Výzva: jaký projekt máme podpořit?

31. 3. 2003 | Leoš Literák

Články - Výzva: jaký projekt máme podpořit?  

V AbcPalírně se nám už nahromadilo šest tisíc korun na podporu Open Source, pomozte nám je rozdělit.

Jak asi víte, z každého páleného CD s linuxovými distribucemi a z našeho Offline CD odvádíme 10 Kč na podporu hnutí Open Source. Jelikož jste si naše služby oblíbili, podařilo se nám nashromáždit dostatek prostředků, abychom mohli vyhlásit první kolo pseudovýběrového řízení. Porotci budete vy, naši čtenáři.

Je několik způsobů, jak s těmito penězi naložit. Jednou z variant je zaslat je na konto Free Software Foundation. Nicméně nemyslím si, že by to bylo nejlepší řešení. Američany těch dvě stě dolarů moc nevytrhne, zatímco u nás šest tisíc korun má už nějakou váhu. Navíc jsou to místní peníze, proto bychom také rádi podpořili místní projekty. Teď je jen najít .

Hledání bude probíhat ve třech fázích. V prvním kroku je třeba identifikovat projekty, o které mají zájem uživatelé. Pak musíme najít vývojáře, kteří jsou ochotni za tyto peníze něco naprogramovat. Nakonec proběhne hlasování, který programátor peníze získá.

Podmínky jsou celkem jasné. Programátor se zaváže vytvořit či vylepšit existující projekt a uveřejnit výsledek pod Open Source kompatibilní licencí, nejlépe GPL. Napíše projekt a sepíše s firmou AbcLinuxu s.r.o. smlouvu o dílo. Po úspěšném dokončení projektu mu bude vyplacena odměna.

Nyní se nacházíme v první fázi. Pište sem prosím své návrhy, co by někdo mohl napsat. Fantazii se meze nekladou. Naše firma má tyto návrhy:

1. šablony do OpenOffice
2. import z Text602 do OpenOffice
3. podpora češtiny v OCR (převod obrázku na text)

Přesně za týden v dalším článku vyzveme programátory, aby se přihlásili se svými návrhy. Jaké projekty chtějí vytvořit a kolik peněz za to chtějí. Další týden proběhne hlasování mezi zvolenými projekty (vyhrazujeme si právo vybrat 10 nejzajímavějších projektů). S vítězem pak sepíšeme smlouvu (opět si vyhrazujeme právo veta, například kdyby ten člověk nebyl spolehlivý, vyhrál podvodem ...).

Věříme, že touto troškou společně přispějeme rozvoji Linuxu a Open Source (respektive Free Software) obecně. Prosím, informujte o této akci své známé, ať je nabídka i poptávka skutečně reprezentativní. Nyní se prosím zamyslete a napište svá přání do diskuse ke článku.

Diskuse k tomuto článku

[corwin78]

No tak já bych bral nějaký slušný front-end pro RAR pod X-server. RARko používám už pěknou řádku let a ačkoliv to zrovna není příliš zavedený nástroj pod linuxem, tak by se to hodilo. Navíc by samozřejmě mohl podporovat i TAR, GZIP, BZ2, apod.

[jardous]

zkousel jste Ark? Ja bych radeji navrhl podporit vyvoj ovladacu hardwaru.

[vcef]

ja ho zkousel a nejak se mi nezda, pri prohlizeni vetsich archivu s bz2 kompresi je dost pomaly

[corwin78]

Zkoušel, ale není to to pravé ořechové.

[Yakeen]

zkus File Roller, ale natahne si gnome knihovny.

[FFirewall]

Taky bych byl pro podporu RARu pod X-Window. Rovnez ho pouzivam nejcasteji, a graficka nadstavba pod Linuxem by bodla. Jiz jsem uvazoval nad tim, ze bych ji pod Linuxem dodelal. Jenomze stale na to jaksi nemam cas. Az jednou bude, mozna se GUI pro rar objevi. Ale prece jen bych byl rad, kdyby to bylo uz brzy.

[Václav Halík]

Jsem pro nějaké základní dobře funkční české účto.

[Jan Kubik]

ale v tom clanku stoji, ze je k vyplaceni 6 tisic a ne 600 tisic. Nebo jsem neco prehledl?

[Ondra 'Kepi' Kudlík]

Ja bych rekl, ze jste si neuvedomil hlavne to, ze se jedna o open source projekt, ktery bude _podporen_ 6 tisici korunami a ne o projekt, za ktery nekdo dostane zaplaceno 6 000...

[Ondra 'Kepi' Kudlík]

Pokud by si na toto nekdo troufl, urcite by stalo za to ho podporovat. Kvalitni ucetnictvi pro Linux je jednou z poslednich veci, ktere v tomto operacnim systemu zatim nemame a tim padem pro nektere jedince neni snadne na nej prejit. Musel by to vsak byt kvalitni projekt, ktery by snadno umoznoval jeho rozvijeni. On si totiz nikdo i dokonale ucetnictvi neporidi, pokud nebude mit jistotu, ze mu k necemu bude i po kazdorocnich zmenach v ucetnictvi...

[Jan Kubik]

vicekrat zde zaznelo slovo _kvalitni_ ucetnictvi. Doporucuji vzdy v takove diskuzi konferenci ucto.linux.cz . Zde je mozno nahlednout, co to obnasi, projekt v takove mire realizovat. Podpora 6 tisic korun pro takovy projekt je kapka na rozpaleny kamen a proto se miji ucinkem. Podle meho mineni musi byt vyse podpory adekvatni velikosti projektu. To je, jako kdyz chcete aby deti prinesly pekne vysvedceni ze skoly a slibite jim na zaver roku odmenu 20 haleru.

[Zdeněk Burda]

Vy platite detem za vysvedceni? Ja osobne bych to nikdy nedelal.

[Mexiko]

souhlasim s podporenim vyvoje kvalitniho ucetnictvi pro linux. Myslim si, ze to tady skutecne chybi. Nejen vsak balik vhodny pro velke firmy, ale i "odlehcene" verze pro zivnostniky a drobne podnikatele, kteri potrebuji pocitac tak pro vedeni jednoducheho ucetnictvi a psani korespondence.

[David Prochazka]

Ucetnictvi pro Linux existuje a je kvalitni. Bohuzel je placene, to ale neznamena, ze neni k dispozici. Delat neco "nakolene", kdyz existuje neco kvalitniho je podle mne ztrata penez, stejne za ty penize kvalitni uco neziskame (asi), alespon ne na te urovni.

[unchallenger]

Podpořit češtinu do OCR je podle mě fakt dobrej nápad.

[Ondra 'Kepi' Kudlík]

Ano, takovy projekt by si urcite zaslouzil podporu.

[dave]

Rozhodne OCR, jenom kvuli rozpoznavani textu musim jeste bootovat do win.

[fikus]

hlasuji pro ceske OCR

[Radek Hybel]

jsem taky pro OCR

[Stanislav Brabec]

Do GOCR jsem už češtinu (resp. heuristiku pro háček) dodělal (pravda, bez ď a ť). To ovšem nic nemění na tom, že GOCR je prakticky nepoužitelný (chybovost cca 15%). Pro OCR na základě neuronové sítě (Clara OCR) je to naopak triviální - stačí je chvíli učit. V případě Clara OCR stačí napsat patch, aby šly české znaky psát na klávesnici. Myslím si, že za příspěvek v řádu stokorun to opraví leckdo. Lepší GPL OCR zatím neznám.

[shamot]

jsem kazdopadne taky pro ceske OCR

[Stanislav Brabec]

Jsem proti českému OCR. Lépe bude počeštit nebo podpořit vývoj existujícího OCR. Špatných OCR je už dost, na co psát další? A na napsání dobrého OCR je třeba nejméně o dvě nuly víc.

[marx]

OCR patria medzi programy, ktore sa pisu na mieru konkretnemu jazyku (skupine jazykov). Pre zapadoslovanske jazyky (slovensky, cesky) je potrebne nieco ine ako pre anglictinu [staci si pozriet clanky z konferencii]. Preto vyvoj noveho OCRka nie je hlupost, ale na napisanie OCR je 6 tisic malo a boli by to vyhodene peniaze.

[Stanislav Brabec]

To máte pravdu, ale táká se to pouze rozpoznávání akcentů, u heuristických metod i jejich heuristiku (podívejte se na patch do GOCR - pár řádků ho naučilo rozpoznávat oháčkovaná písmena). U GPL programů lze převzít větší společně použitelnou část (nakonec i francouzština potřebuje rozpoznávat akcenty). Bohužel, v situaci, kdy neexistuje žádný obstojný GPL OCR, není nač navázat. Nejlepší GPL projekty (Clara OCR) dosahují cca 98% spolehlivosti - tedy 1-2 překlepy na řádek, zatímco nejlepší komerční dosahují zhruba 99,98% - tedy nejvýše 1 překlep na stránce. Napsat další OCR s 98% spolehlivostí lze třeba za pár měsíců - nějaké GUI, neuronová síť, rozpoznávání řádků a oddělení znaků. Bohužel cesta od 98% k 99,98% (tedy mezi hračkou pro ty, kteří píší dvacet úhozů za minutu a prakticky použitelným produktem) je velmi, velmi dlouhá. Sám bych byl rád, kdyby dobré OCR bylo, ale 6000 je pro takový projekt kapkou. Efektivitou to ve zdejších končinách zatím vítězí písařka (10 Kč na stranu) v porovnání s GPL OCR (20 min korektura na jediné straně). Abyste si udělal představu, jak mizerně současná GPL OCR pracují, doporučuji obrázky na konci tohoto článku (je to děláno oklikou přes Claru, GOCR je na tom ještě hůř).

[CyA]

jeezis, tak si to napis, neuronova sit a par vychytavek a mas to doma :)

[Jiri Karasek]

Ja bych byl pro ten import z T602 do OO. Textak od Software602 je pro Windows a je zadarmo a zacina byt v CR celkem rozsiren. Mimochodem starou T602 pouzival snad kazdy a snad kazdy jeste dneska ma nejake ty dokumenty v tomto formatu (nekde zalohovane). Takovy importer by nebyl ani nijak slozity a melo by to byt za chvilku hotovy. XBF

[Pavel Dobeš]

Mluvil jsem s pani z sw602 a obratem mi poslala specifikaci foramtu. Problem je, ze nemaji v elektronicke podobe teckove prikazy a kodove tabulky. Ty jsou ale v prilozene dokumentaci a tak se snad tento tyden vse jiz dostane do spravnych rukou tymu ceskeho OO... Kdyz jasem jednal se sw602, tak jsem se netajil, ze to shanim kvuli importnim/exportnim filtrum do OO, jen mi na konec emailu napsala smutnou zpravu, ze neplanuji portaci svych prduktu na Linux :( Cili ja hlasuji pro filtry... PaD

[xa]

Ja navrhuju Mapu Prahy a vetsich mest evt. cele CR

[kavol]

jojo, volně dostupný mapy a mapový podklady by se mi taky líbily ... jenže na získání opravdu slušných mapových podkladů by byla potřeba částka s poněkud více nulama

[Tomáš Tichý]

A co takhle platformu pro vyvoj free mapy - mapove data by pak naplnovali postupne uzivatele (neco jako je free slovnik). Treba webove rozhrani pro nejaky free GIS. GPSku ma uz dneska spousta lidi, takze pokud by to melo nejake BFU rozhranni, nebylo by naplnovani daty az tak nerealne. Ale v GISech se moc nevyznam, tak nevim jak moc pracne by to bylo.

[Whit]

Já bych také uvítal kvalitní účetnictví (mě stačí jednoduché), ale nejlépe klient-server (PHP, MySQL). Pukud by se někdo do takového projektu pouštěl, rád se zúčastním. A existuje něco na tvorbu FLASHe?

[subzero at py dot cz]

ne. v soucasnosti NEEXISTUJE zadny projekt, ktery by se alespon zdali blizil pouzitelne podobe. rozhodne spise podporit cokoliv v souvislosti s ceskou mutaci OO.org, mozilly nebo KDE. (pro upresneni - uvedene sw "temer" nepouzivam - nepotrebuji je - ale myslim si, ze jsou jakesi vlajkove lode OOS, a navic funkcni a pouzitelne) p.s.: doufam, ze mych 40Kc nenacpete do skvele navrzeneho, zasuvnymi moduly rozsiritelneho, supa-dupa gnuczto-0.0.23.657 implementovaneho v php/mysql, ktere sice "neumi ani rozvahu", ale je ideologicky ciste... bluah. :)

[Tomáš Mudroch]

Jsem rozhodně pro účetnictví pro menší firmy.

[Ferš]

Cau, existuje moznost jak prispet k te castce 6000? Rad bych neco pridal, aby to bylo zajimavejsi

[Robert Krátký]

z kazdeho dalsiho cd zakoupeneho v abcpalirne je i nadale 10 kc davano stranou. muzete tedy treba zkusit abc offline cd.

[Primitif]

Take bych se pripojil k navrhu ucetnictvi, je to jeden z mala programu, ktere drzi mnoho firem u windowsu... :)

[Yakeen]

A co takhle kniha jizd? Neco jako SPZ2002. To neni tak rozsahle jako ucto a taky to drzi spoustu lidi na Win platforme.

[Jindřich]

Já jsem pro šablony do OpenOffice. Myslím, že co takovým projektům, jakoje OOo, chybí, je přímá vazba na uživatele - především ten si musí kancelářský balík oblíbit. A šablony jsou výbornou cestou. Naopak import z Text602 do OpenOffice se týká jen malého počtu lidí, tento formát se dnes už v zásadě nepoužívá. A není problém importovat jej buď přes Word nebo jiný textový procesor (do formátu, který OOo zvládne); tuším, že to umí i AbiWord. Podpora češtiny v OCR je také důležitý úkol, ale bude takový program multiplatformní? To OOo jsou - je to Open Source jak pro většinovou komunitu Windows, tak pro Linux.

[Pavel Dobeš]

ad t602 Problem je ten, ze prevod z (DOSove) t602 do wordu je dost ubohy a daleko jednodusi je export z t602 v ASCII a prekonvertovat to v externim programu. Potom import do wordu. Strati se tim veskere formatovani, ale alespon to je citelne. Ale to potom nepotrebujeme ten word... Myslim, ze to ale neresi problem typu MAM LINUX A SOUBORY VE FORMATU T602, CO S TIM. S AbiWordem bohuzel nemam zadne zkusenosti. PaD PS: Sablony by byly taky fajn, ale u tech je vetsi sance, ze vzniknou prekladem anglickych... To psat do nejakeho wishlistu o konverzni filtry pro t602 je sice hezke, ale u tech sablon je vetsi sance na realizaci...

[dRak]

hola!
jsem take pro ucetnictvi. nedavno jsem zkousel spolupraci ucto + dosemu (freedos) a bylo to ok (tisk jsem nezkousel). tak ze by to slo treba timhle smerem ... ? bohuzel tedy ucto zatim neni opensource ... 8-]

[Polish]

Ahoj, mozna by nebylo od veci vytvorit nejaky vyukovy program, aby skoly apod. mely o duvod vic pouzivat Linux.

[RWS]

Ja bych to seradil asi takhle: 1) Skola - kdyz tam s tim budou zacinat, tak je vetsi sance, ze vic lidi na tom pak bude delat i pozdejc a pripadne to taky muze hodne lidi chytnout a muzou pak vyvijet dal 2) Ucetnictvi - mam sice par uctenek a zatim vedu papirove, ale kdyz bude nejaky OOS ucetnictvi, tak bych na nej asi presel:) 3) OCR - asi bych to moc nevyuzil, ale rek bych, ze by mohlo pritahnout office uzivatele 4) prevod T602->OO by nebyl spatnej, ale myslim, ze tohle by nemel byt problem i bez podpory (myslite, ze by SW602 dal k dispozici popis formatu kdyz t602 je free?) 5) sablony do OO - myslim, ze kdyz uz s tim clovek zacne delat, tak si pripadnou sablonu udela sam a muze ji dat k dispozici ostatnim, ale dulezity je nejdriv k tomu lidi dotahnout (Skola, ucetnictvi, OCR, t602) Asi tak.

[met]

ad 5) Napred je potreba mit kupu sablon, kde bude videt jak to vsechno vypada, co je mozne udelat apod. nez to bude tak, ze si kazdy zvladne vytvorit svoje. No a zatim sablony nejsou. Proto hlasuji pro sablony.

[mior]

Ja by som sa priklanal k podpore internych modemov. Je ich cim-dalej viac ako externych a su s nimi stale problemy. Inak, vyriesenie podpory interneho modemu by velmi prispelo k (e)migracii z Windows na Linux ako desktop tak v kancelariach, ako aj do domacnosti.

[jam]

firmy potrebuji tez knihu jizd, ja bych vrazil taky nejaky prachy do map a slovniku (http://slovnik.zcu.cz)

[zeLial]

lingea lexicony jsou dobre a nejsou drahe. spis bych ty penize dal do neceho, co vubec na linuchu neni. na vyplneni mezer.... jinak se mi libi sw602 -> oo (a zpet) a kniha jizd.

[slesik]

Primlouval bych se take za podporeni AJ-CJ slovniku.

[Michal Ambroz]

AJ-CJ slovniku se da nejlepe prispet asi tim, ze pomuzete prelozit par slov. http://slovnik.zcu.cz

[X - TRONIC]

Dobrý večer, zkuste se podívat na stránky www.xtronic.net a zkuste na to říct svůj názor Dík Plačková X-TRONIC s.r.o.

[Pepa]

Vytvořit jednoduché účetnictví v GNUCash, tak, aby podporovalo daňové přiznání v Čechách.

[alf1024]

...a na slovensku ;o)

[Jan Kubik]

ale hlavne co s tema brnakama s tou jejich zvlastni reci

[theo]

ty kemo poslóché, a co ty máš proti brňákom? :)

[Pavel Beníšek]

Napadlo me zda by Leos nechtel dat prispevek do sve (nebo cizi:) prace na zavedeni Linuxu do nejake Zakladni Skoly, ktera by o to projevila zajem. Myslim ze by to z dlouhodobeho hlediska Linuxu pomohlo vic. Ale uznavam ze ucetnictvi muze taky chybet...

[Mato]

Nemyslim si, ze by to bolo idealne riesenie. Co sa tym vyriesi, ze sa zavedie Linux do jednej ZS, ked potom bude chybat dlhodoba podpora. To tam pride clovek s CD, nainstaluje Linux a rozbeha Xterminaly, vezme 6 000 Kc, z telocvikara spravi admina a dovidenia? A pan telocvikar bude mat o par dni hlavu v smutku, co s tym, tak zavola znameho, ten pride s inymi CD, preinstaluje, poklika... Takto sa podla mna Linux do skol neda zavadzat. Videl som ako zavadza Infovek Linux do skol na Slovensku (zatial na serveroch, a kto chce, ten si spravi kde tu aj desktop), ale tu je dlhodoba podpora, ci uz cez SSH, IRC alebo vyjazdy, ale to je dolezite, ze ked ma miestny admin problem a funguje aspon siet, tak sa na nho pripoji niekto iny, spravi mu to a je za to zaplateny! Dalej sa robia kazde leto skolenia odbornych garantov (http://www.gymzv.sk/page.php?path=skolenie/2002) (ludi, co sa staraju o pocitace na skolach, ktore im dodal Infovek)... Preto by tych 6 000 Kc minulo ucinok, resp. by na tej skole museli ludia Linux uz ovladat aj pred tym, a ak ho uz ovladaju, zvladnu to aj bez 6 000 Kc. Ak chceme prispevok spajat so skolami, ten vyukovy softver je podla mna lepsi napad, ale netreba ho zacat pisat od piky, radsej by som odporucil, aby sa vytvorili testy/vyukove temy nad nejakym uz existujucim frameworkom (napr. videl som Keduca, urcite existuje velka kopa podobnych veci).

[Doktor]

... a co www.edunix.cz?

[TonyMi]

Z příspěvků jsem získal dojem, že jsou tady lidi, kteří by na některé projekty přispěli i jinak než jenom objednáním CD. Vede mě to k myšlence vytvořit "databázi" sponzoringu.
Uživatel by zadal něco ve smyslu: Chci šablonu do OO (přesný popis) a jsem za to ochotný dát 100 Kč.
Jiný uživatel by se koukl a řekl si: Hele to se mi hodí na to přihodím 50 Kč.
Vývojář by se podíval: Heleme se tohle to umím, budu to mít za 2 hodiny a to je 75 Kč/h, beru to.
Časem by z toho sice mohl vzniknout pěkný zmatek, ale možná kdyby se to dobře zorganizovalo...

[kaaja]

Tak tohle je IMHO vyborny napad!!! Cus

[Jiri Bajer]

Neco takoveho ve svete Open Source uz existuje, byt v dolarech. Nepamatuju si adresu, ale nejak jsem se tam dostal pres The Cathedral and Bazaar. J.

[I. M. Bur]

http://www.rentacoder.com/

[Tomáš Tichý]

Vyborny napad, co dat tech 6000,- prave na vytvoreni takoveho systemu?

[Jan Kubik]

pri vsem nadseni doporucuji nejdrive projit historii projektu SourceXchange a CoSource (google pomuze) a zjistit proc zkrachovaly a proc to s Public Source Fund nebezi take tak pekne. Jestlize se ale vyvarujeme chyb uvedenych projektu, proc ne.

[dep]

dobry napad :)

[LK]

Hlasuji take pro venovani tech 6k na zrizeni podobneho projektu. Jen nejak zabezpecit, aby ty slibene penize pak programator opravdu dostal.

[Smisek]

Ucetnictvi by se mi take libilo ale 6k je na to malo. Take bych rad prispel pokud by to slo primo. Kdybych chtel venovat treba 1000,- (na projekt ucetnictvi bych minimalne tolik urcite venoval) tak si prece nebudu kupovat 100CD? Chapu ze to je tak schvalne abyste take neco vydelali (a je to naprosto v poradku, kazdy musi z neceho zivit rodinu) ale pokud byste zalozili konto a nechavali si rekneme 10% za to, ze to cele organizujete atd. pak by se myslim nikdo nezlobil.

[jose]

navrhujem nejaky schopny zvukovy editor. pod linuxom je takych veci ako safranu. a ten napad so sponzorovanim je zaujimavy.. len, ci by sa niekto ochotny a schopny na komercne opensource programovanie nasiel -- jose

[migon]

jmenuje se to audacity http://audacity.sourceforge.net/unix.php?lang=en je fakt dobrej

[Miroslav Vávra]

Tak mě napadlo...co takhle nějaký formfiller.
Nejsem si jistý jestli něco takového už neexistuje, ale když jsem to poprvé viděl na WIN tak mě to docela zaujalo a myslím, že by to našlo uplatnění.

Prostě jen vyplníte pár polí a ono to za vás vytiskne buď celý formulář nebo jen doplní do originálního formuláře vyplněné údaje.
Bylo by to jednoduše rozšiřitelné o další formuláře dle aktuální legislativy a částka na odměnu by nebyla jen kapkou v moři.

[stuff]

IHMO to OCR nebo účetnictví mi přijde užitečnejší...

[dominik sauer]

jen kvuli tomu bootuju do WIN ;(

[Peter Lehotsky]

Ja jsem rozhodne proti ucetnictvi . 1. Jde pouzivat dosovske ucetnictvi pod dosemu. 2. Kdyz ma firma koupene ucetnictvi pro dos (vcetne podpory), proc by mela prejit jinam? 3. Tema ucetnictvi se probiralo napr. na rootu, kde padlo nekolik funkcnich reseni, takze proc dalsi? 4. Jaka je vubec vyhoda klikaciho ucetnictvi (kdyz nepocitam ze prace v nem je mnohem pomalejsi )) 5. Tem co uctuji profesionalne je sumafuk v cem to delaji, hlavne at to maji co nejdrive hotove. Ti co si bastli svoje jednoduche ucetnictvi to samozrejme neni jedno, ale proc merit pouzitelnost a mnozstvi programu prave podle pozadavku teto skupiny? 6. Urcita skupina lidi (tech co si bastli svoje U) navic nikdy neprejde na linux, proste jen tlachaji aby rec nestala a flames byli vetsi. Ovladace: kupujte podporovana zarizeni (ne win/soft-shit modemy a GDI tiskarny), jsou kvalitnejsi a maji podporu (browseni na "softech" je drazsi ). Lepsi scannery maji podporu a nemusi se vubec jednat o nejake silene castky za jejich porizeni. Slovniky: v nejakem knihkupectvi jsem videl slovnik (krabicova verze Lingea lexicon) a byl jak pro Win tak pro Mac a Linux, navic velka slovni zasoba (cena asi 700-2500,-). Free slovniku je nekolik (viz diskuze +doma mam nejaky navic, podivam se na nazev a kde to roste). Navrhuji podporit nejaky OCR software, byl by urcite uzitecnejsi a pro vetsi cast lidi, nez ucetnictvi (pouze pro zivnostniky). Navic CDcka za ktere jsou ty penize si (asi vetsinou) koupili lide domu na svuj desktop a nevidim duvod proc podporit neco z ceho bude mit uzitek jen urcita cast lidi. Podtrzeno secteno: snadno pouzitelne opensource OCR s podporou cestiny neni, ucetnich programu je nekolik. Neberte to jako utok na "uctujici cast populace" . Peter Lehotsky

[Peter Lehotsky]

abych sve tvrzeni trosku podporil tady je nejaky tip na ucetnictvi. Kvalitu nedokazu posoudit, ale snad to nekomu pomuze http://www.sql-ledger.com/ http://www.xtronic.net jeste je nejake komercni unixove (cesky vyrobce), ale nemohu si vzpomenout na nazev Ten slovnik (gtk_slovnik) roste tady http://www.penguin.cz/~martinmv/ Peter Lehotsky

[Roman Vasicek]

> Ovladace: kupujte podporovana zarizeni (ne
> win/soft-shit modemy a GDI tiskarny), jsou
> kvalitnejsi a maji 

Ukaz mi, kde prodavaji interni HW 56k modem a bezim si ho koupit. Shanel jsem vloni neco takoveho do serveru pro dial-in, ale marne. Plne HW modem jsem nesehnal ani jeden

[Mato]

Odporucam, aby pri vyplnovani objednavky na vypalenie CD bol kupujuci vyzvany k vyjadreniu sa, ktory projekt by rad svojimi 10 Kc podporil. Jeho vytuzeny projekt napokon jeho 10 Kc dostat nemusi, ale peniaze dostane napr. 5 najcastejsie spominanych projektov. (Ak to nejako takto funguje, tak beriem spat, nikdy som nevyplnoval ziadnu objednavku v ABC Palirne a som lenivy sa tam preklikat)

[Robert Krátký]

abcpalirna neprovozuje zasilkovou sluzbu. zakoupeni cd je mozne pouze primo v kancelari nebo na ruznych akcich. pokud chcete cd poslat, zavitejte na qwert.cz.

[václav belák]

Ja jsem pro kvalitni OS slovnik,alespon anglicky.Mam pocit,ze neaky student z Zapadoceske Univerzity uz zacal.Urcite by se hodil

[Dan Ohnesorg]

Cely lonsky rok jsem zauctoval s ucetnictvim VJU http://www.fi.muni.cz/~koala/vju/ a fungovalo to bez problemu. Odkazy na nej prosly uz nekolikrat linuxovou konferenci. Mozna neni graficky dokonale, protoze to neni nativni KDE aplikace, ale uctovat umi a mozna by za prispevek slo doplnit i o tu knihu jizd. Prave ted probihaji uvahy o vyrobe modulu pro sklad HW komponent, ktere jsou proti beznemu skladu zvlastni tim, ze maji seriova cisla a tak se musi evidovat kazdy kus zvlast a ne jako housky, ze se dvacet nakoupi a dvacet proda jak to prijde.

[Jozef Vondrák]

Dobrý den, co mi opravdu na Linuxu chybí je více druhů počeštěných vektorových písem. Serif a Sans-Serif jsou OK, tím to však končí,ještě možná Courier. Mám na mysli fonty známé pod názvy Cottage, Umbrella atd ...

[Robert Krátký]

hmm, pokud vim, tak v linuxu (unixu) lze pouzivat veskere dostupne druhy vektorovych fontu - v cem je tedy situace horsi oproti windows nebo macu?

[AnachronyX]

Zejmena v tom, ze naprosta vetsina volne dostupnych fontu nema kodovani iso8859-2 (pripadne win1250). Taky bych se primlouval za fonty.

[Robert Krátký]

Ale tu naprostou vetsinu fontu nepotrebujete pro praci vsedniho dne - a ty, ktere existuji, jsou dostatecne kvalitni i mnohe. Kdyz uz jednou potrebujete exoticky rez pisma, stejne se s ostatnimi neshodnete na tom, ktery by to z tech stovek dostupnych mel byt.

[AnachronyX]

Bohuzel vsak ani nove poskytnute fonty firmou Bitstream (pisma Bitstream Vera) pro projekt Gnome nemaji, zda se, potrebne kodovani. I kdyz uznavam, ze tady by asi bylo potreba lobovat primo u vyrobce

[Roman Vasicek]

Jsem take pro fonty, ale spise v unicode nez win ci iso.

[Jan Cienciala]

Presne tak. Primlouvam se za pisma.

[jarmil]

...jit se za to o velikonocich poradne ozrat? ;]

[Jan Kubik]

konecne prvni rozumnej navrh ...

[ondrej]

LOL .. konecne nekdo ve styku s realitou :D

[kaaja]

Ten chce to a ten zas tohle... A vsichni dohromady chceme moc a moc))))

[Pavel Čejka]

Přidávám se k davu, který volá po účetnictví. Zoufale mi pod Linuxem chybí něco dostatečně spolehlivého a funkčního (byť by to zatím neumělo vše).

[Vskutečnosti Saýc]

Ja bych byl pro tu oziracku... ne vazne, nechat udelat sadu fontu, ktera by byla hezka a volne siritelna by skutecne nebylo od veci, ale to by chtelo skutecne tak o dve az tri nuly vic... S ucetnictvim bych to neprehanel, pis by to chtelo dat nejak dohromady autory tech stavajicich asi sesti, aby misto sesti polovicatych bylo jedno poradne... A ocrko by taky nebylo k zahozeni... Sakra, mam takovy navrh, vsichni si koupime jeste 10 000 000 cdcek a potom za to udelame tohle vsechno najednou

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

Docela dost pracuju ve Win a mužu říc že co maj lepší je Windows Commander -> Total Commander.
Docela se divim, ře ho ještě neportovali pod Linux.
Sice tu máme Linuxcommander nebo gnomecommander ale při jejich kvalitě raději používám mc.

[Robert Krátký]

pominu-li, ze total commander beha skvele s wine (to neni idealni reseni), tak vam navrhuji vyzkouset krusader. neni to sice jeste uplne ono, ale uz je hodne daleko.

[Jan Krupka]

Jsem pro podporu ceskeho OCR, je to jedna z mala veci co mi jeste na Linuxu chybi. A jak se tak koukam tak nejsem sam.

[pavel 'goldenfish' kysilka]

dobre rano,
0)cetl jsem namety k tomu jako rozdelit dane prostredky z abicka na nejaky projekt.pridam par nazoru k zasadnim navrhum.
1) ucetnictvi - pokud nejake je, tak spise zainvestovat do nejakeho projektu, ktery neni vyvinut ci je ve slabych zarodcich.ucetnictvi ne. a predevsim ne pres web. to nic neresi a to je podle me dneska takovy spatny trend, delat vsechno pres web, aby se usetrilo.a v boji s vetrnymi okny to stejne nepomuze. a predevsim pokud chceme, aby se linux prosadil, tak cesta vede pres kancelar. a to je kancelarsky balik.ten je nedrive a pak muze byt ucto
2) exportni filtr do 602. je to zajimave. nicmene, kdo tento format pouziva? par lidi ano. t602 je zadarmo, ale vetsina lidi vam bude pouzivat bohuzel word.at uz draze zakoupeny ve firme ci ukradeny.
2a) zde bych videl spise lepsi investici do rozvoje nejakeho kancelarskeho baliku a tim je podle me nejake to zdokonaleni OpenOffice.co me ale trosku stve, ze linux misto toho aby se rozvijel, tak se musi snazit byt nejak kompatibilni s wokny. a prave tuto brzdu MS dobre vyuziva.
3) OCR: ano, bylo by potreba.nicmene, to je cesta na dlouhe mile. doprogramovat rozpoznavani ceskych znaku by mozna nebylo od veci.ale celkove to ocr nusi ulehcovat praci a ne ji pridelavat pri naslednych korekcich a zde nejsem prilis optimista.
3a) zde se zastanu pana brabce.ocr skutecne neni zadna sranda, jak nekdo uvedl, ze je to jenom neuronova sit. uz asi 2 roky mam vlastni navrh ocr v hlave. tyden jsem na nem delal a vymyslel. a verim , ze nasledna implementace by asi nebyla zadny med. do toho pocitejme casovy odhad krat 2 nebo radeji krat 3.a jeden clovek by na to nestacil, aby to v rozumne dobe vyslo a uspesne rozpoznavalo. 3b) k ocr by bylo potreba, aby to podporovala nejaka firma ci firmy. doslova udelat server pro nejaky archiv ci knihovnu.a k tomu se muze udelat nejake uzivatelske rozhrani. a pocitejte s tim, ze ten kdo by to psal, by si to alespon nechal trochu zaplatit. je sice hezke delat opensource, ale neco jineho je to delat po vecerech a o vikendu ci pri studiich, a neco jineho, kdyz se musite zivit.ale je zde obrovska vyhoda, ze delate to co vas bavi. 3c) abych jenom nekecal. patrne pristi mesic bez zaruky budu hledat zamestnani ohledne linuxu a programovani.ocr by bylo skutecne zajimave. pokud by byl nekdo ochoten tento projekt sponzorovat, tak bych do toho sel. nedelam si iluze, ze to je neco jednoducheho. at uz se naucit neuronove site, zopaknout matematiku, naucit se poradne nejaky jazyk, sestavit tym.takze pokud by se nasel nejaky subjekt, ktery by byl toto ochoten sponzorovat a stalo by to na realnych zakladech a smlouve, tak bych o tom uvazoval.pro vice informaci me kontaktujte na goldenfish256@centrum.cz .a nerikam, ze s financovanim nejsem ochoten na zacatku primhourit znacne oko co se tyce prvnich mesicnich platu. pokud nejaky subjekt co se tyce teto nabidky ma zajem, tak neni problem si zatim na toto tema prohodit par mailu.kazdopadne to ocr by muselo byt pod licenci, na ktere by nebyla skodna linuxova komunita a hlavne uzivatele linuxu.
3ca) zde by bylo idealni, kdyby se dohodlo vice firem a naklady by znacne mohly klesnout.ale k tomu bude muset ceska povaha jeste nejaky rok dospet.ale pro vetsinu lidi plati nazor, ze preci nebudou podporovat konkurenci.
4) server s nabidkami na sponzoring projektu. tak tento napad mam jiz asi pres rok.o to kdo to vymyslel drive mi nejde.napad je to dobry a mozna by to opensourcu prispelo. zda by na tom nekdo zbohatl, tak to nevim.ale jmeno, co si dani autori projektu ci uprav na nich udelaji ma vysokou cenu.
5) celkove musi byt sponzorovani spojeno s nejakou komerni aktivitou. jinak se prilis dane projekty neprosadi.a predevsim bude jeste chvili trvat, nez se v IT prosadi , to ze se plati za sluzby a servis a ne za SW.
6) nejlepsi zpusob jak asi nalozit s penezi, je podle me udelani dobrych fontu.prave v tom ma MS velky naskok a je to vec co v linuxu chybi.a mozna by neskodilo udelat na nejakem linuxovem serveru soutez o nejlepsi navrzene fonty.a casova narocnost by nebyla mozna vysoka a bylo by videt na dost mistech videt, ze prave sponzoring neco linuxu prinesl.
zatim pavel 'goldenfish' kysilka

[binary_runner]

S tim skladanim penez na konkretni ucek by to nemuselo byt spatne, ale asi by to vyzadovalo zalozeni nejakeho sdruzeni ci nadace. Potiz je v tom, ze provoz takove organizace neco stoji a otazka je, jestli by bylo dost penez aspon na to. Jedine, ze by se nasli lidi, kteri by to vedli zadarmo, jaksi pro dobre jmeno. Rozhodne to chce nejakeho ucetniho ... ? Ale jinak jsem pro a kdyz se najdou lidi na provoz, jsem ochoten se zapojit a pomoct se zbytkem. Co se tyce konkretne techto penez, mam dva navrhy: * uklidit ten bordel, co ma gnome v konfiguraci, kde si drzi nastaveni nekde bokem, misto aby pouzil systemovy pristup a sel na to pres X11 * doplnit PlasticFS(?) nebo neco jineho tak, aby se dal xml soubour namountovat jako zarizeni, kde co element, to adresar

[MarS]

Uz to tu jednou zaznelo, pod linuxem neni zadny rozumne pouzitelny editor na Flash. Ten by se myslim hodil pomerne slusne casti OS komunity.

[Leoš Literák]

ahoj, sorry ze jsem nepsal, ale jsem na nemocenske. 1\ goldenfish pred rokem chtel udelat neco jako burzu linuxovych pozadavku (zaplatim xxx za yyy), ale ja jsem to odmitl jako nemajici sanci na uspech. viz americke zkrachovale projekty .. 2\ CZLUG chtel udelat podobnou akci, ale nejak se hosi nerozhoupali. takze potencialne by penez mohlo byt mnohem vice. ovsem musela by tomu odpovidat odvedena prace. uz tech sest tisic neni malo .. 3\ nemusite si od nas kupovat 100 CD, urcite bychom to vyresili i jinak. nejlepsi by opravdu bylo zalozeni nejake nadace. po svatbe to prodiskutuju s nasi pravnickou, co by to obnaselo. mozna by slo spolupracovat s CZLUGem, ma to ve stanovach 4\ dame prednost realnym projektum, open source ucetnictvi IMHO nema sanci. to potrebuje zamestnat nejen programatory, ale i ucetni, pravniky, sledovat zmeny zakonu a predpisu ..

[wicked]

neviem ake mate vy skusenosti s vedomostami generickeho usera (to je ten co prave prechadza tam vlavo cez cestu s tym psikom), ale daleko hlavny dovod, preco nepouziva linux je ten, ze NEVIE, ZE EXISTUJE. hovorite o sablonach do OO. hovorite o ucte. ale genericky user sa povazuje za poloboha, ak vie rozoznat, ake vindovzy ma nainstalovane! nehladiac na to, ze ti, ktori o linuxe poculi, tak maju naprosto skreslene predstavy, co je to zac. je to program pod win. nesmie sa to pouzivat pre firmy (jo to som zazila). imho najdolezitejsia investicia v sucasnej dobe je marketing. co tak propagacne letaky, plagaty? vyuzit nejaku dalsiu antipiratsku akciu m$ (ako to urobili v .hu) na spropagovanie operacneho systemu zadarmo a legalne (a nielen formou nalepiek, pretoze tux nalepeny na stlpe zanikne v mnozstve samoucelnych nalepiek znudenych pubertakov, co maju tlaciaren, ale nemaju talent na graffiti). moj nazor je teda investovat tych 6000 do nejakej pomerne vacsej marketingovej akcie. linux ako taky je uz pouzitelny dost, zostava uz len informovat o nom ludi.

[Pedro Alvarez]

Jsem pro vytvoření funkčního modelu sponzoringu, který by ve finále asi přinesl více peněz do českého Open Source. Podmínkou by asi mělo být propojení s CZLUGem a podobnými organizacemi.

[Petr Krčmář]

Už se tady toho řeklo dost, tak já se taky připojím. Mě příjde investice do sowtware jako naprosto zbytečná. Kdo chce za software peníze, nechce 6000 a kdo peníze nechce, ten to dělá stejně zdarma (viz celá komunita OSS), takže:

1) Líbí se mi obecná propagační akce. Proč ne, zajímavý nápad.

2) Překvapuje mě, že nezazněla zmínka o hardware. Myslím si, že co se týče materiálu a s tím spojených přímých nákladů je vývoj HW mnohem dražší. Co takhle navrhnout projekt nějakého opensource Hardware ? Třeba projekt "Open programátor" zní dobře, ale můžeme vymyslet cokoli jiného. (Optické pojítko, HW pro propojení PC přes elektrický rozvod [tohle je výstřel do tmy]). Tam jsou myslím peníze důležitější.

Peter

[Horisa]

Myslim,ze by neskodilo prelozit do cestiny par temat z how-to,totiz sposta uzivatelu umi anglicky pouze lamane,a strojovy preklad take neni to prave orechove k nekterym prikazum a postupum by to urcite neskodilo,myslim ze tato castka je i svou vysi adekvatni..

[Bender]

To je skvělej nápad. Nebo nějakej tutoriál/manuál. Za ty peníze nikdo neudělá OCR nebo šablony do Open Office, leda by to byl hodně velkej enuziasta. Ale třeba přeložit nápovědu ke GNOME by se za to dalo.

[Nepto]

Co takto program, ktory zoberie slovensky alebo cesky plain ASCII a prida donho diakritiku? Tusim to uz niekto zacal s vyuzitim uz existujucich slovnikov. Za 6000 by to bol mozno niekto ochotny nakodovat (samozrejme, neratam do toho vytvaranie slovnikov a pod.)

[Robert Krátký]

velmi funkcni online prevadec pro cestinu je na teto adrese.

[marx]

ale offline verzia tohoto produktuu neexistuje (a ani nikdy nebude, pretoze je problem s autorskymi pravami). marx, nlp.fi.muni.cz

[Roman Vasicek]

Funkcni on-line diakritizator je napriklad na http://nlp.petamem.com/dia.cgi

[pmichalek@click.cz]

Myslím, že import z T602(DOS) neni důležitý, můžete si pomoct přes WinText602 a format MS-WORD. Naopak za klíčovou vlastnost považuji vylepšení importu z MS-WORD a MS-EXCEL. Pokud tento import nebude probíhat hladce, tak my administrátoři OOffice a linux na desktopech nikdy neprosadíme. Dle mého názoru se jedná o nejpalčivější problém současného nasazení Linuxu na desktopech. A zkuste nechat hlasovat, jestli je to pravda nebo ne. Například na účetnictví můžete použít dosemu, ale co s WORDEM, EXCELEM? Pokud se rozhodnete vylepšit import z MS-WORD a MS-EXCEL na únosnou úroven, jsem ochoten finančně přispět na vývoj! A na závěr malá otázka: Je ještě nekdo ochoten přispět? Pokud ano, jakou hodnotu by pro Vás mělo toto zlepšení?

[Primitif]

Osobne si myslim, ze by se penize mely dat na neco co souvisi s cestinou... ...Import export z MSofice trapi po celem svete mnoho lidi a jiste bude vyresen, ale koho trapi ceske ucetnictvi?!

[Leoš Literák]

IMHO import v novych OO je velmi dobry. prispejete nejlepe bugreportem, pokud mate spatne otevreny soubor z DOC, zaslete jej vyvojarum OO naopak, spousta lidi v teto diskusi si neuvedomuje, kolik lidi stale pouziva textovou t602, ci v ni ma vsechny dokumenty. treba hned pravnicka vedle v kancelari obcas dostava takove dokumenty se starymi smlouvami. a nostalgicky vzpomina na uzasnou t602 takze import filtr by podle mne mel smysl

[kato]

Podle me to je zbytecne a ty penize lze pouzit i jinak. Lidi, kteri maji t602 dokumenty, maji urcite i windows, takze muzou pouzit nektery z uz hotovych nastroju na prevod treba do doc. Jeden z nich (freeware): http://www.peprsoft.cz/produkty/word.htm

[Petr]

Primluvil bych se za nejaky kvalitni program pro potreby mzdove uctarny a personalistu. Kvalitnich a levnych programu je malo i pro Win. Ve statni sprave urcite najde uplatneni.

[coder]

www.rentacoder.com