XXX

7.8.2012 07:32 | CAD | poslední úprava: 6.3.2015 23:51

xxx        

Komentáře

[martin knocik]

a hlavne asi chceš aby to nestalo viac ako 100$ :) snivaj dalej

ak chceš merať rychlosť nejakych objektov, skus ultrazvuk + Dopplerov jav. To uje ešte doma postavitelné.

[xxxxxxxxxxx]

20 000 - 40 000 by bylo optimální odhadem. Nepotřebuju snímat rychlost. Potřebuju vyslat nějakou vlnu na nějaký objekt a pak snímat pak charakteristiku vrácené vlny. Ale jak řikáš pokud se tu nenajde schopnej borec tak budu jenom snívat dál voe. ))

[kotyz]

Bejt tebou, tak si taky zjistim, pro případ že by se ti to povedlo postavit/sehnat, za jakejch podmínek bys to směl legálně provozovat...

[Vskutečnosti Saýc]

To jsme zkouseli, a ultrazvuk je strasne zasumenej. I lekarskej ultrazvuk ktere je v principu silene draha zalezitost ma hrozny problemy cokoli videt.

Na praci s radarem budes potrebovat fakt hodne rychlou elektroniku a bojim se, ze bude problem delat si to sam. Radar ma navic kvuli vlnove delce mizernou presnost, ne? Zkus se zamyslet nad laserem.

[xxxxxxxxxxx]

Paráda, odborník. To se rád přiučim. No zatím zkoumám možnosti jak zkoumat přítomnost ruzných objektů. Jinak v této oblasti se nepohybuji a proto se v podstatě ptám co je za možnosti. No normálně se prodávaj kamery kde se zpracovává obraz k zjistění přítomnosti nějakého předmětu ty přeměty mužou být v ruzných polohách. Jenže obrazové vyhodnocování má prostě nějakou chybu která muže bejt zapříčiněná třebas mazivem atd. Potom to špatně vyhodnocuje a ty algoritmy budou asi taky dost složitý. Mně by zajímalo jestli už třebas existuje nějaké řešení na bázi rádiového vysílání že by jsi posíla l rádiový signál na něco a podle nějaký vlnový charakteristiky by jsi vyhodnotil v nějaké přesnosti co tam za díl je. Podobným způsobem funguje i vibrodiagnostika u převodovek kde se zjištují třebas vady na zubech dá se určit dle převodu kterje zub je blbej a tak...

[Vskutečnosti Saýc]

Na radio odbornik teda nejsem Jenom mam trochu zkusenosti s ultrazvukem, a i na blby interaktivni umelecky projekt, kde jsme chteli udelat hudebni nastroj ktery hraje podle rozestaveni lidi v mistnosti to bylo s ultrazvukem dost nahouby.

Mozna by ses mel pochlubit na co presne to chces, spousta tech algoritmu na obraz je sice slozita, ale ty je skoro nikdy nemusis pouzivat, a udelat program co treba detekuje kam se clovek na kamere diva je otazka pul hodinky, protoze uz je to hotovy (opencv a simplecv jsou dobre knihovny na tohle) a v te oblasti kde jsem se pohyboval se prave nejcasteji pouzivaji kamery. I z duvodu legalnosti, radary jsou, jak rikaji niz, docela problem.

Ja myslim ze z radaru nevytahnes presnost na neco mensiho nez par metru, a ten laser je docela draha sranda, ale jak rikam, na radia odbornik nejsem.

[xxxxxxxxxxx]

O kus dole jsem to trochu popsal. Co se týká obrazu to by mě taky zjímalo. Rozpoznávání přítomnosti objektů na fotce z kamery. Že bych si udělal nějakou kamerku a kamerou bych si vyfotil objekt na kterým je daná součástka jejíž přítomnost chci vyhodnotit a pak by soft vyhodnotil z *.png jeslti se to v nějakém procentu schoduje. Součástka muže být v ruzných pozicích. Komerční řešneí samozřejmě existuje a prodává se. Mě zajímá udělat opensource variantu a získak tak technologie!!!

[Jendа]

Příloha:

• 00000001.jpg (30406 bytů)

a i na blby interaktivni umelecky projekt, kde jsme chteli udelat hudebni nastroj ktery hraje podle rozestaveni lidi v mistnosti to bylo s ultrazvukem dost nahouby

K tomuhle nejenom CIANT se používá Kinect. Ultrazvuk v místnosti je „trošku“ problém, protože se to strašlivě odráží. Ostatně proto taky lékařský ultrazvuk defaultně (bez přiložení na zkoumaný předmět) ukazuje čáry.

[Vskutečnosti Saýc]

To byl v dobe predtim nez kinnect existoval, dneska je to snadny pac od nej rovnou (pokud se nepletu) dostanes jak obraz tak hloubkovou mapu (akorat jsou v jinym rozliseni, ale to se da opravit prevzorkovanim a opravou s bilaterarnim filtrem).

[Jendа]

Tomu prvnímu se říká Kinect.

Nevím o tom, že by pro rádio existovala OSS implementace, ale mělo by to jít shackovat z několika rtl-sdrek, přesné časové reference (NTP nevím-nevím, radši spíš GPS) a dlouhých bezesných nocí s gnuradiem.

[Vskutečnosti Saýc]

Ja premyslim jestli by tu soucastku nemohl naotacet pred Kinnectem a z teh hloubkovych map ktere dostane zrekonstruovat 3d model. Tohle se da delat laserem (typci na kybere na FELu maji na robotech LIDAR co ti vrati 3d mapu prostoru kde neco je a kde neco neni, ale hadam ze samotna tahle vecicka stoji tak padesat litru a to mozna podstreluju.

[Jendа]

Průša už to dělá.

RepRap. Vždy o vrstvu napřed.

[Nereknu]

ja toho ebena sledoval a vubec to nevypada jako eben :) a hlavne to mohl trosku zjemnit a vyhladit to stl.

[Nereknu]

no, na to jak to vypadalo trojuhelnikovate, tak to slo kupodivu remeshnout. ale tisknout ho nebudu, zas tak pekne i pres to nevypada :D

[Ruža Becelin]

Vypada jak Lenin :-P

[Kvakor]

Tady pro to by se hodila spíš verze scanneru, co postupně promítá paprsek laseru na pozorovaný objekt a sestaví z toho 3D model (algoritmus je obdobný jako u CT). Tudíž by stačil laser se systémem vychylování paprsku (běžně se podobné věci prodávají jako dělače efektů do hudeních klubů), ciltivá kamera (optimálně s filtrem přímo pro vlnovou délku danného laseru) a nějaké rameno, které umožní, aby se na objekt mohlo podívat ze všech stran.

V případě zjednodušení by šlo nahradit vychylovací systém půlválcovou otočnou čočkou, která udělá z bodového laserového paprsku čáru. V laserových vodováhách je to běžné příslušenství a jde to koupit i samostatně. Sice to sníží jas (ten jde dohnat výkonem, u IR a červených laserů nejsou problém výkony stovek miliwatt), ale na druhou stranu se zrychlí snímání.

U čočky je ještě nevýhoda v nutnosti jejího otáčení, ale i to jde vyřešit tím, že se použijí dva lasery: jeden pro vertikální a druhý pro horizontální scan (teoreticky by stačil i jeden směr, ale u objektů, které mají mnhoho kosých ploch a ostrých hran, by mohly být problémy).

Takže systém by se mohl skládat z robotického ramena (jde koupit jako hotové nebo stavebnice), digitální kamery a dvou laserů s půlválcovými čočkami, které jdou softwarově vypínat a zapínat, zbytek se udělá softwarově. Přesnost bude daná přesností pohybu ramen a velikostí paprsku, ale měla by být v řádu milimetrů. Kdyby se přidala ještě otočná podložka, na kterou by se měřený objekt pokládal, bylo by možné z několika měření vytáhnou ještě vyšší přesnost a navíc by stačilo jednodušší rameno.

Hlavní nevýhoda je to, že objekt musí alespoň trochu odrážet světlo, ale naopak nesmí být zrcaldově hladký. Jde to upravit změnou vlnové délky, ale kamery na jiné vlnové délky než světlo a IR se běžne neseženou. Druhé nevýhoda je rychlost, rep. pomalost scanování, ale tu je možné zvýšit paralelizací, tj. použitím víc ramen a víc laserů (které musí být synchronizované, aby se navzájem nerušily).

Naopak hlavní výhodou je to, že komponenty jdou bez problémů sehnat (snad až na otočnou plochu, ale na tu by mělo stačit staré gramo, kde by se místo původního pohonu dal krokový motor) a nejsou ani přilš drahé, tedy ve srovnání s tím, kdyby se to realizovalo radarem (kde by na podobnou přesnost byly třeba submilimetrové vlny a spousty exotického a běžně nedostupného hadrware).

[pc2005]

V případě zjednodušení by šlo nahradit vychylovací systém půlválcovou otočnou čočkou, která udělá z bodového laserového paprsku čáru. V laserových vodováhách je to běžné příslušenství a jde to koupit i samostatně. Sice to sníží jas (ten jde dohnat výkonem, u IR a červených laserů nejsou problém výkony stovek miliwatt), ale na druhou stranu se zrychlí snímání.

Možná by na to šlo použít něco z laserové tiskárny, tam je vychylovač laserového paprsku a bude asi kvalitnější než home made zrcátko.

[vlastikroot]

To je k hovnu, je potreba galvo scanner. Zrovna jsem si jednu 35kpps sadu koupil a funguje paradne.

[xxxxxxxxxxx]

A co to umí?

[Jendа]

Rychle zrcátkovat .

Když tě omezí rozmetání pro skenování, můžeš si postavit laser cutter nebo projektor .

[xxxxxxxxxxx]

Jste zabijáci!

[Jendа]

Jenže lékařský ultrazvuk (který ti asi ve vzduchu moc fungovat nebude, musel by se nějak poladit, hlavně snížit frekvence z těch MHz na desetinu) se snaží vysílat i přijímat šíleně kolimovaný svazek. Když nás zajímá jenom vzdálenost nějakého většího předmětu, můžeme si písknout a přijímat celý odraz. I ultrazvukový rangefinder za pár šupů ze Sparkfunu tak vidí metr, možná víc. Ale autor blogpostu chce asi vidět kilometry :).

Na praci s radarem budes potrebovat fakt hodne rychlou elektroniku

Vždyť elektroniku, která dokáže změřit nanosekundu (30 cm) najdeš v každém laserovém měřiči vzdálenosti. Opět nasourcuješ v tržnici.

a bojim se, ze bude problem delat si to sam

To asi jo, nevím, k čemu to potřebuje, ale osobně bych šel do pasivního radaru. Nejlépe z více míst s přesnou časovou synchronizací, pak se poloha spočítat i přesněji než „támhle možná něco letělo“. Nevýhodou je, že by tak vlastně stavěl stacionární Tamaru, a když se tím pochlubí, začnou se o něj zajímat lidé, v jejichž zájmu by radši nechtěl být…

Zkus se zamyslet nad laserem.

Na letadla (nebo obecně venku nad sto metrů, pokud uvažujeme rozumný výkon laseru) to fakt nejde.

[Vskutečnosti Saýc]

No ja jsem z jeho popisu pochopil, ze chce rozpoznavat stav soucastky (mluvi o "ruseni mazivem"), takze chce spis jednotky mm a ne 30 cm, a to uz jsme nekde jinde.

LIDAR je fajn vec, ale v atmosfere to neni nic moc :)

[kotyz]

Neni potřeba na provoz radaru nějaký povolení od nějakýho regulačního úřadu? Kdyby si to moh každej postavit na dvorku to by byl asi pěknej bordel, mohlo by to rušit jiný radary, televize, mobily... Kdyby teda existovaly nějaký cenově dostupný radary pro "obecnej lid" nebo se to dalo postavit na koleně třeba ze součástek z mikrovlnky, mobilu a televize...

[Radovan Garabík]

Neni potřeba na provoz radaru nějaký povolení od nějakýho regulačního úřadu?

Aj keď to bude mať frekvenciu v okolí 2.4GHz alebo 5 GHz a výkon do 100 mW EIRP?

[kotyz]

To pak asi jako radar moc použitelný nebude. A taky mi uvízlo v paměti nějaký to stěžování si ČHMÚ že jim wifiny ruší meteorologický radary a musej data pracně očišťovat...

!!! UPOZORNĚNÍ!!! Vážení provozovatelé Wifi sítí v pásmu 5.6 GHz (zejména 802.11a a Canopy). Na základě žádostí několika provozovatelů a ČTU byla vytvořena tato stránka obsahující NEfiltrovaná radarová data. Připomínáme, že radarová měření jsou v tomto pásmu prioritní a odkazujeme na informaci vydanou ČTU zde. CHMU doporučuje, aby na zařízeních byla zapnuta funkce DFS a v ostatních případech žádáme o vynechání kanálů 124 (5620 MHz) a 128 (5640 MHz) na všech zařízeních a to na celém území ČR. Námi detekované případy rušení, které nebudeme schopni identifikovat podle SSID/azimutu, budou předávány příslušnému oddělení Českého telekomunikačního úřadu za účelem zaměření a identifikace. Upozorňujeme, že ČTU tyto případy bude klasifikovat jako nedodržování podmínek daného VO a může těmto poskytovatelům udělit vysokou pokutu podle par. 118 odst. 1 písm. c) a par. 118 odst. 11 zákona o elektronických komunikacích. Budete-li mít konkrétní dotaz, napište nám email na radar@chmi.cz. Děkujeme.

[pavel]

Na ty pásma velice rychle zapomeň!

[Dreit]

Vysílač:

Generátor pulzů připojit k čítači a začít počítat jakmile vyšlu paprsek (zvuk/světlo)

Přijímač:

Když se paprsek vrátí tak zastavit čítač a jeho hodnotu poslat na sériovej port?

 

Takhle to vidím pokud by stačilo poslat impulz ultrazvukem/laserem a čekat až se vrátí.

[xxxxxxxxxxx]

No já elektrotechnice nerozumím. Ale v GIS to dělají tak že pošlou rádiovej signál k zemi a nějakej rádiovej se jima vrátí a podle toho oni dokážou rozpoznat stromy, pole vodu a tak. Mno a já sem si řikal že by bylo boží udělat něco malého co by dokázal orozpoznávat přítomnost malých součástek. Plast+kov atd... )) Kdyby mě někdo udělal nějaký malý zařízení a já si k tomu něchal naprogramit soft tak bych mohl vyzkoumat jak se to vlastně chová a jeslti by to byl ov průmyslu použitelný. )

[Vskutečnosti Saýc]

V GIS to posilaji ze satelitu nebo z letadla? Protoze prave ten problem je v tom, ze v malem je to mnohem tezsi. Ale treba ustav teorie informace a automatizace AV CR dela tohle z multispekralnich fotek, kontroluji jestli se pestuji ty veci ktera maji a tak (protoze psenice sviti rano v infraspektru vic nez zito nebo co).

[Jendа]

V GIS to posilaji ze satelitu nebo z letadla?

Tak NASA tohle získala v naprosto neuvěřitelném rozlišení z raketoplánu. Koukám na to a pořád mi přijde neuvěřitelné, jak dokážou na stovky km něco tak přesného.

Ale treba ustav teorie informace a automatizace AV CR dela tohle z multispekralnich fotek, kontroluji jestli se pestuji ty veci ktera maji a tak (protoze psenice sviti rano v infraspektru vic nez zito nebo co).

Zajímavé.

[Vskutečnosti Saýc]

Podotykam, ze to rozpoznavani dela AI, pro lidi by tech 15 kanalu byl moc velky psycho. A netusim jestli fakt kontroluji kdo co pestuje, nebo si s tim jenom hraji.

[Dreit]

Jsem si teď vzpomněl, asi dva roky zpátky jsem byl se školou na ČVUT, nějaká celostátní prezentace různých školních projektů. Jedna škola tam měla krabičku velikosti asi dvou MC kazet na sobě, fungovalo to myslim do pěti metrů, řídil to mikropočítač a mělo to i vlastní LCD displej kde se ukazovala vzdálenost   Takže tohle se dělá i na lepších středních školách, určitě by se o tom dalo leccos dohledat, jen googlu připiš ještě slůvko "PIC" nebo "AVR"

[Dreit]

Teď jsem to do Google zadal a vyplivlo mi to tohle:

http://www.hw.cz/navrh-obvodu/ultrazvukovy-dalkomer-s-atmega8515.html

[Dreit]

...což je vlastně přesně to co jsem popsal výše, akorát s mikroprocesorem místo jednotlivých obvodů (takže několikanásobně menší)

[Jendа]

První odkaz z Googlu.

[gtz]

sparkfun je hodně dobrý web Na toto téma - měření ultrazvuku vyšlo hodně konstrukcí tuším na pandatronu namátkou toto.

[Jendа]

Tak na malý věci rádiové vlny (tedy alespoň ty, které si většina lidí představí pod pojmem rádiové vlny :) asi dost těžko. Když je ta součástka menší než vlnová délka, tak tam toho asi moc neuvidíš . Normálně kameru, ne? K čemu radar?

[xxxxxxxxxxx]

No právě kamera je z jistých duvodu taky chybová. Jako třebas máš součástku uloženo uv nějaké větší součástce a obě jso učerné jak bota. Musíš nasvěštlovat. Tak jsem si řikal jeslti by nešlo ějakým způsobem vyslat nějakou vlnu a ta by se po odrazu sejmula. Jako, jestli by neexistoval vztah mezi vyslanou vlnou, tvarem, natočením, materiálem zkooumané součástky a snímanou vlnou? Já tomu nerozumím jenom přemýšlím jeslti nějaký takovýto vztah existuje?

[Jendа]

Tak buď to odráží světlo/IR/UV nebo to je kovové a odráží to rádiové vlny, ale pak nic pod centimetr nezměříš.

A nebo to prosviť rentgenem .

[xxxxxxxxxxx]

rentgen je v pytli. )) Jak to že to nejde pod centimetr? A co to rozvibrovat?

[Jendа]

Nemůžeš vidět věci menší než vlnová délka (nebo možná její polovina).

[xxxxxxxxxxx]

A proč nelze vlnovou délku zkrátit?

[Marble]

Jde, pak se tomu mezi obyčejnými lidmi říká světlo a jak vysílače, tak detektory jde sehnat docela v pohodě. :)

Možná by nebylo od věci, abys lépe (a souvisle) popsal, co má být vlastně cílem. Pak třeba někdo nadhodí vhodnou metodu.

[xxxxxxxxxxx]

)) Díkes! ) No zkusím to třebas namalovat jo?

[Marble]

Ještě k rozdílům světlo versus dlouhovlnější elmag záření, co mě tak z placu napadá a je snad k tématu ...

• viditelnost očima -- pokud vadí, řeší třeba IR, se snímáním a generováním není problém
• rušení, přirozené pozadí, přebuzení detektoru -- něco jde vyřešit modulací, ale ne při použití CCD (a podobných) snímačů, obecně na tom budeš s rušením u světla hůř než u jiných vlnoých délek, ale pro konkrétní (indoor) aplikaci by se snad měl dát najít rozumný kompromis.
• absorbce v prostředí (vzduch) -- světlo je na tom hůř, ale pro uvažované vzdálenosti by to mělo být OK (pokud teda nejde o extrémně prašné prostředí)
• průchod materiálem -- tady samozřejmě se světlem skončíš, ale i jiné vlnové délky jsou často těžká magie, záleží, co konkrétně je potřeba.
• vlastnosti detekovaného materiálů, odrazivost atd. -- mění se s vlnovou délkou dost hodně, ale žádné obecné pravidlo není, záleží od materiálu; ale světlo bude většinou jednodušší, minimálně víš "intuitivně", co je vidět dobře a co ne. :)
• náchylnost snímacích a vysílacích prvků na zašpinění, poškrábání apod. -- může být pro optiku hodně velký handicap, ale zas záleží na konkrétní aplikaci. Radiové frekvence jde naopak jednoduše vyřešit zavřením celého "radaru" třeba do plastové krabice.

[xxxxxxxxxxx]

Příloha:

• pokus.jpg (37444 bytů)

Tak to šedý je třeba jedna součást a to černý je druhá součást která se muže otáčet v ose šedého dílu a to červený je díra v černém dílu. A Co chcete zkoumat jeslti tam ta díra je a nebo není. Tot celé. Samozřejmě že natohlet existuje kupa komerčních řešení, ale mě jde o to to dokázat sestavit doma na koleně!

[Marble]

Hm, ale mně (coby nestrojaři) spíš nejsou vůbec jasné "vedlejší" podmínky toho zkoumání. Vzato trochu s nadsázkou, pokud bude díra červená, tak na fotce bud hledat červenou barvu. :)

Cílem je tedy udělat výškovou mapu nějakého dílu? Nebo prostě jen najít něco, co je z principu vidět i očima? Anebo ještě něco jiného? Jak moc obecné situace je potřeba zkoumat?

Ten zkoumaný objekt máš "na stole" a můžeš s ním dělat co chceš, anebo je to součástí nějakého běžícího zařízení? Je to statické, anebo se ty součásti hýbou (tj. je možné třeba postupně scanovat paprskem?)? Materiály, další ppodmínky v okolí ... ?

Atd. I pokud je to pro tebe jako strojaře něco samozřejmého, tak předpokládám, že většina lidí tady stále moc nechápe, o co má jít. :)

[xxxxxxxxxxx]

Já to řeším tak nějak obecně jeslti se dá něčím, měl jsem představu rádiovým signálem ) zkoumat to že ta součástka je jiná. Konkrétně tahle uloha je problém to že v dané součásce muže a nemusí být díra. Poznat barvu, když je to celé zahnojené je totiž problém. jinak klasika co se používá v automotiv průmyslu, Máš dopravníkovej pás kde běžej vozejky na kterých máš polotovary a na jednom stanovišti se ti celej ten vozík zastaví a ty máš třebas sekundu na to vyhodnotit co je na ot mvozejku dobře a nebo špatně. Takže to stojí. součástka muže bějt třebas i pootočená ale nehejbe se v daný okamžik.

[Marble]

OK, i když formulace "co je dobře a nebo špatně" je dost obecná. Umíš nadhodit nějaký "use case" pro verzi, o které tady uvažuješ? Připadá mi, že v tom popsaném případě by místo mašinky mohl být i člověk, který koukne a vidí. V případě velké sériové výroby chápu, že může být efektivnější (spolehlivost nebo náklady) mít na to mašinku, ale pro nízkonákladové zařízení mi není jasné předpokládané využití, protože lepší než člověk bude dost těžko.

[xxxxxxxxxxx]

No mě to zajímá zatím teoreticky abych věděl jaký jsou možnosti. Ale kdyby se něco takového vyvinulo tak by jsi to musel prodávat do automotiv pokud by jsi se tam dokázal finančně obchodně dostat. ) Pro jednotky kusů tě to samozřejmě nezajímá a dělat takovouhle věc uzavřeně zase nezajímá mě, konkurence je dost. Zajímá mě to hlavně z technologického hlediska.

[Marble]

Koukni třeba na wiki. O tom, co se používá konkrétně v praxi samozřejmě těžko teoretizovat, ale odhadoval bych to na kombinaci více věcí (vstupů), třeba i včetně zmíněného vážení, a algoritmu který k těm vstupům dává "nějak" tu správnou odpověď. Žádnou principiálně převratnou metodu, jen vybrání vhodných prostředků s ohledem na konkrétní aplikaci a podmínky. A samozřejmě doladění všeho, aby to fungovalo (tedy ten detail, co zabere asi nejvíc práce :) ).

[Jendа]

Dá se to ponořit do kapaliny? Pokud ano, tak lékařský (veterinářský) ultrazvuk.

[xxxxxxxxxxx]

ee to nejde.

[Vskutečnosti Saýc]

A kdyz ji jeste o neco zkratis, tak se tomu pak rika gamma zareni a asi bys ty soucastky pak nechtel pouzivat

[xxxxxxxxxxx]

To sem si zase svojí neznalostí naběh. )))

[Jendа]

Pro fotoštěpení nebo (gamma, n) reakci by musel zkrátit opravdu hodně.

[pc2005]

My měříme neutrinama :-P.

[Dreit]

http://danyk.wz.cz/rtg7.html

http://danyk.wz.cz/rtg8.html

http://danyk.wz.cz/rtg3.html

http://danyk.wz.cz/rtg5.html

[xxxxxxxxxxx]

To je zabijáááák! ))

[Jendа]

Na co svítit, když nikde v okolí není kazeta a CCD je malé?

[Mrkva]

?

[Jendа]

Ti fiktivní lidé, co si s tím v té pohádce, kde neměli kazetu, hráli, zkoušeli, jak se traduje, i svítící fixy a cedulky „únikový východ“, leč neúspěšně.

[pc2005]

Jinak jestli ti jde o rozpoznání mnoha stejných součástek od mnoha jiných stejných součástek, tak na to ani nepotřebuješ elmg. snímání. Think outside the box metoda takové automaty přijímající mince taky kameru mít nebudou. Součástka má i jiné vlastnosti než jen elmg. odrazivost. Osobně bych zvážil hmotnost nebo permeabilitu. Možná permitivitu.

[pc2005]

A vida on pak dál v diskuzi toto téma už nakousl... Takže pokračuju na tenhle post #61.

O tom jsem přemýšlel taky ale všechno se to krapet klepe, kmitá i když minimálně, máš na to krátkej čas a nidky nevíš co za předmět na vozejk ti někdo umístí navíc. Třebas žvejkačku a nebo více maziva.

Jinak co se týče maziva navíc tak hmotnost něčeho s hustotou maziva bude oproti hustotě oceli zanedbatelné. U plastu by to byl asi problém, otázka kde všude se plast maže (například v mým VHS ale jo ).

Kmitání není problém, pokud všechny měřené součástky dostanou podobnej profil kmitání. Navíc můžeš do váhy namontovat akcelerometr.

Ideální pokud metody zkombinuješ (indukcí detekuješ plast a šoupneš ho do jiný měřící pipelajny než ocel).

[xxxxxxxxxxx]

Ješt mě napadá vyslat nějakou "termovlnu" jako mít tam nějakej zářiš tepla, třebas kov a plast by se nahřejval každej jinak a kde by byla v plastové součástce díra tak by to taky vyzařovalo jinak a vyhodnotit termokamerou odraz.

[Vskutečnosti Saýc]

U laseru se ti ten impuls vrati hodne rychle, postreboval bys citac o stovkach gigahertz (jsem liny to pocitat, ale rychlost svetla je dost velka) abys neco takoveho udelal, coz je prave ten problem.

[xxxxxxxxxxx]

Mno proto mě obecně zajímá nějaký jednoduchý a spolehlivý způsob získávání a nalýzy dat.

[mess]

Na jednoduchý a spolehlivý způsob zapomeň. Největší problém je totiž, že se ten vyslaný signál (ať už laser nebo rádiová vlna) při odrazu rozptýlí do všech možných stran a pak se vrací i několikrát odražený, takže na jeden vyslaný pulz připadne i několik přijatých a to ještě každý s jiným výkonem (a jiným časovým posunem) podle toho, jaký tvar měl ten povrch, na který ten signál dopadl. Puls ještě zachytíš spoustu šumu. Existují jen metody složité a jakž takž spolehlivé

[Jendа]

Tohle se dělá tak, že se tam dá smyčka/PLL a bliká se tam a zpátky. Ale jak pak změří v zařízení za pár (stovek) korun těch 100 GHz (3 cm), to nevím. I když ještě před půl rokem mi připadalo širokopásmové 3MHz SDR za 400 Kč taky jako sci-fi :).

[Josef Kufner]

Pro vyšší kmitočty bych radši posílal periodický signál a měřil fázový posun přijatého od odeslaného. K tomu stačí z obou signálů udělat obdélník, prohnat komparátorem s kondenzátorem na výstupu a AD převodníkem měřit výsledek. Pak můžeš měřit s použitím i vcelku vysokých kmitočtů, neboť vše až po AD převodník máš analogové a tedy velmi rychlé (není to zdržované frekvencí CPU).

[pc2005]

Na kolika MHz bude muset jet ten komparátor?

[mess]

Existuje i analogový komparátor

[pc2005]

Já vím, operační zesilovač. Pro co nejlepší komparaci je potřeba co největší zesílení, což se dosahuje silnou zpětnou vazbou, což omezuje některé parametry, imho to bude i maximální frekvence.

[Jendа]

Přijímač: rtl-sdr (~500 Kč)

Vysílač: GCTX (pak pošli zdrojáky :-P)

Nebo pro začátek hledej passive radar

[xxxxxxxxxxx]

hmm hmm díkes! pokoumu to! Jo jestli z toho něco bude tak i zdrojáčky budou. )

[depka]

nestacila by ti kapacitni nebo indukcni detekce? nebo blby detektor kovu?

[xxxxxxxxxxx]

Já vim akorát o idnukčních snímačích které jsou malé a zkoumájí detaily. Potřeboval bych zkoumat třebas plochu o rozměrech 100x100mm a uvnitř součástku třebas o rozměrech 20x30mm o nějakém tvaru a o nějaké pozici v tom čtveric 100mmx100mm.

[Dreit]

Takže ne měřit vzdálenost, ale vidět skrz objekty?

[xxxxxxxxxxx]

spíš nějak zjistit co je to za součást. Podle tvaru, materiálu a tak.

[Dreit]

Na materiál několik druhů kyselin, na tvar kameru

[xxxxxxxxxxx]

)))

[rastos]

Na materiál několik druhů kyselin

On chce zistiť "čo to je?"; nie "čo to bolo?".

[depka]

co takhle soucastku presne zvazit? a podle vahy rozlisit o kterou se jedna

[xxxxxxxxxxx]

O tom jsem přemýšlel taky ale všechno se to krapet klepe, kmitá i když minimálně, máš na to krátkej čas a nidky nevíš co za předmět na vozejk ti někdo umístí navíc. Třebas žvejkačku a nebo více maziva.

[PepaSFI]

součástku 20x30mm snímat radarově? Vždyť tak je na gigahertzech velká celá anténa. To by rozlišilo leda jestli tam součástka je nebo není. Co třeba použít infračervené snímání, buď odrazem nebo skrz, to podle charakteru součástky? A udělat z víc těch optočlenů nějaký rastr. Dejme tomu 10x10 bodů, centimetr od sebe, čili plocha 100x100mm, nebo prostě jakkoliv podle potřeby. To už by snad mohlo stačit na nějaké hrubé určení tvaru a polohy. Teoreticky, pokud jde o nějaké součástky na páse tak by stačil jen řádek snímačů a druhý rozměr by dodal pohyb pásu jako ve skeneru.

[Bystroushaak]

Imho se k tomuhle v průmyslu běžně používá rentgen.

[PepaSFI]

jo to se využívá ale já uvažoval v dimenzích něčeho co by šlo dostupně vyrobit a rozumně provozovat. Hrst infradiod a fototranzistorů vyjde na pár korun, vyhodnotit signál z 20 drátů by snad taky nebyl problém a do olova se to taky balit nemusí.

[ZAH]

Tak se mi zdá, že v průmyslu se používá vše co zde bylo vyjmenováno, kromě radaru.

Viz například http://www.potrubi.eu/kategorie/rentgeny-a-tridice-raytec.aspx

Jinak vzpomínám na první průmyslový rentgenový třídič brambor s kterým jsem se v praxi setkal. Schválně jaký tipujete rok.

[xxxxxxxxxxx]

1960!

[ZAH]

Tak to bohudík tak starý nejsem. V roce 1984 v JZD Kasejovice. Jako hlavní přednost byla uváděna nízká energetická náročnost proti pneumatickým rozdružovadlům.

[Bedňa]

Takéto niečo

http://www.presne.sk/laserovy-dialkomer-bosch-dle-40-0601016300-p3282?hlasovanie=5ialkomery-c48_69&gclid=CNiz2JuD1rECFUcv3wodQXMA-g

pripojíš k PC a stačí merať čas.