Portál AbcLinuxu, 9. srpna 2025 05:23
Během posledního měsíce vyšly nové verze MIDI sequenceru Rosegarden (1.6.1) a HDD multitrack rekordéru Ardour (2.2). Zdá se, že doba, kdy se v GNU/Linuxu nedala seriózně skládat a nahrávat hudba, je u konce.
Tiskni
Sdílej:
Taky se mi redakční úprava na "je u konce" nelíbí.To proto, že kdyby tam zůstalo "skončila", tak by to vyznívalo tak, že za to mohou tyto dvě (opravné) verze. Cílem tedy bylo to prohlášení zobecnit.
Či skončila, to pochybujem -dnes je v tomto Linux cca na úrovni windowsových aplikácií spred 10 rokov.Prosím vás zdržte se komentářů o něčem, čemu vůbec nerozumíte. Před deseti lety (mimochodem to ještě nebyly ani Windows 98) byla doba zoufalých začátků, kdy nic pořádně nefungovalo, čerstvě portované aplikace z Apple a Atari byly nedoladěné a padavé a o možnosti pluginů díky výkonu tehdejších CPU naprosto minimální. Srovnávat tohle s excelentním kusem software, jakým je třeba jmenovaný Ardour a s možnostmi, které v tomhle směru nabízí opensource software dnes, rovná se vykřikování nesmyslů na jistém nejmenovaném serveru.
Ja len že svet je odvtedy už zase o niečo ďalej a keď chce niekto za rozumné peniaze nahrávať, tak je odkázaný buď na štúdio, alebo na VST pluginy, ktoré pod Ardour-om ešte úplne triviálne nefungujú, hoci niektoré sa vraj spojazdniť nejako dajú.A všiml jste si vůbec, že v jakémkoliv distru těch pluginů máte několik set okamžitě připravených k použití? Navíc kromě pluginů existují hardwarové procesory (to jsou takové ty krabice s čudlíky), které se v profi studiích používají pořád spíš než ty pluginy a celkem je jim celkem jedno, jestli ten signál do nich pouštíte z Apple, Windows nebo Linuxu. Udělat dobrou nahrávku ale především znamená co se nahrává, kde se to nahrává, čím se to nahrává, jak se to nahrává a jak šikovně se to smíchá. Jestli se pak použije nějaký efekt z LADSPA plaginu, VST nebo z krabice, to už je jenom podružný technický detail.
Není to podružný detail, pokud se ty pluginy liší kvalitou. Nebo pokud je něco jako VST, který zrovna třeba v Linuxu nefunguje.Ano, různé pluginy mají různou kvalitu, ale neexistuje žádné pravidlo, že by LADSPA pluginy byly kvalitativně horší než VST nebo naopak. Vždycky je to věc výběru a vhodných alternativ. Pro amatéra jsou LADSPA apluginy až moc dobré a profík si stejně na kritické věci (reverby, kompresory...) koupí krabice.
Aranžmá, jestli nástroje ladí, jakým co nahrávat mikrofonem a jestli má zpěvák hlas, bych sem netahal.Ale to je naprostý základ a minimálně 80% všeho. Pokud se tohle udělá blbě, tak už se to ničím nespraví.
V roku 98 už bol Cakewalk 5 alebo 6, Cubase, Digital Orchestrator Pro, ProTools, n-track, SoundForge, Goldwave, CoolEdit.Problém je v tom, že to dost často poněkud padavé, na x86 architektuře nebyl k dispozici dostatečný výpočetní výkon pro nějaké efekty, dokonce ani nebylo dost výkonu na to, aby se dalo živě ukládat několik stop do počítače přímo na disk. Pokud si pamatuju, nahrávalo se na externí disk speciálním zařízením, s počítačem to bylo spojené přes dvě navzájem propojené karty do ISA slotu. Bylo to tak pomalé, že když se nahrálo, tak si člověk mohl udělat pauzu, ve které Cubase přes tu pomalou sběrnici postupně chroustala ty nahrané wavy, aby mohla ten zvuk nakreslit. Ardour jsem pořádně nezkoušel, ale porovnávat ho s programy, které měly na vývoj deset let, mi přijde nefér.
Tie lacnejšie síce tiež fungujú, ale VST pluginy dokážu viac za zlomok ceny.Až do chvíle, kdy narazíš na hardwarové omezení, tedy nedostatečný výkon architektury x86 při zpracování signálů.
S lacnými krabicami dobrý zvuk urobíte len veľmi ťažko.Pokud za lacinou krabici považuješ něco, co před těma deseti rokama stálo cca 15000, tak i s tou to jde dobře. Jen je to potřeba umět.
Až do chvíle, kdy narazíš na hardwarové omezení, tedy nedostatečný výkon architektury x86 při zpracování signálů.Hmmm, ale Core 2 Duo má SSE jednotky na dost dobré úrovni.
Rozhodně je rychlejší, než byla hromada normálních DSPček před pár lety. Nejsou to jen nepříliš dobře psané pluginy? 
Tím se hromada věcí zjednoduší.
)
A nebo nevynadá a začnou hekticky přibývat xruny.To ale může znamentat ve většině případů pouze nastavení nesmyslně malého bufferu, který už systém není schopen obsloužit nebo případně nějakou chybu ovladače (třeba nabízení samplovací frekvence, kterou karta ve skutečnosti nepodporuje).
Tím líp, že je to jednoduché - tak koukněte, jakou máte zvukovku a do té hardvare sekce to info přidejte, jo? Je to otázka tří nebo čtyř kliků.Klidně, ale připadá mi to stejně zybtečné jako dělat databéze třeba nastavení mixérů karet.
nevím ... přijde mi, že informace o tom, které samplovací frekvence co podporuje zas není tak zbytečná.
Ale možná je to tím, že většina těch zvukovek, s kterýma mám zkušenosti já, jsou levné kousky. Jemomže zase, pokud existuje nastavení, se kterým to funguje, tak proč to nepoužívat - nastavení nezveřejnit.
Zkuste tohle vysvetlit nejakemu muzikantovi.Většině elektronických muzikantů nic vysvětlovat nemusím, ti se často zabývají 100x složitějšími věcmi jako je třeba programování vlastních zvuků na synťácích (čímž nemyslím náhodné měnění parametrů metodou pokus-omyl, ale promyšlené programování s cílem dosažen konkrétního zvuku).
Navic nastaveni bufferu neni vubec jednoduche. Mne se asi 2 roky nedarilo nastavit spravne na karte od m-audio. V nahodnem okamziku zvuk zacal chrcet. Musel jsem zvetsit periodu, takze buffer nehral nejakou roli.A co vám na tom proboha trvalo dva roky? Vždyť jsou tam v podstatě jenom dvě hodnoty k "laborování". Ne jednu se sahá jenom výjimečně, například pokud si o to vyloženě ovladač řekne nebo pokud se defaultní hodnota nechová mravně (patrně Váš případ). V praxi tam bude buď 2 nebo 3. Tou druhou hodnotu si pak zvolíte počet bufferů podle toho, jakou potřebujete výslednou latenci. Nevidím tam nic, co by mělo zabrat víc času než nějakých 5-10 minut při prvním nastavení včetně případného laborování. Ostatně totéž se nastavuje i v ASIO
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.