Arch Hurd LiveCD 2011-08-17 (diskuse)

[Mrkva]

A už jim v HURDu funguje USB? :)

[radek]

v helenos jim funguje :))

[Bedňa]

Však sa tam tuším dajú nejak zadrátovať linux drajvre, tak by to mohlo ísť.

[kotrcka]

pre kernel 2.0 alebo 2.2 myslim.. teda asi nic svetoborne

[vain]

2.6, je to tam i napsané, jen chtít.

[Andrej]

Nikde tam ale nevidím 64-bitovou verzi. Což je při dnešních velikostech RAM dost velký handicap.

[Honz]

Mchacha, je 32bitová šmejďárna...

[Andrej]

Jardík tu má zjevně spoustu fanoušků. Ne, takhle ostře jsem to opravdu nemyslel.

Pouze jsem toho názoru, že je škoda nebýt schopen namapovat si třeba obraz BluRay disku do paměti, když to hardwrare umožňuje. Jasně, ne každý stroj má tolik fyzické RAM, ale to vůbec nevadí. Jde o adresní prostor. Na 32-bitovém stroji musí aplikace explicitně počítat s omezeními adresního prostoru a nějak je ošetřit, například postupným přemapováním velkých souborů po částech během jejich zpracování. To je nepříjemné jak z pohledu aplikace, tak i z pohledu systému. (Netřeba zdůrazňovat, co všechno obnáší zrušení mapování na SMP.) Na 64-bitovém stroji všechna omezení odpadají, dokud nepotřebuji pracovat se soubory řádově srovnatelnými s 16 EB.

Zkrátka a dobře, protože některé projekty, na kterých pracuji v Eclipse, vyžadují víc než 4 GB RAM (na jeden proces), je 32-bitový systém pro mě příliš nepříjemné omezení. Tedy 64-bitový Hurd bych velmi rád vyzkoušel a už dlouho jsem na něj zvědavý, zejména když bude mít userspace z ArchLinuxu. Jenže 32-bitový systém je pro mě bezcenný. Nemyslím si ale, že Hurd je šmejďárna. Jeho vývoj je jen otázka času. Ještě 10 let a už to bude!

[belisarivs]

PXE?

[belisarivs]

Ale hovnajz. PAE.

[michich]

PAE nemá vliv na velikost adresního prostoru pro proces.

[vain]

Nedá se i aplikace zkompilovat vůči jádru s PAE (ehm.. nebo prostě něco na ten způsob), aby s tím uměla pracovat, nebo to je jen výsada (funkčnost) jádra?

[Andrej]

Ne. Jeden 32-bitový adresní prostor má vždy přesně 4 GiB.

PAE (Physical Address Extension) se týká čísel fyzických rámců a uspořádání stránkovacích tabulek, které s tím souvisí. Na virtuální adresy nemá žádný vliv.

Nejjednodušší zdůvodnění je takové, že 32-bitový pointer nikdy nemá víc hodnot než 2³².

[Andrej]

PAE neřeší můj problém. Já potřebuju, aby měl jeden proces (například Eclipse) pro sebe víc než 4 GiB RAM. Že fyzické paměti může být 32-bitovým CPU spravováno (možná, občas, pokud to CPU errata dovolí) až 64 GiB (všemi procesy v součtu dohromady), to je mi prd platné.

Problém s mapováním velkých souborů do paměti PAE taky neřeší. S PAE zůstává limit na teoretických 4 GiB (a v praxi o něco méně, protože každý program má spoustu knihoven a každá z nich se musí někam do jeho adresního prostoru namapovat). Do toho nenamapuju ani jedno DVD. 64-bitový systém umí téměř 16 EiB na některých platformách (Itanium, SPARC) a kolem 2 TB na těch méně elegantních platformách (Intel64). To už je lepší.

[Bedňa]

Jardík sa na Linux asi definitívne vykašlal, tak ho musí niekto nahradiť :)

[pic]

na základě jeho asi posledního blogu spíš myslím, že si našel práci a maká na sobě - držím mu palce :)