Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 14:16
Soudní dvůr Evropské unie rozhodl (tisková zpráva) ve věci C-161/17: Zpřístupnění na internetových stránkách fotografie, která je se svolením autora volně dostupná na jiných internetových stránkách, vyžaduje nové svolení tohoto autora. Takové zpřístupnění na internetu je totiž zpřístupněním nové veřejnosti.
Tiskni
Sdílej:
To by byl validni argument, kdyby to bylo za paywallem v obou pripadech. Pokud to je na verejne pristupnem webu, uz to zpristupnene je, cele verejnosti. Nebo si snad soud dovoli takhle otevrene rikat, ze jimi pohrdaji a jejich prava budou pouzita primo proti nim? DAFUQ. Tohle:
41 Dovolit takové zpřístupnění online, aniž může nositel autorského práva uplatňovat práva upravená v čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29, by tedy narušilo přiměřenou rovnováhu uvedenou v bodech 3 a 31 odůvodnění této směrnice, kterou je třeba zachovat v digitálním prostředí mezi zájmem nositelů autorských práv a práv s nimi souvisejících na ochraně jejich duševního vlastnictví zaručené čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, a ochranou zájmů a základních práv uživatelů předmětů ochrany, zvláště jejich svobody projevu a informací zaručené článkem 11 Listiny základních práv, jakož i obecného zájmu.
S tim si snad delaji p*del, ne? Autor, kdyz dovoli "jakekoliv zpristupneni online" a neni to za paywallem, musi pocitat s naturou Internetu a tim, ze se tam veci siri tak trochy "samy" (a cim dal castejc uplne automaticky samy, proste. Deal with it.). Takhle svyst na jakoze zakladni pravo cloveka ostatnim, na ktery nema vubec zadnej dosah, neco narizovat a neco jim zakazovat, W-T-F.
třeba na neonacistických stránkáchPřípadně neomarxistických stránkách.
Jenom bych zdůraznil, že tento konkrétní případ je o žákyni střední školy, která fotografii použila ve svém referátu a k fotografii přidala odkaz na stránku, odkud fotografii stáhla. Učitel pak referát vystavil na stránkách školy, čímž zpřístupnil fotografii nové veřejnosti.
Co to bylo za fotku? Proč to není považováno za citaci?
Přiznám se, že jsem tento případ dopodrobna nestudoval a moc se mi do toho ani nechce… Ale přijde mi, že je to trochu sporné kvůli tomu, že ona nepsala referát o té fotce, ale využila ji jen jako ilustraci. Je to tak?
Nicméně při vyučování by to – alespoň podle českého práva – mělo být v pořádku:
§ 31
Citace
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.
Ale kdekoli jinde – např. na firemních prezentacích (přednáškách) nebo webech – bys měl mít souhlas autora.
A v tomhle případě je pak ještě otázka, jestli následné zveřejnění referátu spadá pořád pod to „užití díla při vyučování“ – protože ten, kdo přijde z internetu a stáhne si referát (a s ním tu fotku) se zřejmě žádného vyučování neúčastní.
Jednoznačně v pořádku by to bylo, pokud by se referát týkal dané fotky/autora a šlo by o recenzi/kritiku tohoto díla. Pokud je to jen ilustrace (nikoli recenze/kritika) a není to při vyučování (písm. c), tak je to sporné – je otázka, jestli se to vejde pod a) a ta míra je „odůvodněná“ – nešlo to řešit jinak, použít jinou fotku? IMHO by bylo lepší učit lidi (zvlášť ve škole) používat (a samozřejmě i vydávat) díla pod svobodnými licencemi (Creative Commons, GNU GPL, GNU FDL…).
V roce 2009 žákyně na německé střední škole psala referát do hodiny španělštiny. Vložila tam fotografii Římského mostu z Córdoby, který našla na německém cestovatelském webu a v referátu uvedla odkaz na danou fotografii. Nevím v jakém formátu byl referát, Word, PowerPoint, PDF, HTML? Nevím v jaké kvalitě bylo možné fotografii z referátu získat. Učitel tento referát zveřejnil na stránce školy, nevím zda se jednalo o výjimku nebo zveřejňoval všechny referáty.
Kdyby učitel žákyni navrhl, aby použila fotografie z Wikipedie, vše by bylo v pořádku. Reprodukce použité fotografie je ve stanovisku. Fotografie z Wikipedie: 1, 2. Pro výukové účely žádný rozdíl.
Cílem rozsudků Soudního dvora je také harmonizace práva. Pokud musí střední škola v Německu kvůli referátu zaplatit 300 eur a úroky, může se to časem stát také u nás. Pokud student vloží do bakalářské nebo diplomové práce fotografii, ke které nemá souhlas autora a nejedná se fotografii pod svobodnou licencí a vedoucí práce nebo systém na kontrolu plagiátů to nezjistí a práce se zveřejní na internetu, tak může mít škola stejný problém.
A co vám na tom vadí? Že škola nemůže zveřejňovat to, k čemu nemá právo? Že škola musí vynaložit úsilí, aby zjistila, jestli právo na konkrétní dílo má? Že to obvykle nikdo neřeší a zrovna tato škola je hrozný chudák, když se právoplatný držitel práv ozval? Že obdobně může rozhodnout soud i o vaší škole?
Já na tom neshledávám nic pohoršujícího ani překvapivého. Právo má platil pro všechny stejně. A zrovna takový domácí úkol je výborná příležitost, aby učitel žákům vysvětlil, co je to autorského právo, co je to citace a proč ho škola nebude moci vystavit na Internetu, když bude obsahovat proprietární díla. Jestli škola chce mít méně starostí, nemusí nic zveřejňovat, může a priory po studentech vyžadovat, aby školní díla nebyla proprietární (jako součást zadání), může studium smluvně podmínit přenesením hmotné odpovědnosti (jako to třeba dělá Github), může oslovit zákonodárce, aby změnil zákon. Možností je celá řada.
Stejně tak stát garantuje monopol na tvůj majetek – např. tvoje kolo nebo mobil (máš monopol na držení a používání svých věcí), přesto mu z technických důvodů nelze vždy dostát – někdo ti tvůj majetek může ukrást nebo poškodit, kola i mobily se kradou ve velkém, je to běžná věc. Znamená to snad, že by se zákon zaručující právo na majetek měl zrušit a stát by měl přestat vynakládat zdroje na jeho vymáhání?
Vycházím z toho, že nebýt autora, dílo by neexistovalo, a tudíž by ho nikdo nemohl používat. Proto má mít autor výhradní práva na dílo (patenty jsou zcela jiný případ, viz jiné moje komentáře v této diskusi).
To podle mého jako argumentace ve prospěch autorského práva stačí. Pokud nad tím chceš uvažovat ve smyslu komu to prospěje, koho to poškodí, jaké to bude mít dopady, tak se na to zkus podívat takhle: pokud stát bude tolerovat užívání a šíření proprietárních autorských děl, jaké to bude mít dopady na svobodná díla a jejich autory? Když např. stát bude tolerovat neoprávněné kopírování Photoshopu, část lidí ho bude používat místo Gimpu nebo Krity a klesne počet uživatelů těchto svobodných programů, což znamená méně testerů, méně návodů, méně lidí schopných poradit s daným programem, menší motivace zapojit se do vývoje takového programu, méně příspěvků na vývoj autorům a skrze síťový efekt (souborové formáty atd.) to naopak bude podporovat proprietární software a odrazovat uživatele od použití jiných programů. Vidím v tom jasné a hmatatelné škody, které by to způsobilo. Stejně tak s těmi fotkami a podobnými díly – když se bude tolerovat jejich kopírování proti vůli autora, vytěsní to poptávku po svobodných dílech, část lidí se vůbec nedozví, že existují svobodné licence, nebudou je vyhledávat a nakonec nepodpoří jejich autory, které by jinak podpořili třeba na Patreonu nebo zasláním příspěvku kryptoměnou nebo jinak. Opět z toho jsou hmatatelné následky a škody – není to tedy tak, že by neoprávněné kopírování bylo nevinné a bez důsledků.
Jinak řečeno: ten, kdo vydává díla pod proprietární licencí má být „potrestán“ tím, že bude striktně respektována jeho vůle, a jeho dílo se tudíž nebude tolik šířit. Pak by se tolik nerozšířila svinstva jako proprietární formáty nebo proprietární operační systémy (s čímž se často dodnes bojuje a způsobuje to nemalé škody).
Vycházím z toho, že nebýt autora, dílo by neexistovalo, a tudíž by ho nikdo nemohl používat.
Nebýt komunikačního kanálu, nedostalo by se k tobě. Nemít vzdělání, dílu bys dost možná nerozuměl. (Nemít autor jisté zázemí, nebyl by autorem.)
Dříve nebo později se každý zastaví (pro dílčí jednotlivce to budou různé momenty) a sezná, že explicitně zohledňovat veškeré zásluhy je mentální masturbace a příliš velká režie.
Když např. stát bude tolerovat neoprávněné kopírování Photoshopu, část lidí ho bude používat místo Gimpu nebo Krity a klesne počet uživatelů těchto svobodných programů, což znamená méně testerů, méně návodů, méně lidí schopných poradit s daným programem, menší motivace zapojit se do vývoje takového programu, méně příspěvků na vývoj autorům a skrze síťový efekt (souborové formáty atd.) to naopak bude podporovat proprietární software a odrazovat uživatele od použití jiných programů.
Vidíš – a RMS v 80. letech přemýšlel, že by na rožku lidem rozdával kopie softwaru, aby je osvobodil od vztahu s původním dodavatelem softwaru, že by to možná bylo efektivnější než začít s GNU a FSF.
pokud stát bude tolerovat užívání a šíření proprietárních autorských děl
Implicitně předpokládáš, že stát do toho kecá a reguluje to. Étatisto.
Kdyby stát chtěl podporovat „svobodné“ licence, napíše autorský zákon tak, že bude implicitně předpokládat systém analogický např. Creative Commons.
Ve skutečnosti ale stát vystupuje v zájmu lobbistických skupin, které ze svých monopolů těží. Ostatně, proč byl kopírovací monopol historicky pár desítek let od zveřejnění a o prodloužení se muselo leda explicitně požádat, zatímco dnes tomu tak zdaleka není?
...Ve skutečnosti ale stát vystupuje v zájmu lobbistických skupin, které ze svých monopolů těží....Teď jsem se urazil
abych získal konkurenční výhodu
Bingo. Ty chceš, aby ti stát garantoval nějakou výhodu před ostatními. Neděláš to, aby ses realizoval nebo s ostatními podělil o nějakou užitečnou informaci či zážitek.
Proč by to stát (v demokratické společnosti ideálně tvořený spoluobčany) měl garantovat?
nemuzes se na nikoho zlobit, kdyz pujde, vyfoti tu samou vec a vytapetuje ti s tim chodnik
To už je pak jiné dílo a na něj má zase práva ten druhý autor.
Jenže focení (např. stavby) je tvůrčí proces, který vytváří novou hodnotu a při kterém vzniká nové dílo.
Kdežto pouhým zkopírováním souboru jednoznačně nové dílo nevzniká.
(pro pořádek: ano, mohou nastat určité hraniční sporné případy, kdy to nebude na první pohled jasné – ale o toho jsou soudy, aby rozhodly)
Jenže focení (např. stavby) je tvůrčí proces, který vytváří novou hodnotu a při kterém vzniká nové dílo.
Každý, kdo má na okně v autě nebo na hlavě na kole kameru, vytváří nová díla. Ne, že by to bylo nutně tvůrčí nebo vlastně cokoliv.
Kdežto pouhým zkopírováním souboru jednoznačně nové dílo nevzniká.
No a? Když ho ztrátově zkomprimuji, tak už je to zase nové dílo – podle té úvahy s focením architektury výše.
Přečti si autorský zákon:
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo").
Focení stavby je tvůrčí proces, záleží, odkud ji fotíš, jak nastavíš foťák, jaké na něj nasadíš filtry, na jaké světlo nebo třeba mraky na obloze si počkáš atd. Tím vytváříš novou jedinečnou hodnotu. To se opravdu se zkopírováním souboru srovnávat nedá.
Ta samá stavba může na jedné fotce vypadat hnusně nebo nudně, zatímco jiná fotka téže stavby může být hodnotné umělecké dílo.
Focení stavby je tvůrčí proces, záleží, odkud ji fotíš, jak nastavíš foťák, jaké na něj nasadíš filtry, na jaké světlo nebo třeba mraky na obloze si počkáš atd.
Nebo mám na hlavě GoPro, chodím po ulici a pak z nahrávky vytáhnu snímek.
Ta samá stavba může na jedné fotce vypadat hnusně nebo nudně, zatímco jiná fotka téže stavby může být hodnotné umělecké dílo.
To s tím nesouvisí už vůbec nijak.
A tobě přijde morální, aby si někdo přivlastňoval cizí práci? Např. fotky nebo videa? Mně ne.
Bez ohledu na to, jak to bude řešené právně, tak si dovedu představit technické řešení. Např. fotka může obsahovat metadata nebo steganografická data (skrytá v bitmapě), která budou říkat, kdo je autorem, jaké stránky je tato fotka součástí a jak se s ní má nakládat. WWW prohlížeč si pak tato metadata přečte a v případě porušení pravidel zobrazí varování ve stylu: „Autorem vložené fotografie je někdo jiný, než kdo se za něj vydává. Chcete přejít na stránky skutečného autora?“
Tím by se odstranil problém hotlinkování a v případě kopírování by si aspoň pirát musel dát práci s odstraněním metadat nebo steganografického vodoznaku, což by – alespoň pro část z nich – mohla být dostatečná bariéra pro to, aby si raději našli jinou fotku (u které autor s kopírováním souhlasí) nebo vytvořili vlastní.
netajit pred sebou progress a vlastne jakykoliv myslenkovy postup
Prosím rozlišujme tyto odlišné případy:
[1] viz definice autorského díla v českém zákoně, se kterou celkem souhlasím
[2] tzn. ne na úkor jiných práv, jako je svoboda slova nebo právo na soukromí atd. a už vůbec ne jako záminku pro budování policejního státu
[3] tím rozhodně neříkám, že jsou takové fotky všech modelek – naopak, bývá v tom spousta práce fotografa – ale můžou být i případy, kdy ta fotka je zajímavá v zásadě jen zásluhou té modelky a kdyby se vyfotila samospouští, byl by výsledek srovnatelný
Through all of the history of literature and of the arts in general, works of art are for a large part repetitions of the tradition; to the entire history of artistic creativity belong plagiarism, literary theft, appropriation, incorporation, retelling, rewriting, recapitulation, revision, reprise, thematic variation, ironic retake, parody, imitation, stylistic theft, pastiches, collages, and deliberate assemblages. There is no rigorous and precise distinction between practices like imitation, stylistic plagiarism, copy, replica and forgery. These appropriation procedures are the main axis of a literate culture, in which the tradition of the canonic past is being constantly rewritten.
Potažmo Umberto Eco (The Limits of Interpretation):
Each of the types of repetition that we have examined is not limited to the mass media but belongs by right to the entire history of artistic creativity; plagiarism, quotation, parody, the ironic retake are typical of the entire artistic-literary tradition.
Much art has been and is repetitive. The concept of absolute originality is a contemporary one, born with Romanticism; classical art was in vast measure serial, and the "modern" avant-garde (at the beginning of this century) challenged the Romantic idea of "creation from nothingness," with its techniques of collage, mustachios on the Mona Lisa, art about art, and so on.
Vždyť píšu, že existuje řada sporných případů. A ano, inspirace je normální a přirozená.
Ale problém pirátů je v tom, že odmítají autorské právo i tam, kde je to nesporné. Jako jsou třeba případy, kdy:
Dnešní situace je ještě složitější v tom, že autorské právo neexistuje ve své čisté podobě, nýbrž je pokřivené různými výsadami pro pochybné spolky typu OSA a placením výpalného a poplatků za média, což do značné míry legitimizuje pirátské kopírování hudby a filmů.
Zkus napsat Davidovi Grudlovi (který si na Lupě1 naříká, že mu lidi posílají – podle něj – málo peněžních příspěvků), že nejenže ostatní budou jeho software používat zadarmo2, ale že ho navíc nebudou uznávat ani jako autora a jeho dílo (Nette a spol.) bude moci vydávat za vlastní kde kdo.
[1] mimochodem, v té diskusi s ním ostře nesouhlasím a psal jsem mu tam, že vymýšlí nesmysly a chová se nevhodně… ale nikdy by mne nenapadlo zpochybňovat jeho autorství a jeho zásluhy za software, který napsal
[2] bohužel zvolil nevhodnou, necopyleftovou licenci, takže ti, kdo používají jeho framework v proprietárním softwaru a nepřispívají ničím zpátky (ani kódem, ani penězi) nedělají vlastně nic špatného a konají s tak v souladu s licencí, kterou jim on sám udělil
Já se jen chtěl pobavit nad myšlenkovým střetem jednoho Davida s druhým Davidem :-)
To mi přijde jako říct, že po staletí tady byly různé epidemie, hladomory a umíralo se na (dnes) triviálně léčitelné nemoci, tak proč by to tak nemohlo zůstat i nadále.
Autoři a umělci jsou důležití a společensky prospěšní a to, že často živořili někde na úrovni mezi žebrákem a studentem (v lepším případě mezi žebrákem a průměrným řemeslníkem) mi nepřijde jako adekvátní ohodnocení jejich práce. Uznat jejich autorství a u každého díla říct „vytvořil ho ten a ten“, je naprostý základ co pro ně společnost může (a měla by) udělat (a stát zaručit).
GOTO 199
Je potřeba rozlišovat nápad/inspiraci a konkrétní vyjádření nějakého autorského díla. Když 1:1 okopíruješ cizí dílo a budeš tvrdit, že jsi ho vytvořil ty, tak to podle mého jednoznačně nemorální je. Je to podvod, při kterém si přivlastňuješ cizí zásluhy, uznání nebo zisk.
zásluhy, uznání nebo zisk
Tradičně se s tím váže ješitnost či marnivost – ne zrovna příklady ctnosti.
Což tedy raději hledat uspořádání společnosti na ctnosti založené?
Když už je řeč o morálce.
Ono ne každý chce žít jako poustevník a asociál. Člověk má materiální i nemateriální potřeby a považuji za normální, aby ten, kdo tvoří byl společností oceněn (základ je už jen to, že ostatní uznají, že on je autor, a jiní nebudou vydávat jeho dílo za svoje).
Docela komické je, že v té diskusi na Lupě mne naopak Grudl osočuje, že chci odepřít tvůrcům možnost získat finance. Což opravdu nechci. Vy dva byste se měli někdy sejít a popovídat si
Ono ne každý chce žít jako poustevník a asociál.
Zdůvodni, proč by měl ctnostný život vyžadovat způsob života jako „poustevník a asociál“.
normální
Říkáš ve společnosti, kde je majoritní přístup „všetci kradnú“.
Můžeš sice „normalitu“ redefinovat ze statistického pojetí na platónský ideál, ale pak už vůbec nerozumím, proč by tento ideál měl být založen na ješitnosti a dalších hříších (opět z filosofické tradice zdejšího kulturního okruhu).
Implicitně je svět takový, že nemáš moc nad ostatními, pokud si ji nějak neuzurpuješ.
S tímhle přístupem by to spadlo zpět k právu silnějšího, což by se ti asi nelíbilo…
...Když před domem vysadím strom, měl bych mít nějaké explicitní dodatečné výhody za to, že se tím váže uhlík, v létě ochlazuje mikroklima, ostatní se můžou dívat na zeleň,…?Ano máš mnoho výhod, že jsi zasadil strom. Pokud to přirovnám k mému příkladu, tak když si pod stromem otevřeš malou hospůdku, tak budeš mít konkurenční výhodu, protože tvým hostům není takové horko a mohou se u krásného stromu vyfotit.
Tady se shodneme – tyhle svazy by vůbec neměly existovat resp. měly by to být maximálně obyčejné firmy nebo spolky, ale neměly by mít žádné nadstandardní a státem zaručené postavení a práva. Tzn. pokud s nimi neuzavřeš smlouvu, tak s nimi nemáš žádný vztah a nemůžou po tobě nic chtít.
...V pripade, ze si nekdo okopiruje tvou fotografii, stale ji mas - stale muzes "prodavat drevo ze sveho stromu"....Né, nemůžu prodávat dřevo ze svého stromu. Já mám cestovatelský web, který mě živí, protože na něm mám své vlastní exkluzivní fotografie, opravdu nádherné, zákazníci jsou z těch fotografií nadšeni a je to pro mne ta hlavní konkurenční výhoda. Jenomže to zjistila konkurence, která si nechala naprogramovat script, že ihned sekundu poté co novou fotografii uložím na svůj web se automatizovaně stáhne na stovky konkurenčních cestovatelských webů. Takže přicházím o své "dřevo ze svého stromu". PS: samozřejmě, že okopírování je jiný trestní paragraf než ukradení, ale o to tady nejde.
Okopírování cizí fotky a jejich vydávání za vlastní dílo je podvod úplně stejně tak. V tomto případě např. vyvoláváš mylný dojem, že jsi byl na nějakém místě a že jsi dobrý fotograf – přestože jsi tam nebyl (tzn. tvoje články a rady budou o to méně kompetentní) a fotit neumíš.
Tady je vlastně autorské právo jen speciální případ zákazu podvádět a jde o explicitní upřesnění toho, co se za podvod považuje a co ne, aby to nemusel každý soud řešit znovu a po svém.
...tak rikam, ze by ses mel zamyslet, jak to monetizovat...Takže poslouchám tedy tvé náměty jak to monetizovat. Moji situaci s cestovatelským webem/kanceláří znáš. Těším se na tvé návrhy.
K tomu žádnou revoluci v autorském právu nepotřebuji.
+1, ono dnešní autorské právo není zase tak špatné, alespoň v ČR. Jsou v něm sice nějaké chyby, které je potřeba opravit, ale ten základ je dobrý. Rozhodně nepovažuji za žádoucí autorské právo zrušit nebo v něm dělat nějakou revoluci. Stačí ho pročistit a vyházet z něj účelové nesmysly, které se na něj nabalily.
Ten základ pak dává dostatečnou svobodu možnost výběru – a jak píšeš, svobodná díla a copyleft můžeš dělat i v tom současném autorském právu.
Když dnes usoudím, že zveřejnění mých fotek na cízím webu mně nemůže uškodit, tak je vydám pod svobodnou licencí. K tomu žádnou revoluci v autorském právu nepotřebuji. Ale když se rozhodnu, že mi to uškodit může, tak chci mít právo, aby mé fotky zůstaly pouze na mém webu, má peněženka v mé kapse, a mé auto v mé garáži. A o tom jestli mi něco může uškodit si chci rozhodnout sám.A jak se díváš na citační zákon?
Zrovna Larrymu by copyleft v tomhle asi nijak nepomohl, protože jestli mu dneska automatizovaně kradou fotky a neuvádějí zdroj, tak pokud by to bylo třeba pod Creative Commons BY SA, tak by ten zdroj/autora asi neuváděli nadále.
Jestli by tam měl být nějaký trest (pokuta) nebo úhrada škody, to je otázka. Ale naprosto základní věc je, že by se mělo respektovat autorství a uvádět zdroj – a to platí jak u copyleftu, tak u copyrightu. Tímhle by se mělo začít a dost možná by pak ten problém zmizel, protože ve chvíli, když by zloděj musel uznat, že ty fotky nejsou jeho a dát tam odkaz na skutečného autora, by tím ztratil motivaci. V některých případech by došlo i na pokuty a odškodnění, ale to je krajní varianta – první krok je napravit situaci a pokusit se nějak dohodnout.
A mimochodem, tolerované nelegální kopírování proprietárního softwaru způsobuje i škody autorům svobodného softwaru, protože mj. přes síťový efekt a proprietární formáty a protokoly to vede k tomu, že se rozšíří více proprietárního softwaru a sníží se motivace používat, vyvíjet a podporovat svobodný software. Že je to tu dodnes dost zamořené proprietárním softwarem je z velké míry právě důsledek tolerance vůči pirátství. Kdyby se vyžadovalo striktní dodržování licencí, tak by se svobodný software šířil rychleji a toho proprietárního by tu bylo méně. Škody to tedy způsobuje, jen se dají těžko vyčíslit, protože jsou rozložené přes velké množství autorů, projektů i uživatelů.
Jenže abys měl ty zásluhy a uznání, tak je potřeba mít autorské právo. Když např. někdo vykrade tvůj svobodný software, poruší tvoji copyleftovou licenci a použije tvůj kód ve svém proprietárním programu, tak si pak lidi budou myslet, že za tu funkcionalitu nebo třeba ovládací prvky vděčí dodavateli toho proprietárního programu1 a budou chtít platit jemu nebo poskytovateli té služby, protože si budou myslet, že to je zásluha jeho a jím placených zaměstnanců. A tobě, jakožto skutečnému autorovi, se nedostane ani toho uznání/obdivu, natož třeba finančního příspěvku nebo slávy, díky které by se k tobě přidali další lidé a pomohli ti s vývojem.
[1] nebo dneska spíš online služby či mobilní aplikace, která je pouhým klientem k nějaké službě kdesi v cloudu
Jenže abys měl ty zásluhy a uznání, tak je potřeba mít autorské právo.Autorské právo, jak ho tady prezentuješ ty, existuje sotva pár století. Myslíš, že předtím lidé neměli zásluhy a uznání?
někdo vykrade tvůj svobodný software, poruší tvoji copyleftovou licenci a použije tvůj kód ve svém proprietárním programu, tak si pak lidi budou myslet, že za tu funkcionalitu nebo třeba ovládací prvky vděčí dodavateli toho proprietárního programu
Myslíš, že uživatelé čtou ty dialogy Credits/About/…?
Jak nebyl? To bys ho zakázal? Co kdyby někdo vydal program a nepřiložil k němu zdrojáky? Šel by do vězení?
A to jsem si myslel, že jsem radikální, ale asi ne dost . Já bych zakázal jen státní nákupy proprietárního softwaru – z veřejných peněz by se nesměl kupovat žádný proprietární software ani podporovat jeho dodavatele.
Nebýt komunikačního kanálu, nedostalo by se k tobě. Nemít vzdělání, dílu bys dost možná nerozuměl. (Nemít autor jisté zázemí, nebyl by autorem.)
Tohle už jsme tu řešili v některé z předchozích diskusí na toto téma, tak jen stručně: ty komunikační kanály a vzdělání jsou stejně tak přístupné tobě, takže to není důvod abys kradl cizí dílo – nic ti nebrání v tom, aby sis vytvořil vlastní, protože máš úplně stejné předpoklady jako ten druhý autor (z pohledu těch společných a kolektivně zaplacených věcí jako je vzdělání nebo infrastruktura – kdežto z pohledu talentu a osobních předpokladů tam samozřejmě rozdíly budou).
Zrovna tenhle zákon existuje – pokud jsi v životě (měřeno příjmy) úspěšný, tak platíš vyšší daně a důchodové „pojištění“ a z toho se pak platí důchody tvých rodičů, které zohledňují (nebo zohledňovaly?) i počet jimi vychovaných dětí. Není tam přímá vazba mezi úspěšností konkrétních dětí a důchodem jejich rodičů a dochází tam k přerozdělování a jakémusi zprůměrování, ale alespoň nějaký vztah zakotvený v zákoně tam je. Navíc se dá předpokládat, že když tě rodiče dobře vychovali, máš s nimi dobrý vztah a vyděláváš dost peněz, budeš je ve stáří materiálně podporovat, když to budou potřebovat.
BTW: současný důchodový systém je hodně problematický a je to na jinou dlouhou diskusi, ale pokud by se měl změnit směrem, že by výše důchodu závisela i na příjmech tvých dětí (resp. jimi zaplacených daní), tak bych to považoval za zlepšení oproti současnému stavu.
Těch 300 EUR mi přijde nepřiměřených. Podle mého to mělo skončit odstraněním proprietární fotografie a pouhým varováním. Poučení z toho mělo být: používejte primárně díla pod svobodnou licencí.
<img src="URL obrázku na cizí doméně">
je protiprávní? Nebo je v tom nějaký háček?
<img src="URL obrázku na cizí doméně">
je to protiprávní. A vždycky bylo. Vyjímku tvoří autorská díla u kterých autor udělil souhlas k volnému šíření - https://cs.wikipedia.org/wiki/Creative_Commons
Pokud máš na mysli textový odkaz <a href="URL s obrázkem na cizí doméně">zde klikni</a>
, tak to protiprávní není. Případně lze místo "zde klikni" do odkazu použít malý náhled obrázku, to by také ještě legální být mělo, ale musí to být opravdu jen náhled. Kvůli tomu musel nedávno google upravovat vyhledávání obrázků - https://www.lupa.cz/aktuality/google-meni-vyhledavani-obrazku-aby-se-daly-hure-krast/
Hah kamo, tak se zamysli kousek dyl... Kdyby to byl nekdo se schizou, tak ve trech ruznejch profilech tezko bude mluvit podobne - to je spis o tom, ze se tu sesli tri lidi, co si nazorove v necem sedej. Ale teda s tim Bohem No, tak jasne, prirozena potreba od neceho odvodit autoritu, proc by vubec clovek mel neco dodrzovat, kdyz si uvedomuje, ze minimalne prevysuje svoje okoli, pokud ne sirsi kruh lidi? Autorita odvozena od Boha je dost nesvobodny myslenkovy framework, to jsme uz prekonali, ne?
To bude mozna vubec to jadro problemu, proc se tu nejsme schopni snadno pochopit - na co furt tlacit na ostatni nejakou autoritou? Kdy uz vam k*rva dojde, jak funguje ten ptaci mozecek pod tim "vedomim"? Kdyz to shrnu - vladnout a nechat si vladnout emocema, obzvlast negativnima == zkratovy mysleni po kratkych drahach, do kterych keca jenom velmi malo to, jaky ma clovek zkusenosti za "normalniho chodu". Kdo si tohle uvedomi, bez toho, abychom do toho tahali cokoliv nevedeckyho - vsak to jde vysledovat na sobe a odmerit si do denicku - proc by se podle toho nemel pre-zaridit? Od chvile, co si tohle vic uvedomuju, se snazim podle toho fungovat a detekovat patterny, kde se nekdo snazi delat natlak a ridit ostatni zkratem a prevymyslet to jinak.
IP je jedna velka "pojistovna poseru", co se bojej, ze uz nikdy nic nevymyslej. A kdyz se tak bojime davove skupinove, jsme zabrzdeny a akorat prozirame nasi budoucnost zivotnim stylem, kterej neumime zvladnout a nemuzem si dovolit.
Pokud se bavíme o zkopírování vs. hotlinkování, tak hotlinkování je ještě horší v tom, že navíc ještě vytěžuješ linku a servery autora (nebo toho, kdo dílo publikoval). Na druhou stranu, technicky zdatný uživatel, který se podívá do zdrojáku stránky nebo na URL fotky, má větší šanci se dopátrat původního autora.
Nicméně spíš než právně by se to mělo řešit technicky. Částečně to lze řešit na serveru (podle HTTP hlaviček, případně cookies nebo dočasných URL). A šlo by to řešit i tak, že by v metadatech fotky bylo uvedeno, zda se smí volně odkazovat nebo jen z některých domén a byl by tam odkaz na článek/stránku, ke které ta fotka patří. Neexistuje už něco takového? Prohlížeč by pak v takovém případě měl na cizí stránce zobrazit varování, že se někdo snaží použít fotku v rozporu s vůlí autora, a nabídnout odkaz na původní článek. Případně umožnit na vyžádání načíst fotku v rámci dané cizí stránky, ale tak, aby uživatel byl informovaný o tom, že fotka pochází od někoho jiného.
...Ostatni lidi se zamysli nad tim, jestli je fakt normalni ostatnim zakazovat sirit informace. Zdravej rozum uz od malyho ditete totiz rika, ze to normalni neni...Zdravej rozum dítěte také říká, že je normální vyčurat se uprostřed obyváku, ale přitom je to odnaučujeme
... rozvinutejsi odpoved ... uspech FreeBSD se zacne dat merit az ted nekdy, kdy se ten nejvetsi open-source projekt podkopava sam prijimanim kodu od novacku a nedrzenim nejake konstantni linie. Kdyz se to pokombi s tim, jak vypada user-space pro Linux, myslim, ze si FreeBSD najde cim dal vic fanousku, co se postupne prelozi ve vetsi komercni uspech.
Myslim, ze u open-source projektu neni meritkem pocet miliard, ktere to dokaze otocit, ale pocet lidi, kterym to dovede zmenit zivot. A ten dopad FreeBSD a jeho korenu se myslim uprit tem lidem, co se zaslouzili, neda. A o tom to je, jim bychom meli zajistit fajnovy zivot, at si delaji na "duchod" do konce zivota, co chteji - a dalsi, at se posnazi podobne. To by byl copyrightovy zakon podle myho gusta.
According to the Film Foundation, a nonprofit founded by director Martin Scorsese to restore and preserve important films, about half of the U.S. films made before 1950 have been lost, including an astounding 90 percent of those made before 1929.
The Lost Picture Show: Hollywood Archivists Can’t Outpace Obsolescence
Souvisí s tím Sonny Bono Act.
Jasně, že i autorské právo se vyvíjí. V dobách Shakespearových bylo samozřejmě jiné než dnes.
Konkrétně v kontextu diskuze nebylo žádné.
zamysli si fakt, kam asi ty r&d costs jdouDo zvýšených nákladů na testování bezpečnosti a účinnosti.
Nabízí se otázka, proč by někdo měl mít výhradní práva k užívání patentu, se kterým sice přišel jako první, ale objevila se konkurence, která by s ním byla schopna přijít nezávisle na něm
Ne, to není otázka – to je zásadní důvod, proč jsou patenty nesmyslné. Nikdo si nemůže nárokovat monopol na něco, co mohli vymyslet i druzí. Ten vývoj/výzkum běží často paralelně ve více firmách/organizacích a není důvod, proč by měl mít někdo výhradní státem zaručené postavení jen proto, že byl první. Ostatní do toho vývoje investovali taky a mohli být třeba jen o týdny nebo měsíce pomalejší. Je nemorální, aby stát znehodnotil jejich investice a přiřkl monopol někomu, kdo byl o trochu rychlejší.
Ono se to právě běžně děje a firmy na sebe navzájem posílají armády právníků. Když jsou to dvě velké firmy, tak se většinou nějak dohodnou a jedna druhé platí nějaké výpalné, nebo se dlouhodobě navzájem obviňují z toho, že druhá strana používá jejich patenty. Pokud se ale patentovému trollovi připlete do cesty malá firma, tak jí hrozí likvidace – nemá tolik právníků a soudy by neustála – došly by jí peníze dříve než trollovi – takže musí platit, stáhnout se z trhu nebo se třeba nechat koupit tím trollem.
Co se stane v případě, že ochranu těchto investic zcela zrušíš?
Patenty jsou předně něco, co vůbec nemělo vzniknout. Já tedy nechci patenty rušit – já chci mít stát, který vychází z přirozeného stavu a logiky – a ve kterém tedy systém patentů nikdy ani nevznikne (tudíž není potřeba patenty rušit).
Pokud existuje společenská potřeba mít výzkum, ke kterému neexistuje přirozená tržní motivace, a je společenský zájem někoho navíc motivovat nebo dodatečně odměňovat, lze to řešit takto: Prizes as an alternative to patents.
Patenty jsou předně něco, co vůbec nemělo vzniknout. Já tedy nechci patenty rušit – já chci mít stát, který vychází z přirozeného stavu a logiky – a ve kterém tedy systém patentů nikdy ani nevznikne (tudíž není potřeba patenty rušit).Nekonstruktivní.
Pokud existuje společenská potřeba mít výzkum, ke kterému neexistuje přirozená tržní motivace, a je společenský zájem někoho navíc motivovat nebo dodatečně odměňovat, lze to řešit takto: Prizes as an alternative to patents.Nemluvil jsem (nutně) o případech, kdy chybí přirozená tržní motivace – tam patenty přece také nic neřeší. Jinak se jedná o v zásadě stejnou myšlenku jako jsem zmiňoval (a už předemnou naznačoval něco podobného snajpa v #85, já to jen ještě o kousek více rozvedl). Rozdíl je jen v tom, že odměnu vypíšeš a vyplatíš centrálně (ne nutně státně) a práva pak náleží všem, zatímco u patentu je monetizace v kompetenci jeho držitele (a délku platnosti patentu lze různě konfigurovat, jak jsem rozepisoval výše). Tvou obavu, že ten, kdo s objevem přijde nezávisle o okamžik později, ale přesto nese náklady na vývoj, nebude nijak kompenzován, to mimochodem neřeší nijak.
Rozdíl je jen v tom, že odměnu vypíšeš a vyplatíš centrálně (ne nutně státně) a práva pak náleží všem, zatímco u patentu je monetizace v kompetenci jeho držitele (a délku platnosti patentu lze různě konfigurovat, jak jsem rozepisoval výše).Nedokáži si představit jak by to mělo fungovat v praxi. Jestliže odměnu vypíšeš nestátně a přitom práva z vynálezu mají náležet všem, tak to myslíš tak, že nějaké konsorcium firem/občanů bude nakupovat patenty a pak je zdarma poskytovat lidstvu? Kde bude to konsorcium brát peníze? Samozřejmě, že v malé míře to takto lze dělat (u open-source to taky tak funguje), ale nelze tímto způsobem zcela nahradit současný stav.
patenty != autorské právo
U autorského práva stačí relativně malá korekce oproti současnému stavu. Ale patenty jsou zcela jiný případ – ty zasluhují zrušit.
Firmy potřebují mít jistotu, že když do vývoje nacpali prachy, tak že jim to nějaký číňan za týden nezkopíruje.
Tu jistotu mají?
Ani patentoví trolové nejsou důvod ke zrušení.
Ani pokud náklady (a sociální dopad: odrazení od aktivity) přesahují zisk?
presouva do Ciny, kde se zastavily mezitim kopirky a zaclo se premejslet.
Což mimochodem dorazí USA, protože dříve byla Čína o krok pozadu a jen kopírovala to, co vymysleli v Americe (případně jinde), zatímco teď bude o krok napřed, protože si to vymyslí sami.
rozdupany rozsypanym cajem do par desitek let
Je to tak. Už teď někdy narážím na primární zdroje informací, které jsou asi zajímavé, ale nic z nich nevyčtu, protože jejich znakům nerozumím. Něco podobného se stává i u ruštiny, ale ta se přece jen dá přelouskat řádově snáz než čínština.
Jak se to slučuje s „agregačními“ sociálními službami jako Pinterest, Reddit nebo… 4chan?No je jasné, že se to neslučuje nijak. Ale to je blbě nastavená otázka. Zákony a právo nějaké jsou, a Reddit vznikl v prostředí, pro které už jednou platily. To zanemná, že se musí přizpůsobit, cost of doing business etc. A né začít protestovat, jak je to nespravedlivý, že zákony omezujou jeho krásnej business model a kterej blbec je teď vymyslel! TL;DR - když něco postavím tak, že to není slučitelné s právním řádem, tak je to moje chyba, a ne toho právního řádu. V praxi to asi bude stejný jako s copyrightem - právo nějaké je, ale na internetu se to stejně porušuje a obvykle to projde. V tomhle případě asi ta tolerance nebude zdaleka až tak moc vadit, ale je třeba, aby když to někomu vadí, aby měl nějakou oporu jak to svoje právo ochránit.
Nejvýznamnějším zdrojem jsou peníze podniků Výdaje na vědu a výzkum rostou. V roce 2015 dosáhly rekordní výše 88,7 mld. Kč, z čehož 45,6 mld. korun pocházelo z podnikatelské sféry, 28,6 mld. z veřejných zdrojů z ČR a 13,8 mld. z veřejných zdrojů ze zahraničí. Státní příspěvek na vědu a výzkum se oproti roku 2014 zvýšil přibližně o půl miliardy korun.Zdroj
the 'throw money at it' tendency: the tendency to add human resources and other resources to R&D, which may lead to project overrun.
v odůvodněné míře citace výňatků ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle
Pinterest by si skončit zasloužil – škodlivá parazitická služba.
Reddit zobrazuje jen náhledy ne? To bych ještě považoval za citaci. A většinou tam uživatelé proklikávají na původní zdroj, takže být odkazovaný z Redditu je spíš výhoda než nevýhoda.
Facebook jde IMHO často za hranice citace a jedná se spíš o vykrádání cizího obsahu a parazitování na ostatních webech. Přijde mi, že uživatelé si často prohlédnou obrázek nebo přečtou text jen na tom Facebooku a už nejdou na ten původní zdroj (na rozdíl od Redditu, Twitteru, Hacker News atd.).
Reddit zobrazuje jen náhledy ne? To bych ještě považoval za citaci. A většinou tam uživatelé proklikávají na původní zdroj, takže být odkazovaný z Redditu je spíš výhoda než nevýhoda.Reddit umí i hostovat obrázky. Je to funkce stará jen pár měsíců a co jsem tak viděl, tak masivně využívaná.
Je to funkce stará jen pár měsíců a co jsem tak viděl, tak masivně využívaná.Je to tam minimálně rok od té doby co tam jsem (Říjen 2017).
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.