Portál AbcLinuxu, 8. května 2025 18:42
Nemusí se líbit každému. Ale i po 20 letech je to stále nejpokročilejší a nejsnáze použitelné desktopové prostředí na světě. A to je docela úspěch. Když vezmu v úvahu odpad a ostudu svobodného desktopu typu Unity nebo Gnome, řekl bych, že za dalších 10 let po nich neštěkne ani pes a vystřídají je zase jiné sračky, zatímco KDE tu bude stále a stále na špici.
... vsechno bylo jinak a spatne, po nekolik let trvalo aby se to zase dalo nejak jaks taks pouzivatA vase odpoved je nepouzivej bleeding edge? Kolik let je u KDE bleeding edge?
Aha. Takže jaké jsou konkrétní příklady featur nebo „kvalit“, které KDE 3 mělo a KDE 4 už je nemělo?
KDE 3 nemělo ani kompozitního správce oken, mimochodem. Ale pokud se budeme bavit o praktických featurách (správa oken, tedy její nekompozitní část, různá nastavení widgetů, plocha, panely, podpora více monitorů atd.), co přesně mělo KDE 3 navíc? Docela by mě zajímaly nějaké konkrétní příklady.
Ja som sa pokúšal pár krát KDE 4 používať. Čo teda vedelo KDE 3 čo KDE 4 nedokáže?
Celkovo sme to v práci zahodili hlavne kvôli stabilite.
Bolo to niekedy okolo KDE 4.5 na archu. Po havárii plasma nebola schopná znovu nabehnúť ani po reštarte, museli sa vymazať konfiguračné súbory. Do KDE 4.8 som KDE skúšal pravidelne na gentoo, ale väčšinou nevydržalo ani minútu bez havárie (vždy s čistým novým užívateľským profilom). Momentálne mám 5.6.5 alebo 5.23.0 alebo 16.04.3 alebo ako sa to označuje dnes, ale len kvôli pár aplikáciám, inak prostredie som spustil dokopy raz a pripadalo mi ako nedokončená alfa.
Čo sa týka kompozitora myslím, že panel nebol schopný vyrovnať sa s tým, že nie je transparentný a zobrazoval mi čierne texty na čiernom pozadí. To isté platí pre menu a vlastne všetky okná plasmy. V tej dobe som mal grafickú kartu bez akcelerácie. Kompozitor som začal používať až pred pol rokom (striedavo compton / ortle, ortle má inak pekné zdrojové kódy a skutočne nízku latenciu).
pokud by se mel nejaky GNU/Linux DE oznacit jako srackoidni (osobne bych to nedelal, ale kdyz prijde srackoidni arogantni uzivatel Andrej co se da delat) ta je to KDE, to prostredi do 3.5 bylo vyborne, s prichodem 4 si 99% dosavadnich KDE uzivatelu tukalo na celo, takovej nedodelej jako KDE4 se jen tak nevidelo ...Možná dělám něco špatně, ale provozuju KDE5 k celkové spokojenosti. Neříkám, že je bez problémů, ale celkově to IMHO funguje velmi dobře. Některé věci mi taky vadí, zejména Akonadi/Nepomuk/Balloo/whatever, což je imho naprostá blbost, nicméně to prostě vypnu a nazdar. Dále mi přijde, že KScreen nefunguje moc dobře. Ale celkově to jsou spíše drobnosti. Na KDE mi vyhovuje hlavně to, že má spoustu fíčur plnohodnotného DE a zároveň je hodně konfigurovatelné. U Gnome/Unity se nedá nakonfigurovat skoro nic, buď ti vyhovuje default, nebo máš smůlu. Různé AwesomeWM a podobné se naproti tomu dají konfigurovat úplně do mrtě, ale zas jsou to jen WM, čili neposkytují kompletní DE. U KDE mi přijde, že má vesměš to lepší z obou těchto světů. Nejsem sice takovej fanboy jako Andrej, vnímám i to, že KDE má problémy, nicméně co se týče feature set + konfigurovatelnosti je IMHO skutečně celkem daleko před všemi ostatními.
IMHO skutečně celkem daleko před všemi ostatními.
Přesně tohle byla nakonec moje pointa. Nejsem fanboy žádného desktopu ani systému. Až bude nějaké jiné DE sahat KDE aspoň po kotníky, určitě ho vyzkouším. A když mu třeba dosáhne po ramena a bude mít killer feature navíc, možná na něj i přejdu. Ale zatím ten svět mimo KDE není ani u těch kotníků, takže nic.
Gnome/Unity se nedá nakonfigurovat skoro nic, buď ti vyhovuje default, nebo máš smůlu.To je uplna pitomost, Gnome Shell rozisireni umoznuji zmenit chovani celkem radikalne.
šlo nastavit (a šířeji a podrobněji) i bez hrabání se v konfigurácíchSireji? Ktery desktop to byl? Gnome a KDE pamatuji od prvnich verzi, vcetne teto, ale neco mi asi uteklo.
jak souvisi jazyk, ve kterem je produkt napsan, s uzivatelskou konfigurovatelnosti?Pokud potrebujete vysvetlit jaky je prakticky rozdil mezi staticky typovanym kompilovanym jazykem a dynamicky typovanym skriptovacim jazykem, a proc se jazyky jako JS, Python ci Lua integruji do aplikaci, poslal bych vas ve vasem zdejsim stylu doplnit si vzdelani
ano, vim ze to cele muzu preprogramovat, doprogramovat... nebo taky cele zahodit a napsat znovu...Nemusite. Sama moznost instalace rozsireni, ktera delaji co potrebujete, je konfigurace. Nekde kliknete na tlacitko "zapni X" a jinde kliknete na tlacitko "instaluj rozsireni, ktere zapne X". V obou pripadech jednoduse uzpusobujete prostredi svym potrebam a ve druhem mate vetsinou vice moznosti, od jednoduchych po sofistikovane, one size doesn't fit all.
ale tomu nerikam konfigurovatelnostChcete take tvrdit, ze Emacs neni konfigurovatelny editor?
a ty rozsireni mi napise kdo?Rozsireni jako treba Gnome Tweak Tool, ktere doplnuje Settings, jsou udrzovane Gnome. Ostatni je komunitni vyvoj a samotne Gnome provozuje jejich repositar, ze ktereho je mozne veci snadno instalovat. Toho ze rozsirenich bude malo bych se nebal.
Emacs a lisp jsou na hrane a nejsou jako zrovna dobry priklad, kdyby byl Gnome napsany (konfigurovany/rozsirovany) v lipsu, tak jsem na pochybach a nemam tak jasny nazor jako ted.
Jenom by me zajimalo jestli beres gnome-tweak-toolem nastavene hodnoty (ktere jsou mam pocit ulozene v gconf) za vec na naprosto stejne urovni jako nejaky javasript, ktery treba zpruhledni panel (vymyslim si ted, nic jednodussiho me nenapadlo).
Z meho pohledu je to prvni konfigurace (a gnome-tweak-tool je konfiguracni nastroj) a to druhe je nutnost pouzit rozsireni (zivy kod), protoze dana vec neni konfigurovatelna (vubec nevim jestli jde panel zpruhlednit konfiguraci, je to jen priklad).
C sa dá nakonfigurovať aby robilo čokoľvek. Dá sa doinštalovať mnoho pluginov ako napr kernel, glibc, X11, gtk+ ... C je vlastne najviac konfigurovateľný správca okien.
Jazyk nie je interpretovaný, alebo kompilovaný. Jazyk je len súbor pravidiel pre zápis programu, nič viacej.
Interpret C existuje, dokonca je ich celkom dosť, celkom zaujímavé sú napr. tcc, picoc, root, Ch (nie je open source) ...
tcc
, pokud vim, kod nejprve zkompiluje v RAM a pote spusti, coz sice z pohledu uzivatele vypada stejne, ale v zadnem pripade se nejedna o interpreter.
Diskuze zacala tvrzenim, ze u Gnome se neda nakonfigurovat skoro nic a pokud uzivatel neni spokojen, ma smulu, coz je jasne nepravdive.No dobře, dá se to všelijak tweakovat, ale já tenhle přístup u Gnome nemám rád, vyvolává to ve mě PTSD z Windows, kde se taky všechno muselo všelijak obskurně tweakovat... U KDE je to všechno mnohem snažší, protože se prostě mnohem víc počítá s tím, že si to uživatel přizpůsobí...
Myslím, že my, ktorí písanie kódu v javascripte nazývame programovaním nie sme tí, kotrí majú mentálny blok
Jednoducho do gnome shell sa dá naprogramovať / upraviť takmer všetko pretože ui je písané v js.
To isté platí aj pre iné prostredia, ja napríklad používam awesome, ktoré je tiež naprogramované v C, ale logika správy okien, widgety ... sú tak isto v interpretovanom jazyku (lua). Naposledy som do prostredia doprogramoval automounter, teda aby bolo jasné či patrím do tábora užívateľov, ktorí radi konfigurujú, alebo ktorí si radšej do prostredia doprogramujú čo im vyhovuje.
Uzivatelska rozsireni jsou soucast designu od pocatku a hlavnim duvodem proc je horni vrstva Gnome Shell implentovana v JS. Tohle skutecne vypada jako mentalni block nekterych jedincu, kteri nejsou ochotni akceptovat jiny pristup nez kupu limitovanych dialogu a povazuji cokoliv jineho za hack/tweak.V KDE jsem přesně tohle musel udělat s kwinem, když jsem chtěl, aby okna na externím screenu byla vždy sticky. Napsal jsem na to JS skript a ztrávil jsem tím podstatnou část odpoledne, a to přes existující dokumentaci. Muset takhle řešit celé DE bych opravdu nechtěl, děkuji pěkně. A nemyslím si, že se jedná o mentální blok, prostě mám zajímavější (aspoň pro mě) věci k programování.
by me zajimalo jestli kritici rozsireni/gnomeshell pouzivaji take www browser co ma veskere funkce implementovane interne, protoze napr. pouzit firefox kde je mozne doinstalovat rozsireni je preci silene, to by se musel uzivatel se vsim programovat :DArgument byl, že rozšiřitelnost >= konfigurovatelnost, protože si můžeš do toho psát věci místo konfigurace, na to jsem reagoval. V čem je výhoda konfigurace DE z browseru mi poněkud uniká, ale tak proti gustu...
Argument byl, že rozšiřitelnost >= konfigurovatelnost, protože si můžeš do toho psát věci místo konfigurace, na to jsem reagoval.Pak si dovolim odkazat, co jsem skutecne napsal #43:
Rozsireni jsou forma konfigurace a ve skutecnosti mnohem lepsi nez par staticky nastavenych klikatek, nebot vam to umoznuje klikatka pridavat podle libosti - jak ostatne plno rozsireni dela.Pokud chcete tvrdit, ze volbou a instalaci rozsireni uzivatel nekonfiguruje svuj system, zacinate slovickarit; a navic ani to nebyl startovni bod diskuze.
Wat? Přijde mi, že vlákno se stalo mírně surrealistickým.Tak trochu. Utikate. Jadrem sporu bylo vase tvrzeni, ze bud vyhovuje default, nebo ma clovek smulu. Nesouhlasim. Zbytek je vec nazoru, ja preferuji Gnome cestu, vy KDE, to je impasse a nema smyslu moc pokracovat.
Má první commit z února tohoto roku a poslední z dubna. Nepřijde mi, že by tohle úplně sneslo srovnání s built-in funkcionalitou v KDE, která tam je roky, je podporovaná upstreamem, funguje out-of-the-box a má tak 5× více featur...Pokud to funguje, neni treba to menit, i kdyz podpora vice monitoru by se mela pridat. Je to jedno z nekolika set rozsireni a mozna ne nejlepsi priklad. Ta nejpopularnejsi jsou vyvijena roky a casto distribuovana jako distribucni balicky (vas Arch jich ma skoro stovku - s vyjimkou kontroly power modu u Radeonu a integrace Jenkins tam mate vlastne skoro vse, co si instaluji). U mene pouzivanych muze byt problem u noveho releasu shellu, muze tam byt zpozdeni a v nejhorsim pripade ukonceni vyvoje autorem - ale je to FOSS, a tak je na nekom dalsim tahat pilku - ostatne to je priklad onoho rozsireni Hot Corners - je to pokracovani vyvoje nekoho jineho.
Tak trochu. Utikate. Jadrem sporu bylo vase tvrzeni, ze bud vyhovuje default, nebo ma clovek smulu. Nesouhlasim.Naposledy jsem používal Gnome2 a tam skutečně člověk smůlu měl. V Gnome 3 to závisí na tom, jestli existuje / neexistuje rozšíření, případně jestli člověk umí / neumí psát v JS a chce / nechce tomu věnovat čas...
navic naprosto vyborna vec, ze rozsireni lze aktivovat pres webovy prohlizec na https://extensions.gnome.org/ jen tim precvaknu prepinac u daneho rozsireni (tim se automaticky stahne, nainstaluje a povoli)...Teď jsem zjistil, že tohle funguje přes NPAPI. Jako vtip dobrý.
Tak se asi bavime oba o necem jinem no, to by vse vysvetlovalo. Vubec gnome neupiram ze je rozsiritelne, to bych si nedovolil. Ono to modifikovani chovani systemu funguje do te doby, nez nekdo zmeni chovani systemu takovym zpusobem ze uzivatelem zavedeny kod zacne delat nezadouci psi kusy za ktere muze prave to rozsireni. U staticke konfigurace se muze akorat stat, ze dana volba treba bude zahozena a ignorovana, pripadne se budou dit take psi kusy, ale pak je to chyba toho SW a ne chyba uzivatele.
Ano, zacinal jsem na windows, jako prvni desktop bylo KDE 3.5.9, komfort konfigurace KDE byl naprosto uzasny. Zkousel jsem parkrat i Gnome 2, ale nedarilo se mi prizpusobit tak jak by mi vyhovovalo. V soucasne dobe beru konfiguracni klikatko (co se tyce gui veci) jako velke plus.
Jenom bych se rad zeptal uzivatelu gnome:
Me proste akorat prijde nerozumne veci hodne nastaveni konfiguracnimi volbami nastavovat zivym kodem - prinasi to vic potencialnich problemu, nez kolik jich resi. A ty tanecky kolem spustitelneho kodu a konfigurace; staci se podivat na dhclient a shellshock, oproti tomu NetworkManager pracoval s daty a nepoustel kod.
Jasne, u spatne napsaneho SW je absolutne jedno jestli pouziva konfiguracni volby, nebo pluginy. Jde mi o pristup.
prinasi to vic potencialnich problemu, nez kolik jich resi.Stejne jako kazdy jiny spousteny FOSS third party kod. Jak to vite, kdyz neznate problem jaky uzivatel resi?
dhclient a shellshock,Extension bezi pod uzivatelem a instaluji se lokalne, tohle srovnavat se shellshockem, ktery mohl kompromitovat cely system, neda. Situace je stejna, jako v pripade Firefox ci Chrome add-ons.
Ok, uznavam ze neznam jaky problem uzivatel resi, jen mi prijde uchylne stylovat webovou stranku pomoci jQuery namisto CSS. To je asi tak nejlepsi prirovnani co me ted napada. O pridani funkcionality zadna, ale kdyz chci jinou barvu v dekoraci oken...prinasi to vic potencialnich problemu, nez kolik jich resi.Stejne jako kazdy jiny spousteny FOSS third party kod. Jak to vite, kdyz neznate problem jaky uzivatel resi?
Heh, to mi pripomina: https://xkcd.com/1200/. A shellskockem jsem to nechtel srovnavat, ale dat ho jako priklad.dhclient a shellshock,Extension bezi pod uzivatelem a instaluji se lokalne, tohle srovnavat se shellshockem, ktery mohl kompromitovat cely system, neda. Situace je stejna, jako v pripade Firefox ci Chrome add-ons.
Jako třeba namodralé menu místo šedivého?
Každý asi vnímáme slovo radikálně jinak.
funguje s verzí X a ne Y mého DE...Tady je situace stejna jako u Firefox/Chrome add-ons - pri updatu muze byt u nekterych rozsireni zpozdeni pokud rozsireni neni kompatibilini a webovy instalator kontroluje kompatibilitu s verzi GnomeShellu. Ano, to je urcita nevyhoda.
{ "description": "Update indicator for Arch Linux and GNOME Shell.\nCan support AUR or other distros by changing command used to check for and apply updates.", "name": "Arch Linux Updates Indicator", "shell-version": [ "3.18", "3.20", "3.22" ], "url": "https://github.com/RaphaelRochet/arch-update", "uuid": "arch-update@RaphaelRochet", "version": 18 }Neupdatovany list je hlavnim zdrojem nekompatibilit, extension API uz je celkem stabilni.
Různé AwesomeWM a podobné se naproti tomu dají konfigurovat úplně do mrtě, ale zas jsou to jen WM, čili neposkytují kompletní DEBohužiaľ moje články nikto nečíta, hoci som tu na ne niekoľkokrát odkazoval
Odtržení od reality jsou uživatelé Gnome, myslím si. V jejich realitě počítače ovládají lidi. V realitě, ve které žiju já, počítače slouží lidem. Když už tvrdím, že je někdo odtržený od reality, je vhodné podpořit takové tvrzení nějakými argumenty. Jinak je to v podstatě pouhý žvást, taková ABCLinuxu klasika.
Zatímco Gnome nic z toho neumí vůbec, ani v náznaku. Takže si nejsem úplně jistý, jestli bych nějaký (údajný) nedostatek s nějakými spouštěcími ikonkami KDE vytýkal. Pokud něco nefunguje podle představ, je dobré hlásit bugy.
To se říkalo o KDE 2.x, 3.x a 4.x taky. Zaprvé, svět se nezbořil. Zadruhé, ono to bylo spíš naopak. Zejména u Macrohard paskvilů je inspirace KDE nepřehlédnutelná.
Andrejuv pocit ze je to uchvatne ;)Nejak ho tam nevidim. S jeho jinym prispevkem sice uplne nesouhlasim, ale mam pocit ze mu vkladas do ust neco co nenapsal.
Inu, je to marné. Existuje tu dost podstatná skupina lidí, kteří špatně rozumí psanému textu, a kteří mi pokaždé vkládají do úst (hrůza pomyslet) něco, co jsem ani nenapsal, ani nenaznačil.
Samozřejmě může kdokoliv nesouhlasit s mými názory, ale pokud někdo „nesouhlasí“ s něčím, co jsem nikde nenapsal a co si všeho všudy sám vymyslel, těžko na to lze konstruktivně reagovat.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.