách.

Obecnější točící se mutex tedy může najít svou cestu do hlavní řady, jestli se tam ale dostane v 2.6.29, to není jasné. Vývojáři většinou chtějí, aby jejich vnitřní zamykací primitiva byla rozumně dobře otestována; začlenění něčeho, co bylo vyvinuto těsně před koncem začleňovacího okna, by mohlo být obtížné. Dokud se něco takového nestane, Chris nemá zájem odstranit svou zvláštní zamykací funkci:

Pokud ale někdo, kdo pracuje na adaptivních zámcích pro své zamykací schéma, hledá programátora, testera, příklad využití nebo benchmark, hlásím se. Do té doby je tohle můj for cyklus, je mnoho podobných, ale tenhle je můj.

Nakonec je tu otázka pojmenování. Někteří revidovatelé navrhli, že by souborový systém měl být začleněn pod jménem, které dává najevo, že není míněn pro produkční nasazení - "btrfsdev" například. Chrisovi se tento nápad nelíbí, poznamenává k němu, že na rozdíl od existujících souborových systémů je Btrfs znám tím, že je nový a nemá žádnou reputaci stability. Prohlásil nicméně, že je ochoten tuto změnu provést, pokud bude opravdu považována za nutnou. Bruce Fields upozornil na to, že nazývat ho "Btrfs" od začátku by mohlo poškodit budoucí vývojáře, kteří nabootují staré jádro (s neprodukční verzí Btrfs) po přepnutí na novou verzi, která je připravena k nasazení.

To všechno pro Btrfs v 2.6.29 znamená nejistý osud; je zde vcelku slušné množství otevřených záležitostí a blíží se konec začleňovacího okna. Je samozřejmě možné začlenit Btrfs po 2.6.29-rc1; vzhledem k tomu, že je to zcela nový subsystém, nezpůsobí regrese, ale jestliže se Linus rozhodne, že je v současném kódu Btrfs příliš mnoho nedotažených záležitostí, může se prostě rozhodnout dát mu další vývojový cyklus před začleněním do hlavní řady. Takže i když nikdo asi nepochybuje o tom, že Btrfs bude začleněn, stále je tu otázka kdy.

(Pokud se usměje štěstí, doufáme, že v některých z následujících Jaderných novin budeme mít rozhodný článek o Btrfs, jakmile ho autor sepíše. Nepřepínejte.)

Související články

Jaderné noviny - 24. 12. 2008
Jaderné noviny - 17. 12. 2008
Jaderné noviny - 10. 12. 2008
Jaderné noviny - 3. 12. 2008
Jaderné noviny - 26. 11. 2008

Odkazy a zdroje

Kernel coverage at LWN.net: January 7, 2009

Další články z této rubriky

Jaderné noviny – přehled za březen 2025
Jaderné noviny – přehled za únor 2025
Jaderné noviny – přehled za leden 2025
Jaderné noviny – přehled za prosinec 2024
Jaderné noviny – přehled za listopad 2024

Diskuse k tomuto článku

12.2.2009 03:17 Marex
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009
Odpovědět | Sbalit | Link | Blokovat | Admin

"audio zařízení Palm T|X, T5 a LifeDrive"

to je zase preklad smarja ... to co tam bylo zaclenene je ASoC audio driver pro Palmy (cili velmi zjednodusene specializace driveru pro zvukovy chip na vyse zminenych Palm.* zarizenich - coz jsou kapesni pocitace (tzv. PDA)). Kvalita prekladu zacina pokulhavat :-(

12.2.2009 03:19 Marex
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009

"audio zařízení Marvell Zylonite" tohle taky ... Zylonite je nakej board, ne zvukovka.

12.2.2009 07:30 cronin | skóre: 49
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009
Mne udrela do očí veta "... poskytovanému SELinuxem nebo Smack", kde prvý názov je vyskloňovaný a druhý nie je.

Na rôzne násilné preklady som si už zvykol a nevadia mi, pretože tak či tak v konečnom dôsledku prakticky okamžite alebo po preklade späť do angličtiny pochopím, o čo sa jedná. Čo ma ale nedávno v JN takmer zrazilo zo stoličky bolo "... rosyp/zbieraj IO". Považujem skôr za náhodu, že viem čo to scatter/gather je. Keby som to nevedel, možno by som sa to pokúsil nájsť. Nájsť to v slovenične či češtine je prakticky nemožné, v angličtine to kamoš Google dopĺňa už pri písaní do vyhľadávacieho textboxu. Nakoniec už len rečnícka otázka: Keď už je preložené scatter/gather, prečo nie je preložené aj to IO tesne za tým?
12.2.2009 09:16 Robert Krátký | skóre: 94 | blog: Robertův bloček
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009
Mne udrela do očí veta "... poskytovanému SELinuxem nebo Smack", kde prvý názov je vyskloňovaný a druhý nie je.
SMACK je zkratka. Kdyby se to jmenovalo SMACKLinux, tak bych skloňování chápal.
12.2.2009 09:26 happy barney | skóre: 34 | blog: dont_worry_be_happy
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009
<abbr title="Simplified Mandatory Access Control Kernel">SMACK</abbr>
by v tom prípade bolo asi vhodnejšie

12.2.2009 09:38 cronin | skóre: 49
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009
V takom prípade sa k nesklonnej skratke pridá sklonovateľný predmet: "... poskytovanému SELinuxem nebo SMACK systémem." Kde je vôľa, tam je cesta. Keď už je SMACK skratka, treba ju písať veľkými písmenami. Je možné oponovať argumentom, že samotní autori používajú "Smack". Na to sa da spýtať, kde sa vzala verzia napísaná veľkými písmenami v prvej kapitole týchto JN. Chcem len povedať, že v tak technickom texte ako sú JN musí snaha za každú cenu dodržať pravidlá slovenského/českého jazyka stroskotať. Nevadia mi preklady anglických termínov do češtiny či slovenčiny, ani mi nevadí ponechanie pôvodných názvov, pokiaľ čokoľvek z toho na úkor zrozumiteľnosti.
12.2.2009 12:12 trekker.dk | skóre: 72
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009
Je možné oponovať argumentom, že samotní autori používajú "Smack". Na to sa da spýtať, kde sa vzala verzia napísaná veľkými písmenami v prvej kapitole týchto JN.
A na to se dá odpovědět, že samotný autor v daném místě použil verzi napsanou velkými písmeny. FYI originál JN nepíše jeden člověk, ale dva + nepravidelní přispěvatelé.
Chcem len povedať, že v tak technickom texte ako sú JN musí snaha za každú cenu dodržať pravidlá slovenského/českého jazyka stroskotať.
Sám jsi to napsal - Kde je vôľa, tam je cesta.
Quando omni flunkus moritati
12.2.2009 12:53 Hynek (Pichi) Vychodil | skóre: 43 | blog: Pichi | Brno
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009

Možná by bylo užitečné uvést možné řešení. V nějaké překladatelské příručce jsem našel tuto jednoduchou radu. Jestliže potřebuješ vyskloňovat nějakou zkratku nebo cizí slovo bez běžného překladu, předřaď před zkratku české podstatné jméno a to vyskloňuj. Takže můj návrh zní: ... poskytovanému systémem/subsystémem/komponentou/implementací SELinux nebo Smack.

XML je zbytečný, pomalý, nešikovný balast, znovu vynalézané kolo a ještě ke všemu šišaté, těžké a kýčovitě pomalované.
12.2.2009 13:24 cronin | skóre: 49
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009
Možná by bylo užitečné uvést možné řešení.
Prvá veta.
12.2.2009 12:07 trekker.dk | skóre: 72
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009
Upřímně doufám, že uznáš, že prostě není v mých silách znát veškerý hardware, který běží pod Linuxem, podle jména.

A pro, ty kdo daný hardware znají, není problém napsat něco jako "audio zařízení v Palm T|X, T5 a LifeDrive", "audio zařízení na desce Marvell Zylonite" s poznámkou, proč to má být takhle. Vypadá to líp než "šmarjá..."
Quando omni flunkus moritati
12.2.2009 07:36 marbu | skóre: 31 | blog: hromada | Brno
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009
Odpovědět | Sbalit | Link | Blokovat | Admin
… místo poradních zámků [advisory locks].
Přijde mi, že termín nepovinné zamykání/zámky je výstižnější (a zatím jsem se s jiným překladem nesetkal).
There is no point in being so cool in a cold world.
12.2.2009 09:18 Robert Krátký | skóre: 94 | blog: Robertův bloček
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 7. 1. 2009
Dík.
12.2.2009 09:24 Filip Jirsák | skóre: 68 | blog: Fa & Bi
Rozbalit Rozbalit vše opravy
Odpovědět | Sbalit | Link | Blokovat | Admin
Ve čtvrtém citátu pravděpodobně chybí "něm":
jestli v najdeme nějakou hloupou chybu
V síťové vrstvě jsou nyní podporovány algoritmus omezující TCP zácpu CUBIC 2.3 [TCP congestion control algorithm] a vlastnost "zpětné upozornění na zácpu" [backward congestion notification].
Přišlo by mi lepší "...je nyní podporován...", ten přívlastek u algoritmu je dost dlouhý a s tím množným číslem se to špatně čte, člověk pořád hledá, kde už ten přívlastek skončí a bude pokračovat něco dalšího, co je podporováno.
API NAPI bylo trochu pročištěno. konkrétně funkce
Má být velké písmeno po tečce.
Všechno zpracování nyní probíhá v kontextu tvrdého IRQ (hardirq)
Chybí tečka na konci věty.
Se začleněním těchto háčků byla odstraněna jedna hlavní překážka začlenění bezpečnostních modulů jako AppArmor a TOMOYO.
Asi buď "jedna překážka" nebo "jedna z hlavních překážek".
Dvě nové funkce - stop_machine_create() a stop_machine_destroy() - umožňují nezávislé vytváření vláken používané stop_machine()
Nemělo by tam být používaných? Nebo to má význam umožňují funkcí stop_machine() používané nezávislé vytváření vláken?
většinou protože si někdo strávil čas tím
Přebývá "si".
Říct jaderným vývojářům "vezměte tenhle velký kus kódu a hoďte ho do svého jádra, protože když to neděláte, tak si sebereme svůj míček a jdeme domů," není způsob, jakým to tu funguje.
Neděláte -> neuděláte; čárka před ukončující uvozovkou je podle mne nadbytečná.

Asi jsem v poslední době četl nějak hodně textů ke korekturám a zůstalo mi to ;-)

12.2.2009 10:34 Robert Krátký | skóre: 94 | blog: Robertův bloček
Rozbalit Rozbalit vše Re: opravy
Raděj mi to posílej na e-mail, ať z toho nemám tak blbý pocit :-(
12.2.2009 11:53 trekker.dk | skóre: 72
Rozbalit Rozbalit vše Re: opravy
Asi jsem v poslední době četl nějak hodně textů ke korekturám a zůstalo mi to
No co, minule sis stěžoval, že nemáš co opravovat, tak jsme ti tam tentokrát nechali nějaké chyby ;-)

Jenom co se týče:
Přišlo by mi lepší "...je nyní podporován..."
Mě ne.
Quando omni flunkus moritati

ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.