abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    dnes 13:44 | Humor

    Čínská státní televize pozastavila vysílání španělské La Ligy a čínské internetové platformy omezily obsah s Kylianem Mbappém poté, co slavný fotbalista ve francouzském pořadu The Bridge mluvil o svém oblíbeném memu, v němž je jeho tvář vložena do portrétu zobrazujícího diktátora Mao Ce-tunga. 'Můj oblíbený mem je ten, na kterém dali můj obličej na čínského diktátora. To mě opravdu rozesmívá. S přáteli ho používám pořád' řekl,

    … více »
    Pendrekama do nich❗ | Komentářů: 1
    dnes 13:22 | IT novinky

    Při příležitosti oslav Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byly uděleny medaile Za zásluhy tvůrci aplikace Záchranka Filipu Maleňákovi, vědci v oblasti umělé inteligence Tomáši Mikolovovi a Olze Štěpánkové, vědkyni zabývající se kybernetikou, robotikou a strojovým učením, průkopnici v oblastech výuky a využití umělé inteligence v medicínském inženýrství.

    Pendrekama do nich❗ | Komentářů: 0
    dnes 01:33 | IT novinky

    Apple představil nový iPad mini, iMac s čipem M6, 14palcový MacBook Pro s čipem M6 a MacBook Pro s PROLED XDR displejem – první Mac s dotykovým ovládáním.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    včera 23:22 | Zajímavý projekt

    Nedávno představený projekt mapSTL.com řeší budoucnost. 𝕏: "Netušil jsem, kolik patentů na generování map existuje. Existují patenty na generování fantasy map 🫣. Cokoliv je na 3D tiskárnu a tvoří to produkt, bude to mít patenty. Tak bacha na to!" … více »

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    včera 18:55 | Nová verze

    Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.4 (𝕏). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 18:22 | Bezpečnostní upozornění

    Byla objevena zranitelnost Tailworm v Tailscale a Headscale umožňující lokální eskalaci práv přihlášeného uživatele. Následně byla v Tailscale v opravené verzi 1.104.4+ změněna architektura aplikace. Viz příspěvek na blogu Tailscale.

    vencour | Komentářů: 0
    27.10. 18:11 | Nová verze

    Byl vydán Mozilla Firefox 159.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 159 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    27.10. 14:11 | IT novinky

    Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 41
    27.10. 13:44 | Komunita

    Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    26.10. 21:29 | Nová verze

    Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.

    Max | Komentářů: 31
    Které desktopové prostředí na Linuxu používáte?
     (9%)
     (7%)
     (4%)
     (20%)
     (30%)
     (9%)
     (5%)
     (2%)
     (14%)
     (20%)
    Celkem 2939 hlasů
     Komentářů: 34, poslední 26.10. 08:24
    Rozcestník

    Zajímavosti ze světa Linuxu - 2

    27. 6. 2003 | Robert Krátký | Různé | 9739×

    Chceme se zbavit autoconfu? Filtrování spamu pomocí gzip. Instalace software a nedostatky současných balíčkovacích systémů.

    Chceme se zbavit autoconfu?

    freshmeat Andrew McCall se v editoriálu na freshmeat.net pustil do autoconf utilit, které jsou používány distributory naprosté většiny zdrojového kódu na *nixových systémech.

    V úvodu demonstruje nepraktičnost tohoto build systému úsměvným příběhem o běžném, přiměřeně zdatném uživateli Linuxu, který se snaží prokousat zdánlivě banální procedurou ./configure && make && make install. Naráží přitom na hromadu problémů, které je nutno řešit, aby se člověk dopracoval kýženého výsledku - totiž zkompilovaného, funkčního a nainstalovaného programu. Je sice pravda, že s některým z popisovaných zádrhelů se pravděpodobně většina z nás také setkala, ale na druhou stranu je také fakt, že Andrewův fiktivní uživatel působí malinko natvrdlým dojmem. To však prvním několika odstavcům neubírá na vtipnosti.

    Pak se dozvíme, v čem podle autora tkví problém pro samotné vývojáře. Protože autoconf používá pro sestavování configure skriptů makro procesor m4, tak chcete-li opravdu porozumět tomu, co se pod kapotou děje, je třeba se v m4 orientovat. A to prý není žádná sranda. Říkám "prý", protože já sám takové ambice vůbec nemám, takže nemohu soudit.

    Nakonec Andrew načrtne, proč si myslí, že v celém systému vládne takový zmatek (alespoň on to tak vidí...). Jádrem pudla jsou Makefiles. Abychom se předlouhých a komplikovaných Makefilů zbavili, je nutno nalézt efektivnější způsob řízení celého build procesu. Několik "řešení" také nabízí (SCons, CONS, A-A-P). Je si sice vědom jejich nedostatků (např. mizivé portability), ale soudí, že za pokus by jejich masovější rozšíření stálo.

    Reakce

    Neméně zajímavé čtení nabízí kopec odpovědí na hlavní článek. Mohli bychom je rozdělit do dvou hlavních skupin. Převládají ti, kteří s Andrewem více méně souhlasí a také si stěžují na všelijaké zákeřnosti, které jim autoconf/automake, apod. provedly. Druhou partu tvoří názory těch, kdo sice netvrdí, že autoconf je dokonalost sama, ale že:

    a) Nemáme nic, co by tomuto řešení sahalo alespoň po kotníky.
    b) Kdyby se autor a ostatní trochu snažili se něco přiučit, poznali by, jak silný nástroj to mají v rukou.

    Článek najdete zde.

    Filtrování spamu pomocí gzip

    kuro5hin Již v lednu tohoto roku vyšel na serveru kuro5hin.org krátký článek o využití komprimačního algoritmu gzip pro identifikaci spamu. Nenajdete v něm žádná převratná zjištění, přesto je však myšlenka zajímavá.

    LZ (Zip) a příbuzné kompresní algoritmy (gzip) v textu hledají opakované výskyty částí slov, celých slov nebo i frází. Každý takový opakovaný výskyt je nahrazen odkazem na první. Čím více se v textu nalézá totožných prvků, tím lepší poměr komprese získáme.

    Této techniky lze využít ke zjištění podobnosti dvou různých textů. Tyto dva texty spojíme, zkomprimujeme a podle dosaženého kompresního poměru můžeme posoudit jejich podobnost. Je samozřejmé, že chceme-li mít možnost získanou informaci vyhodnotit, potřebujeme pro srovnání provést stejný pokus, při kterém jeden z textů nahradíme za jiný.

    V případě identifikace spamu tedy postupujeme následovně: připravíme si blok textu, který lze považovat za jasný spam. Stejně tak vytvoříme "šablonu" pro ne-spam. Autor postupoval tak, že si opatřil příklady spamu a ne-spamu z archívu SpamAssassinu. Z takto získaných emailových zpráv odstranil hlavičky a sloučil je do souborů o velikosti mezi 1 a 2 megabajty. Posledním krokem je samotné porovnání. V článku je vyřešeno jednoduchými příkazy:

    cat spam.txt text-nove-zpravy.txt |gzip - |wc -c
    cat ne-spam.txt text-nove-zpravy.txt |gzip - |wc -c

    Ačkoliv výsledky potvrdily hypotézu, že kombinace spamu a ne-spamu bude mít horší kompresní poměr (a naopak), nelze takový postup určitě považovat za odpověď na problém spamu. Nicméně v kombinaci s dosud používanými metodami (které využívají počítání slov a přidělují jim různou statistickou významnost) by tento nápad mohl zlepšit účinnost dostupných filtrů. Přečtěte si původní článek.

    Instalace software a nedostatky současných balíčkovacích systémů

    Na serveru LinuxWorld.com vyšel rozsáhlý čtyřdílný seriál zabývající se instalací software na Linuxu. Z nadpisu je patrné, že autor, Nicholas Petreley, se stávající situací není moc spokojený. Postupně proto vymezuje výhody a nevýhody balíčkového přístupu a nakonec se i snaží o navrhnutí změn, které by dané problémy mohly řešit.

    Přestože spousta uživatelů by jistě pohotově vyzdvihla a na příkladech doložila, kterak jsou balíčky právě té jejich distribuce odpovědí na nářky ostatních (musím se přemáhat, abych sem sám nenapsal, jak je ta "moje" distribuce nejlepší...), Nicholas tvrdí, že žádný z již existujících systémů prosazovat nechce. Žádný není tak jednoduchý a bezchybný, jak by si představoval.

    Jednotlivé díly se zabývají následujícími věcmi:

    1. Vyjmenovány přednosti (stručně ;-) ):
      • Když to funguje, je na to spoleh.
      • Kategorizace uživatelům pomáhá při výběru software.
      • Oficiální balíčky většinou spolupracují bezchybně.
      • Dokonce i pomocí příkazové řádky jsou instalace a upgrade snadné.
      a nevýhody balíčků. Zápory jsou podrobněji rozepsány:
      • Vzájemné závislosti se řeší na úrovni balíčků, nikoliv skutečných závislostí (jeden baliček požaduje instalaci dalšího, ale použije z něj jediný soubor).
      • Ne vždy jsou k dispozici oficiální balíčky.
      • Software zkompilovaný uživatelem může způsobit nefunkčnost jiných programů a zmást balíčkovací systém.
      • Cokoliv jiného než oficiální balíčky může být příčinou problémů.
      • Závislosti někdy nejsou skutečné (máte-li v systému třeba nějakou verzi knihovny, se kterou by instalovaný program pracoval bez problému, často ji nemůžete použít, protože specifikace instalovaného balíčku požaduje verzi jinou).
      • Nehodí se pro inkrementální upgrady - je nutné instalovat novou verzi celého balíčku místo aktualizace pouze těch souborů, které se opravdu změnily.
    2. Peklo závislostí, které způsobují sdílené knihovny.
    3. Stanovuje cíle, kterých chceme dosáhnout:
      1. Instalace by měla být tak jednoduchá, aby ji zvládla vaše babička, ale zároveň tak flexibilní, aby si ji profesionál mohl upravit dle svých potřeb.
      2. Instalace by měla být časově nenáročná.
      3. Instalace a aktualizace by neměly způsobit selhání stávajících aplikací nebo funkcí systému.
      4. Aktualizace a údržba by měla být co nejvíce automatizovatelná.
      5. Proces instalace by neměl být závislý na distribuci (možnost bez problému nainstalovat tentýž balíček na různé distribuce).
      6. Proces instalace by neměl být závislý na verzi distribuce.
      A jako možné řešení vidí kombinaci schopností Gentoo portage systému a GNU Libtool nástrojů (konkrétně libldtl).
    4. Návrh pravidel, kterými by se měli řídit vývojáři aplikací a správci balíčků.

    Přečtěte si celý seriál zde.

    A nakonec...

    Opravdu se nenajde nikdo, kdo by se chtěl spolupodílet na vzniku těchto článků?

           

    Hodnocení: 38 %

            špatné • dobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Diskuse byla administrátory uzamčena

    27.6.2003 07:36 Samael
    Rozbalit Rozbalit vše Souhlas
    Souhlasim s nazorem...Jsem pro jednotne balicky a hlavne funkcni...Nekdy je hodne tezke nainstalovat neco jineho nez oficialni balicek...Tohle odrazuje mnouho useru M$ od prechodu k Linuxu...Ja jsem presel (nelituju) ale nekdy z tech balicku nadsenej nejsem...Proc to nesjednotit?Je to jen muj nazor tak me za nej laskave nekamenujte...
    27.6.2003 08:43 met | skóre: 9 | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Souhlas
    A pokud nekdo ma Lindows, tak ma "So much software for one click, folks at Microsoft are sick..." ;-) Jak se zpiva v jejich reklamnim shotu
    27.6.2003 09:10 Petr Krčmář | skóre: 61 | Liberec
    Rozbalit Rozbalit vše Gzip
    To s tím gzipem je naprosto geniální. Přemýšlel jsem, že si vyrobím nějaký antispamový filtr a už mám inspiraci. Díky. Ahoj Peter
    Amatéři postavili Noemovu archu, profesionálové Titanic ...
    27.6.2003 16:13 Ferš | skóre: 11 | Plzeň
    Rozbalit Rozbalit vše spamassassin
    A co takhle pouzit existujici spamassassin?
    FlexiBee - internetový ekonomický systém i pro Linux
    27.6.2003 09:18 Karel Zak
    Rozbalit Rozbalit vše dreams of paradise
    Mam jeste par bodu. ktere autor toho clanku o package systemu zapomel:

    - lidi na celem svete by se meli mit radi
    - kazdy by mel byt bohaty a zdravy
    - na celem svete by mel byt mir
    - a pokud mozno by vsichni meli verit v jednoho boha

    ... presne do takoveho sveta se hodi ten vysneny system pro profesionalni linuxare a jejich babicky.

    K tomu autoconf/make, Makefile umoznuje includovat takze staci mit jeden Makefile se zakladnima pravidlama a promennyma kde vse potrebne nastavuje ./configure a dalsi Makefiles mohou mit cca 15 radek. Takze zadne dlouhe a neprehledne soubory.
    27.6.2003 09:32 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Jakarta Ant
    Chudak Andrew asi nezna Ant. Ach jo. Je mi ho tak lito...
    27.6.2003 09:48 Robert Krátký | skóre: 94 | blog: Robertův bloček
    Rozbalit Rozbalit vše Jakarta Ant
    jenze ant neni zadny drobecek (vlastne mravenecek) - jestli se nepletu, tak pro plnou funkcnost vyzaduje JDK (nikoliv pouze JRE); to neni zrovna skromny pozadavek, ne?
    27.6.2003 10:24 Leoš Literák | skóre: 74 | blog: LL | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Jakarta Ant
    nicmene ant je skvely a vsechny ty unixove make, configure atd. na nej zdaleka nemaji ;-)
    Zakladatel tohoto portálu. Twitter, LinkedIn, blog, StackOverflow
    27.6.2003 18:49 gmmns
    Rozbalit Rozbalit vše Jakarta Ant
    Ale dokud neni mozne distribuovat JDK jako soucast distribuci, tezko se Ant stane standardnim buildovacim nastrojem...
    1.7.2003 12:15 kato
    Rozbalit Rozbalit vše Jakarta Ant
    Jenomze napsat v automake je prace relativne na chvili a jdou tam delat i takove veci, jako je zjistovani chyb v pouzivanych knihovnach a pripadne zakompilovani work-aroundu. Configure.in muzu pouzit uz z nejakeho sveho podobneho projektu, to celou vec jeste urychli. Makefile.am maji jen nekolik radek, kde se pise, co se preklada, cim a jestli je vysledek program/knihovna a jestli se instaluje. Hlavni vyhodu vydim prave v te delce a v tom, ze neni problem se v tom zorientovat. Udelat antove deskriptory mi trva vzdycky delsi dobu (a nedelam to zrovna prvne), vysledek je docela dlouhy, hodne neprehledny (a to i kdyz se snazim pouzivat pro zkraceni entitovy zapis). Krom toho si nejsem vedom toho, ze by out-of-box ant umel jednoduse resit zavislosti mezi soubory (aby se prekladalo jenom to, co fakt musi) nebo ze by sel pouzit i s necim jinym nez s javou. V enterprise sfere pak navic ant pokracuje nekompatibilitou -- viz asant, jagant a buhvijaky jeste ant s novymi/jinymi vestavenymi cily. Proti antu celkem nic nemam, celkove mi tam myslenka ale neprijde nijak prevratna -- grafove zavislosti buildu jsou reseny sice XML syntaxi, ale vlastne stejne jako v make, prikazy shellu nahrazuji kousky javy. Slusnej nastroj, ale tak na to, aby sedel schovanej za nejakym generatorem nebo IDE...
    27.6.2003 14:01 Mato
    Rozbalit Rozbalit vše Jakarta Ant
    Kto preportuje Ant z Javy do C++ (alebo niecoho ineho) ma u mna pivo a budem ho nadovsetko lubit.
    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.