Portál AbcLinuxu, 12. května 2024 21:22
Dnes zahájíme nepříjemným tématem, které plyne z poznatků řady uživatelů poslední generace CPU od Intelu. Problém je to poměrně závažný, byť pravdou je, že zrovna 14nm Skylake nevyžaduje tak masivní chlazení při OC jako třeba svého času 32nm Sandy Bridge či procesory ještě starší. Každopádně Intel si zadělal na ostudu. Čekají nás ale i další témata, včetně dvou pozitivních z hlediska toho, co lze na PC zobrazit dnes a co bude možné za rok-dva-tři…
Intel si podle všeho ostřihl ostudu s dalším „katováním kostů“ ve výrobě svých CPU. Po přechodu od kvalitního přiletování na obyčejnou teplovodivou pastu, které přišlo s 22nm tick architekturou Ivy Bridge, přichází Skylake se ztenčením nosné části procesoru a nejspíš i změně materiálu. Výsledkem je to, že procesory generace Skylake jsou výrazně mechanicky náchylnější za zničení v souvislosti s tlakem, který na ně působí velké chladiče při klasickém osazení (tj. základní deska kolmo k zemi a pákovým mechanismem působící chladič). Vše nejlépe ilustrují fotografie, které srovnávají Skylake s předchozí generací a jasně tak ukazují ztenčení podkladové části CPU.
Řeší se, zdali jsou na vině i výrobci chladičů. Aktuálně se to má tak, že před objevením se tohoto problému se nijak zvlášť z hlediska úchytných mechanismů nepřizpůsobili nové generaci, na druhou stranu Intel v datasheetech uvádí stejný limit přítlačné síly na procesor. Jenže kupříkladu při transportu PC se dostávají do popředí také různé rázy, které s 1kg+ chladiči mohou nově působit problémy. V tuto chvíli je tedy spíše vhodné říci, že toto je závažný problém a je potřeba s ním v případě nákupu CPU generace Skylake počítat.
AM3 je už hodně vousatá platforma. Začátkem února, tedy zhruba za měsíc a půl, tomu bude 6 let, co ji AMD uvedla. Dodnes na ní běží její desktopový hi-end, a tak je jedině nasnadě – zejména s ohledem na přípravy CPU architektury Zen – že nástupce je téměř zde. Možná bych ale neměl hovořit jen o AM3, ale také o FM2, neboť to, co je dnes považováno za AM4, bývalo předběžně označováno za FM3. Ale uvidíme. Každopádně AMD toto chystá na příští rok nejprve jako předskokana Zenu (ten se opravdu již na jaře neobjeví) na bázi aktualizovaných APU. Jaké budou konkrétní parametry a jak případně bude měřitelný benefit GPU části z převhodu od DDR3 na DDR4, to samozřejmě ukáží až testy.
Po Transcendu (a jeho řadě SSD570) tu máme v poslední době další SSD využívající SLC NAND flash čipy, tedy takové, které do jedné paměťové buňky ukládají pouze jeden datový bit a jsou tedy sice suverénně nejdražší v poměru k ceně, ale také s nejvyšším potenciálem na co nejdelší životnost z hlediska zápisu paměťových buněk. ADATA pak vedle SLC nabízí v rámci řady ISSS332 také MLC varianty.
Jinak jde o klasická SSD ve 2,5palcovém provedení s 6,0Gbit/s SATA rozhraním. Zajímavostí je vysoký rozsah pracovních teplot (který až skoro svádí k myšlence, že se firemní „markeťák“ přepsal), který je -40 až +90 °C. Z hlediska rychlostí je bohužel ADATA podobně skoupá jako i jiných modelů, takže víme pouze maximální údaj pro celou řadu: sekvenční čtení rychlostí až 560 MB/s, sekvenční zápis rychlostí až 450 MB/s. Na trh přitom jdou MLC modely s kapacitami od 16 GB do 1 TB, SLC modely pak s kapacitami 8 GB až 256 GB. Lze tedy téměř s jistotou tvrdit, že nižší modely těchto rychlostí nedosahují.
Žádná ze současných běžných grafik tohle nyní neumí, ani Radeony Fury s HBM pamětmi. To se ale příští rok změní. AMD kromě zcela nové architektury a výrobního procesu 16nm FinFET u TSMC s novou generací GPU a grafik přinese i přepracované obvody pro výstupy. Karty tak nabídnou 60Hz 4k výstupy (to samo o sobě není ničím zvláštní už dnes), ale rovnou se vzorkováním barev 4:4:4 a 10bitovou přesností. Vyjdou tak vstříc současnému HDR trendu, tedy HDR nikoli ve smyslu „přeplácaných omalovánek“, ale HDR ve smyslu zobrazení většího barevného/jasového rozsahu scén tak, jak to moderní zobrazovací panely umí.
Srdcem tohoto celého bude podle všeho DisplayPort 1.3, který, jak víme, kromě toho přinese i podporu 5k / 60Hz zobrazení (které se dnes realizuje na 5k monitorech dvojicí DisplayPortů verze 1.2). Součástí tohoto celku budou nové algoritmy pro zpracování scény, kde AMD hovoří o vysokorychlostním mapování tónů apod. Podporu dostanou (některé?) Radeony řady R9 300, momentálně se odhaduje, že nástup HDR včetně monitorů by mohl přijít ve druhé polovině příštího roku.
No a když už jsme u toho, tak se sluší připomenout staré dobré, že a) plasmy jsou mrtvé, b) LCD s LED podsvícením a local-dimmingem nic nespasí, a tedy c) OLED je budoucností a jelikož LG nacpe do nové megatovárny 9 miliard dolarů, očekává se, že firma možná už v roce 2017 uvede i PC monitory s OLED displeji.
Alespoň pokud můžeme věřit oficiálně nepotvrzeným informacím. Nicméně po všech těch zařízeních s OLED displeji (od chytrých hodinek až po 1metrové+ televize) je jedině logické předpokládat, že OLED technologie konečně přijde pořádně i do PC světa (starodávný (tuším) 15palcový displej Sony nepočítám). Vše závisí na tom, jak LG půjde výzkum a vývoj, jak se podaří zatočit nejen s neduhem stále nižší životnosti (zejména modrých obrazových buněk), ale také třeba jestli se podaří značně vylepšit nyní nelichotivé vypalování obrazu (jak na něj trpěly snad všechny zobrazovací technologie, včetně plasmových displejů). Právě v oblasti vypalování statického obrazu LG dle svých slov již značně pokročila, takže cesta k OLED monitorům se snad skutečně pomalu otvírá. Uvidíme za dva roky. Osobně jsem na tohle hodně zvědavý nejen z hlediska desktopu či her (klidně v 10bit HDR se vzorkováním 4:4:4 
, ale zejména z hlediska úpravy fotografií, kde současné 12bit či 14bit RAWy skýtají daleko větší prostor pro jemné ladění exportních parametrů, než jaké jsou možnosti zobrazení na stávajících LCD monitorech (jakkoli umějí 10bitové barvy či 14/16bit LUT / processing). LCD stále naráží na to, že potřebuje podsvícení a přes všechny snahy výrobců jako Eizo je minimální hodnota jasu stále příliš vzdálená od ideální „nuly“ (které se více blížil negativ založený do zvětšováku již v době před 100 lety .
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.