Portál AbcLinuxu, 3. června 2025 14:10
Možné změny ve způsobu vývoje stabilních a nestabilních jader. Dynamicky definovaná hodnota HZ v 2.6. Kterou větev 2.6 používat. Debugovací nástroj usbmon; umístění debugovacího adresáře.
Do konference přišlo celkem 3430 emailů, nejvíce jich poslali Ingo Molnar, "K.R. Foley" a Lee Revell.
1. pro - 16. pro
Christoph Lameter poslal pár vylepšení pro výkon chyb stránek, které se Linusovi líbily, ale řekl: Nechci to začleňovat před vydáním 2.6.10, ale líbí se mi to. Jeff Garzik se zeptal: Znamená to, že se 2.6.10 už blíží? A Andrew Morton odpověděl:
Ještě budeme potřebovat -rc3. A musím znovu projít seznam věcí, které tam oproti 2.6.9 nebudou. Poslední dobou jdeme dobře kupředu. S 2.6.10 to vypadá na polovinu až konec prosince.
Je třeba vydávat kvalitnější jádra než se nám podařilo s 2.6.8 a 2.6.9. A jedinou věcí, která nám s tím může pomoci, jsou delší stabilizační období.
Samozřejmě, nikdo nebude testovat -rc3, zatímco finální 2.6.10 otestuje milión lidí. Pokud to tak bude pokračovat, budeme se muset vážněji zabývat metodou 2.6.10.n.
A nebo začít střídat stabilní a nejistá vydání, takže 2.6.11 by bylo vydáním s novými funkcemi a dvouměsíčním vývojovým obdobím, kdežto 2.6.12 by bylo opravné vydání s vývojovým obdobím nějaké dva týdny. Lidi by tak věděli, že sudě číslovaná vydání jsou více stabilní.
Uvidíme. Všechno závisí na tom, kolik chyb dokážete opravit v následujících dvou týdnech ;).
11. pro - 22. pro
Andrea Arcangeli napsal:
Tento patch umožňuje při startu počítače dynamicky nastavit HZ pomocí parametru na příkazové řádce. Fungují hodnoty HZ=1000 HZ=100 HZ=333 a další (i když určité hodnoty mohou způsobit větší nebo menší posun v systémovém čase).
Mají vývojáři hlavní větve zájem tohle začlenit do 2.6? Lidi po mně chtějí, aby byla tato funkce portována na 2.6 (jak kvůli dávkám, tak kvůli šetření energií, kdy je možné stáhnout Hz na 80MHz). Uživatel by měl mít možnost si HZ určit tak, jak to bylo v 2.4-aa.
http://www.kernel.org/pub/linux/kernel/people/andrea/kernels/v2.4/2.4.23aa3/9999_zzz-dynamic-hz-5.gz
Několik lidí by to uvítalo a Pavel Machek se zeptal, jak se patch projeví na výkonu. Andrea odpověděl: Nejedná se o měřitelný rozdíl. Con Kolivas podotkl (a Adrea souhlasil), že uživatelé na desktopu výhody tohoto patche nepocítí. Andrea uznal:
Jistě, pro desktop to není nutné. Důvodem, proč si o to někdo řekl, je to, že věci pro desktop naopak poškozují některé nedesktopové uživatele. V mém 2.4 stromě byla jako výchozí hodnota nastaveno HZ=1000, pokud byl jádru předán parametr "desktop" (abych mohl odpovídajícím způsobem snížit timeslice, aniž bych přišel o nice úrovně mezi 0 a +19).
Druhou oblastí, pro kterou tu funkci lidi chtějí, opět není desktop, nýbrž špičkový notebook s CPU zkroceným na 80MHz kvůli šetření energie.
Následovala poměrně dlouhá diskuze o potenciálních výhodách začlenění (nebo nezačlenění) Andreova patche a v jednu chvíli poznamenal Andrew Morton:
Zjevně existují notebooky, které vykazují značné zpoždění mezi startem ACPI spánku a faktickým šetřením energií. Ta 1ms probouzecí frekvence na těchto strojích výrazně zkrátí výdrž na baterie (zapomněl jsem přesná čísla - Len bude vědět).
Takže bych řekl, že to jednou budeme muset chtě nechtě udělat - nevím o jiném řešení kromě úplného zrušení tiků, což by do ostatních částí jádra zasahovalo daleko víc.
Měli bychom si ponechat volbu nastavení konstantní hodnoty HZ při kompilaci - to je snadné. Patch už to pravděpodobně umí.
Diskuze o výhodách nějakou dobu pokračovala, i když Andrewův příspěvek vypadal jako rozhodnutí ve prospěch patche. Poslední zajímavý kousek se objevil ohledně minimální možné hodnoty HZ, když Pavel napsal: Zkoušel jsem jednou HZ nastavit na 10 a nějaká #if pole v jádře mi v tom zabránila. Andrea odpověděl: Asi máš pravdu. Minimální hodnota bude HZ=12. Jsem si poměrně jistý, že jsem mohl jít až na 25; možná je absolutní minimum 12, ne 10.
16. pro
Maciej Soltysiak poznamenal:
Pokud vím, tak -ac strom by měl být ze všech jader nejstabilnější, ne?
-mm jsou naprosto nové věci
-bk stejné
-ck je experimentální
Ostatní jsou také experimentální.
Při pohledu na seznamy změn se pro všeobecné použití zdají nejrozumnější jádra -ac, která budu od 2.6.10 používat, dokud bude Alan tak hodný a bude pokračovat ve skvělé práci.
Přísahám, že nepoužiji 2.6.10 dokud Alan nevydá 2.6.10-ac1 
.
Někdo řekl, že -mm od Andrew Mortona má možná ty nejnovější věci, ale přesto Andrew s rozvahou rozhoduje o vydání nových verzí a stabilita má na to rozhodování určitě vliv. Alan Cox napsal:
2.6.x-mm je jako to, co jsem dělal v 2.4-ac při začleňování nových věcí (stojí za zmínku, že 2.4-ac byl občas stabilnější než 2.4, takže i -mm může být stabilní).
-ac strom se snaží být dost konzervativní. Když začleňuji méně stabilní věci, protože je to nutné, dávám o tom zmínku do poznámek k vydání, abych lidi varoval, že jde o vydání spíše testovací.
19. pro - 23. pro
Pete Zaitcev napsal:
Tohle je usbmon, nástroj, který jsem dal dohromady, když už mě unavovalo přidávání dbg() a nepořádek v dmesg. Zatím jej používám k vyhledávání chyb v úložných USB zařízeních. Je užitečný, i když funkčnost je prozatím omezená.
Díval jsem se na Hardingův USBmon patch a myslím, že pár věci je tam dobrých. Hlavní z nich je, že jsem podcenil výhody ukládání speciálních souborů do jmenného prostoru souborového systému. Když jsme o tom s Gregem debatovali na letišti, shodli jsme se, že nejlepší by bylo mít nějaký socket podobný Netlinku. Rozhodl jsem se to předělat a připojit tyto sockety do jmenného prostoru (v současné době v /dbg, ale to lze změnit). Co tím získáme:
Pete zmínil ještě věci, které se v USBmon tolik nepovedly, a kvůli kterým nakonec všechno přepsal od začátku.
Greg KH byl nadšen a řekl, že to přidá do svého oficiálního stromu, jakmile mu Pete řekne, že je to hotové.
Nick Piggin se zeptal: Máte nějaký důvod, proč dávat debugovací filesystémy do kořenového adresáře? Proč ne /sys/debug, /sys/kernel/debug nebo něco podobného? Greg opáčil, že je mu to úplně jedno, ale Jeff Garzik napsal, že by měl někdo vybrat jedno místo, které by se pak používalo pořád. Greg odpověděl:
Pche, no dobře, vyrobte někdo pravidlo. Odolával jsem statečně :).
Nicméně, tady je patch, který jsem právě začlenil. Vytváří adresář /sys/kernel/debug (potřebujete malý patch, který exportuje správný subsys, aby to fungovalo - pokud někdo chce, pošlu ho také). Od teď můžete na tomto místě připojovat debugfs.
Tohle buď lidi nadchne nebo naštve - podle toho, jestli jsem vybral jejich preferované umístění. Ať tak nebo tak, já jedu na dvoudenní dovolenou, takže tu nebudu, abych poslouchal to řvaní...
V originálu Kernel Traffic 291 vyšla navíc ještě tato témata:
. Nastavitelne je to defakto dosti volne, treba v DOSu fungujes na nejakych 18.neco Hz. To je ale prekvapeni, ze PeCka obsahuje dokonce nekolik casovacu... Casovace maji dokonce i mikrokontrolery, treba malicka Motorola Nitron. O architekture a casovacich pojednava snad kazda kniha, k PC jich je hafo (napr. PC v tabulkach, sysman...) A co se tyce platforem ktere nemaji casovac, tak AFAIK na kulickovem pocitadle Linux urcite nejede, takze neni co resit .
.... i kdyz stejnak tu p4 clock modulation nechapu ...to ma delat presne to hle ...zmenu nejakych ticku? (nemyslim zmenu fsb)
17.1.2005 18:41
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
HZ přeci nereguluje procesor, ale nastavuje časovač. Tím se ovládá např. rychlost přepínaná procesů a vláken.
Důvod, proč se v článku vůbec mluvilo o frekvenci procesoru, je IMHO v tom, že snížíte-li frekvenci procesoru na 80 MHz a frekvenci scheduleru necháte na 1000 Hz, dostanete 80000 taktů na přerušení, což by za určitých okolností nemuselo stačit ani na nezbytnou režii systému. Linux se sice používal i na pomalejších procesorech než 80 MHz (já s ním začínal na 386DX40), ale tehdy se pro scheduler používalo (na ix86) 100 Hz (a dost možná byla tehdy režie systému menší).
Nastavitelne je to defakto dosti volne, treba v DOSu fungujes na nejakych 18.neco Hz.Dosti volně znamená přesně co ? To je právě to, co jsem se chtěl dozvědět.
O architekture a casovacich pojednava snad kazda kniha, k PC jich je hafo (napr. PC v tabulkach, sysman...)Až budu chtít napsat diplomovou práci, rád si tyto knihy seženu a prostuduju, ale bohužel pro mě jsem chtěl jenom pro zajímavost nějaké shrnutí typu: PC železo obsahuje X čítačů, přičemž tyto jsou programovatelné v rozsahu Y-Z...
A co se tyce platforem ktere nemaji casovac, tak AFAIK na kulickovem pocitadle Linux urcite nejede, takze neni coresitNikdo nemluví o hardware bez časovačů (to by snad ani nemohlo fungovat). Jde o to, že ty časovače jsou obvykle na různých platformách různé a časy bývají nastavené napevno nebo maximálně přepínatelné v násobcích nějaké základní frakvence (prostě krystal o základní frekvenci + čítač/dělička). Jsem prostě zvědavý, zda-li PC hardware skutčně obsahuje časovač, který mi vyvolá přerušení třeba každých 159Hz nebo je to nějaký softwarový trik, jako například u emulátorů Atari ST, které řeší všelijak emulaci hojně používaného 200Hz timeru C.
V PC je kopie obvodu INTEL v XT byl obvod 8253 v AT byl 8254 případně jeho kopie v obvodu periferií 82C206.Samozřejmě většina nových IO má větší rozsah v rychlostech. Viz třeba 82C206 Nebo 8254
40H -> datový registr čítače 0 41H -> datový registr čítače 1 42H -> datový registr čítače 2 43H -> řídící registrJinak jako paralelní port je použita kopie 8255A dnes už zmodernizovaná takže umí další mody práce atd....tak stejně DMA 8237, IRQ 8259, a další prostě tyto obvody byly zmodernizovány a integrovány do čipové sady takže dnes už tam jednotlivé obvody nenajdeme, ale většinou se dají naprogramovat na stejnou funkci jako původní obvody.
pouze doplnim:Já jsem byl v domění že už se používá pouze časovač 0 že časovač 1 pro paměti se již nepoužívá že se o to starají jiné obvody moderních řadičů ram a časovač 2 že už taky není protože některé desky již nemají reproduktorek - mají integrované zvukovky přímo na sobě.
- vsechny citace se k temto ucelum stale pouzivaji proto minuly cas neni na miste - s citacem 1 se nedoporucuje si hrat protoze to vetsinou vede k padu systemu - citac 2 se pouzival ke generovani tonu jen nekdy - pred reproduktorem je jeste jedno hradlo kterym jde vystop na rep. vypnout a vetsinou se udrzuje vypnuty a casovac se pouziva k jinym ucelum
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.