Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
V linuxové části stránek IBM developerWorks vyšel článek Jamese Hunta Boot Linux faster. Je sice pravda, že tou pravou chloubou systémového administrátora je co nejdelší období mezi jednotlivými restarty systému, ale při použití v kanceláři nebo doma přeci jen i ti nejotrlejší počítač (alespoň) na noc vypínají. A pak se projeví nepříjemná vlastnost Linuxu - "nabíhá" relativně dlouho. Záleží to na konkrétní hardwarové konfiguraci, zvolené distribuci a používaných programech. Ale každopádně je to v mnoha případech déle než u jiných operačních systémů.
Celé kouzlo podle článku spočívá v nastavení jednotlivých služeb volaných při startu tak, aby se spouštěly paralelně a ne postupně. James začíná přehledem toho, co byste měli znát, chcete-li se do takové konfigurace pustit.
Dostane se vám stručného vysvětlení pojmů "runlevel", "init" a "rc/init skript". Zároveň se dozvíte, jak fungují adresáře rcX.d
a init.d
. Celý popis je laděn pro uživatele RedHatu, ale pro uživatele jiných distribucí by neměl být problém si návod "přeložit" do jazyka svého systému.
Zásadní otázka závislostí služeb, o které se za normálních okolností stará hodnota čísla ve jménu všech K a S skriptů, je řešena použitím programu make
a jeho parametru -j
(jobs, viz man make
). Samozřejmě, že nejprve musíte "ručně" zjistit, jak to s těmi závislostmi služeb spouštěných na vašem systému je.
Autor naštěstí přikládá i ukázkové makefile soubory a upravený rc skript. Původní článek si přečtěte zde.
Počátkem října vyšel na The Register hojně odkazovaný článek, který hezky "registrovským" stylem vyvrací tvrzení, že virů pro Linux je méně jen proto, že tento operační systém není tak rozšířený. Kdyby jej používalo více uživatelů, vysvětlují obránci Windows, tak by se pisatelům virů také více "vyplatilo" soustředit na něj své úsilí.
Autor článku zakládá svou kritiku takového tvrzení na třech bodech, které všechny spadají do kategorií sociálního inženýrství a špatně navrženého software. Neboli popisuje, proč je na platformě Linux těžší uživatele přesvědčit, aby udělal něco, co by neměl.
Originál najdete na této adrese.
Týdeník serveru DistroWatch.com přinesl krátké zamyšlení nad předpokládaným budoucím vývojem postojů vůči komerčním a svobodným distribucím. Termín "svobodná distribuce" však v této souvislosti možná není ten pravý, protože pro mnohé uživatele je důležitějším faktorem "free" ve smyslu "zdarma" než "free" ve smyslu "svobodný".
Veškeré úvahy se tímto směrem samozřejmě ubírají kvůli kroku, ke kterému se rozhodla firma MandrakeSoft. Poprvé od svého založení v roce 1998 totiž nedala novou verzi svého pilotního produktu - Mandrake Linux 9.2 - k dispozici široké veřejnosti hned v den vydání -- pouze platícím členům MandrakeClubu. Ostatní by si měli buď počkat přibližně dva týdny nebo zakoupit například GPL sadu.
Soudě podle různých ohlasů v diskuzních fórech na internetu se tato politika dočkala pochopení většiny uživatelů. Našlo se sice i mnoho těch, kdo takový přístup považují za zradu ideálů svobodného software, ale zdá se mi, že jsou v menšině. Navíc je jejich vykřikování trochu zavádějící, protože MandrakeSoftu lze těžko upírat významný přínos a rozhodne-li se alespoň takto nenásilným způsobem získat nějakou odměnu (vezmeme-li v úvahu, že původně zamýšlený obchodní model moc peněz do pokladny nepřináší), není na tom nic neférového.
Zajímavé je, že když vydal Red Hat verzi 9.0, počínal si podobně - a nevzpomínám si, že by kolem toho byl takový rozruch. Je sice pravda, že Red Hat se již předtím profiloval jako především "komerční" distribuce, ale cíle se od Mandraku nijak zvlášť neliší.
Povede tento vývoj k hromadnějšímu přechodu na distribuce čistě svobodné? Moc bych na to nesázel. Pro většinu uživatelů toto mírné omezení nepředstavuje výraznou překážku. Navíc je skutečností, že i když například Debian nebo Gentoo nabízejí plnohodnotný systém, který si schopný uživatel dokáže vyladit k naprosté spokojenosti, stále jejich uživatelská přívětivost k naprostému nováčkovi silně pokulhává. A protože většina stávajících vývojářů a uživatelů to nechápe jako chybu, ale jako vlastnost, tak změn se v této oblasti v dohledné době asi nedočkáme.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Kolik spotřebuje pc s procesor 400MHz se zdrojem 250W a 15 palc. monitorem za jednu hodinu(W/hod.)?
Používám Mandrivu 2006, pc vypínám, nebot mi v noci ruší hluk a svítí myš.