Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 19:21
western digital 40GB - 9.4W (nalepka rok 2002) seagate barracuda 80GB - 9.84W (jo je o par let novejsi a vylezl vejs) seagate green 2000GBA v příloze je výpis SMARTu po pár testech po rozbalení.- 6.46W (muhehe) jeste ze srandy WD caviar 0.3GB - 2.97W
![]()
Koukám že odcházej taknějak všechny Green disky Míval jsem WD Green 500GB (obecně všechny WD nad 40GB odcházej nějak brzo) a vždycky jsem "naštěstí" skončil tak, že mi "jen" nešlo AHCI, po jeho vypnutí se disk objevil a rozeběhnul se. Ale (reklamoval jsem 3x během dvou let!) obecně potom co disk není vidět v AHCI, tak má jen pár dní života, pokud se nezačne úplně vypínat (v půlce čtení zaparkuje hlavičky, zastaví a znova se rozeběhne), tak začně dost silně ťukat.
Možná by vypnutí AHCI pomohlo.
Já jen chtěl poznamenat, že když PC odmítá disk vůbec najít, tak bez AHCI občas vidět je - myslim že pro účel zálohy to postačuje
badblocks /dev/sda6
nevypíše nic. Akorát asi minutu bliká ledka že se hrabe na disk. mkswap
si imho pouštěl ten gparted, když sem ten swap zkoušel zrušit, vytvořit a naformátovat. Tam mi to taky nic nevypsalo.
mkswap /dev/sda6
Vytvářím odkládací prostor verze 1, velikost = 2112512 KiB
žádná jmenovka, UUID=68af515b-d245-46f0-8fef-6eeee1243e51
Nic divnýho ...
Stejně se při startu nepřipojí.Nemáš ve fstab uuid?
Activating swap [FAIL]
. Napadlo mě vyhodit UUID a nechat tam /dev/sda6, ale to by nemělo mít na funkci vliv. Navíc ho nechci používat když nevim jestli se mi to zase kvůli němu nesekne ...
BTW ono se člověku moc nechce zálohovat několik texťákůJá beru rsyncem celý.
/home
a excluduju některé velké nezajímavé adresáře.
$rm Zrovna_stažený_BDRipdovoloval napsat příkaz
$roll-back
nebyla taková potřeba tyto disky někam zálohovat btw
Vzhledem k tomu, že drtivá většina vytažení dat ze zálohy je z důvodů chyby uživatele nebo admina (smazal něco, co neměl; smazal něco, o čem si myslel, že není potřeba), tak i ideální 100% spolehlivý nezničitelný disk by nijak nesnížil potřebu zálohování.
Navíc, od zvýšení spolehlivosti úložiště je tu raid.
Vždyť jsou to "nedůležité" dataNedůležité podobně jako počet najetých kilometrů u rachotin. Nebo aspoň kdejací překupníci si to myslí a podle toho také jednají.
Ale mám podezření, že to jsou hlavně ruské leaklé informaceNo právě.
Většina problémů je imho kvůli špatně navrženému firmwarePřesně. Kéž by existoval OpenWRT pro HDD. Aspoň o důvod navíc proč by se firmware měl pravidelně upgradovat.
Taky by možná šlo přidat vlastní SATA command, co by klidně terminál emuloval. Zároveň bych kalibraci disku (jestli něco takýho vůbec je) a celý firmware umožnil zálohovat mimo disk, stejně tak třeba seznam remapovaných sektorů. To všechno před standardizované rozhraní.Vida. Dokonce lepší nápady než ty moje.
Jinak JTAG zase tolik potřeba neníTen JTAG jsem myslel pro jinou elektroniku. U HDD se dá deska vyměnit snadno, tam až tak jednotlivé brouky potřeba diagnostikovat není. Nejvíc mě štve že povoláním opravář elektroniky byl tak naposled potřeba tak u analogových televizních přijímačů. No, to je jedno.
Jaký disk máš? Kdyžtak prohledej ruská fóra...Snad nějaký Kaviár či co…
Nedůležité podobně jako počet najetých kilometrů u rachotin. Nebo aspoň kdejací překupníci si to myslí a podle toho také jednají.Nedůležité ve smyslu: stejně nevíme jak to ten firmware počítá a zda si to nevymýšlí. Zároveň se tyhle hodnoty hodně často mění a tak bych je nerad zapisoval do flash (kde musíš nejdřív vymazat blok, abys mohl zapsat). Nicméně i flash by ti mohli stahovači přemazat. Leda by se to ukládalo přímo do procesoru do jednou programovatelný paměti a inkrementálně (došlo by ti místo).
Ten JTAG jsem myslel pro jinou elektroniku. U HDD se dá deska vyměnit snadno, tam až tak jednotlivé brouky potřeba diagnostikovat není.Zase neříkám, že by tam být neměl, jen že na stabilní firmware potřeba JTAG není. Ve skutečnosti by měl být prakticky všude.
Snad nějaký Kaviár či co…Ty jo nevím jestli nemám Caviar o velikosti 300MB
líp konstruovat
Nejsem si úplně jist, zda bych to chtěl. Lépe konstruovat znamená mnohem vyšší cenu a nejsem si jist, jestli by lepší konstrukce přinesla takové snížení "výpadkovosti" jako třeba mirror. IMHO je mnohem levnější a spolehlivější koupit dva disky a strčit je do raidu.
Proč nemůže existovat Filesystem
Může. NILFS.
Nejsem si úplně jist, zda bych to chtěl. Lépe konstruovat znamená mnohem vyšší cenu a nejsem si jist, jestli by lepší konstrukce přinesla takové snížení "výpadkovosti"Tohle by asi chtělo trošku líp upřesnit: Hodně jsem nadával nad, že i 21.století mají automobily prostý mechanická volant (spousta nahraných hodin NFS a jiného před vlastnictvím řidičského oprávnění) ještě z dob prvního Benzova kočáru místo nějakého pokročilejšího HID. Dlouho mi to nelezlo do hlavy proboha proč (i blbá klávesnice se mi jevila z počátku pohodlnější, logičtější, atd.), až když jsem se postupně začínal dostávat do tajů fungování pojízdných krabic jsem se dostal k tomu, že to není ani tak zpětná kompatibilita jako spíše nouzové fungování. I když na centrálním procesoru automobilu vyskočí BSOD, automobil sice nebude sledovat vyjetí z pruhu, nebude vibrovat a blikat do rytmu techna, bude pravděpodobně vydávat o něco víc zplodin, nicméně se nezablokuje a furt bude schopen i něčeho jiného než stavu klidového nebo pohybu rovnoměrného přímočarého. Stejně tak když vypadne třeba posilovač řízení. Bude se to řídit pravděpodobně stejně pohodlně jako nějaké BVPčko nebo tank, ale furt to bude i přes obtíže schopné něčeho jiného než jízdy plnou parou vpřed nebo vzad. I když vyletí brzdná kapalina, furt se bude dát brzdit ručně nebo pomocí motoru. Takhle se dá pokračovat hodně dlouho. I když selhají všechny nejmodernější technologie, tak i pod tou kapotou je to furt starý dobrý Benzův kočár, který je závislí na jediných zákonech — zákonech fyziky a když ty selžou, tak už asi na ničem jiném záležet nebude.
Co chci ale říct: Podobným způsobem jsou konstruovány automobily (vyzdvihnul bych staré předrevoluční vozítka jako je Škodovka — s kladívkem a pár šrouby by to zručnější občan opravil i na Marsu) a zbraňové systémy (musí fungovat i když je přejede tank nebo dojde k nukleární apokalypse). Podobným způsobem nejsou konstruovány pevné disky a jaderné elektrárny (zčásti a alespoň AFAIK).
Jednou jsem v CHIPu četl o poslední možnosti záchrany dat, když všechny vnitřnosti selžou: rozšroubovat celý ochranný obal až na plotny, nějaký autosvěrák či co, uchopit plotny do toho svěráku aby se nehly ani o µm, odšroubovat hřídel co drží plotny, přesunout do nového disku stejného typu, přišroubovat hřídel s plotnama, zašroubovat ochranný obal, zapojit a stáhnout data. Nevím jestli by to fungovalo, ale pravdou je že i ty disky nějak musí sestavovat. Naskýtá se tedy otázka, proč když už to tak dělají neuzavřou plotny do nějakého ochranného obalu, z boku díra pro nájezd hlaviček aby to celé vypadalo jako kazeta a jinak všechny součástky vyměnitelné (motorek propojený s hřídelí ploten skrz nějaký ozubený nebo pásový převod nebo tak, hlavičky, tranzistor, deska všechno odšroubovatelné a vyměnitelné). Další věc je, že i ty DSP nebo obecně elektronika selhává. Zase otázka proč přímo z hlaviček není natažená nějaká nouzová analogová lajna, přívod šťávy do krokových motórků. Ten tranzistor musí existovat jako diskrétní součástka a přitom stačí jen pustit proud do krokového motoru ploten, nějaký proud do motoru co ovládá pozici hlaviček, snímat a zesilovat na nouzové lajně, převést to nějakým DSP a pak rozkódovat nějakým SW z uložené reprezentace (ECC a různé jiné analogovo-digitální kódy) do reálných dat. Že to bude dražší? Výrobní cena z $10 na $11 to je fakt průser teda.
přinesla takové snížení "výpadkovosti"O to ale vůbec nejde. Disky padaly, padají a padat budou (dle mého názoru tak dlouho dokud budou mechanického charakteru a i čistě elektronické nejsou bez poskvrny). Nejde o to aby nepadaly (nějaký RAID je dle mého názoru spíš umělé vytváření iluze jistoty), ale aby když už se to stane se z nich ty data daly snadno vydolovat. Na železe samotném až tak nezáleží, na datech které nese už ano.
Může. NILFS.Jestli si píšeš nějaký bloček co ti kdo dluží, tak si mě prosimtě připiš jako dlužníka.
OMG, že jsem se vůbec ptal. Fakt by mě zajímalo, jak by sis takovou HDD kazetu představoval a jak dlouho by fungovala (prach, tolerance umístění hlaviček vs. plotny apod.).
A co takhle brát HDD jako dvoustavové zařízení funguje / nefunguje a prostě počítat s tím, že každým okamžikem může dojít k jeho přepnutí do stavu nefunguje a nikdy nebude? Chápu, že někdo by si asi chtěl hrát s analogovým signálem z hlaviček, ale... to nakonec může i teď. Není lepší ta data zálohovat? A raid není iluze. Je nemálo polí, kde postupně došlo k poruše a výměně všech disků a data jsou bez výpadků stále dostupná. Raid funguje, samozřejmně se nesmí považovat za zálohu.
Na železe samotném až tak nezáleží, na datech které nese už ano.
Ano, s tím souhlasím. A protože je železo nespolehlivé, je třeba ta data chránit. Jako ochranu si rozhodně nepředstavuji nějakou analogovou linku z hlavičky.
Jestli si píšeš nějaký bloček co ti kdo dluží, tak si mě prosimtě připiš jako dlužníka.
Není zač . Jinak tohle není až tak vzácné. Existuje nemálo datových aplikací (DWH), kde fakticky nelze nic smazat (alespoň ne jako běžný user) a "smazání" je fakticky jen další verze v řadě. Dnes už to má kdejaký CMS. I v btrfs dělám pravidelné snapshoty (pravda, ne po každném fsync) a když dochází místo, tak smažu staré (pravda, ručně).
OMG, že jsem se vůbec ptal. Fakt by mě zajímalo, jak by sis takovou HDD kazetu představoval a jak dlouho by fungovala (prach, tolerance umístění hlaviček vs. plotny apod.).Na druhou stranu BlueRay (resp. CD linie) je vyndávací a laseru excentricita desítek stop nevadí. Akorát je to pomalejší (heh existují mechaniky s dvěma nezávisle pojízdnýma hlavama?).
bude schopen i něčeho jiného než stavu klidového nebo pohybu rovnoměrného přímočaréhoNo ono by umělo i rovnoměrně zrychlující, například kdyby vyjelo ze silnice z útesu
je to furt starý dobrý Benzův kočár, který je závislí na jediných zákonech — zákonech fyziky a když ty selžou, tak už asi na ničem jiném záležet nebude.Tak ona i ta palubní jednotka je závislá na fyzikálních zákonech, dokonce (a to asi bohužel) se na ní i více projevují. Mechanika je jen více odolná, oproti narážení kvant různého svinstva
rozšroubovat celý ochranný obal až na plotny, nějaký autosvěrák či co, uchopit plotny do toho svěráku aby se nehly ani o µmPokud se hnou jen o mikrometr, tak je to dávno v hajzlu. Velikosti bitu v 2TB discích budou v řádu nanometru.
Naskýtá se tedy otázka, proč když už to tak dělají neuzavřou plotny do nějakého ochranného obalu, z boku díra pro nájezd hlaviček aby to celé vypadalo jako kazeta a jinak všechny součástky vyměnitelné (motorek propojený s hřídelí ploten skrz nějaký ozubený nebo pásový převod nebo tak, hlavičky, tranzistor, deska všechno odšroubovatelné a vyměnitelné).To by nefungovalo (jak už píše Heron). Spíš by bylo zajímavý vyvinout technologii, aby nemusely ty hlavičky létat na plotnou (to je imho největší slabina disků). Pak by v případě opotřebovaných ložisek šlo disk otáčet řádově pomaleji, ale zároveň číst data přesněji. Jinak to, že se disk s opotřebovanejma ložiskama neroztočí nebo má problémy se čtení je jen firmwarový problém. Zajímavý by bylo nějak umístit čtecí hlavu přímo na osu ploten a ne jak je to teďka plotna → ložisko → trn → tělo disku → trn → ložisko → rameno → hlavička.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.