[AMD Faunomas Alien]

Nainstaluj si ROSA desktop, soudruhu! vychází z Mandrivy a Mandriva je už v prdeli. Čest! )))))

[=^..^= AmigaPower®]

Nevíš jak je na tom lokalizace?

Hymna jela na plný koule, lidi z chodníků koukali kolem co se děje...

[AMD Faunomas Alien]

Čeština v instalátoru není. Jdou ale pak doinstalovat lokalizační balíčky, jsou v repozitáři. Chvíli jsem ze zajímavosti zkoušel a přišlo mi to jako solidní a stabilní distro. Ve verzi Marathon máš pětiletou podporu a to jen tak někdo nemá. To má jen Červenej klobouk a nově buntu 12.04 LTS. Pokud nelpíš na nejnovějších verzích software, pak je Marathon dobrá volba. Ale co se týče fóra, tak to bys musel oprášit trošku ruský jazyk, to je potřeba si přiznat, soudruhu. Mageia bude mít zas lepší komunitní podporu.

[=^..^= AmigaPower®]

S ruštinou problém nemam, respektive s bukvicema a jejich čtenim, s tim dát dohromady nějakou větu už jo (vygumovalo se mi to polštinou), ruština psaná latinkou je pro mně nepochopitelná...

[otula]

Sice nevím, zda splňuje vše, co požaduješ, ale co zkusit OpenSUSE? Má to výhodu, že pokud by na té mašince bylo KDE pomalé, tak udržují funkční i KDE 3.5.10.

[AMD Faunomas Alien]

To je ale nějakej neoficiální derivát, nebo ne? Ale pravda, KDE 3.5 je pořád lepší na starou plečku, než nějaké odlehčené gtk klony..

[otula]

Určitě to musejí "neoficiálně" upravovat, aby se to dalo zkompilovat, ale jinak je to úplně normální KDE 3.5.10. A myslím, že se tam dá nainstalovat i TDE.

[=^..^= AmigaPower®]

Suse? Jak jsou na tom aktuálně ohledně "bratříčkování" s M$?

[AMD Faunomas Alien]

To už je historie, tušim

[otula]

To nevím, ale i kdyby, tak jaký to má "nepolitický" vliv na distribuci?

[=^..^= AmigaPower®]

...odpor uživatele?

[otula]

Neptám se, jaký to má vliv na tebe, ale na distribuci

[=^..^= AmigaPower®]

Zavržení uživatelem?

[otula]

[gtz]

To je historie, v minulosti to bylo hlavně na balíku Novel Office. Tehdy to bylo právě proto, aby uživatelé Suse měli přístup k dokumentům M$ v normálním obvyklém tvaru a ne nějaký paskvil co tehdy importoval OO. Tyto všechny věci přešly tuším do LibreOffice.

Nyní myslím již moc spolupráce není, ale máš velkou výhodu v tom, že Suse dělá hodně pro KDE, nové KDE v 12.3 jsou hodně slušné, starší KDE 3.5.X jsou celkem hodně slušně odladěné. A správa balíků pomocí Yast + zypper, asi bych neměnil.

Mám Suse na AMD Athlonu XP 1800+ s 1GB DDR s nějakou FX5800 a funguje to celkem slušně a v pohodě (KDE 3.5.X + pár věcí z LXDE/XFCE)

[heh]

Tak ono hlavně kritizovane Opensuse nikdy nevalilo ty Micro$hit sračky do defaultni instalace jako Ubuntu (mono a softwae na nem zavisly)

[gtz]

Klasický NO co byl v instalaci měl vše stejné jako ti ostatní, pokud člověk potřeboval podporu VBA apod. tak si musel stáhnout tu větší verzi (tehdy OO mělo cca 180MB a NO skoro 280MB). Ale lepší podpora dokumentů od M$ byla i v té základní instalaci (tehdy jsem se podivoval, že ,mi OO pojebalo v dokumentu formátování a N0 to otevřel bez ztráty květinky)

[heh]

GO-OO není Mono.

[p]

Vyser si voko zmrde!!!

[=^..^= AmigaPower®]

Neměj mindrák že ho máš malýho, potřebuješ ho stejně jen na chcaní...

[gtz]

Vraťte se na novinky/idnes Vy/Ty trolle. Jinak prosím nekrmit.

[alfonz mucha]

Pokud se ti Ubuntu nelíbí jen prostředím, tak si myslím, že zajímavá volba může být např. Lubuntu více viz http://lubuntu.net/

Základ je Ubuntu (ve verzi 12.04) a na to je postavené prostředí LXDE, je to opravdu nenáročné, používá to vlastnosti z Ubuntu např. LigthDM a další, ale není to GNOME.

[smazáno]

Presne, Taky bych tam hodil Ubuntu - a s Unity si ani nevsimne ze tam naky Gnome je , ale jinak klidne Lubuntu nebo Xubuntu budou taky dobra volba.

[kotyz]

Nemá to ovládací centrum jako mandriva a suse. Taky to asi nesplňuje ten bod s příkazovou řádkou a nemá to rpm (což by byl asi nejmenší problém, ale ty ostatní sou horší). Já bych šel asi do toho suse, ale prej stojí posledních pár let taky za hovno a osobně sem ho používal za celej život asi jenom tejden, takže nevim...

[Bedňa]

Synaptic, alebo Ubuntu softvare center či ako sa to volá je easy.

[=^..^= AmigaPower®]

Co třeba Fidorka, Red Hat je mi nějak sympatičtější než Suse s jejich paktovánim s M$ a -buntu s "budeme si tleskat"

[smazáno]

Ve fedore se bez prikazovy radky a reseni rady problemu vubec nepohnes.

[heh]

A neni ani politicky cista Red Hat wants to deep-throat Microsoft

[Sešívaný]

No, nejsem jistý, jestli to jde ve Fedoře úplně bez příkazové řádky, já ji zcela dobrovolně využívám hodně, ale asi by to šlo. Jinak o jakém řešení řady problémů mluvíte? Oproti distribucím typu Mintu má Fedora jen citelnou nevýhodu v tom, že nemá patentově chráněné kodeky. Stačí ale přidat jedno repo a nainstalovat pár balíčků a je to vyřešené. A ani na to AFAIK není potřeba příkazová řádka.

Nemyslím si, že zrovna Fedora by byla první volbou pro člověka, který nechce za žádnou cenu do příkazové řádky, ale bylo by to schůdné. To spíš Fedora nesplňuje požadavek centra pro nastavení všeho. Grafická klikátka existují prakticky na všechno, ale není to integrované do jednoho centra.

[=^..^= AmigaPower®]

Poháněla "specifickej hardware", se kterim jsem kdysy pracoval...

[luv]

Neprehledny instalator, ktery nekolikrat spadne. Kdyz uz se povede, tak prvni boot vede do menu ve stylu instalace Windows. Gnome Shell bez jakychkoliv rozsireni. Na thinkpadu t61 tam nefunguji klavesy na ovladani hlasitosti. Skaredy vychozi GTK theme. A pak si tam zkus treba takovou prkotinu jako je nainstalovani Flash pluginu. Dal, uz jsem to moc nepouzival. A ted si to srovnej s Ubuntu - i raring, ktery je stale ve vyvoji, je mnohem pratelstejsi..

Nemyslim to zle, Fedora me ale zklamala, ale i tak pro ni resim podporu napriklad v rozsireni pro gnome shell, co jsem napsal...

[Sešívaný]

Neprehledny instalator, ktery nekolikrat spadne.

Ano, to uznávám, že nová Anaconda ještě není ve 100% formě, i když mě osobně teda ještě nespadla.

Kdyz uz se povede, tak prvni boot vede do menu ve stylu instalace Windows.

A to je něco špatného? Jaký je rozdíl tím nastavit si uživatele během instalace a hned po instalaci?

Gnome Shell bez jakychkoliv rozsireni.

A to mi přesně vyhovuje, protože používám pouze jedno: to-do list.

Na thinkpadu t61 tam nefunguji klavesy na ovladani hlasitosti.

Toto nemůžu nijak rozporovat, ani potvrdit. T61 jsem se zbavil už před třemi lety. Ale v Red Hatu jedeme jen na ThinkPadech. Jsou tu hromady různých modelů a takového problémy jsem tu nepozoroval.

Skaredy vychozi GTK theme.

Zcela subjektivní a z pohledu toho, jestli musí uživatel řešit nějaké problémy nebo ne, irelevantní. Mně se taky nelíbí GTK téma Ubuntu, ale rozhodně bych to nepoužíval jako argument, že je Ubuntu nepoužitelné.

A pak si tam zkus treba takovou prkotinu jako je nainstalovani Flash pluginu.

To myslíš jako jít na stránku Adobe, dát stáhnout RPM balíček, kliknout, že ho chci nainstalovat a potvrdit to heslem? Sorry, ale jestli toto někomu přijde složité, tak by měl vážně zvážit, jestli je Linux pro něho dobrá volba.

[pavlix]

To myslíš jako jít na stránku Adobe, dát stáhnout RPM balíček, kliknout, že ho chci nainstalovat a potvrdit to heslem? Sorry, ale jestli toto někomu přijde složité, tak by měl vážně zvážit, jestli je Linux pro něho dobrá volba.

V takovém případě by měl zvážit jestli správa počítače obecně je pro něj dobrá volba.

[smazáno]

Neni ja jsem vyvojar, ja mam rad kdyz to za me spravuji distribuci a muzu se soustredit na svou praci.

[pavlix]

Chtít po distributorech, aby ti spravovali počítač je nesmysl.

[smazáno]

A presto to ti z canonicalu dokazou

[pavlix]

V tom případě vůbec nechápu, proč se zabýváš čímkoli jiným :).

[smazáno]

Jak rikam, fedoru jsem resil proto, abych pro ni pridal podporu do rozsireni co jsem napsal pro gnome shell

[pavlix]

A s tím je nějaký problém?

[kavol]

Na thinkpadu t61 tam nefunguji klavesy na ovladani hlasitosti.

Toto nemůžu nijak rozporovat, ani potvrdit. T61 jsem se zbavil už před třemi lety. Ale v Red Hatu jedeme jen na ThinkPadech. Jsou tu hromady různých modelů a takového problémy jsem tu nepozoroval.

čéče, není to zrovna o hlasitosti, ale takový podobvný problém na TP v RH můžeš pozorovat třeba tu :-/

[Sešívaný]

Jako já tomu věřím, tady v cubiclu mám přímo na očích jen X201, X230, T520, T420s a doma T400s a na těchto modelech jsem si nevšiml, že by byly s funkčními klávesami problémy, to ale neznamená, že na některých modelech být nemůžou. Nicméně mi nepřijde, že by to bylo něco, v čem by byla Fedora horší než ostatní distribuce.

[otula]

To myslíš jako jít na stránku Adobe, dát stáhnout RPM balíček, kliknout, že ho chci nainstalovat a potvrdit to heslem? Sorry, ale jestli toto někomu přijde složité, tak by měl vážně zvážit, jestli je Linux pro něho dobrá volba.

Mně to teda složité přijde! Potom totiž můžeš říct, že není složité zajít na stránku Adobe, Oracle, KDE, GIMPu, Huginu, Libre Office, doplň si sto dalších…, stáhnout si tam rpm balíčky atakdále… A pak ještě všude chodit obden znovu a kontrolovat aktualizace. Přece nejsme ve Windows!

Složité není zadat pacman -S flashplugin a pak už jen aktualizovat.

[Sešívaný]

To myslíš jako jít na stránku Adobe, dát stáhnout RPM balíček, kliknout, že ho chci nainstalovat a potvrdit to heslem? Sorry, ale jestli toto někomu přijde složité, tak by měl vážně zvážit, jestli je Linux pro něho dobrá volba.

Mně to teda složité přijde! Potom totiž můžeš říct, že není složité zajít na stránku Adobe, Oracle, KDE, GIMPu, Huginu, Libre Office, doplň si sto dalších…, stáhnout si tam rpm balíčky atakdále… A pak ještě všude chodit obden znovu a kontrolovat aktualizace. Přece nejsme ve Windows!

 

Složité není zadat pacman -S flashplugin a pak už jen aktualizovat.

Sorry, toto mi přijde jako hrušky s jabkama. KDE, GIMP, LibreOffice jsou open source a proto ve Fedoře vždy budou. Flashplayer je proprietární software, který nemá v distribuci, která si zakládá na free software, co dělat. Pokud s tím má někdo problém, tak ano, Fedora není distribuce pro něj. Asi mu bude víc vyhovovat distribuce, která licence neřeší. Tvrdit, že pak můžeme chodit na 100 stránek a instalovat software z nich, pak považuji za demagogické reductio ad absurdum. Počet proprietárních nebo patentově chráněných balíčků, které si do Fedory doinstalovávám já, lze spočítat na prstech jedné ruky, a pouze Adobe Flashplayer stahuju ze stránek výrobce. A pokud i toto dělá někomu problémy, může použít easyLife nebo Fedora-utils, kde si jenom zaškrtá, co chce doplnit: kodeky, Flashplayer, Oracle Java,... a klikne na Nainstalovat.

Mimochodem tím nainstalováním Flashplayeru přímo od Adobe se přidá mezi zdroje softwaru repozitář přímo od výrobce, takže ani to, že bych musel pořád chodit na jejich stránky a kontrolovat, jestli tam není nějaká aktualizace, není pravda.

[otula]

To je pěkné, Jirko, že mne obviňuješ z demagogie, ale co bys řekl člověku, který tvrdí, že Linux není dobrá volba pro toho, kdo chce instalovat software z repozitářů?

[pavlix]

co bys řekl člověku, který tvrdí, že Linux není dobrá volba pro toho, kdo chce instalovat software z repozitářů?

Že je to blbec? Vím, že to není konstruktivní argument, ale co jiného než linuxové distribuce má dlouholetou tradici v instalaci software z repozitářů?

[otula]

Pevně věřím, že se JE pouze špatně vyjádřil a nemyslel to úplně tak, jak to napsal.

[kavol]

Pevně věřím, že se JE pouze špatně vyjádřil a nemyslel to úplně tak, jak to napsal.

hm, anebo se vyjádřil dobře a ty jsi to jen špatně pochopil, že?

- jak už zde bylo řečeno, Flash se instaluje z repozitáře (akorát to není repozitář sídlící na serverech Fedory, nýbrž u Adobe, pročež aby se tento zkonfiguroval, jedna z možností je jít na stránky Adobe a tam si stáhnout adobe-release ...)

[otula]

hm, anebo se vyjádřil dobře a ty jsi to jen špatně pochopil, že?

- jak už zde bylo řečeno, Flash se instaluje z repozitáře (akorát to není repozitář sídlící na serverech Fedory, nýbrž u Adobe, pročež aby se tento zkonfiguroval, jedna z možností je jít na stránky Adobe a tam si stáhnout adobe-release ...)

Jo, je možné, že jsem špatně chápající, každopádně jsem ale rád, že balíčky mé distribuce mi nedělají bordel v systému a nepřidávají cizí repozitáře, a že je nemusím shánět po všech čertech, ale pouze navštívím stránku používané distribuce. A jsem rád, že je to jedna z velkých předností, kterými linuxové distribuce oplývají, ačkoliv se zde paradoxně dozvídám, že pokud se mi zdá shánění balíčků po všech čertech složité, měl bych zvážit, za Linux vůbec používat...

[pavlix]

že pokud se mi zdá shánění balíčků po všech čertech složité, měl bych zvážit, za Linux vůbec používat...

Přecijen to bude tím špatným chápáním. Sešívaný zcela jistě neměl namysli ani tak konkrétní úkon jako úroveň složitosti takového úkonu. Že sis z toho volně vyvodil důsledky, které z toho vůbec neplynou, už je jiná věc.

Ale uznávám, že mám v tom chápání velkou výhodou, že Jirku znám.

[pavlix]

Pevně věřím, že se JE pouze špatně vyjádřil a nemyslel to úplně tak, jak to napsal.

Pevně věřím, že JE nic takového nenapsal :).

[Sešívaný]

Já jsem nechtěl nikoho urazit a beru to zpět, pokud to tak někdo pochopil a dotklo se ho to. Myslel jsem to tak, že na uživatele Linuxu čeká celá řada náročnějších nástrach než stáhnutí jednoho balíčku a nainstalování a že tedy ten postup opravdu nepovažuji za nijak náročný.

To, jestli má být takový software jako Flashplayer v distribuci, už je jiná debata. Můj názor je takový, že v distribuci, která si zákládá na open source a propaguje ho, být nemá, a jsem ochoten podstoupit určitý nekomfort, pokud ho potřebuji, to je ještě když je tento nekomfort minimální. Na mém počítači se to týká jen tří balíčků: Flashplayer, Opera a googletalk-plugin. Všichni mají své repozitáře a je pro mě otázka pár minut je nainstalovat. Mimochodem ona to není otázka jen ideologická, ale i technická. Často takové proprietární věci vyžadují bundlování (např. Chrome/Chromium). Pustit je do standardní repozitářů by znamenalo výrazně ustoupit z balíčkovacích standardů a smířit se s tím, že si budou programy tahat vlastní verze knihoven, kterých pak bude v systému od každé několik verzí, a jeden z velkých benefitů repoitářů tím ztrácíme.

[otula]

Určitě jsem se neurazil, ale naštvalo mne, když popsals způsob instalace, používaný ve Windows, a dodal k tomu, že pokud to někomu připadne složité, měl by zvážit používání Linuxu.

[Chytrex]

Pokud si správně pamatuju, tak i Debian a ten striktně dbá na licence má v non-free balíček co umí nainstalovat flash-plugin.. Mám pocit že to je balíček který obsahuje jen instalační script (spsutí wget, stáhne tar.gz s flashem a rozbalí ho tam kam patří..)

proč by to nemohlo stejně fungovat i ve fedoře?

[Bedňa]

Pretože filozofia slobodného softvéru. Ja to akceptujem a som rád že "Linux" je taký aký je. Prečo by sme mali uľahčovať šírenie uzatvorenému softvéru, keď vlastne považujeme túto cestu za nesprávnu.

Inak skopírovať pár riadkové návody je fakt triviálne a kto to nedokáže, tak je to na zamyslenie. Nech každý vie, že toto nieje súčasť systému a nieje slobodná.

[pavlix]

Pokud si správně pamatuju, tak i Debian a ten striktně dbá na licence má v non-free balíček co umí nainstalovat flash-plugin..

Zkus odkázat na oficiální prohlášení, že non-free je součást Debianu. Vyhýbají se tomu, jak to jen jde, ale i tak se pohybují na dost tenkém ledě.

Pokud jde konkrétně o flash, i Fedora obsahuje balíček, který ho umí nainstalovat ze stránek adobe a dokonce i průběžně aktualizovat. Jmenuje se yum.

proč by to nemohlo stejně fungovat i ve fedoře?

Čas od času se na některé z IT konferencí objeví člověk který je zároveň právník, rozumí americkému či evropskému autorskému právu a má nějaké ty technické znalosti. Doporučuju si pár takových přednášek najít a pustit alespoň z netu.

Občas z toho vypadne, že obcházet právní problém technickými prostředky není vždy dobrý nápad, protože soud ve výsledku může technicky odlišné věci vyhodnotit jako právně ekvivalentní a technický postup označit jako pokus o pouhé zakrytí nelegální činnosti. Nevím, jestli to vyjadřuju úplně správně.

Navíc k tomu není žádný zvláštní důvod, když Adobe poskytuje přímo repozitář. Snad jediné, co chybí k plnému pohodlí je aby někdo udělal a zpropagoval non-free respin Fedory, který by už obsahoval tyto repozitáře a případně rovnou instaloval vybrané balíky.

[Sešívaný]

Myslím, že zrovna licence Flashplayeru umožňuje volnou distribuci třetími stranami. O tom to ale není. Řešení Debianu mi přijde dost pokrytecké. Buď jsem open source only a v tom případě nedistribuuju a nepropaguju uzamřený software nebo nejsem a pak se za nic neschovávám a prostě to dělám otevřeně. Proč není Flashplayer ve Fedoře, je čistě ideologický problém, ne technický.

[pavlix]

Myslím, že zrovna licence Flashplayeru umožňuje volnou distribuci třetími stranami.

Na RPMFusion se píše, že nikoliv. Pokud je redistribuce povolena, tak by teoreticky flash mohl být součástí non-free repozitáře RPMFusion.

Řešení Debianu mi přijde dost pokrytecké.

Je. Ukrutně.

Proč není Flashplayer ve Fedoře, je čistě ideologický problém, ne technický.

Pak je otázkou, proč není v RPMFusion. Navíc to, že k něčemu ani neexistuje zdrojový balíček, bych tak úplně nepovažoval za problém čistě ideologický.

[Sešívaný]

Díval jsem se zběžně do licenčních podmínek Flashplayeru a vyplynulo mi z toho, že digitální distribuci třetí stranou umožňují, ale nejsem právník a nevěnoval jsem tomu moc času, takže tam klidně může být nějaký háček.

[Sešívaný]

Jenže tam nebylo jádro problému v tom, jestli se to musí instalovat z repozitářů nebo ne, ale jak složité to je. Pokud někdo považuje za obtížné stáhnout si jeden balíček a pár kliknutími nainstalovat (a pak už se o to nestarat, protože si to přidá i repozitář), tak Linux asi opravdu není pro něj, protože tam narazí i jako běžný uživatel na řadu obtížnějších věcí. Že někdo vyžaduje, aby byl veškerý dostupný software včetně toho proprietárního v oficiálních repozitářích, je potom jiný problém a už jsem psal, že pokud je toto pro někoho opravdu důležité, Fedora pro něj asi nebude dobrá volba a beru to jako validní argument, proč ji nepoužívat.

[otula]

Jenže tam nebylo jádro problému v tom, jestli se to musí instalovat z repozitářů nebo ne, ale jak složité to je.

O tom by se dalo polemizovat. Reagovals totiž na tuto větu:

A pak si tam zkus treba takovou prkotinu jako je nainstalovani Flash pluginu.

- co jiného to je, než výtka, že daný software, který běžně dost velké procento uživatelů využívá, není v repozitáři? Právě z té nepřítomnosti vyplývá stížnost na komplikovanou instalaci.

Jinými slovy, on si nestěžoval na to, že je balíčkovací systém komplikovaný (přitom právě ten je možná jedním z důvodů, proč Linux používá), ale stěžoval si na to, že v konkrétní distribuci chybí něco, co je jinde běžné.

Pochopil bych, kdybys mu odpověděl, že Fedora není dostribuce pro něj, že si má vybrat distribuci jinou, ale nepochopím, žes odpověděl to, cos odpověděl. Kdybych si tě nevážil pro tvou činnost, přisadil bych si pod to, co je v reakci nad tebou.

[smazáno]

To myslíš jako jít na stránku Adobe, dát stáhnout RPM balíček, kliknout, že ho chci nainstalovat a potvrdit to heslem? Sorry, ale jestli toto někomu přijde složité, tak by měl vážně zvážit, jestli je Linux pro něho dobrá volba.

Jit na stranku Adobe? Jezis, to je stejne hrozny jak ty Windows! Moc prace (a navic na wiki fedory je ten postup jeste slozitejsi!) v ubuntu to resit takto hrozne vubec nemusim.

[pavlix]

Stěžovat si, že open source distribuce nedistribuuje closed source software Adobe… to se mi ani nechce takto veřejně komentovat. Mohl sis nejdřív přečíst, co fedora je a jaké má oficiální limitace.

[smazáno]

... a proto se pro amigu nehodi

[pavlix]

To nechám na něm.

[Sešívaný]

A vo tom to je. Fundamentální rozdíl mezi Fedorou je v tom, že Fedora má ve svých stanovách co nejlepší podporu otevřeného softwaru, ale jen otevřeného softwaru. Zatímco Ubuntu je platforma, která sice sází především na open source, ale proprietární software a služby jí nejsou cizí a propaguje je stejně jako open source. Je tedy logické, že k Fedoře budou tíhnout spíše ti, pro které je otázka open source důležitá (jako třeba já), a k Ubuntu budou naopak tíhnout spíše ti, kterým to je volné. Jak už Visáči zpívají: každé zboží má svého kupce

[smazáno]

S tim naprosto souhlasim, ale ten vzhled a fonty a trapnej instalator by jste si tam poresit meli . A hlavne vysvetlit tem japkum z Gnome Shellu, ze jejich cilovka nejsou "konzumenti obsahu" ale linux hackeri/profesionalove (tohle si treba Ubuntu uvedomuje a "unix workflow" se snazi podporovat i v Unity - viz tvuj bug v launchpadu ohledne "global menu")

Jinak, jak uz jsem psal v prvnim prispevku, proti fedore nic nemam, dokonce i dobrovolne travim cas, abych pro ni pridal podporu do svyho softu! Jen me fakt zklamala a amigovi ji fakt doporucit nemuzu.

[smazáno]

A to je něco špatného? Jaký je rozdíl tím nastavit si uživatele během instalace a hned po instalaci?

Divej, na po treti se nejak prokousu tou anakondou, tak se raduju ze uz to mam za sebeou, reboot a ted na me vybafne znova instalator a tentokrat ve stylu windows - to fakt ne.

[Sešívaný]

To je sice pěkné, že bys to chtěl mít v instalátoru, ale čím dál méně imagů Fedory se instaluje a má Anacondu. Např. Fedora pro ARM se jen nakopíruje na disk. Pořád si ale člověk musí nastavit uživatelský účet a heslo roota, takže mít ty věci oddělené od instalátoru dává smysl.

Jinak výtky na nespolehlivostí Anacondy beru. Ve Fedoře 18 opravdu není v dobrém stavu, ale vyhnout se tomu asi nedalo. Stará Anaconda sloužila 13 let. Pokud to bude vždy jeden release za 13 let, tak se to dá ještě přežít

[smazáno]

Aha, to je dobry duvod, to beru, ted jeste udelat neco s tim vzhledem.

[pavlix]

Stačí ale přidat jedno repo a nainstalovat pár balíčků a je to vyřešené. A ani na to AFAIK není potřeba příkazová řádka.

Máš pravdu. Stačí rozkliknout repo balíky na webu a dál instalovat z GUI. Ale faktem je, že to instalační GUI není dobré a už dlouho mi nefunguje vyhledávání kodeků a to si myslím, že je hodně špatně.

[Sešívaný]

Já se nechci tvářit, že ve Fedoře problémy nejsou. Jsou. Zrovna to instalační GUI rozhodně jako relevantní problém beru. Mně jen zajímaly, jaké problémy uživatel musí ve Fedoře pořád řešit, a problémy typu nelíbí se mi výchozí vzhled výchozího prostředí mi přijdou takové zvláštní.

[kotyz]

Jenže to je jen na balíčky. Control centrum v Mandrivě a SuSe bylo na všechno, od fstabu, grubu a xorgu po nastavení časovýho pásma, tiskárny nebo tapety. Člověk tam vůbec nepřišel do styku s konzolí a konfigurákama. A tohle přesně je to co amiga hledá...

[qwubla]

System settings v ubuntu > http://i.stack.imgur.com/A2zzx.png

[kotyz]

Jo, to ujde, ale zdá se mi že tam toho je poněkud málo...

[qwubla]

To je pravda, na druhou stranu si nejsem jist co víc je normálně potřeba. Nastavení fw, jádra a dalších věcí obvykle/běžně není potřebné a aplikace na disky je oddělená.

[=^..^= AmigaPower®]

Spojení se serverem bylo v průběhu načítání stránky ukončeno.

[phr]

Tak v tom případě Mageia

[qwubla]

Popravdě Xubuntu moc nedoporučuji, nejsem s ním moc spokojen a Canonical myslím také ne... Jde o to, že je již podobně náročné jako normální Ubuntu, ale je mnohem méně odladěné. Bohužel Xfce už není to co bylo dříve. Zato LXDE je stále dle mého lehké prostředí, které je pěkně postavené nad ubuntu.

Ke komentářům > Ubuntu již od verze 11.04 - má nastavení systému, původní vylepšenou verzi z GNOME a dále je tu stále ubuntu tweak

ubuntu system settings > http://i.stack.imgur.com/A2zzx.png

A dále je zde dostupný již zmíněný Software Center nebo lze doinstalovat Synaptic.

[heh]

nesnáší ten jejich herbalife style marketing a ptreferuje rpm.

jak mu můžete nabízet nějaké bubuntu?

[hovnocuc]

Co todle na okno?http://bagio.cz/goods/plastovy-euro-drzak-wifi-prijimace-10#detail

Je to teda pekelne drahy, ale bez vrtani

[=^..^= AmigaPower®]

To vypadá dobře! Je to sice asi to o čem sem slyšel, ale vypadá to dost bytelně, konstrukce je fakt neurvatelná, leda i s oknem Vlastně jediný, jak by to šlo vyvrátit je směrem nahoru a to by se dalo pojistit podobnou aretací za převis plechovýho parapetu jako má třeba mlejnek na maso na stůl. Díky! Jde se bastlit...

[Jendа]

Hezké (náhodou zrovna řeším podobný problém), ještě ale nevím, kudy protáhnout kabel dovnitř.

[phr]

Vrtal jsem kolem okna zvenku i zevnitř, dostal jsem sice díru, která nebyla rovná, ale kabel jsem po troše snahy protáhl a zatěsnil tmelem.

[Bedňa]

Zober si to tak rpm, alebo deb je úplne jedno, tie príkazy sú myslím že rovnaké tak stačí spraviť alias a ani nepoznáš rozdiel. Keď tam dáš Debiana, tak možno budeš potrebovať pár príkazov na nejaký HW po inštalácií a potom už nebudeš musieť Terminál naozaj ani vidieť a kurwa nehovor tomu "příkazovej řádek" správne je to emulátor Terminálu.

Poďalšie, Debian je komunitné distro, nepodlieha žiadnej korporácií, natoš aby ešte spolupracovali s MS a ďalšími shitmi.

[smazáno]

Prikazy? Nechci tam prikazovou radku ani videt!!!

[smazáno]

Tim jsem chtel rict, ze souhlasim, ze resit jestli distro jede na rpm nebo deb, kdyz se v tom nechce vrtat, je stupidni.

[kotyz]

Jo, kočičky by to chtělo, citelně tu chyběj. Jestli nedáš kočičky, budu nucenej dát poníky a to by mohlo s některýma lidma tady šlehnout...

[=^..^= AmigaPower®]

Equilibrium

[kotyz]

Kolik už těch koček na roumenovi máš?

[JZD]

Jůů, to je pěkná košiškáá, já chču eščéé a poníky k tomůů .

[kotyz]

Mě už taky dochází socket A desky bez nafouklejch kondíků, ale jednu nebo dvě s jenom lehce nafouklýma bych tu ještě měl. Byly doteď funkční, ale chcípnout můžou kdykoliv. A nebude se mi s nima chtít chodit na poštu nebo jezdit do Prahy...

[Ovocníček]

Lidi jak to děláte, mě A7V600-X vydržela běžet 9 let (možná s cca jednoletou přestávkou, kdy komp neběžel moc hodin týdně), a nejsou ani náznaky nafukování nebo čeho. Taky jsem z popelnice vyzískal dvě desky s Pentiama 4 a taky vypadají bezúhonně (a to byly v horzenjech zaprášenejch a zahulenejch kompech, jeden měl zadřený chladiče).

Taktujete na tom CPU, nebo čím to?

[Matlák]

A7V600 byl hooodně dobrý MB za tu cenu. U mě přežila mimo těch 10 let taky výměnu ATX zdroje za dva upravené AT, 220V do antény od TV a různé další vylomeniny.. a stroj ve kterém slouží až doteď nejede jen proto že odešel disk

[Ovocníček]

No, ona třeba zvukovka v tom nebyla nic moc a šuměla, než jsem zjistil, že se musí ztlumit v mixéru modem(!). Ale jinak asi ano, asi to byl dobrý kus.

[=^..^= AmigaPower®]

kluci, ale vo tom to neni, vy tady teď (s)prostě masturbujete

[gtz]

Za pár dní vychází nové OpenSuse, zkoušel jsem poslední verzi a KDE i LXDE šlapou tak jak mají. Takže za mne doporučuji Suse. RPM, Yast + zypper == pohoda. A Žádný sliz a ad-ware jako od Ubuntu.

[w4rr10r]

Ne Ubuntu - nesnášim hnědou, gnome a celej ten jejich "herbalife-style" marketing...

Když jsem naposledy viděl Ubuntu, připadlo mi spíš fialovooranžové. GNOME zase černostříbrnomodré.

KDE, nebo jiný plnohodnotný prostředí kromě gnome (Něco jako dotažený LXDE)

To MATE není zase tak špatné.

Preferuju ".rpm" - nechci se zas učit něco novýho...

lol, jsi snad balíčkář? V čem je pro lamu rozdíl oproti něčemu jinému?

Nikdy v životě, na tom kompu nechci vidět příkazovej řádek! - nechci, tečka!

Můžeš zvolit řešení jako Oidipus.

Ituitivní "ovládací centrum" alá Mandriva

Aneb aby si superuživatelská práva mohla změnit i sekretářka.

Chci zapomenout, co to je "tar.gz"

Musíš víc chlastat.

Vysoká debiloodolnost (sekretářkoodolnost)

Dej tam MS Bob, to bude tak odolné, že si sekretářka ani neškrtne.

Zprovoznění Samsung SCX-4500 pouze za použití myši, nikoliv harakiry typu HP dj-F2420 (Dreit by moh tušim vědět )

Harakira? To je nějaký sýr, jako bylo kiri?

Nesnažte se mně přesvědčit že "to dám", "je to je jednoduchý" atd. - nedám, neni , body 4 a 6 jsou "nediskutovatelné"

Však je diskutovat nemusíš.

Vím, že po přečtení tohoto někomu mohl stoupnout adrenalin a hlavou mu proběhlo spousta synonimů ke slovu debil, ale pokud se povede splnit tyto požadavky, budou na kopytech rozneseny míty o Linuxu a nic nebude bránit jeho širšímu nasazení v této firmě...

Spíš jsem ztratil i poslední iluze o českém (ba dokonce socialistickém) školství.

[heh]

Preferuju ".rpm" - nechci se zas učit něco novýho...

lol, jsi snad balíčkář? V čem je pro lamu rozdíl oproti něčemu jinému?

Dost trapný dotaz. Rozdíl může být výrazný. Už jenom neinteraktivní instalace je důvod, proč někomu vyhovuje rpm. Až budu chtit klikat při instalaci čehokoli na next->next->next pořídím si Windows nebo Debian, to vyjdetak nastejno

Jasně, můžu si nafurt nastavit DEBIAN_FRONTEND=noninteractive, ale pak jde člověk "neoficialni cestou" a vysledek funkcnosti systemu pak neni vzdy slusne receno optimalni.

RPM ma i zajimave funkce, ktere DEB realne nema (když tak me opravte, jestli se to zmenilo), napriklad verify files rpm -V (konrola integrity systemu pomoci MD5), podporuje update pomocí rozdílových balíčků delta RPM, atd....

ANO. Uzivatel muze mit racionalni duvody pro sve preference.

Ituitivní "ovládací centrum" alá Mandriva

Aneb aby si superuživatelská práva mohla změnit i sekretářka.

O tom snad rozhoduje nastavení prav, nikoli moznost to naklikat nabo napsat do CLI. Ve vasi oblibene distribuci je root chranen pouze tim, ze lama neumi pouzivat bash?

[w4rr10r]

Amíga nechce používat terminál. Nevšiml jsem si, že bych v Ubuntu musel víc klikat na Next než v openSuSE.

Mimochodem, jediné, k čemu jsem kdy použil takové distribuční (System Settings v KDE/GNOME používám často) klikací rozhraní (mimo instalace balíčků, ale to mi nejvíc vyhovoval Synaptic), bylo nastavení sítě, které se pak bilo s Network Managerem, takže jsem se něj vykašlal a používal jsem NM.

[heh]

nastaveni baliku pres dpkg vyskakuje i pri instalaci pomoci Synaptic. S terminalem to nijak nesouvisi, je to vlastnost (z pohledu rpm spis bug) Debianiho package managementu.

Distribucni klikaci rozhrani toho umi asi tak 100x tolik nez system settings. Srovnavat to nelze ani omylem.

[w4rr10r]

Tak znovu. Kde s Ubuntu musím klikat na Next-Next-Next?

Teď jsem si to zkusil: v Synapticu vyberu balíček k instalaci, klepnu na tlačítko pro provedení změn, potvrdím instalaci závislostí a jdu vařit čaj. V openSuSE (YaST2) je to úplně to samé. Jediný rozdíl je v tom, jak vypadá uživatelské rozhraní. Víc mi vyhovuje Synaptic, protože se mi v něm lépe vyhledává, při stahování balíčků se přehledněji zobrazuje rychlost a zbývající čas, reakce prostředí jsou svižnější a řešení závislostí mi subjektivně připadá méně otravné (např. odklikat změny závislostí v YaST2 při upgradu KDE byl porod).

Zrovna YaST2 umí, co jsem koukal, nastavit firewall, sdílení souborů nebo nějaké věci týkající se hardwaru, ale nikdy jsem nic z toho v něm nastavit nepotřeboval nebo když jsem to potřeboval, buď to nefungovalo vůbec (tuším TV karta), nebo se to pralo se zbytkem systému/prostředí (nastavení sítě, myši a klávesnice). Jediné, na co jsem ho celkem ochotně používal, byla správa balíčků, protože GUI k PackageKitu mi nikdy nevyhovovala.

[gtz]

např. odklikat změny závislostí v YaST2 při upgradu KDE byl porod

používám Yast včetně zypper s terminálu a nemám s tím problém. Yast otravuje akorát když jsou změny poskytovatele a když se mu hodně něco nelíbí ale dá se to celé v klidu použít.

A když by moc otravoval tak se to dá řešit přímo přes zypper

Yast není jen správce balíčků, ale i dokonalé kontrolní centrum přes které se dá skoro všechno v klidu a v pohodě nastavit.

nebo se to pralo se zbytkem systému/prostředí (nastavení sítě, myši a klávesnice)

No nevím, mně to funguje vše

[Tutor]

RTFM - debconf

Záleží na správci balíčku, jaké konfigurační skripty připravil, a pak na nastavení proměnné DEBIAN_FRONTEND (dialog, readline, non-interactive, gnome, ....) a PRIORITIES (low, meidum, high, critical). Podle tohoco vyžaduje konkrétni balík, a podle toho co jste si nastavil za úroveň priority, a podle toho co jste si nastavil za frontend, může při instalaci balíku Debconf klást otázky k jeho nastavení. Když spustíte (synaptic, apt,...)instalaci X balíků a jdete vařit čaj, a za půl hodiny zjistíte, že instalace se zasekla u druhého balíčku, protože debconf čeká na odpověď uživatele, budete pěkně nastvanej.

RPM toto chovani vylucuje. Balik nesmi vyzadovat interakci s uzivatelem.

[Bedňa]

Ty si kokot, kde si videl v apt-get, alebo Synapticu next? K tomu ostatnému je škoda sa vyjadrovať.

[Tutor]

Tady je to dneska vidím samý expert.

When packages are being installed, debconf asks the user questions which determine the contents of the system-wide configuration files associated with that package.

Víte co to je Debconf?

To je přesně to modré okno, které uprostřed instalace Apt-get, konzolový výpis v Synaptic, aptitude... vyskočí, a dožaduje se konfigurace právě instalovaného balíčku. Až potom, co uživatel odkliká všechny volby, který správce balíku připravil, pokračuje instalace dalšími balíčky.

Toto chování lze částečně ovlivnit nastavením DEBIAN_FRONTEND a PRIORITY.

[Bedňa]

Aha a okrem MySQL čo si ešte pýta root heslo do databázy? Možno sú balíčky čo sa na niečo pýtajú ale ja sa s ními nestretávam a to som už na Debiane roky. To by sme rovnako môhli povedať že vo Windowse existujú dva programy čo pri inštalácií nepožadujú "next" a na základe toho tvrdiť že pri inštalácií vo Win sa "next" nepoužíva.

[heh]

Těch balíčků je docela hodně. Komplikuje se to také tím, že mnoho z nich klade nějaké otázky pouze při splnění určitých podmínek. Například při instalaci kdm se balíček na nic neptá, ale pokud je v systému přítomný balíček gdm, okamžitě vyskočí okno, zda chci jako výchozí používat kdm nebo gdm a já opravdu nechápu, proč musím na tuhle otázku odpovídat uprostřed instalace.

Abych vrátil diskuzi kam patří, tazatel blogu požaduje RPM. Na dotaz diskutujících předkládám argument, proč i běžnému uživateli může vyhovovat jeden balíčkovací systém před druhým. V případě RPM jsou to tyto podstatné výhody:

• Jistota neinteraktivní instalace
• aktualizace pomocí delta RPM
• možnost kontroly integrity systému pomocí kontrolních součtů

Nic z toho DEB neumí nebo nepoužívá.

[Bedňa]

Mám v systéme nainštalovaných viac ako desať tisíc balíčkov, z toho jeden čo som už spomínal si pýtal heslo, to je fakt opruz.

To ostatné v Debiane ide tiež, hoci je pravda že sa nepoužíva.

[heh]

Ano viděl. Různými "Next", "Forward","OK" nebo jinými imbecilními dotazy prudí Debconf vcelku pravidelně.

[Bedňa]

Viď tu.

[jazykovapolicie]

Vím, že po přečtení tohoto někomu mohl stoupnout adrenalin a hlavou mu proběhlo spousta synonimů ke slovu debil, ale pokud se povede splnit tyto požadavky, budou na kopytech rozneseny míty o Linuxu

Spíš jsem ztratil i poslední iluze o českém (ba dokonce socialistickém) školství.

taky tak

[=^..^= AmigaPower®]

...jeden dobrý, na to už sem zvyklej, ale dva GN v jedný diskusi, to už je síla...

[synonimum ke slovu debil]

WTF GN?

[=^..^= AmigaPower®]

Grammar nazi

Grammar nazi (též grammar natzi, grammar nazzi, spelling nazi) je v anglickojazyčném prostředí typ internetového trolla, který je nemístně zaměřen na spisovnost projevu. Grammar zde označuje gramatiku a nazi odkazuje k nacismu.

Grammar nazi například využívá náhodné překlepy k agresivnímu zpochybňování kulturnosti a celkové intelektuální kapacity ostatních diskutujících.

zdroj: Wiki

[Jendа]

zdroj: Wiki

Která?

Your Source nazi.

[kavol]

s velkým W je jen jedna :-p

[otula]

Jo, tu dobře znám

[pavlix]

s velkým W je jen jedna :-p

Fedora Project Wiki? Gentoo Wiki?

[otula]

Když už teda, tak ony to nejsou jen míty. V témže souvětí jsou i synonima, dále pak harakiry, alá, podle mně, mně nenapadá, rozbytí okna, nejblyžší, a to vůbec neberu v potaz „čechovštinu“ Ale já u Amigy tyhle drobnosti blahosklonně přehlížím :)

[Zdeněk Burda]

Mrkni se jaké magnety používají pro antény na auta a dej dva nebo tři na parapet, teda jestli ten je dobře udělaný a udrží to Mám na autě magnetku pro CB a drží to perfektně, ale je fakt, že to je jen bič cca 1,2m dlouhý. Jenže zas jezdím podálnici…

[manasekp]

parapety byvaji hlinikove ne ?

[=^..^= AmigaPower®]

Pravda...

[manasekp]

jinak ja bych asi vyzkousel nechat antenu vevnitr za oknem, zalezi na jakou vzdalenost se pripojujes ale slusne 2.4ghz sito by jet trochu melo, me to fungovalo na cca 200m v pohode pres dvojsklo s 22dB antenou

[=^..^= AmigaPower®]

Je to sice dokonce pětka, ale síto, kdyby to byl nanostation tak to neřešim, ale síto by fakt překáželo...

[kotyz]

Nebo z pozinkovanýho plechu. Nebo plastový.

[Josef Kufner]

A na tenkým plechu ty magnety taky nic moc, bude to chtít nějaké opěrky/trojnožku proti vyvrácení. Jeden ani hodně silný stačit nebude.

[Ivorne]

Balíčkovací systém ti může být ukradený pokud nechceš používat terminál. Takže by ti mělo sednout jakékoliv out-of-the-box distro s KDE.

Napadají mě třeba Fedora+KDE, Kubuntu, Mint+KDE, Mageia, OpenSUSE.

Dobrou volbou asi nebudou distra co jsou příliš stable (Debian, CentOS), protože tam se typicky vývojáři více zaměřují na onu stabilitu než na UI komfort.

A nesmysl jsou každopádně distra určená pro pokročilejší uživatele (Arch, Gentoo, etc.), protože ta se zase zaměrují na propracovanou vnitřní strukturu radši než na propracované UI.

TLDR: pokud nějaké distro má KDE, grafickou instalaci a už jsi o něm někdy v životě slyšel, tak by to neměla být úplně špatná volba.

[Andrtalec]

PCLinuxOS.

[chrono]

Čo tak Mageia? Keďže to je fork Mandrivy, tak všetky známe konfiguračné nástoroje z Mandrivy sú aj v Mageie, takže to nebude príliš veľká zmena.

[kotyz]

A už se dostala do nějakýho použitelnýho stavu?

[=^..^= AmigaPower®]

Do takovýho, že je na tom postavená komerční Mandriva...

[phr]

Tak co vlastně řešíš ?

[maník]

Linux Mint Cinnamon edition používá klasické rozhraní a je rychlý i na slabších strojích. Je založený na Ubuntu, takže deb a ne rpm, používá ale vlastní Centrum softwaru.

[heh]

Chceš KDE? Pořid si Opensuse, lepší KDE mají málokde. Chceš RPM? Odpověď je stejná, Zypper je nejlepší balíčkovač nad RPM (podle mě i celkově )

[chrono]

Používatelia Mandriva/Mageia určite nebudú súhlasiť. :)

[heh]

Tak souhlasit nemusí, stačí se podívat na vazby mezi KDE a Opensuse vcetne personalnich.

Stejne tak lze vykon package managementu exaktne zmerit. (pocet funkci, rychlost dependency solveru, vhodnost nalezenych reseni)

[gtz]

No já jsem na zypper zvyklý a neměnil bych. KDE má Opensuse vždy to nejlepší. No a nové 12.3 s KDE je fakt hodně dobré.

[marek_hb]

máš vevnitř parapet? jestli ne, tak se můžeš provrtat kabel POD rámem okna (zazdívací lištou) skrz a pokud tam parapet máš, tak vlastně taky - jen musíš vrtat šikmo dolů a do téhle lišty můžeš i navrtat nějaký držáky na anténu, případně použít odtokový drážky v rámu (zvenku dola, bývá na nich krytka) - jen je nezaslepuj úplně, jinak Ti nebude odtékat kondenzovaná voda a může Ti to tam namrzat

hlavně tu díru na kabel pak něčím pořádně utěsni ať Ti nezatéká pod okno

[=^..^= AmigaPower®]

o odtokovejch drážkách sem právě psal, jinak tohle je více-méně vyřešený a kabel se prostě skřípne...

[marek_hb]

Příloha:

• kudy vrtat.jpg (237147 bytů)

do drážek jen strčíš háček, nebo "rozporku" a pak je to holt trochu lidová tvořivost jak a co tam namontuješ a když kabel provrtáš tím zazdívacím profilem, tak se nic žvejkat nebude - viz příloha

[Já =^..^=]

Ale já tam mam ten parapet, on je nějak tak zahnutej nahoru pod to wokno

[marek-hb]

no a tam, jak je to nahoru pod okno ohnutý to provrtáš - a když tu díru uděláš trochu rozumě, tak si ji pak nikdo nevšimne

[=^..^= AmigaPower®]

A když se mi náhodou při blbym větrání vytrhne okno z pantů a vypadne ven na ulici, přijde pojišťovák a já dostanu hovno kvůli posraný díře... Jo! A to se vyplatííííí

[Bedňa]

Stačí si od predajcu vypýtať povolenie kadiaľ sa môže vŕtať a žiadna záruka ti nepadne. Prípadne si to vyhľadať na stránkach výrobcu. Určite by som kvôli takejto blbosti nenasadzoval Teslove prenosy energie, hoci by to určite šlo energiu transferovať cez sklo.

[marek_hb]

tak naklusej na vekru, která Ti to dělala ať Ti dá "dobrozdání"

[GeoRW]

A diamantovym vrtakom by to priamo prevrtat cez sklo neslo?

[frEon]

Kdyz pouzijes pajecku, tak ty kondiky muzes vymenit. Neni co zkazit, kdyz to nevyjde, tak jsi znicil uz jednou znicenou desku

[=^..^= AmigaPower®]

Jo, ale to znamená honit někde kondenzátory a mrdat se s pájenim (hlavně odsávánim), blésmrt Navíc kondiky asi nebudou to jediný...

[xxxs]

je tu kopa bastlicov, urcite by ti poradili nejaky webik, kde by si si objednal a kondiky ti prisli. odsavat na co? napajkujes na odstrihnute nozicky predchadzajuceho kondika.

Navíc kondiky asi nebudou to jediný...

skoro vzdy su to kondiky. ine sa asi ani neopravi prebastlovat.

[=^..^= AmigaPower®]

...kámo tohle jáí neřešim, já naletuju cokoliv kamkoliv, včetně 96ti nožičkový smd kostičičičičky 1x1cm na pětivrstvý desce hrotovou pájkou... ;)

[kotyz]

Takhle už sem jednu zničil, takže už na to seru.

[frEon]

no znicit desku, ktera nefunguje... A to jde?

[pavlix]

Upřímě se přiznám, že řešení mně absolutně nenapadá, plechovej parapet pochopitelně taky nijak kuchat nemůžu...

Co montáž na silné magnety?

[=^..^= AmigaPower®]

Na ten hliníkovej parapet by byly vhodnější spíš zatěžkávací betonový kostky

[Zdeněk Burda]

A co něco přilepit? Dnešní lepidla jsou dost dobrá, sice zničíš parapet, ale to nejspíš nikdo řešit nebude

[pavlix]

Njn.

[xxxs]

jeden magnet zhora, druhy spodkom.

[Jendа]

Parapet typicky leží na panelu.

[xxxs]

ja mam presah 4 cm. spolu so sirkou okna sanca na naozaj velky magnet.

[phr]

A pak to někomu spadne na hlavu...

[PepaSFI]

existuje plochý kabel-propojka na přivření do okna pro satelitní příjem. nevím jaký to má útlum ale když přes to jde satelit tak wifi půjde taky. Sice to má 75 ohm a F konektory ale to není problém. Pokud by ta anténa nebyla moc velká, pak bych se nebál té přísavky na sklo. Běžně na přísavkách mají kamery na autech, normálně venku na kapotě, na okruhu při vysokých rychlostech a neupadne to. Dokonce existuje střešní nosič na lyže na přísavkách. Přícucný rukodržadlo pro sklenáře na přenášení skla stojí někde v obchodě s nářadím pár korun a unese to asi tak padesátkrát víc než ta anténa váží. Šlo by to přicucnout i na parapet aby to nezaclánělo v okně.

[=^..^= AmigaPower®]

jj, koukal sem že na eFka koax ta propojka je, nicméně na UTPko jí dělaj jen pětimetrovou a navíc to venkovní UTPko pár otevření do roka v pohodě přežije...

...a když ne, metr stojí nějakejch 6-8korun

[PepaSFI]

takže ty budeš mít krabici venku? Asi 5 GHz žejo. Tím se řeší problém s kabelem, UTPko snese určitě víc než koax a dalo by se rozpárat mu vnější plášť a drátky pěkně srovnat na placato vedle sebe aby zbytečně netrpělo těsnění v okně. Akorát zas ty 5GHz škatule bývají větší a těžší takže se komplikuje montáž.

[=^..^= AmigaPower®]

Jaký škatule? To síto to má v zářiči, jen připojit eRJéčko... tohle je celý

[PepaSFI]

tak to jo, to je slušný. Tady kolem montujou samý monstra, ohavný krabice velký jak talibánská bomba střední tonáže. Tohle bych úplně klidně přidělal na parapet přísavkou.

[bla bla]

koště

[Kvakor]

Já bych použil magnety na parapet. Na opravdu silné neodymové magnety stačí rozebrat nefunkční harddisky, případně se dají koupit i v e-shopech. Když se jich použije dost, přilepí se na spodek držáku a dá se pod ně nějaká tenká guma nebo něco s velkým třením, tak by to mělo stačit. Teď jsem zkoučel 3x2x1 cm velký magnet z prastarého disku a unesl pětikilové železné závaží. Dát tam takových magnetů deset, tak to přežije cokoliv mimo přímého zásahu tornáda

A i na UTP kabel existují průchodky, co jdou zavřít do okna, i když já osobně bych vzal obyčejný kabel, stahovací bužíku, jednotlivé dvojlinky bych vyrovnal vedle sebe, strčil do bužírky, něčím zplacatil a takto zplacatěné ohřál. Ostatně, ten kabel, co jsem měl v ruce, byl nejspíš přesně takto udělaný.

Možná by šel použít i plochý kabel (třeba starý od diskety nebo PATA disku), pokud by se mezi dvojcí se signálem nechal vždy jeden drát přizemněný (jako se to dělá u osmdesátižilných PATA kabelů), případně by se to celé ještě zabalailo do přizemněného alobalu nebo něčeho podoného. Sice to nejspíš sníží maximální rychlost (odrazy kvůli rozdílné impedanci a pod.), ale pokud to bude jen kousek, tak by to snad tak moc vadit nemělo. Nen ta výroba bude pěkně pracná ...

PS: Desky na SktA jdou pořád sehnat nové (třeba u Alzy), i když se za ty peníze asi nevyplatí kupovat.

[gtz]

No asi bych obešel pár bazarů (v Praze jich bude hafo), tam se dá vždy něco slušného za pár peněz sehnat.

Existují myslím speciály do oken stejně jako pro koax, ale dostat to tam je poněkud pracné. Známý to řešil tak, že vzal UTP-čko které protáhl tím otvorem v plastovém okně (kabel rozholený) a na druhé straně dal venkovní UTP zásuvku. Jen se musí dát pozor při zavírání.

[Ovocníček]

Vím o jedné vyřazené desce pro sock. A, která už nemá využití, ale osazený v tom byl Duron a počítám, že ještě jela na SDR paměti. Čili je zřejmě příliš stará. Taky by musel někdo udělat dopravní spojku z Šumavy (Krumlov)...

[Ovocníček]

Jinak, i než bazary možná sběrný dvory. To by člověk čuměl, co se někdy posílá do popelnice za hardware. A většinou to jsou kompletní sestavy.

[gtz]

Kamarád tam sehnal utopený HP Probook

[phr]

Ale musiš se o něj poprat s hnědočechy

[gtz]

Ne, on tam jel vyhodit nějaké věci a tak se zakecal s těmi lidmi a za drobnou úplatu mu ho obsluha nechala. Divil jsem se , že tam bylo málem vše kromě disku.

[phr]

Holt chodím na jiný sběrný dvůr. Tady číhají celé dny kdo co vyhodí...

[=^..^= AmigaPower®]

Kámo, ty jednak nečteš diskusi ale hlavně neznáš můj lajdáckej přístup

[pesspi]

> Na jeden firemní počítač potřebuju dostat Linux

Odkedy treba v pneuservise pocitac?

[messi]

z takovyhle komentaru je vzdycky citit takovy nadrazeny ton. Jakoby nekdo, kdo dela manualni praci byl neco min nez nejaky pitomy admin, ktery upravuje uzivatelum ikonky na desktopu.

Nahodou, kdyz by sis das praci a cetl u Amigy mezi radky., tak bys relativne rychle poznal, ze je hodne zbehly jak v elektrotechnice, tak v IT. Urcite to neni nejaky hlupak, spis mam pocit, ze ma dokonce neco vystudovaneho. A tim jak se tady stavi do takove role jako bodry dobromyslny ozrala si z takovych jako si ty jen dela legraci a tim se bavi.

[=^..^= AmigaPower®]

Pneuservis je od 1.3. vesele pronajatej mladejm nadšenejm Arménům, dělám teď něco pro mně zajímavějšího a adrenalinovějšího

Nemám vystudováno nic v technickym ani elektrotechnickym směru, elektriku mam rád od dětství, matiku a fyziku jsem objevil prakticky až po třicítce, v počítačáích se hrabu od začátku devadesátejch let, s linuxem jsem přišel poprvé do styku okolo roku 96 (????), byl to 68k a šel okamžitě pryč, po roce 2000 sem na kompy zanevřel až do 07 kdy sem postavil svoje první PC na x86 (s Mandrivou), je mi (bez pár dnů) 36, nemam žádný děti, 7 koček, 3+1 v OV a ty bys měla bejt zhruba 160-165cm vysoká, mít okolo 65-70kg, 75C, 95/70/95, dlouhovlasá brunetka nebo zrzka, zhruba 30-40 let. PS: děti netýrající kočky žijí podstatně déle...

[pesspi]

Co je to 75C ?

[=^..^= AmigaPower®]

...

[otula]

Sice nemám ve zvyku takto psát ani mluvit, ale nutí mne to otázce s podtextem: To si děláš kozy?

[pavlix]

To si děláš kozy?

To byla otázka nebo odpověď?

[otula]

Záleží, co z toho si vybereš coby zmíněný podtext

[gtz]

No jedna kamarádka měla 95E. A podotýkám, že to bylo přírodní rostlé maso. Tehdy většina kantorů se dívala asi víš kam

[otula]

Těch 95, no, to asi nebylo jen maso

[gtz]

Holka z Moravy

[otula]

Jó, dobře živená :)

[gtz]

každý se ptal jak takto mohla narůst. Ona totiž byla celkem hodně vychrtlá, výšku někde k 170. Prototyp nynější dívky snů Potkal jsem ji po letech (vdala se někam daleko až někam k Hamburku) a stále je to kus baby za kterou se každý chlap otočí.

[otula]

Vychrtlá, a 95 cm pod prsama? To mi moc dohromady nejde. Možná, kdyby měřila 190. Neulítlo ti to číslo trochu?

[gtz]

No ona byla o nějaký kousek menší než já možná měla tak 175, tehdy nevím jak ty čísla byly a jak se to počítá, ale to číslo jsem jen střelil. No ona tehdy měla číslo "6" což myslím jsou dnes "E".

[otula]

Počítá se to celkem jednoduše. To první číslo je obvod pod prsy, písmeno je rozdíl mezi obvodem přes prsa a tím prvním číslem. Vím, že D je kolem 10 cm, E bude takových 12, 13, 14 centimetrů.

[gtz]

No centimetr tam centimetr sem, prostě to bylo tehdy dílo.

[otula]

[SKK]

12, 13, 14 centimetrů

na dĺžku?

[otula]

To nejsou pánské míry

[=^..^= AmigaPower®]

Muhahahaha, ty kozy jako na dýlku woe Jinak, podle mně je písmeno spíš velikost košíčku, nikoliv nějakej rozdíl v cm...

[otula]

Honzo, plácáš nesmysly. Ve svých letech bys snad takové základní věci už mohl znát. Sakra, to ti musím dělat poskoka a hledat to?

[SKK]

ježišku, to si dám do záložiek... :))

[=^..^= AmigaPower®]

Aha, takže jde spíš o něco jako koeficient, hmmm, tak to sem rád že nemam kozy...

[otula]

Jasně Stačí si uvědomit, že metráková matrona s metrovým obvodem pod, která má ale jen lehce nafouklé kopečky, může mít celkový objem podobný, jako kočena, co má krásná déčka s obvodem 70 pod.

[SKK]

Že sa do toho pletiem, aj keď mi do toho nič nie je:)... ten outulov vzorec má niečo do seba... i keď myslím že teoreticky existuje nielen E-čko ale aj F-ko, no už aj to D-ečko a E-čko je problematické niekde objaviť a s objemom menším ako tých 95 cm priam nemožné:). To už skôr tie -1 s objemom 95 cm s výstužou a vypchávkami:)). To len tak na okraj. Ale som prekvapená týmito špeciálnymi tovaroznaleckými vedomosťami na takomto čisto mužskom fóre.

[otula]

Když se tak teď dívám, co na mne vypadlo ještě za stránky, tak ty hodnoty uvádějí docela rozdílné - někdo se bere jako obvod pod prsy to, co na uvedeném odkazu berou jako obvod podprsenky (která se ale docela těsně utahuje - občas se divím, jak s tím mohou ženské vůbec ještě dýchat )

[SKK]

s priveľkým obvodom to môže skončiť tak, že vám po niekoľkých prudších pohyboch z ničoho nič začne niečo zavadzať pod bradou a nebude to podbradník:)

[otula]

:)

[SKK]

* od držiakov na plastové okná zaujímavý tematický posun

[=^..^= AmigaPower®]

Jo, taky sem si to dneska řikal

[jyrki]

Krasny, tak to si mi neprimo odpovedel na to co jsem se ptal po Jabberu. Mimochodem zase neco tukala asi jen Dona
Mimochodem moje oblibena velikost je 75B. A netusil jsem, ze jsi v OV. Od kdy?

[jyrki]

Hmmm, jsem unavenej, dneska vidim uz jenom mlhu. Mam to OV se tyka 3+1, neni to misto urceni.......

[Chytrex]

hehe když už se to tu zvrhlo v dotazník pro amigu.. taky bych měl jeden dotaz.. Amigo, má něco tvé PL*ATINUm společného s http://platyna.platinum.linux.pl/en/ ?:D Já jen že sem měl virtuálně čest s touhle dámou a radši bych se v tom nepitval.. Jen mě kopla ta podobnost..:D

[pesspi]

Hej, tu poznam, nerobi/la nahodou hosting pre The Mana World?

[Chytrex]

Naštěstí už ne... :D

[=^..^= AmigaPower®]

Ne, nemá PL* je kód země, Ch.S. je Atinium

[Chytrex]

Máš malé bezvýznamné plus.. :D

[Honz]

1. Synonimo byl slavný indiánský náčelník
2. Mageia

[kotyz]

Příloha:

• dell.jpg (252900 bytů)

Nechtěl bys celej komp? Dell Optiplex GX150, PIII 1GHz, 512MB RAM, nějaká lowend grafika od nvidie. Jen ho musim najít (asi rok nebo dva už sem ho neviděl, ale vim že někde bude) a musel by sis pro něj někoho poslat nebo dojet osobně...

[smazáno]

No pokavad z toho nesloupnes ty nalepky, tak se toho amiga bude stitit

[=^..^= AmigaPower®]

dej adresu, pošlu ti DHL

BTW: Pentium III to je jako co u AMD??? Já Intel nikdy nijak nemusel...

[Ovocníček]

1GHz PIII ~ 1GHz Duron. Ale má to na rozdíl od něj SSE, kteroužto instrukční sadu už dneska hodně softwarů vyžaduje (když už rovnou nechtějí SSE2).

[kotyz]

Athlon co má teď má SSE taky, ale nemá SSE2 který vyžaduje např. poslední flash player... Akorát bych z toho musel vyndat disk, protože to byl bráchovo komp než si pořídil notebook a má tam ještě nějaký starý data (myslim že i rozepsanou bakalářku, ale tu už stejně nebude potřebovat, když jí dopsal někdy před rokem na jinym kompu). Ty nálepky Ubuntu a ATi už tam nejsou, ta fotka je hódně stará. Nehas vodou a vysoký napětí tam zůstalo.

[Václav HFechs Švirga]

No s KDE4 hodně štěstí, myslím že se bude sekat i youtube ;). Mám doma něco podobného a jako s trochou vůle se to používat dá (s LXDE!), ale žádná sláva. Na aukru bych šel do nějaké P4 či nějaký Athlon XP, za 500 v pohodě. Na tom už by KDE4 měly v klidu fičet, když si pak zvýšíš ramku z klasické 512 třeba na 1 GB.

[the.max]

Za Druhe

Existuji drzaky na plastova okna, bezne je pouzivam, Daji se sehnat od dvou vyrobcu. Bagio a Uni-Hold. Ja pouzivam unihold, protoze z bagia mi nejsou schopny udelat drzak na maximalni delku abych si ho pak dle delky okna upravil (urizl). Uniholdy beru s delkou 2 metry, pokud to instaluju na kratsi okno tak to jednoduse pilkou zkratim na potrebnou delku. Treti moznost je rozperka mezi parapet a horni spaletu okna, ale nikde to ted nemuzu najit. Dalsi moznost (docela brutalni) je prisroubovat drzak do parapetu. Pod parapetem neni zatepleni, muselo by se to ale poradne oblepit silikonem. Ale i tak je to docela na hovno. Posledni moznost je drzak do spalety. Nekdy spaleta nebejva zateplena, pak nemas problem, chytnes to krasne a ciste do panelu. Jindy to zatepleny bejva, ale je tam 1-2cm silnej polystyren, neni to zadna tragedie, daji se koupit hmozdinky od Fischera, ktery maji na konci takovou 'podlozku', kdyz ji pak strcis do diry a povesis na to drzak, tak se opre o ty 'podlozky' a nedeformuje to polystyren. Pak jewste existujou hmozdiny zase od Fischera, http://www.fischer-cz.cz/desktopdefault.aspx/tabid-121/161_read-3140/ ale to je spis uz primo kdyz se vrta do zatepleny fasady.

Za Treti

Urcite neco najdu a kdyz budes hodnej tak i pripadne nafoukly kondenzatory vymenim

[the.max]

Jo a na kabel existuji placaty pruchodky, ktery se daji zavrit do okna.

[=^..^= AmigaPower®]

...hele, tebe si potřebuju pučit na jabber, ale né dneska, dneska už sem tupej

[PetrHL]

Ano, přesně to mne napadlo po přečtení blogu.

http://www.ges.cz/cz/audio-video-kabel-cable-620-GES06915255.html

nebo

http://www.ges.cz/cz/audio-video-kabel-cable-621-020-GES06915256.html

[gtz]

ty průchodky se používají celkem hodně na průchod pro kabel satelitu/televize. Dělá je myslím i HAMA.

Máte tam stejný odkaz asi jste myslel ten ultra-plochý kabel

[=^..^= AmigaPower®]

Jo hoši a ten koax mi tam bude na co?

[gtz]

Reagoval jsem pouze na ty coax průchodky ne na tebe. Vím, že jsi se zmínil, že ty potřebuješ přímo RJ. Tyto průchodky (RJ45<->RJ45) se dají také sehnat (ale většinou jsou k mání někde ve speciálkách).

No a coax bys mohl potřebovat kdybys tam chtěl dát třeba satelit

[=^..^= AmigaPower®]

Tak mam od Gea nějaký Pentim III a asi na něj příde Magea 2 s KDE/LXDE.

[Bedňa]

KDE ani neskúšaj

[=^..^= AmigaPower®]

Ty drž hubu woe! Ty nemáš pro KDE "cit" !!!

[Bedňa]

Nemáš tam dosť pamäťových slotov ani na login do KDE

[=^..^= AmigaPower®]

Kde 4 v pohodě na 1.5MB RAM

[lertimir]

Megabytu?

[=^..^= AmigaPower®]

Megaholobytů jasně, 1.5GB

[Bedňa]

Je to Pentium3, DIMM pamäte boli a sú veľmi drahé, to má fakt 1,5GB?

[=^..^= AmigaPower®]

0.5, ale KDE 4 + Compiz Fusion mi tušim lítalo i na 768 tak na 512 by mohlo snad taky

[Bedňa]

Na Compiz zabudni aj tak je zbytočný, nedávno som skúšal alternatívy a šlo to celkom v pohode. Teda na PIII by som to určite nepúšťal

[JZD]

Hej, Amigáči kde máš košišký, já chci nějaký, ten tvůj web je na ňé nějaký skoupí.

[JZD]

JÁ CHCI KOŠIŠKÝ.

[JZD]

HROZŇÉ MÓC.

[JZD]

ČIČINAKÁ UÁÁÁÁ.

[Bedňa]

Už som mu písal na jabber Abys si to tu nezaspamoval

[JZD]

Košišký, děkujemééé, móóóc.

[JZD]

Nechceméé dostat banííík za spamovááánííí.

[Bedňa]

Tak nazdravie Ale neodpisuje mi, hoci je online. Možno si píšem s košiškami

[JZD]

Příloha:

• nastaveni147.png (144829 bytů)

Tak sem trochu zaspamoval s košiškamáá a gůůgl reklamá si mě našláá s košiškouu, viz přílohá.

[Bedňa]

Jé košiškaááá. Veľký brat nás nesleduje to je náhoda.

[gtz]

ad-block + noscript a reklama nemá šanci. Zakázaný google reklamní servery + bbelements a pohoda.

[JZD]

To vše mám v firefoxu, ale na ábíčku reklamu neblokuji, spíš mě překvapilo že ta technika sledování uživatele tak rychle reaguje.