Portál AbcLinuxu, 20. dubna 2024 08:24
Zajímavosti ze světa Linuxu - 3
Články
-
Zajímavosti ze světa Linuxu - 3
Báječný svět Linuxu 2.6. Přehled linuxových tiskových systémů. Hlasování o softwarových patentech v EU.
Báječný svět Linuxu 2.6
Joseph Pranevich na svou stránku umístil
obsáhlý dokument popisující nové vlastnosti linuxového jádra v2.6. První
verze textu pochází ze 13. července 2003 (vychází z v2.5.75) a Joseph počítá s pravidelnou
aktualizací podle toho, které významné změny se ještě s jádrem stanou během
testovací fáze (13. července večer byl vydán první kernel řady 2.6 s označením 2.6.0-test1).
Ačkoliv jsou jednotlivé oddíly uvozovány nadpisy, orientace může být trošku
složitější (je to opravdu dost dlouhé) - chcete-li si tedy radši přečíst
seznam bez omáčky kolem, zkuste post-halloween-2.5.txt
Davea Jonese.
[Pozn. Několikrát se mi stalo, že byl server s článkem nedostupný. Pokud se to přihodí i vám, můžete si jej přečíst v Google cache.]
Součástí článku je i stručný přehled vývoje linuxového jádra.
Mezi nejpodstatnější vlastnosti nového jádra počítá Joseph možnost (nebo
zdokonalení) využití na dalších architekturách a hardwarových platformách.
Dva hlavní směry tohoto trendu jsou jednak stále větší stroje a na druhé
straně zase malá zařízení (embedded oblast).
Když pomineme rozšířování Linuxu do více méně exotických koutů (z
pohledu běžného domácího nebo kancelářského uživatele), zbývá stále ještě
dost věcí, jež doznaly zlepšení na již podporovaném hardware, které stojí
za zmínku.
Desktopového uživatele určitě potěší nejen neustále se rozšiřující
podpora nových zařízení (přepracovaný systém modulů, zdokonalení podpory
Plug-and-Play), ale také vlastnosti (preemptibilita kernelu, přepsaný I/O
sybsystém, ...) umožňující rychlejší odezvu real-time aplikací. To by mělo
z velké míry vzít argumenty těm, kdo si stěžují, že Linux je na desktopu
pomalý.
Za zmínku rozhodně stojí nový model zacházení se zařízeními
obsluhovanými kernelem. Bylo vytvořeno nové, objektově orientované,
rozhraní kobject, které se stará o všechen hardware. Získávání informací o
jednotlivých zařízeních a jejich správa je tak centralizovaná a mnohem
snazší. Velmi z toho těží například věčně problémové ACPI a také hot-plug
zařízení, která jsou nyní vnímána podobně jako cokoliv jiného v systému
(kernel object je přiřazen každému "objektu" jakmile je objeven - a je
jedno, jestli je to při bootu nebo někdy později).
Uživatel tyto změny prvotně objeví nejspíše díky přítomnosti nového
systémového filesystému, který je mountován do /sys. Princip
jeho funkce lze nejlépe přirovnat k /proc - ostatně, některé
části /proc/sys už mohou být přesunuty do
/sys.
Dalších zajímavých vylepšení se dostalo třeba IDE subsystému (např.
přímé zapisování na CD-R/RW pomocí standardního IDE ovladače) a ext3
souborovému systému, který nyní mimo jiné podporuje rozšířené atributy. Do
kernelu jsou zahrnuty projekty, které byly doposud pouhou nástavbou. Mezi
ty nejzajímavější určitě patří audio systém ALSA a User-mode Linux
umožňující spuštění virtuální instance Linuxu jako by to byla jen další
aplikace.
O spoustě dalších věcí si přečtěte v originále.
Přehled linuxových tiskových systémů
Článek Stéphane Petera na Linux Journal přehledným způsobem
představuje a popisuje hlavní linuxové způsoby tisku. Začíná přiblížením
celé problematiky a identifikací problémů, které vycházejí ze skutečnosti,
že *nixové systémy využívají pro tisk téměř výhradně PostScript.
Proprietární desktopové systémy obsahují tiskové API, které aplikacím
poskytuje možnost komfortnější komunikace s tiskárnou. Kromě toho bývá toto
tiskové API dobře integrováno s grafickým API (i když CUPS jednoduché API
pro integraci aplikací s tiskovým systémem obsahuje, univerzálně použitelné
není prostě proto, že se nedá spoléhat na to, že bude uživatel používat
právě CUPS).
Určitě by se dal postavit dobrý argument pro obhajobu linuxového modelu
právě na věcech, které jsem právě popsal. Nicméně z hlediska kancelářského
uživatele by asi neuspěl. Výhody postscriptového standardu, spoolerů a
tiskových front mnoha lidem nic neříkají.
První přijde v článku na řadu samozřejmě BSD LPD. Musel jsem se usmát,
když jsem četl, že "...mnoho distribucí tento spooler stále obsahuje...".
Uznávám, že oproti novějším variantám je trochu jednoduchý (tím nemyslím,
že jiné by byly "složité"; jen více vyspělé), ale třeba mně úplně stačí a
nebyl bych moc nadšený, kdyby z mé distribuce zmizel.
Autor nám nabídne velmi stručný, ale přesto úplně dostačující popis
funkce systému a také příklad základního nastavení, které je opravdu
primitivní. S přiloženým návodem se to snad nedá zvorat.
Krátké zmínky se dostalo i vylepšenému LPRng. Pak už je však pozornost zaměřena
na CUPS. Se svým přístupem ke správě
tiskáren spadá CUPS do trochu jiné kategorie. Je založen na standardu IPP (Internet
Printing Protocol), což umožňuje šikovné a pohodlné využití vlastností HTTP
(např. vytváření tiskových serverů, SSL komunikace, ...). Navíc jsou k
dispozici například třídy tiskáren, které mohou seskupit více tiskáren do
jedné fronty, takže tisk proběhne na té, která je připravena nedříve. A v
neposlední řadě také webové konfigurační rozhraní, pomocí něhož je
nastavení front zcela klikací záležitostí.
Vzpomenuto bylo i tiskových berliček začleněných v KDE (KDEPrint) a GNOME (gnome-print) . Sice
nepřinášejí žádné nové řešení, protože představují pouze mezistupeň, ale
myslím, že v kombinaci s distribucemi jako Mandrake nebo RedHat už zajišťují snadný způsob, jak se
s tiskem vypořádat.
Celý článek najdete zde.
Hlasování o softwarových patentech
Vlastimil Ott
V Evropském parlamentu se schyluje k hlasování o zavedení patentů na software.
Evropa by tak sladila své normy v této oblasti se Spojenými státy.
Nejkřiklavější případ je patent na myšlenku či princip programu, který
by se mohl stát hrobníkem otevřeného softwaru nebo minimálně jeho
šíření. Dále by bylo možné legálně patentovat algoritmy nebo obchodní
metody a modely. Hlasování se mělo uskutečnit 30. června 2003, ale bylo
přesunuto na září. Mezitím se uskutečnilo setkání německých studentů
informatiky, kteří takové metody jasně odsoudili. Nejsou ovšem sami.
Konference informatiků se usnesla na petici proti zavedení, resp.
legalizaci softwarových patentů v Evropě. Tyto patenty popisují zásadní
postupy a zamezují tak dlouhodobě vývoji software. Evropskému IT
sektoru by tímto zavedením byla způsobena významná škoda. Evropský patentový úřad již
uděluje patenty na algoritmy, ačkoliv pro to ještě v Evropě neexistuje
právní rámec.
Jako příklad je uváděn grafický
element, který je v tuzemsku nazýván "teploměr". Jedná se grafické
znázornění průběhu výpočtu nebo jiné akce (např. proces kopírování
souborů). Tento prvek je zatížen patentem, který je zatím (ještě)
nelegální. Pokud bude odsouhlasen zákonný rámec, musela by každá firma,
která by tento ukazatel ve svých programech použila, zaplatit držiteli
patentu. Je jasné, že ne všechny firmy by byly schopné, ale především
ochotné, tento proces dodržet. Docházelo by tedy k soudním sporům,
které by citelně omezily vývoj software v Evropě, místo aby docházelo k
jeho rozvoji a vývoji. Individuální vývojáři by se tedy stali
producenty programů, které by byly, ač s otevřeným zdrojovým kódem,
nelegální, resp. zákon porušující. Další, také již v Evropě
registrované, patenty jsou na archivaci e-mailů (v Německu),
grafické palety s posuvníky, grafický formát GIF (hrozí to dokonce i
formátu PNG, u JPEG je situace nejasná), 35hodinový týden (!)
(Francie), atd.
Evropská unie se roku 1993 usnesla, že bude na software pohlížet
jako na duševní vlastnictví a bude s ním zacházet jako s literárními
díly. Pro ta se automaticky zachovává autorské právo na dobu až 70 let
po smrti autora. Registrace patentů naopak vyžaduje značné finanční
částky, které si mohou dovolit pouze velké firmy, a ne svobodní
vývojáři nebo univerzity, které jsou taktéž nositeli vývoje. Vzniká
tedy prostor, ve kterém jsou malé subjekty silně znevýhodněny.
Velké firmy se stavějí pro zavedení patentů, protože jich už mnoho
vlastní, a především mají peníze a potenciál, aby si ohlídaly jejich
platnost a plnění závazků třetích stran. Podle názorů v diskusích
serveru www.pro-linux.de existuje
petice proti zavedení, kterou podepsalo přes 150 000 lidí a firem.
Přesto se zdá, že lobby je silnější. Nám Čechům, kteří také
nesouhlasíme, nezbývá než vyjádřit morální podporu kolegům v
"evropském" zahraničí a ptát se našich zastupitelů, kteří si zahřívají
evropské křeslo v Bruselu, proč se o tom u nás nemluví. Opět o nás bez
nás?
Dodatek
Robert Krátký
Přečtěte si, co na to říká Richard M. Stallman a jak reaguje poslankyně Evropského parlamentu, Arlene McCarthy, která má v JURI komisi na starosti přípravu návrhu direktivy. Debata samozřejmě neskončila u dvou článků...
Související články
Odkazy a zdroje
Další články z této rubriky
Diskuse k tomuto článku
18.7.2003 07:27
Pete
Dobrý článek
18.7.2003 09:51
Petr
Patenty
18.7.2003 09:57
JoHnY
ALSA v 2.6
18.7.2003 14:18
slesik
Good zajímavosti
28.8.2003 08:12
cmd
patenty a linux
28.8.2003 08:13
cmd
patenty a linux
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
