Portál AbcLinuxu, 5. května 2025 10:38
jsem zvědavý jestli jen na základě počtu stažení a nebo bude binární modul nějak kontaktovat při každém přehrání/inicializaci mateřskou loď a poplatky se budou počítat na základě tohoProtože přátelští freetardové okamžitě hledali všechno, co by se dalo zkritizovat, i tato otázka padla přímo na ML webrtc :) Odpověď (IETF.org) je nikoliv - jediné, co o vás Cisco zjistí, bude vaše IP (nebo IP vašeho NATu), z které si ten modul stáhnete...
Protože přátelští freetardové okamžitě hledali všechno, co by se dalo zkritizovatTakže každý kdo má obavy o svoje soukromí když nevěří ani nos mezi očima firmě jako je Cisco, když velkohubě hlásá jak spasí svět svým Open-produktem je „freetardovaný“? Zkusme si teď tipnout kolik by na internetu zaplatil každý jednotlivý koncový uživatel za jednohi shlédnutí nějakého videa v H.264 (v případě, že by se to přes ty hádky vůbec stihlo implementovat) nebýt těch freetardů.
Jinak malá distra/aplikace můžou použít i ty zdrojáky, protože do 100 000 prodaných/stažených programů za rok se nic neplatí.Teď začněme uzavírat sázky na to kdo se takovému riziku dobrovolně vystaví. OpenH.264 v zdrojové podobě se tak vlastně nebude vůbec ničím lišit od ffh264 (libav/ffmpeg) a x264.
ono to není moc, protože každá firma má maximální roční strop, 6,5 milionu ZSDProto tlačí Google VP8 v YouTube zuby nehty (zjistil jsem to až nedávno, že bez volby čehokoliv mi tam YouTube už automaticky necpe Flash, ale HTML5 video)
Je to proto, že tohle umožní hodně FOSS projektů použít H.264.
Pak už to nebude svobodný software, bude to proprietární a patenty-zatížený shit.
Pokud jde o firmwary, tak tady jde o to, zda je považuješ za software nebo za data, která jen předáš1 někam dál. Ale tady se bavíme o binárním modulu, který se stáhne a spustí přímo na tvém CPU, pod tvým aktuálním uživatelem.
Formálně vzato to2 svobodný software být může, protože sem spadá i necopyleftový software, který může záviset na proprietárním. Ale když dáš uživateli aplikaci a řekneš:
tak to dohromady pravda není. Protože když „to“ definuješ jako Firefox se staženým binárním modulem, tak to sice videohovory umí, ale uživatel nemá všechny svobody. Resp. pokud by je měl, tak se nemusí stahovat blob od Cisca a může se stáhnout zdroják od Mozilly a zkompilovat u uživatele nebo stáhnout binární verzi svobodného pluginu od Mozilly.
Analogicky o Linuxu nemůžeš říct: je to svobodný software a funguje s ním hardware XY – pokud produkt XY vyžaduje binární ovladače. Tohle je klamání uživatele – myslí si, že má svobodný systém a že se ke všemu dostane a všechno může měnit, ale pak narazí na různé části, které jsou proprietární…
[1] což vypadá celkem nevinně, ale když je předáš třeba do síťovky, kde se z nich stane běžící software a může ti škodit…
[2] záleží, jak „to“ definuješ, viz dále
Pokud jde o firmwary, tak tady jde o to, zda je považuješ za software nebo za data, která jen předáš1 někam dál.Myslel jsem tohle, ale i patenty - pokud vím, pří o Linux už bylo dost a mnozí výrobci smartphonů platí kvůli tomu výpalné.
Protože když „to“ definuješ jako Firefox se staženým binárním modulemVadí ti na tom modulu, že je binární (není -- zdrojáky budou k dispozici, navíc předpokládám, že bude možné si to zkompilovat sám a porovnat výsledný strojový kód), nebo že je patentovaný?
Obojí.
Binární: nejde jen o nějakou paranoiu, že by tam někdo něco podstrčil, to by se asi ještě dalo zkontrolovat, zda byl zkompilovaný z těch zveřejněných zdrojáků. Ale je dobré mít nacvičený ten „buildovací“ proces a dělat ho běžně sám1 a být schopný udělat změnu ve zdrojácích (např. opravu chyby) a hned sestavit a vydat novou verzi – ne být závislý na někom třetím, kdo ti milostivě dá binární balíček.
Patentovaný: tady u nás mi to moc nevadí, horší je, když bys chtěl něco prodávat i do USA. Možná by to šlo obejít tak, že by každý uživatel byl zároveň sám sobě autorem/distributorem a kompiloval by si to sám a tím by se vešel do limitu, kdy není potřeba platit patentové výpalné.
[1] nemyslím koncového uživatele, ale autora distribuce nebo Mozillu
tady u nás mi to moc nevadíMyslím, že už na toto téma jednou řeč byla:
Ale nejsem si jistý k jakému závěru se došlo ohledně jejich platnosti. No tak či tak seznam už je to vcelku úctyhodný.November 1, 2013
- CZ 1,467,491
- CZ 1,487,113
- CZ 1,550,219
- CZ 2,123,052
- CZ 1,406,453
- CZ 1,603,344
- CZ 1,796,396
- CZ 1,809,048
- CZ 1,821,547
- CZ 2,003,899
- CZ 2,003,900
- CZ 2,009,927
- CZ 2,009,928
- CZ 2,015,585
- CZ 1,387,585
- CZ 1,406,451
- CZ 1,413,139
- CZ 1,439,713
- CZ 1,445,869
- CZ 1,478,188
- CZ 1,739,972
- CZ 1,742,480
- CZ 1,742,483
- CZ 1,742,484
- CZ 1,744,562
- CZ 1,746,841
- CZ 2,239,948
- CZ 2,249,570
- CZ 2,249,573
- CZ 2,249,574
- CZ 2,249,577
- CZ 2,249,578
- CZ 2,254,340
- CZ 2,254,341
- CZ 2,273,793
- CZ 2,273,794
- CZ 2131593
- CZ 1,449,383
Pokud jde o firmwary, tak tady jde o to, zda je považuješ za software nebo za data, která jen předáš1 někam dál.To je podobné na FPGA, kde přímo ten blob definuje vrstvu hardware pod kernelem (třeba).
Je to proto, že tohle umožní hodně FOSS projektů použít H.264. Protikandidátem na povinný kodek pro webrtc je VP8. Ale proti tomu jsou velké firmy (MS, Apple, další, včetně toho Cisca), protože si myslí, že to VP8 není úplně jisté. Vzhledem k způsobu vývoje je určitá šance, že se vyrojí nějaký patentový troll a napadne ho.Nemyslím si, že tohle je skutečný důvod.
Tak tam dáme BSD licenciu aby sme odtiaľ nemuseli odstrániť svoje zasrané patenty a aby sa to dalo zas uzavrieť.Takže když vám otevřeli *svůj* kód, tak jsou za to ještě svině? Jasně :)
Nič sa nezmení, BSD je shit čo nezaručuje žiadnu slobodu a toto je presný príklad kde táto licencia a closed code príde narovnako. Dík za nič.Ad BSD... no comment. Ale mám pro vás ale šťavnatou špínu, která vás šokuje. Schválně, jakou licenci používají ty pravé ořechové, otevřené, free (pivo-pták-Stallman), libre, ..., kodeky? Tedy VP8 (= libvpx) a Theora ( = libtheora)? He? [spoiler]BSD.[/spoiler] Jo a to samé je Vorbis a Opus (hanba!). Když je kód GPL, tak to s patentama taky nemá nic společného. Třeba x264 je GPL, ffmpeg je převážně lgpl. Ale patenty ty licence vůbec neřeší. A je to dobře. Když na tom někdo založí byznys a vydělá dost na to, aby to musel řešit, ať si vybaví licenci. (Ale IMHO, myslím, že je to s nimi něco jako s průměrným loserem na webu a NSA. Stejně jak si všichni fandí, že NSA si brousí prsty na jejich zašifrované porno, tak na internetu očividně brousí miliony týpků, kteří věří, že MPEG-LA na ně číhá s právníkama a černejma vrtulníkama, nebo co.)
Když je kód GPL, tak to s patentama taky nemá nic společnéhoco vim, tak GPLv3 ma nejake vychytrale reseni ohledne patentu (detaily si nevzpominam)
buď autor nějaké patenty má, a pak se jí obloukem vyhne
GPLv3 ale neznamená, že ten kód nesmí být krytý patenty – znamená, že současně se softwarovou licencí uděluješ i bezplatnou univerzální patentovou licenci, pokud se patenty týkají toho softwaru resp. vzdáváš se práva se s někým soudit v souvislosti se svými patenty a tímto svobodným softwarem.
Pokud hraješ fér hru, tak s touhle licencí nebudeš mít problém. Pokud chceš s ostatními vyjebávat, tak to vydáš asi pod BSD nebo něčím podobným a až to začnou používat, tak na ně pošleš armádu právníků.
Nebo žádné nemá, a pak nemá žádný efekt.
Efekt je v tom, že kdo ten software bude používat a něco k němu přidá, opět nebude patentově trolovat.
Proč? Zaplatím za distribuci softwaru nebo za nějaké služby kolem a mám software pod GPL licencí – a jsem na tom o dost líp, než kdybych dostal SW pod EULA licencí.
Ta „BSD licence“ je dost mlhavý pojem – existuje několik variant a jsou mezi nimi dost zásadní rozdíly. Proto je lepší tuhle licenci nepoužívat – když už, tak si zvol MIT licenci, což je ekvivalent toho, o čem si zřejmě myslíš, že je „BSD licence“.
Ještě lepší (stále však zůstáváme u ne-copyleftových licencí) je Apache 2.0, která řeší ty softwarové patenty – předchází takovým zradám, jako že ti někdo poskytne BSD-licencovaný software a pak se s tebou bude později soudit, že v něm má svoje patenty.
Pod BSD je svobodný kód a i ten kdo to chce dále rozvíjet.Dík za nahrávku na smeč. Konkrétne tento kód keď si upravíš ako chceš, tak je stále vlastníctvo držiteľa patentov, nie tvoj alebo komunity. Hocikedy ťa môžu vyzvať na zaplatenie patentov, alebo zmazanie kódu. Keď nezaplatíš skončíš vo väyení, kurwa kde tu máte slobodu o ktorej všetci zastánci toho paškvíľu tvrdíte?
Ne, BSD licence je z obecného pohledu stejně svobodná licence jako GPL, a z některých pohledů svobodnější, ale není copy-leftová. Nemůže svobodu zabít, už jen protože svobodu komukoliv uděluje a nijak se nevymezuje.
S patenty to u takové věci vidím jako neřešitelní, prostě proto, že jsou a je jich více a až soud může rozhodnout a to i několikrát a pokaždé jinak - to není věcí chtění/nechtění nebo licence, takový je prostě stav.
A kdokoliv nakódí kód, který vydá pod GPL v42 a pak někdo přijde, že tam použil patent XY, jakkoliv z našeho pohledu nesmyslný a soud rozhodne, tak i kód pod GLP v42 je prostě v prdeli… a platíš nebo sedíš.
Plantáš různé věci dohromady…, i licence operující s právem používat bezplatně nějaký patent, nevyřeší to, že si na ten patent udělá nárok někdo jiný a bud uznán, nebo že někdo najde jiný patent v kódu použitý…
Ujasni si co chceš vlastně objektivně odsoudit…
BSD nic takového nepodporuje, jen to umožňuje, nicméně p;vodní kóď vydaný pod BSD je stále stejně volný.
Ty bloby, na které naráží[š/me] denně, nejsou pod licencí BSD.
Máš celkem rozumnou možnost se blobům bránit, prostě je nepoužívej, nebo/a k nim napiš otevřenou variantu a vydej si ji pod požadovanou licenci nebo/a někoho motivuj a by to udělal za tebe.
Tak to napíšem inak. BSD podporuje vytváranie uzavretých blobov. Na nemožnosť v nich niečo zmeniť narážam denno denne, či už z funkčného hľadiska, alebo bezpečnosti. BSD nedáva žiadnu slobodu, teda dáva rovnakú ako keď k softvéru pribalíš kotúľku záchodového papiera.No a co? Nikdo nemůže zpětně uzavřít to, co už bylo otevřeno - svoboda svobodného kódu je zachována navždy. To, co je možné uzavřít, jsou další úpravy, které na tom někdo provede. Ale to jsou jeho úpravy, takže uzavřel jen svoji práci IMHO to je OK.
Je třeba chápat, že Cisco se nerozhodlo uvolnit kód a zaplatit patenty jen tak pro potěšení, ale je za tím tvrdý obchodní model:
Cisco dodává telekonferenční řešení a zákazníci chtějí vést videohovory nejen z vyhrazených mašinek, ale také ze svých pracovních stanic, tabletů a telefonů (nejlépe z webového prohlížeče, jak je dnes módní). A to půjde jen tehdy, pokud webové prohlížeče dodávané třetí stranou budou implementovat stejný formát (H.264). Zřejmě se ukázalo, že zaplatit patenty je levnější, než si nechat utéct zákazníky ke konkurenci.
Z toho pak vychází volba licence a „otevřenost“ binárního blobu.
Buď to spravím patent free, alebo potom nech nehovoria o slobodnom kóde.FOSS je jenom tvůj, kdo nejni pravej hipísák, ať je vypráskán pryč, co? :P
Prostě kocourkov. Někdy bych chtěl dělat nějakého CEO v takové firmě. Očividně to musí být ohromná prča.Cisco Systems Canada Co.1
- US 6,646,578
- US 7,050,504
- US 7,227,901
- US 7,400,681
Cisco Technology, Inc.2
- US 7,684,489
1Ownership of each of the patents listed under Cisco Systems Canada Co. was acquired from Cisco Systems Canada IP Holdings as of July 29, 2012.
2Ownership of each of the patents listed under Cisco Technology, Inc. was acquired from Tandberg Telecom as of July 31, 2011.
Tandberg neblaze proslul tim, ze si patentoval veci, ktere napsali vyvojari x264 - free implementace H.264/MPEG-4, viz treba zde, kde je odkaz na jeden z patentu a dodnes to nebylo ze strany Cisca uspokojive uzavreno.Tady si dovoluju oponovat. On to Jason Garrett-Glaser z x264 napsal do blogu a pak to samozřejmě internet hrozně rozmázl, ale tak jednoduché to nebylo. Ten patent byl údajně podán nezávisle, a toho inženýra z Tandbergu pak "komunita" úplně nezaslouženě buzerovala. Přečtěte si pozdější vyjádření na Jasonově blogu.
Update: Tandberg claims they came up with the algorithm independently: to be fair, I can actually believe this to some extent, as I think the algorithm is way too obvious to be patented. Of course, they also claim that the algorithm isn’t actually identical, since they don’t want to lose their patent application.
I still don’t trust them, but it’s possible it’s merely bad research (and thus being unaware of prior art) as opposed to anything malicious. Furthermore, word from within their office suggests they’re quite possibly being honest: supposedly the development team does not read x264 code at all. So this might just all be very bad luck.
Ten patent byl údajně podán nezávisle, a toho inženýra z Tandbergu pak "komunita" úplně nezaslouženě buzerovala.Ten pool lidi zabyvajicich se vyvojem kodeku je maly, a vyvojari z Tandbergu sledovali, co lide v x264 delaji, coz bylo zrejme i z pohovoru, kdy hledali lidi do vyvojoveho centra v UK ve 2010 (uz Cisco). V dobe, kdy podavali patent, vedeli, ze ekvivalentni kod je verejne k dispozici, a meli to pozastavit; nastesti diky prior art je to ted temer nevymahatelne. Tohle je spise vnitrni problem firem, vychazet s internim patentovym gestapem neni jednoduche, a spis bych videl chybu u jejich patentoveho oddeleni, nez u samotneho vyvojare.
V dobe, kdy podavali patent, vedeli, ze ekvivalentni kod je verejne k dispozici, a meli to pozastavitUh, je pro to nějaký podklad? Podle J.G.G. x264 nesledovali. Tamten patent byl podán v roce 2008, celé to haló se odehrálo už v roce 2010. Zas tak málo lidí se vývoji enkodérů nezabývá, však je těch knihoven spousta. Třeba lidi od Ateme údajně sledují vývoj x264, ale u všech to takhle nebude. Někde bych řekl že můžou mít dokonce i nařízeno, aby kód nečetli, protože by tam byl risk, že by se narušil copyright...
Zas tak málo lidí se vývoji enkodérů nezabývá, však je těch knihoven spousta.Zkusenych tolik ne, Cisco tu lovilo skoro rok, snazilo se prelanarit lidi z oboru od jinych firem, a az tak spatne podminky nenabizeli.
Třeba lidi od Ateme údajně sledují vývoj x264, ale u všech to takhle nebude.Neznalost neomlouva, sleduje vetsina, a zejmena tahle oblast je proflakla.
aby kód nečetli, protože by tam byl risk, že by se narušil copyright...To s tim copyrightem nesouvisi. Na to jsou tooly, ktere umi prohledat vas kod a najit fragmenty volne dostupneho kodu - analyzuje se struktura kodu, triky jako prejmenovani funkci a promennych nepomuze. Problem jsou patenty, nikdy nevite jestli neco neporusujete.
To co píšete mi nijak nenasvědčuje tomu, že ti lidi museli x264 znát.Pak meli pitomce v patentovem oddeleni.
Ale tehdy fakt ještě nabylo x264 něco, co by měli všichni na radaru.VideoLAN byl na musce tusim od 2004, mozna drive, vybavuji si spory s DTS patenty, a v dobe kdy se pokuseli nacpat na pole setupboxu uz byli plne pod muskou, zejmena kdyz se toho nacpalo TI. Ja si vybavuji ze kolegove se na jejich kod divali uz nekdy v 2007, kdy to jeste bylo v SVN, a uz se v nem hledala inspirace. Osobne stojim za puvodnim nazorem Jasona, tohle nejsou nahody, nicmene jeho sance vuci Ciscu jsou male.
Ale prohlížet kód proto, aby jste si autora podali je něco jiného než prohlížet kód proto, abyste si zjistili, že svůj nápa na patent můžete zahodit, ne?Jiste, jako vyvojar mate jinou motivaci nez clovek z patentoveho gestapa, ktery ma overit patentovatelnost. Jedna vec je neco pouzit, druha hodit neco na papir a podat patent, a spustit process co to obnasi. Tandberg sve produkty postavil na gstreameru, a zakaznikum garantovali patentovou konformitu, vzdy rozlisovali, ktera cast je zatizena patenty a ktera svobodna, a pripadne platili licencni poplatky, pritom do gst-plugins-bad byla pridana podpora H264 postavena prave na x264 v roce 2007, viz zde a v 2008 podali patent, kdyz uz temer identicky algoritmus byl i v gstreameru; skutecne se zdraham verit, ze o nicem nevedeli. At je to jak chce, v jejich pripade je to bud chyba a nebo umysl, nicmene zpusob jakym se s tim pozdeji vyporadali o dobre vuli nesvedci, ty patenty jsou stale soucasti jejich portfolia, byly prodany Ciscu a mohou byt stale teoreticky vymahany.
Cisco a jeho produkty byly velmi casto sklonovany s aferou s NSAHmm kodek bude přímo bonzovat. :-O
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.