Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
V linuxové části stránek IBM developerWorks vyšel článek Jamese Hunta Boot Linux faster. Je sice pravda, že tou pravou chloubou systémového administrátora je co nejdelší období mezi jednotlivými restarty systému, ale při použití v kanceláři nebo doma přeci jen i ti nejotrlejší počítač (alespoň) na noc vypínají. A pak se projeví nepříjemná vlastnost Linuxu - "nabíhá" relativně dlouho. Záleží to na konkrétní hardwarové konfiguraci, zvolené distribuci a používaných programech. Ale každopádně je to v mnoha případech déle než u jiných operačních systémů.
Celé kouzlo podle článku spočívá v nastavení jednotlivých služeb volaných při startu tak, aby se spouštěly paralelně a ne postupně. James začíná přehledem toho, co byste měli znát, chcete-li se do takové konfigurace pustit.
Dostane se vám stručného vysvětlení pojmů "runlevel", "init" a "rc/init skript". Zároveň se dozvíte, jak fungují adresáře rcX.d a init.d. Celý popis je laděn pro uživatele RedHatu, ale pro uživatele jiných distribucí by neměl být problém si návod "přeložit" do jazyka svého systému.
Zásadní otázka závislostí služeb, o které se za normálních okolností stará hodnota čísla ve jménu všech K a S skriptů, je řešena použitím programu make a jeho parametru -j (jobs, viz man make). Samozřejmě, že nejprve musíte "ručně" zjistit, jak to s těmi závislostmi služeb spouštěných na vašem systému je.
Autor naštěstí přikládá i ukázkové makefile soubory a upravený rc skript. Původní článek si přečtěte zde.
Počátkem října vyšel na The Register hojně odkazovaný článek, který hezky "registrovským" stylem vyvrací tvrzení, že virů pro Linux je méně jen proto, že tento operační systém není tak rozšířený. Kdyby jej používalo více uživatelů, vysvětlují obránci Windows, tak by se pisatelům virů také více "vyplatilo" soustředit na něj své úsilí.
Autor článku zakládá svou kritiku takového tvrzení na třech bodech, které všechny spadají do kategorií sociálního inženýrství a špatně navrženého software. Neboli popisuje, proč je na platformě Linux těžší uživatele přesvědčit, aby udělal něco, co by neměl.
Originál najdete na této adrese.
Týdeník serveru DistroWatch.com přinesl krátké zamyšlení nad předpokládaným budoucím vývojem postojů vůči komerčním a svobodným distribucím. Termín "svobodná distribuce" však v této souvislosti možná není ten pravý, protože pro mnohé uživatele je důležitějším faktorem "free" ve smyslu "zdarma" než "free" ve smyslu "svobodný".
Veškeré úvahy se tímto směrem samozřejmě ubírají kvůli kroku, ke kterému se rozhodla firma MandrakeSoft. Poprvé od svého založení v roce 1998 totiž nedala novou verzi svého pilotního produktu - Mandrake Linux 9.2 - k dispozici široké veřejnosti hned v den vydání -- pouze platícím členům MandrakeClubu. Ostatní by si měli buď počkat přibližně dva týdny nebo zakoupit například GPL sadu.
Soudě podle různých ohlasů v diskuzních fórech na internetu se tato politika dočkala pochopení většiny uživatelů. Našlo se sice i mnoho těch, kdo takový přístup považují za zradu ideálů svobodného software, ale zdá se mi, že jsou v menšině. Navíc je jejich vykřikování trochu zavádějící, protože MandrakeSoftu lze těžko upírat významný přínos a rozhodne-li se alespoň takto nenásilným způsobem získat nějakou odměnu (vezmeme-li v úvahu, že původně zamýšlený obchodní model moc peněz do pokladny nepřináší), není na tom nic neférového.
Zajímavé je, že když vydal Red Hat verzi 9.0, počínal si podobně - a nevzpomínám si, že by kolem toho byl takový rozruch. Je sice pravda, že Red Hat se již předtím profiloval jako především "komerční" distribuce, ale cíle se od Mandraku nijak zvlášť neliší.
Povede tento vývoj k hromadnějšímu přechodu na distribuce čistě svobodné? Moc bych na to nesázel. Pro většinu uživatelů toto mírné omezení nepředstavuje výraznou překážku. Navíc je skutečností, že i když například Debian nebo Gentoo nabízejí plnohodnotný systém, který si schopný uživatel dokáže vyladit k naprosté spokojenosti, stále jejich uživatelská přívětivost k naprostému nováčkovi silně pokulhává. A protože většina stávajících vývojářů a uživatelů to nechápe jako chybu, ale jako vlastnost, tak změn se v této oblasti v dohledné době asi nedočkáme.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
k te uzivatelske privetivosti: postupne smeruji prave k Debianu nebo FreeBSD, ktery dela to, co chci, a ne to, co chce sam (skoro jako Widle). a kdyz vidim, co dela koleguv Mandrake za psi kusy
((
Zaujala me myslenka, ze cim vic uzivatele a vyvojari svobodnych distribuci povazuji jejich nepratelkost/sofistikovanost/komplikovanost pro zacatecniky s Linuxem za vlastnost, tim vic zbyde uzivatelu na ty komercni distra, cili tim vic bude penez na vyvoj Linuxu, ktere ti komercni distributori tradicne stedre venuji
A to myslím VÁŽNĚ!!
Mam pasivni chladic na procesoru a vetracek od zdroje odesel pred nekolika lety
Mandrake 9.0; Freesco server; RH 7.3
Kolik spotřebuje pc s procesor 400MHz se zdrojem 250W a 15 palc. monitorem za jednu hodinu(W/hod.)?
Používám Mandrivu 2006, pc vypínám, nebot mi v noci ruší hluk a svítí myš.