LinuxAlt 2009 – reportáž

16. 11. 2009 | David Kolibáč, Tomáš Heger, Jan Hrach

Články - LinuxAlt 2009 – reportáž  

O víkendu 7. a 8. listopadu se v Brně již počtvrté konala konference LinuxAlt. Jde o jednu z největších, ne-li vůbec největší akci svého druhu v českých zemích. Na půdu FIT VUT dorazilo během víkendu několik set lidí – předem registrovaných bylo zhruba 350, což je číslo, které by mohlo poměrně přesně odpovídat reálnému počtu návštěvníků. A nutno podotknout, že tato skupina nebyla zcela homogenní – dam se vyskytlo relativně hodně.

Cesta

Jak již bylo zmíněno, akce se konala v prostorách FIT VUT, a to v Kartuziánském klášteře v Králově Poli. Navigace byla ukázková, ať už v podobě souřadnic a popisu uvedených na webu, nebo v podobě ukazatelů na rozích a dopravních značkách na příchodu od zastávky šalin jedničky a šestky Semilasso.

U Marečka

Uvnitř čekaly na návštěvníky dva špičkově vybavené přednáškové sály, pěkné záchodky a dva „stánky“. Prvním „stánkem“ byl stůl, u kterého Vlastimil Ott prezentoval aktivity Liberixu, k dispozici u něj byly také propagační předměty, především instalační CD Ubuntu 9.10 a také dosud oficiálně nevydaného openSuSE 11.2. Nechyběly ani (tradiční) zbytky knížek o Mandrivě 2006. Druhým „stánkem“ byla, ovšem pouze v sobotu, mobilní pobočka knihkupectví U Marečka, kde si šlo zakoupit linuxová trička a literaturu.

Vlastimil Ott

V rámci programu proběhlo 21 přednášek, přičemž více než třetina přednášejících byla z Red Hatu, jednoho z hlavních partnerů konference. Pojďme se tedy podívat, jak vypadal průběh akce…

Zahájení konference

První přednášku měl Milan Brož z Red Hatu. Týkala se, stejně jako loni, šifrování, ovšem tentokrát byla spíše na teoretické úrovni. V první části zmínil proč šifrovat a seznámil nás s výsledky zajímavého výzkumu – skupina výzkumníků nakoupila v aukcích a bazarech použité disky a podrobila je základní (softwarové) forenzní analýze. Na více než třetině z nich se našla důvěrná data zneužitelná například k finančním podvodům nebo vydírání.

V druhé části se věnoval různým obecným útokům na šifrovací nástroje – sebelepší nástroj vás neuchrání před tím, když vám „šikovná pokojská“ připojí na klávesnici keylogger nebo upraví zavaděč. Nezapomněl ani na slavnou Rubber-hose cryptanalysis, případně její levnější náhradu.

Milan Brož o šifrování

Přednáška Michala Schmidta (rovněž z Red Hatu) o trusted computingu se navzdory velkému zájmu konala ve vedlejším, menším sále. Muselo proto dojít k menší změně uspořádání vybavení místnosti a kompresi účastníků. Vše se ale podařilo.

Michal Schmidt o TC

Michal Schmidt mluvil především o „mírovém“ použití trusted computingu – kvůli relativně snadné zneužitelnosti této technologie totiž vládne ve společnosti linuxáků možná až příliš silné přesvědčení, že TC je jen zlo.

Publikum Michala Schmidta

TC lze využít například i k obraně před méně sofistikovanými útoky typu „pokojská patchuje jádro, aby jí posílalo stisky kláves“. Modifikované jádro se prostě nepodaří nabootovat. Jenže – jak asi tušíte – dvojsečnost spočívá v tom, že pokud nejste pány svého TPM čipu sami, může vám výrobce počítače zakázat bootovat cokoliv mimo jím certifikovaný systém. Nebo vláda jádro bez vládního keyloggeru…

Michal Schmidt o TC

Souběžně s přednáškou o trusted computingu představil v hlavním sálu Hans de Goede (opět za Red Hat) celou řadu her fungujících pod GNU/Linuxem – jeho prezentace provázená názornými ukázkami se nesla v duchu „linuxových her je tolik, že je stejně nikdy nedohrajete všechny, takže můžete klidně opustit MS Windows“. Poukázáno bylo především na méně známé a přesto povedené počiny, například World of Padman.

Hans de Goede a SCUMMVM

Na následující obědovou pauzu se většina odebrala hledat občerstvení na vlastní pěst, nicméně bylo možné využít nabídky přidruženého bufetu nacházejícího se naproti klášteru přes cestu. Po drobném posilnění vystoupil ve větším sále Vojtěch Trefný s představením „karmické koaly“, tedy Ubuntu 9.10, o němž si můžete více přečíst ve zdejší recenzi. S novým vydáním došlo k představení Kubuntu Netbook Remix (stabilní bude příští rok), Ubuntu se tmavě hnědým vzhledem vrátilo ke kořenům a také nedávno oslavilo páté narozeniny. Nechyběla ani reakce na rozhořčení kvůli „Centru softwaru pro Ubuntu“, přes které by mělo jít zakoupit i komerční software, což se jeví jako odklon od principů Ubuntu: „Někteří uživatelé chtějí komerční software používat, tak proč jim to neusnadnit?“

Vojtěch Trefný o Ubuntu 9.10

Pak Petr Ferschmann zaníceně hovořil o „jediném linuxovém účetnictví“, nazvaném příhodně WinStrom – chystá se přejmenování na FlexiBee, neboť linuxových uživatelů je skutečně spousta (v neplacené verzi až 40 %, ale i jinak je jich kolem třetiny). Krom jiného zaznělo, proč dřívější pokusy o open-source účetní software padly; účetnictví totiž není pro firmy cestou k výdělku, nýbrž „nutným zlem“. A kdo by se tím zase zabýval ve volném čase? Proto vznikla linuxová verze WinStromu 10, která je uzavřená. Nicméně existuje WinStrom REST API, s jehož pomocí mohou ostatní aplikace komunikovat s WinStromem, a open-source řešení jsou v této oblasti preferována.

Petr Ferschmann o WinStrom 10

Během přestávky se s krátkou prezentací ukázal také již zmíněný Vlastimil Ott… a jak jinak než upozorňoval na aktivity Liberixu, především výrazné zkvalitnění českého překladu KDE4 nebo projekt pro vytvoření jazykové učebnice pro nevidomé, kterou si navzdory velké konkurenci vybrali k výuce i bulharští vidomí sportovci.

Vlastimil Ott o Liberixu

V pozdějších odpoledních hodinách Petr Krčmář, šéfredaktor jistého konkurenčního webu (také partnera konference), zblízka představil distribuci Debian, především tedy její větve („stable“, „testing“, „unstable“ a „experimental“) a rozdíly mezi nimi a přiznal se, že dosud nezhlédl film Toy Story, z něhož jsou brány názvy pro jednotlivá vydání Debianu.

Petr Krčmář o Debianu

Na závěr prezentoval Pavel Cvrček z projektu Mozilla(.cz) (Rozhovor s Pavlem Cvrčkem z týmu CZilla) co jiného než Mozillu… Hovořil o funkci organizace Mozilla Foundation, která spočívá v popularizaci technologií, a nedávno odvozených Mozilla Corporation, starající se o Firefox, a Mozilla Messaging, mající na svých bedrech vývoj Thunderbirdu. Dále zmínil různé projekty Mozilly (například Personas) a novinky očekávané ve Firefoxu 3.7 (běh aplikace ve více vláknech) a Thunderbirdu 3. Řeč přišla i na komunitní projekt SeaMonkey, který sdružuje webový prohlížeč, e-mailového klienta a editor webových stránek v jednom balíku. V závěru Pavel Cvrček řekl něco o funkci české komunity, spočívající především v osvětě, provozování fór a lokalizaci, přičemž se řídí tím, že vydávají pouze kompletní překlady. V souvislosti s tímto si posteskl, že nepřicházejí noví lidé…

Poté už následovalo jen losování, díky němuž si několik šťastlivců odneslo trička a další drobné doplňky od sponzorů. Někteří vyhrají snad vždy něco, jiní zase nikdy nic… A pak hurá vyspat se na neděli…

Ceny

Den 2

Ráno přišlo lidí o trochu méně, ale potom postupně přibývali.

Program začal přednáškami o DNSSEC (DNSSEC – o co jde?) (ve větším sálu) a současně o open-source telefonu Freerunner z projektu OpenMoko (v malém sálu). Jozef Mlich představil nejrozšířenější distribuce a spoustu softwaru pro toto zařízení, kterého je v některých případech podle jeho slov „možná až moc“.

Jednoznačným pozitivem jistě je, že tento telefon už umí telefonovat, což bylo na začátku přednášky názorně předvedeno. Dále také bylo zveřejněno číslo jednoho z vlastníků tohoto kapesního zázraku a návštěvníci měli posílat SMS. A – všechny došly!

Jozef Mlich a OpenMoko

Druhá přednáška Petra Krčmáře byla zaměřena spíše na začátečníky. Zhodnotil stav protokolu FTP (tristní), vysvětlil principy některých řešení (FTPS) a potom povídal o používání SFTP.

Odpolední přednášku o OpenWRT a nasazení Linuxu v inteligentních krabičkách měl Adam Štrauch. Přitáhl si hned několik takových krabiček s anténkami, přičemž na jedné z nich nastavil heslo na roota na „password“, vytvořil WiFi síť šifrovanou pomocí WEP a nabídl propagační materiály konkurence prvnímu, kdo vytvoří v /root soubor se svou MAC adresou. Na rovinu – nikomu se to nepodařilo.

Adam Štrauch a vlamovací soutěž

Potom začal přednášet. Nejdříve nás seznámil s nejzajímavějšími WiFi routery na trhu, do kterých se dá nacpat vlastní tučňák (Linux jako takový běží snad ve všech, ale u některých je pro získání shellu nutné všelijaké harakiri, případně mají tak málo paměti, že kromě routování se s nimi stejně nic jiného dělat nedá). Takovýto náš systém můžeme kromě routování a APčkování použít i pro spoustu dalších věcí – modely s USB portem vybízí k připojení externího terabajtového disku a webkamery, případně CDMA modemu; modely bez něj alespoň k připojení teplotního čidla nebo rozchození VPN.

Nejlevnější snadno přeflashovatelná zařízení začínají už na 1000 korunách.

Webkamera Adama Štraucha

Druhá část přednášky se týkala kompilace OpenWRT – přeci jen, předpřipravené binární obrazy neobsahují to, co chceme, případně obsahují něco, co nechceme, a do krabičky se pak všechno nevejde.

O přestávce pak, stejně jako v sobotu, Vlastimil Ott prezentoval aktivity Liberixu. Pauza samotná měla v podstatě časový skluz, ale letos se snad všechno stihlo tak, že ani přednášky nedošly úhony, ani se nekončilo (výrazně) později. Pak už přišla jen poslední dvojice přednášek…

Podruhé vystoupil Milan Brož, tentokráte s ukázáním záchrany dat z LVM – leckde se totiž dozvíte, jak ho nastavit, ale s opravami je to horší. Hlavní je při řešení problémů nepanikařit, řádně analyzovat situaci a až pak jednat. Zmatkováním a nahodilým spouštěním příkazů lze šance na záchranu dat výrazně snížit. Není vůbec špatný nápad zazálohovat si obsah „poškozeného“ disku a až pak se pustit do činů – metadata mohou leccos zachránit.

Milan Brož o LVM

Jan Martínek měl přednášku nazvanou „Školní pokusy pro demonstraci vlastností zvuku“. Ačkoliv jsem původně váhal, jestli nemám jít na LVM ve vedlejší místnosti, byl jsem velmi mile překvapen a tuto přednášku nakonec hodnotím jako nejhezčí z celého LinuxAltu. O hodně jste přišli :-).

Jak souvisí nějaké pokusy se zvukem s Linuxem? Místo drahých hardwarových osciloskopů, generátorů a analyzátorů si vystačíme s… Pythonem! (a GNUPlotem, foukací harmonikou, kytarou a ping-pongovým míčkem).

Přednášející postupně předvedl zázněje (jak na rozladěné hardwarové harmonice, tak puštěním dvou sinusovek do levého a pravého reproduktoru), dále měřil koeficient restituce (míček se nechá skákat po stole, nahrávají se rány a pak se měří intervaly mezi špičkami), modul pružnosti v tahu a rychlost zvuku (kde se mu bohužel kvůli pomalému notebooku a Pythonu ztrácela data z bufferu, takže nám jenom ukázal, jak by to mělo vypadat na silnějším stroji).

Na vlastnoručně napsaném frekvenčním analyzéru ukázal harmonické frekvence generované kytarou a nakonec spustil jednoduchou ladičku (hučení klimatizace docela odpovídalo C#, ale těžko říct, ve které oktávě).

Jan Martínek o vlastnostech zvuku

Pavel Tišnovský blíže představil projekt IcedTea a OpenJDK, o který se v Red Hatu stará. OpenJDK je open-source implementace Javy, kterou lze pomocí IcedTea přeložit. Takto vzniklé balíčky se nacházejí v repozitářích celé řady linuxových distribucí, nicméně pouze ty sestavené pro Fedoru, resp. RHEL, mohou nést nálepku „certifikováno Sunem“, neboť procházejí náročnými testy od Sunu, které jsou uzavřené a velmi často také komerční a vůbec obtížně dostupné. Kompatibilita OpenJDK s Javou od Sunu je tedy zaručena, nicméně svobodná implementace zatím výkonově zaostává a to až třicetinásobně. Ovšem potenciál pro zlepšování je značný díky technologiím Shark a Zero.

Pavel Tišnovský o IcedTea a OpenJDK

Přednáška Linux na střední škole měla dvě roviny, které se vzájemně prolínaly. V jedné z nich se Michal Černý zamýšlel nad tím, jestli je vždy možné a vhodné používat ve školství svobodný software. Vyjádřil názor, že by student měl získat spíše obecné (na konkrétním softwaru nezávislé) znalosti, schopnost rychle se přizpůsobit prostředí v zaměstnání a povědomí o dodržování softwarových licencí. Navíc by mělo být slušností používat svobodný software, pokud patřičná alternativa existuje, aby student neměl problém nainstalovat si daný program i doma. Druhou rovinou přednášky byl výčet svobodných aplikací vhodných pro výuku řazený podle oborů. Závěrem autor prohlásil, že nasadit distribuci GNU/Linuxu (konkrétně zmiňoval Ubuntu) na studentský počítač je možné, u počítačů v učebnách ICT pak záleží na více faktorech, ale jako druhý systém prý jistě neuškodí. Pro širší nasazení svobodného softwaru je však nutné změnit konzervativní přístup mnohých vyučujících.

Následovalo již jen další losování nových majitelů triček a dalších rekvizit, přičemž z prořídlých řad už se vybíralo těžko – aby se sešli tři výherci z registrovaných návštěvníků, muselo jich být vylosováno třicet. A to byl konec. Můžeme se tedy těšit na další ročník a ti, kdož se na letošní LinuxAlt nedostali, se mohou těšit na záznamy přednášek…