Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Do konference přišlo celkem 1325 emailů, nejvíce jich poslali Adrian Bunk, Andrew Morton a Greg KH.
11. lis - 18. lis
Andrew Morton oznámil Linux 2.6.10-rc1-mm5, ve kterém nebyly žádné převratné změny, ale Adrian Bunk si všiml v kódu Reiser 3 a 4 nezvyklé poznámky.
Krátký odstavec upozorňuje, že souborový systém je licencován GPL. Avšak určité označené soubory (k nimž Hans Reiser buď vlastní copyright nebo je autorizován je licencovat) mohou být v budoucnu vydány ještě s jinou licencí. Proto pokud chce někdo do těchto souborů přispět a nechce, aby copyright přešel na Hanse, musí to u svého kódu vyznačit.
Adrian k tomu řekl:
Nevadí mi duálně licencovaný kód, ale velmi se mi nelíbí, když někdo v jádře říká "pokud výslovně neřekneš, že ne, přenecháváš všechna práva Hansi Reiserovi".
Kromě toho, že v Německu není legálně možné se zcela vzdát copyrightu, se mi také nelíbí, že bych měl před editací kontrolovat každý soubor ve zdrojácích, jestli neobsahuje další licenční podmínky. A pak zvažovat, jestli by si můj příspěvek podle místních zákonů zasloužil označení copyrightu.
Linus Torvalds odpověděl:
Nenapadá mě žádná rozumná alternativa. Alternativou by bylo, že by Hans Reiser nemohl začleňovat svou práci do jádra - pak by ale nemělo smysl mít duální licencování.
Kromě toho se mi nezdá, že by právě s touto oblastí někdy byly problémy, protože upřímně řečeno, docela málo lidí pracuje na cizích souborových systémech. Co se týče ReiserFS, myslím, že všechno byly jen opravy kvůli změnám rozhraní. Takže přenechávání copyrightu není velkým problémem - přinejmenším proto, že copyrighty vyžadují alespoň trochu umělecké hodnoty;).
Christoph Hellwig připomněl:
Provedete-li netriviální změnu např. v XFS, dostanete email od SGI, ve kterém slušně požádají o přenechání copyrightu. Dělat to automaticky podle mě není správné.
Pokud skutečně myslíte, že by to tak mělo být, alespoň dejte do každého souboru, kterého se to týká, VELKÉ UPOZORNĚNÍ.
1. pro - 13. pro
Shawn Starr se zeptal, jestli někdo pracuje na detekci otřesu HD od IBM; Lee Revell o tom nikdy neslyšel a Robert Love vysvětlil:
Moderní ThinkPady mají v pevných discích akcelerometry, které rozpoznají náhlý pohyb, a disk zpomalí nebo jinak chrání.
To zařízení je však docela jednoduché a můžeš z něj přímo číst, takže lze sledovat pohyb laptopu. Např. když laptop zvedneš, v GNOME panelu se objeví malá šipka ukazující nahoru. Roztomilé.
Google toho ví určitě více.
Ian Soboroff připojil:
Je potřeba to přidat do vstupní vrstvy.
Till Harbaum připojil akcelerometr do svého Palm Pilota a napsal hru, ve které kutálíš kuličkou pomocí naklánění dlaně, v níž Palm držíš. http://www.harbaum.org/till/palm/adxl202/index.html
Kay Sievers poslal odkaz na specifikaci detekce otřesů od IBM. Shawn požádal o více technických podrobností a Lee si postěžoval: Přesně. V konferenci je tolik lidí od IBM a žádná užitečná zpráva. Kdybych chtěl spoustu omáčky, můžu napsat na marketing@ibm.com. Ta specifikace je jen uživatelský návod k windowsovskému ovladači, krucipísek. Zjevně je to detektor pohybu na základní desce. Ale jak se s ním ksakru dorozumíme? Neboli, na které bity máme zapisovat, a co které registry dělají. Kay navrhl reverse-engineering windowsovského ovladače, ale Lee nebyl nadšen a zeptal se Shawna, proč prostě IBM nepožádá o datasheet. A Alan Cox poznamenal: IBM není moc k užitku, když jde o externí datasheety a podobné věci. Strávil jsem tři roky tím, že jsem je uháněl o informace o čipu v dokovací stanici.
10. pro - 13. pro
Phillip Lougher napsal:
Jsem rád, že mohu oznámit vydání Squashfs 2.1. Zavádí indexované adresáře, což výrazně urychlí prohledávání adresářů (ls, find atd.) větších než 8K. Všechny adresáře jsou navíc řazeny abecedně, což dále zrychluje prohledávání.
Je tam také mnoho menších vylepšení. A poprvé i výsledky srovnávacích testů v prohledávání a I/O výkonu se Zisofs, Cloop a CRAMFS.
Více podrobností najdete na stránce projektu http://squashfs.sourceforge.net.
Willy Tarreau byl nadšený a řekl, že i jeho vlastní testy ukazují výborné výkonnostní výsledky. Poukázal také na to, že SquashFS nelze zkompilovat s GCC starším než 3.x a poslal krátký patch, který to napravil. Phillip napsal, že vydá další verzi, ve které se o nekompatibilitu s překladači postará.
Greg KH se zeptal: Chystáš se to navrhnout na začlenění do hlavního stromu jádra? Už mě unavuje to spravovat coby část sady patchů pro jádro Gentoo:). Phillip odpověděl:
Dobrá otázka... Když jsem kdysi vydal první SquashFS (říj 2002), bylo právě zastaveno přijímání nových funkcí do jádra 2.5 a já jsem čekal na otevření 2.7. Ale jak se oficiální postoj k začleňování nových věcí do 2.6 uvolnil, začal jsem uvažovat o návrhu na začlenění.
Musím trochu pročistit kód než jej předhodím nemilosrdné kontrole na
LKML . Nic hrozného (doufám), ale je tam dost dlouhých řádků a vím, že
lidi z LKML mají rádi zalomení na sloupci 80.
Plánuji přidat podporu EA/ACL (lidi to chtěli) a nemohu se rozhodnout, jestli to navrhnout k začlenění teď, nebo počkat, až to dokončím. Uvítám vaše návrhy a rady.
Mírně off topic... Všiml jsem si, že jsi správcem jádra pro Gentoo. Někde jsi zmínil, že už máš jen čtyři jaderné patche, včetně SquashFS? Hodně lidí teď SquashFS používá a mnoha by pomohlo (a mně taky), kdyby se dostal do jádra.
Greg na Phillipa naléhal, aby SquashFS navrhl k začlenění už teď, protože je uzavřený (nezáplatuje nic mimo svůj adresář) a v současném stavu je pro mnoho lidí užitečný. Ohledně SquashFS v Gentoo Greg vysvětlil:
Ano, SquashFS je jedním ze čtyř neopravných patchů, které v Gentoo používám pro balíčky jádra 2.6.
Pro ty, které to zajímá, ty další tři jsou:
Ok, tak je to teď 5 patchů. Zapomněl jsem, že jsme nedávno přidali inotify, abychom udělali radost vývojářům Gnome.
V originálu Kernel Traffic 290 vyšla navíc ještě tato témata:
Tento článek vychází ze seriálu Kernel Traffic (www.kerneltraffic.org) a je zveřejněn pod licencí GPL verze 2.Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: