Zajímavosti ze světa Linuxu

17. 6. 2003 | Robert Krátký | Různé | 10477×

GoboLinux - nový přístup k adresářové struktuře. Bruce Perens a jeho názor na kauzu SCO vs. Linux. Nasazení Linuxu ve státní správě.

V těchto článcích vám pokaždé zkusím nabídnout bližší seznámení a vlastní komentář několika (z mého pohledu) zajímavých událostí, projektů, myšlenek apod. Jejich společným jmenovatelem bude samozřejmě nějaká spojitost s Linuxem. Nejedná se o žádné žhavé novinky, ale spíše o zamyšlení nad víceméně aktuálními věcmi.

Máte-li spíše zálusk na krátké glosy aktuálních událostí dnešního dne, mrkněte třeba na Zprávičky na root.cz

GoboLinux - nový přístup k adresářové struktuře Linuxu

Není to tak dávno, co se do širšího povědomí internetové linuxové komunity vetřel právě GoboLinux, který se k otázce klasické adresářové struktury linuxových systémů staví velmi radikálně.

Pracujete-li už s Linuxem (případně jiným *nixem) delší dobu, pravděpodobně se vám uspořádání souborů a adresářů v jejich základní podobě zdá přehledné a logické. Proč také ne? Máme jeden kořenový adresář / a v něm jsou přeci docela přehledně umístěny adresáře obsahující jednotlivé části nainstalovaného systému. Kdo by chtěl zpochybňovat intuitivnost pojmenování adresářů /boot, /bin a podobně?

Pokud však přenesete přes srdce fakt, že Linux není jen pro hardcore drsňáky, kterým naskakuje husí kůže při vyslovení spojení "běžný uživatel", určitě uznáte, že tápající nováček těžko pochopí, proč mu (narozdíl od Windows) program při instalaci rozestrká své soubory po šesti různých adresářích. Samozřejmě můžete namítnout, že takový způsob je v důsledku mnohem přehlednější, ale proč nezkusit vytvořit jiný, který by byl také přehledný, ale navíc velmi blbuvzdorný?

Důvody autora GL byly sice zpočátku trochu odlišné (nemohl ve škole zapisovat jinam než do $HOME a neměl k dispozici žádného správce balíčků - začal tedy dávat každý program do svého vlastního adresáře), ale nakonec to dopadlo tak, že s několika spřízněnými dušemi vytvořil vlastní distribuci. V GL sice kvůli kompatibilitě (některé programy třeba vždy očekávají určité soubory na určitém místě) naleznete symlinky představující klasickou linuxovou adresářovou strukturu (/bin, /usr, /sbin, ...), ale jinak jsou všechny programy a jejich soubory umístěny v adresáři /Programs, kde má každý svůj podadresář a v něm vše, co k němu patří.

Takže třeba Xwindow byste našli v /Programs/XFree86/4.3/. Konfigurační soubory KDE zase v /Programs/KDE/Settings/. Tím pádem mohou vedle sebe vesele sedět třeba /Programs/KDE/3.0.5/ a /Programs/KDE/3.1.1/.

To pochopitelně není všechno. Jestli se chcete o projektu GoboLinux dozvědět více, jeho domovskou stránku najdete zde. GL byl také mimo jiné zmíněn na Slashdotu a Kuro5hin.org.

Mimochodem, GoboLinux ISO je zároveň i LiveCD, takže si ho můžete vyzkoušet bez instalace .

Bruce Perens a jeho názor na kauzu SCO vs. Linux

Ono by se to určitě nedalo pojmenovat SCO vs. Linux (Linux nikdo nežaluje... spíše by to mělo být SCO vs. Velká Modrá), ale když se řekne, že SCO jde Linuxu po krku nebo něco podobného, zní to daleko akčněji .

Bruce Perens je známým advokátem Open Source a jeho názor se tedy zdá být předem jasný. A taky že je. Vybral jsem si však k zamyšlení jeho článek, který vyšel na stránkách C|Net, respektive News.com. V něm jde ještě dál než většina komentátorů, kteří se snaží horem dolem vymyslet, jak velké trumfy má ještě SCO v rukávu, či jak moc jim už teď teče do bot.

Název článku "The fear war against Linux" (Zastrašovací kampaň proti Linuxu) sám toho tolik nenapoví, ale už z podtitulu lze tušit šťavnatou konspirační teorii: "Spojení Microsoftu s anti-linuxovou kampaní, kterou vede SCO Group, začíná být jasné."

Vězte, že článek vyšel nedlouho po té, co Microsoft oznámil nákup unixové licence od SCO. Mnoho lidí podobná zpráva překvapila, někdo jen pokrčil rameny a Bruce Perens vyvodil, že (krátký výtah článku):

1. Obvinění ze strany SCO jsou snůškou špatně promyšlených výkřiků, které nemají šanci na úspěch:
   1. SCO samo prodávalo Linux, a proto i případné části, které byly údajně překopírovány z UnixWare, jsou teď chtě-nechtě pod GPL.
   2. Neustálé zdržování zveřejnění průkazných duplicitních částí kódu a požadování NDA (Non Disclosure Agreement - Dohoda o neodhalení) od těch, kterým je ukáží, dokazuje, že vlastně nic v ruce nemají. Je totiž nesmyslné tvrdit, že by linuxoví vývojáři zametli stopy (napsali kód sami), kdyby se dozvěděli, o které části se jedná. Vždyť cédéček s linuxovými zdrojáky jsou statisíce a těžko by někdo všechen tento usvědčující materiál zlikvidoval.
   3. Žádné "trade secret" (obchodní tajemství) nemohlo být vyzrazeno, protože americké univerzity měly licencované zdrojové kódy Unixu po více než 30 let. Ačkoliv studenti samozřejmě nesměli nic z něj kopírovat, očekávalo se od nich, že nabytých znalostí využijí ve své pozdější kariéře. Kromě toho počítačové učebnice dokumentovaly každý kousek systému velmi dlouhou dobu. A americká vláda distribuuje plnou specifikaci Unixu jako součást POSIX standardu.
   4. Kromě starších unixových tajemství prý IBM zneužilo nových obchodních tajemství (k nimž se dostalo při společném projektu Monterey (PDF, 1,6 MB)), což jim umožnilo úspěšně provozovat Linux na intelovském Itaniu (64-bitový procesor). Ve skutečnosti však hlavní inženýři pracující na linuxovém portu pro Itanium ani nebyli v IBM, nýbrž v Hewlett-Packard. A protože Itanium vychází z PA-RISC architektury HP a vzniklo díky partnerství HP a Intelu, je spíše pravděpodobné, že podporu Itania v linuxovém jádře má na svědomí HP a Intel a ne IBM a SCO.
   5. V neposlední řadě je zábavná představa, že IBM figuruje v roli Robina Hooda operačních systémů a krade od SCO, aby dala Linuxu, čímž pomáhá intelovskému Itaniu, konkurentovi svých vlastních procesorů.
2. Kdyby byl všechen ten cirkus kvůli tomu, aby se SCO prostě nechalo od IBM koupit (čímž by si SCO ve své neslavné ekonomické situaci určitě přilepšilo), tak se nezdá, že by ten plán vycházel - IBM sebevědomí nechybí a radši se bude hájit.
3. Kdo tedy skutečně profituje? Microsoft, který využívá poraženou unixovou firmu k tomu, aby mu pomohla se zastrašovací taktikou, která má znejistit stávající uživatele Linuxu a odradit případné budoucí.
4. Microsoft sotva potřebuje licenci na zdrojové kódy SCO. Je to jen dobře vypadající způsob, jak předat SCO malý úplatek a zároveň ještě více nahnat strach uživatelům Linuxu.

Přečtěte si celý článek na serveru C|Net.

Nasazení Linuxu ve státní správě

Článek na Registru (theregister.co.uk) shrnuje několik citovaných případů ze zemí Evropské unie, ve kterých figuruje využití Linuxu a Open Source vládními organizacemi, orgány státní správy apod.

Můžete se dočíst o několika vlaštovkách z Francie, Německa, Itálie, Nizozemí, Španělska a Velké Británie. Především Německo vypadá jako odhodlané skutečně linuxová řešení prosazovat (je zmiňována i velká zakázka města Mnichov, která v minulých dnech docela rozvířila hladinu).

Bohužel, u nás se asi k podobnému poprasku neschyluje. Máme sice nové a veledůležitě se tvářící "počítačové" ministerstvo, ale že by se nějak hrnulo do náhrady dominantních Windows, to se říct nedá. Ostatně neveselá situace kolem projektu zavádění internetu do škol vypovídá o mizerném stavu, který u nás panuje. Mám za to, že pokud se zásadním způsobem nezmění uvažování státních úředníků ohledně lukrativnosti a společenské odpovědnosti při zadávání veřejných zakázek, žádného pokroku se nedočkáme.

Bude-li naopak podobný trend v ostatních evropských státech pokračovat, budu se moci také někdy vytasit s dnes tak oblíbeným argumentem: "Ale v EU to dělají takhle, takže my bychom měli také." A narozdíl od spousty jiných věcí, po kterých nějak extra neprahnu, tohle bych určitě ocenil.

Příště...

... ještě nevím o čem budu psát, ale vůbec se nebudu zlobit, když se ke mně někdo přidá. Pokud vás něco zaujalo a nemáte se o tom s kým pohádat, sepište pár odstavců a zařadíme je mezi ostatní.

       

Komentáře

[Vlastimil Ott]

Článek je dobrý nápad. Bude to asi vyžadovat trošku studia anglických zdrojů, protože všechno, o čem píšeš, si můžeme přečíst v originále nebo jsme o tom četli ve Zprávičkách. Ale myslím, že je to originální formát, který se jen tak na českých serverech nevidí. Hlavně ty obrázky jsoou super!! Vydržet. --vo

[Robert Krátký]

vzdyt ja jsem to take myslel jako odrazovy mustek pro precteni originalu. chtel jsem upozornit na zajimave clanky/akce/projekty, o kterych stoji za to si neco precist.

nemam vubec ambice nejak soutezit se zpravickami na rootu. ty se snazi byt cerstve a strucne, kdezto ja chci seznamit i s podrobnostmi a nejakou uvahou treba vyprovokovat diskuzi.

[Radek Vybíral]

S tím vyprokováním diskuse bych byl Roberte opatrný. Já vím že by více hitů pro ABClinuxu neškodilo, ale aby se tady z toho nestala pavlačová diskuse alá zive.cz, kde si např. p. Hlavenka vede víceméně monology a na všechno má ihned "odborný" názor, předpovídá budoucnost atd. Dnešní vydání je OK, opírá se o fakta a pouze to vhodným způsobem shrnuje v češtině. Podobný styl zpráv publikoval zpráv zesnulý Ladislav Zajíček pod názvem News on Net, viz www.netem.cz a měl jsem ten server hodně oblíbený, protože jsem se dozvěděl opravdu maximum informací. Z toho, že Zprávičky na root.cz už něco mají si nic nedělej, v poslední době se tam objevují už i bulvárnější zprávy např. o tom, že za odvolání Železného z Novy může Gross a pod.

[Robert Krátký]

rekl bych, ze abclinuxu pavlacovatenim (nadherne slovo) neni ohrozeno. kdyz tu nekdo napise nejakou hloupost, hned na ni nekdo upozorni a dotycny (v tomto pripade ja) si da priste pozor, aby neplacal nesmysly.

vzdyt jako priklad muze poslouzit i na zdejsi pomery nezvykle rozjeta diskuze pod clankem Je nás jen 0,7%?. naprosta vetsina vsech prispivajicich se drzela tematu. urcite je to tim, ze lidi tady prispivaji do diskuzi jen kdyz maji co rict.

[termix]

clanek je velmi pekny, to ano, ale co je tak neobvykleho na formatu? minimalne root.cz taky obsahuje takoveto prulety linuxovou scenou..

[Robert Krátký]

no samozrejme, ale na _abicku_ se zatim podobne neobjevovaly .

[Vlastimil Ott]

Článek je dobrý nápad. Bude to asi vyžadovat trošku studia anglických zdrojů, protože všechno, o čem píšeš, si můžeme přečíst v originále nebo jsme o tom četli ve Zprávičkách. Ale myslím, že je to originální formát, který se jen tak na českých serverech nevidí. Hlavně ty obrázky jsoou super!! Vydržet. --vo

[Vlastimil Ott]

Jsem já to ale mula, vím, že to ty winy postnou dvakrát, a stejně je to nechám udělat. Omlouvám se za double. --vo

[Gi]

Díky za článek. Toto je opravdu dobrý nápad. Jen vytrvejte a šoupněte sem aspoň jeden za týden. Přístup k adresářové struktuře GoboLinuxu se mi zdá opravdu zajímavý. Chápu záměry a výhody tradiční linuxové adresářové struktury, ale tohle by bylo lepší - hlavně pro nováčky. Co jsem se už nahledal - kde má tenhle program tohle a kde má tamto. Ano jistě, můžu se podívat do rpm balíčku, ale tohle by bylo daleko jednodušší. Osobně by mi stačila daleko menší změna: kdyby tak v mém /home adresáři byl podadresář ".settings" a do něj se umisťovali všechny "dot" nastavovací soubory a nezaneřáďovali mi můj adresář. Vím, že jsou normálně skryté, ale každou chvíli se potřebuju v nějakém pohrabat a tohle by mi zlehčilo život.

[Radek Vybíral]

Celkem mi uniká smysl toho argumentu... V adresáři .setting by byly stejné adresáře např. pro mc, kde, mozillu atd. Co to jako řeší?

[Mato]

Uz viem, co bolo mienene tou reklamnou kampanou "Invazia bodiek" Ja som rezignoval a v domovskom adresari mam len tieto subory. Data s ktorymi pracujem mam v 2-3 podadresaroch.

[Gi]

No, zpřehlednil by se tím můj domácí adresář, nebo ne? Všechny soubory s nastaveními by byly ve svém vlastním podadresáři. Takže by /home/můj_adresář vypadal nějak takhle:

.settings (DIR)
dokumenty (DIR)
obrazky (DIR)
hudba (DIR)
atd......

Všechny soubory i aderesáře začínající tečkou by byly v .settings. To by snad nebylo naškodu věci.

[svatej]

Me zase napadlo, ze by se do /home/moje_jmeno ukladaly vyhradne jenom moje data. Nastaveni muze byt treba v /system/settings/moje_jmeno aby se zabranilo, ze by si ho uzivatel omylem smazal. V systemu by pak byly dve promenne HOME a SETTINGS. GoboLinux je vyborny napad. Linux pouzivam uz dlouho, ale vyhody jeho adresarove struktury jsem dosud nepochopil a myslim ze je to jen prezitek z minulosti, ktery nema na desktopech vyznam. Navrhuju prepsat vsechny linuxovy aplikace ve stylu GoboLinuxu a jednou provzdy vyresit problemy s neprehlednou adresarovou strukturou.

[Ivo Danihelka]

Me prijde vyhodne mit pohromade knihovny (v lib), .h soubory (v include), manualove stranky, ... Napred se zamysli nez zacnes neco prekopavat.

[svatej]

Ale oni pohromade nejsou. Knihovny jsou v /lib /usr/lib /usr/local/lib /usr/X11/lib, pak jsou jeste adresare /opt atd. Od kazdy knihovny deset verzi a kdyz si stahnu nejakej novej program, vyzaduje jinou verzi knihovny. Pak se vubec nedivim ze se musi kazdej program kompilovat ze zdrojaku. Tohle se sice zmenou adresarovy struktury nevyresi, ale bylo by to aspon prehlednejsi.

[Ivo Danihelka]

To neni takovy problem napsat tri pevne cesty do /etc/ld.so.conf Vyhodou i je, ze spustitelne programy jsou vzdy v adresari bin/. Potrebuji-li vedet cim se to spusti provedu jen: dpkg -L jmeno | grep bin/ nebo: rpm -ql jmeno | grep bin/ atd. urcite je tam vice vychytavek nad kterymi ani nepomyslim. Je to proveren casem.

[CandySan]

Zmena struktury adresaru me sice nelaka, ale s curbesem v home adresari bojuju silene! Nikdy jsem soubory neskryval (mam pak pocit, ze jsem ochuzen ) a jsem rozeny curbesista... achjo... adresar typu .settings je fajn napad.

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim Tento styl clanku je vyborny napad. K tematu nemam co srict, takze jen strucne, jen tak dal. Zdenek

[slesik]

Jo, to je fajn, víc info nez ze zpravicek na rootu, navic cesky, a nebal bych se pridavat i vlastní názory-komentáře. Jen aby to nebylo dlouhy jak na rootu Stalo se v týdnu xy, to je tak dlouhy, az se to neda cist. Spis vicekrat do tydne 2-3 zpravicky

[Jiří Wolny]

Adresářová struktura v linuxu je sice logická, ale není intuitivní. Pokud si nejdříve nenastudujete nějakou příručku, tak se v ní nemáte šanci orientovat. Adresářová struktura ve windows se naopak dá pochopit mnohem rychleji, ale problémy jsou zase při praktickém použití. Pokud chci použít příkazový řádek nebo pokud si chci napsat nějaký skript, pak musím řešit spoustu problémů s tím, že v prakticky každém důležitém adresáři jsou mezery, nebo že mi windows jednou podstrčí dlouhé jméno souboru a jindy zase zkrácenou dosovskou verzi jména. Uměl bych si docela dobře představit určitý mix obou adresářových struktur struktur, například:

• programs
  • executable
    • library
  • documentation
    • man
    • info
    • html
  • settings
  • developers
    • include
    • source
  • logs
  • ...
• system
  • totéž (jako programs)
  • temporary
  • boot
  • process
  • device
  • ...
• mnt
• home
• ...