Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2024 06:32
Vedle obligátního tématu procesorových válek mezi Intelem a AMD, kde to poslední dobou spíše vypadá na jasné vymezení pozic obou výrobců v různých segmentech, se podíváme na jeden moc hezký displej, jednu moc hezkou paměťovou kartu a jednu naprosto ohavnou až urážlivou grafickou kartu…
Je otázka, jestli volit slovo „už“, nebo „až“, to nechám na vás. Nicméně nikoli letos, ale až v příštím roce v prvním čtvrtletí (což nejpravděpodobněji znamená post-CESové období druhé poloviny ledna) přijdou na trh levné varianty CPU na bázi 22nm architektury Intel „Ivy Bridge“.
Teprve až za čtvrt roku tedy dostane své bratříčky v současnosti již dostupný procesor Intel Pentium G2120, 3,1GHz dvoujádro s odlehčeným IGP, TDP 65 W a podporou DDR3-1600. Příští rok k němu přibude model G2130 (velmi pravděpodobně o 100 MHZ vyšší takt), nižší řadu pak zastoupí G2020 (2,9 GHz) a tu nejnižší již Celerony G1620 a G1610 (ty by měly mít takty 2,7, resp. 2,6 GHz a samozřejmě méně cache, případně i další parametry osekanější). Tak jako u vyšších CPU řady Core iX, přijde i úsporný Celeron. Model G1610T sice poběží jen na 2,3 GHz, ale zato nabídne TDP 35 W.
Jak s vyššími pozicemi (o kterých to dnes není) zacvičí uvedení procesorů architektury „Haswell“ to se ukáže, ale bude to jistě zajímavé. S ohledem na to, že „Piledriver“ zatím vypadá, že bude víceméně jen drobným faceliftem „Bulldozeru“ a ač desktopová APU „Trinity“ jsou slušným upgradem předchozí generace „Llano“, AMD letos nijak na Intel netlačí, takže modrého giganta vlastně nic moc nenutí spěchat.
AMD jde totiž právě opačným směrem. Tím, který jí vytýčil její aktuální šéf Rory Read. Nově uvedený čip Z-60 „Hondo“ je totiž od pohledu sympatický skvost: dvoujádrový procesor s taktem 1 GHz, ale doprovázený grafickým jádrem (HD 6250) s 80 stream procesory či 1MB L2 cache totiž vedle obvyklé výbavy nabídne tabletům mimo jiné USB 3.0 rozhraní, samozřejmě hardwarovou akceleraci 1080p videa atd. To vše při TDP pouze 4,5 W, díky němuž AMD hovoří o výdrži typického tabletu s tímto čipem na hodnotě 10 hodin s běžícími Windows, 8 hodin při používání internetu a 6 hodin přehrávání videa. Tablet s „Hondo“ pod kapotou také vydrží až dva týdny v S3 režimu. Z-60 si totiž bere v idle jen 750 mW (při S3 si to celé mimochodem řekne jen o 80 mW!), 1,12 W při surfování a 1,57 W při přehrávání videa. FCH si žádá 600 mW, zbytek systému pak 1,58 W v idle, resp. 2,17/2,54 W při surfu/přehrávání videa.
Typický tablet s „Hondo“ pod kapotou by měl mít tloušťku těla menší než 10 mm, přičemž tím hlavním tahákem bude jasná věc: „Hondo“ není nějaký „trapný ARM“, jde o x86 procesor, na kterém tedy nepoběží vykastrované Windows RT, ale plnotučné Windows 8. Konkurenční Atomy si mohou o jeho výkonu nechat jen zdát: v 3D Marku 03 je to „Hondo“ vs. Atom N2600 jasných 1701 bodů : 373 bodů. O 137 bodech tabletového čipu Intel Z670 snad raději pomlčíme 
.
Pomalu ale jistě nám přibývá výrobců displejů s (minimálně) FullHD rozlišením a úhlopříčkou umožňující, při troše skřípění zubů, použití v mobilních telefonech. Nejnověji se svým displejem přišla firma Sharp, a to na akci CEATEC 2012 v Japonsku.
Nový displej má rozlišení 1920×1080 (resp. 1080×1920, jak se říká smartphonovým dialektem ) a úhlopříčku 5 palců. A když už řadu měsíců máme na trhu smartphone od Samsungu s 5,3palcovou úhlopříčkou, tak ač je obojí ve skutečnosti „pádlo“ není možné jej nepovažovat za displej pro mobilní telefony. Tento Sharpův tak nabízí 443 ppi, což by nejspíš v Applu označili již jako „über-retina“.
Z historie připomenu, že svůj 5palcový IPS displej s rozlišením 1920×1080 představila konkurenční LG již v květnu tohoto roku. Ostatně jsou to právě tito dva výrobci, kteří se drží na špici vývoje a mimo jiné dodávají Applu jeho „Retina“ displeje, včetně těch pro nové Macbooky Pro s rozlišením 2880×1800. Vedle toho se ale sluší připomenout i japonskou Toshibu, která už před rokem demonstrovala v akci 6,1palcový displej s rozlišením 2560×1600, tedy 498 ppi. Takto velký smartphone ale (zatím?) nikdo neměl tu drzost na trh uvésti .
Osobně mám takový zvyk: pokud některý výrobce dělá prasárny, kterými chce v podstatě „podvést“ neznalé zákazníky (i když si o to často svojí neznalostí koledují), pak od tohoto výrobce přestávám kupovat. Tak jako nevolím ČSSD (od chvíle, kdy volby do krajského zastupitelstva provázely billboardy s mladou maminkou s dítětem v ruce a nápisem „Minule jsem nevolila a pak nám všechno zdražili“) a nekupuju polské výroby („posypová sůl inside“), tak vím, že nikdy nekoupím žádnou grafickou kartu od Club 3D. Drzost tohohole výrobce totiž překročila všechyn meze.
Club 3D totiž uvedl GeForce GT 640 osazenou 4 GB paměti. GT 640, která je nejplesnivější, nejpomalejší možnou grafikou poslední generace, ve skutečnosti tím nejnižším, co nevzniklo jen přeznačením generace minulé, nabízí tolik paměti, že nejméně 4×, ale spíše 8× převyšuje rozumně využitelné množství. Firma si za tento svůj počin žádá 177 Euro, což je cena vyšší než i několikanásobně rychlejšího Radeonu HD 7850 s 1 GB GDDR5. Fujtajksl.
Pokud jste si oblíbili SDHC karty s integrovanou WiFinou, které není potřeba přehazovat do čtečky či s foťákem připojovat k PC, ale díky nimž lze přímo z foťáku na dálku snímky stahovat, tak by vás mohla potěšit zbrusu nová kartička od tohoto výrobce.
Eye-Fi uvádí 16GB kartu Pro X2 Class 10, která vedle dvojnásobné kapacity oproti dosavadním kartám nabízí i vyšší rychlostní certifikaci, tedy minimálně 10 MB/s při čtení/zápisu. Na jednu stranu hezké, ale mám pocit, že důvod pro nevydání 32GB karty bude ryze marketingový, technicky ji lze jistě vyrobit z již dnes dostupných čipů (ať již pro WiFi část, tak co se NAND flash týče). U nás bych očekával cenu někde mezi 2 500 až 3 500 Kč, uvidíme, kdy se karta objeví.
Srdcem Eye-Fi systému je vedle karty samozřejmě softwarová podpora instalovaná na uživatelovo PC. Software Eye-Fi Center je k dispozici pro Windows a Mac OS X, pod Linuxem se dle Wikipedie musíme zatím spokojit s nástroji jako eyefi-config (zobrazení logů, nastavení bezdrátového připojení) a několika nástroji pro příjem snímků z karty: EyeFiServer (Python), iiid (C++), RyFI (Ruby) či Node-Eyefi (NodeJS). Nicméně prvotní nastavení UploadKey a TransferMode musí stále být uděláno v originální aplikaci pod některým z výrobcem podporovaných uzavřených OS. Používáte tohle někdo pod Linuxem?
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.