Portál AbcLinuxu, 10. května 2025 02:10
Řešení dotazu:
ip addr showalebo
sudo ip addr showpripadne starsi prikaz
ifconfig
ip a
)Je potřeba mít pořád na paměti, že IP patří rozhraní systému ne systému jako celku.
To se sice často říká, ale - zejména v Linuxu - to až tak moc pravda není. Víra v toto tvrzení může mít i nepříjemné bezpečnostní dopady, pokud někdo věří, že nabindováním naslouchajícího socketu na určitou adresu zajistí, že aplikace bude "poslouchat jen na určitém rozhraní" (což bohužel nezřídka tvrdí i dokumentace).
netstat -a
říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní? Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu specifikovat IP adresu "vzdáleného rozhraní", a tím dosáhnout připojení, i když IP adresa neodpovídá rozhraní, přes které k uvedenému počítači přichází mé pakety.
A to není pravda i když mi netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní?
Ale on nic takového neříká. Říká jen, že ten socket má nabindovanou příslušnou adresu, tedy že přijímá pouze pakety s touto cílovou adresou. S rozhraním to nemá nic společného, na to sice existuje socket option, ale je mnohem méně přenositelná a mnohem méně využívaná.
Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu
Ale já přesně tohle mám na mysli. Spousta lidí na základě nesmyslného popisu těch konfiguračních voleb opravdu věří tomu, že nastaví-li tam adresu (u některých dokonce jméno) určitého rozhraní, bude se "poslouchat jen na tom rozhraní". A to není ani zdaleka pravda, protože jakmile nastavím adresu na kterémkoli rozhraní, budou pakety s touto cílovou adresou přicházející na kterékoli rozhraní zpracovány jako příchozí, a to třeba i v případě, že je rozhraní, na němž je adresa nastavena, down.
Mimochodem, to nemá co dělat s nějakými útočníky, využívá se to běžně i ke zcela bohulibým účelům.
Kdysi dávno, v jednom beznadějně zastaralém protokolu zvaném IPv4, bylo něco takového běžná věc. Internet kvůli tomu téměř přestal plnit svou původně zamýšlenou funkci, protože kvůli zvěrstvu přezdívanému NAT nemohl kterýkoliv počítač komunikovat s kterýmkoliv jiným. V těch dávných temných časech to dospělo až k takovému zoufalství, že veškerý komunikační software v podstatě přestal fungovat a převahu získala centralizovaná řešení závislá na takzvaných veřejných IP adresách, která kromě zprostředkování komunikace zajišťovala taktéž špehování ve prospěch nejrůznějších pochybných institucí.
Jednou někdo bude strašit děti takovými děsivými historkami. Ale dnes to není jen děsivá historka. Dnes spousta lidí v takové noční může žije.
Špehování jsem zmiňoval zejména v souvislosti se Skype.
Koncem 20. století existovalo asi tak 10 volně dostupných programů a o něco méně protokolů, které dokázaly normálně navázat hlasový hovor. Stačila pouze IP adresa druhé strany, která se použila stejně, jako by to bylo telefonní číslo. Jenže už tou dobou se začal NAT rozmáhat natolik, že postupně všechna tato řešení přestala fungovat.
I SIP umí samozřejmě přímé hovory bez ústředny, ale bez veřejných IP adres na obou stranách to téměř nejde.
NAT není přímou příčinou špehování. NAT je příčinou toho, že Internet přestal fungovat tak, jak by měl. To způsobilo, že se dostaly do popředí technologie typu Skype. A tím se dostávám od NATu ke špehování.
ISP nemusí vědět, kam se připojuju, pokud použiju třeba TOR. Pokud jde o šifrování, to je nutnou podmínkou ochrany soukromí, nikoliv postačující podmínkou.
Například Skype je šifrovaný. Ale k čemu to je, když není bezpečný? Jabber je taky šifrovaný, ale pokud si lidi nedají tu práci a nenakonfigurují si své vlastní end-to-end šifrování, samotné TLS k serveru jim nepomůže, protože server jejich komunikaci uvidí.
Nešifrovaná internetová telefonie bez prostředníka může být bezpečnější než šifrovaný Skype, v závislosti na okolnostech. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby mohla jakákoliv dvojice počítačů na světě navázat hovor bez dalších prostředníků, kteří komunikaci vidí, a samozřejmě s bezpečným šifrováním.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.