Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 16:49
Tiskni
Sdílej:
Důležité ale je, na základě čeho se ty subjektivní hodnoty určují a kdo je může ovlivnit. Podle mého je špatně, když existuje autorita, která může jen tak natisknout peníze (nebo udělat jiný podvod) a tím všem ostatním vnutit jinou „subjektivní hodnotu“ dané měny.
A ty dělíš lidi jen na „bohaté“ a „komunisty“?
A jak se díváš na měnové reformy za vlády komunistů?
Je krytý investovaným výpočetním výkonem, tj. energií. Na rozdíl od současných konvenčních měn.To není krytí, jen utopené náklady. Nikdy ho nedostaneš zpět.
Krátká odpověď: ničím
Delší odpověď: dá se považovat za napůl krytou měnu: 1) abys „natiskl nové peníze“ musíš vložit reálnou hodnotu (výpočetní výkon, hardware) tzn. nelze jen tak natisknout nové bankovky jen za cenu papíru1 a tím znehodnotit ostatním jejich úspory 2) ale není krytá v tom smyslu, že bys mohl přijít za vydavatelem měny a chtít po něm svoje BTC vyměnit za nějakou reálnou hodnotu – ta tam už není2
[1] resp. ten „papír“ je tak drahý, že podobné jako krytá měna – kdyby se platilo zlatými mincemi, tak si je sice taky kdokoli může vyrobit, ale musí do toho vložit to zlato
[2] resp. jsou tam výsledky výpočtů, ale ty ti mimo svět dané kryptoměny asi k ničemu nebudou
abys „natiskl nové peníze“ musíš vložit reálnou hodnotu (výpočetní výkon, hardware) tzn. nelze jen tak natisknout nové bankovky jen za cenu papíru1 a tím znehodnotit ostatním jejich úsporyNe. Ani kdybys do sítě připojil miliony dalších minerů, žádné nové Bitcoiny (oproti natvrdo nastavenému počtu) se neobjeví. Pouze se ty nové začnou častěji objevovat u tebe.
tisknutím jsem tady myslel právě tu těžbu/objevování bitcoinů, ale souhlas.
Ničím, funguje jen díky víře v něj, která se s jeho používáním znásobuje. Pořád je ale lepší než normální peníze skrz které bohatí okrádají chudé a nutí je pracovat často v nelidských podmínkách za něco, co stejně brzy ztratí hodnotu a co jde generovat za cenu papíru v neomezeném množství. ...............Pád na nulu a úplný konec bitcoinu bych nečekal, podle mě už pod čtvrtiny hodnoty nepůjde a i když budou existovat výkyvy, dlouhodobě (v řádu deseti let) se ustálí na nějakém relativně pevném kurzu.ty seš tak blbej, anebo to jen tak blbě předstíráš?
jsou kryte aktivy centralni banky (coz jsou hlavne statni a nekdy i podnikove dluhupisy
Dluhopisy… což je jen slib zaplatit někdy v budoucnu peníze – ty samé peníze, které mají být tímto dluhopisem kryté. Je to zacyklené.
To krytí je pouze teoretické, účetní (čímž nepopírám, že takto formálně kryté jsou), nikoli reálné.
Kdyby byly kryté alespoň akciemi firem, tak je to nějaká reálná hodnota – není sice zaručena její výše v budoucnu, ale něco reálného tam je – přijdu tam a tam bude můj podnik, třeba továrna, která pořádně nic nevyrábí, nějaké staré stroje, pozemek… každopádně něco existujícího – ne jen slib toho, že za pár let dostanu nový slib, že po dalších pár letech mi slíbí to samé nic znova…
Dluhopisy… což je jen slib zaplatit někdy v budoucnu peníze – ty samé peníze, které mají být tímto dluhopisem kryté. Je to zacyklené.To je vcelku ireleavantni, pokud se bavime o kryti emise penez jako aktiv (a neresime jejich vyznam jako ucetni jednotky). Ten zavazek (pokud je duveryhodny) ma svou hodnotu, at uz se tyka predani X tun jablek, odvedeni X hodin prace nebo zaplaceni X Kc.
Dluhopisy… což je jen slib zaplatit někdy v budoucnu peníze ... To krytí je pouze teoretické, účetní (čímž nepopírám, že takto formálně kryté jsou), nikoli reálné.Ten 'slib' je verejne obchodovane aktivum, jeho duveryhodnost a hodnota je vseobecne akceptovana trhem, z tohoto hlediska je jeho hodnota 'realna'. A proc by melo byt dulezite, aby kryti bylo realne aktivum? Kryti je primarne financni zalezitost. Neni dulezite zda je realne ci financni, dulezita je hlavne spolehlivost s jakou si uchova trzni hodnotu do budoucna.
Kdyby byly kryté alespoň akciemi firem, tak je to nějaká reálná hodnotaPokud porovnam akcie a dluhopis toho sameho podniku a co je vhodnejsi pro ucely kryti meny, tak dluhopis je aktivum po vsech stranach vhodnejsi. Kapitalovy vynos je irelevantni, zajima nas jen stabilni uchovani hodnoty. Zatimco akcie dnes za 100 muze byt za 1000 nebo i za 10 a pokud podnik krachne, tak bude prakticky bezcenna, tak dluhopis za 100 bude mit predvidatelnou hodnotu pokud podnik nekrachne, a i kdyz krachne, tak spis neco zustane drzitelum dluhopisu.
A proc by melo byt dulezite, aby kryti bylo realne aktivum? Kryti je primarne financni zalezitost.
Krytí funguje jako přirozený regulátor – musíš mít nejdříve to zlato, diamanty, továrnu, pšenici… a až pak můžeš vydat nové jednotky měny. Ten, kdo vydává peníze, to nemůže nijak ošidit nebo okecat – buď ta reálná aktiva má nebo nemá, nestačí natisknout papír a jím krýt jiný papír nebo si v databázi připsat nějaké číslo.
Druhým důvodem je stabilita – sliby se dají snáze nafouknout a pak spadnou na nulu – u reálných aktiv resp. komodit je tohle riziko menší a změny přicházejí postupně. Každý uživatel měny si také lépe uvědomuje vazbu na aktivum, kterou je měna krytá – víš kolik gramů komodity v kapse nosíš a za kolik se obchoduje na trhu (třeba v zahraničních měnách nebo vůči jiným komoditám). Kolik lidí si to uvědomuje u dluhopisem kryté měny? Obávám se, že skoro nikdo – podléhají iluzi, že měna nese hodnotu sama o sobě, že ta stovka je přece pořád stovka.
Měny kryté prázdnými sliby (resp. sliby dalších slibů) jsou podle mého tragédie a obrovský podvod. Východisko vidím buď v měnách krytých reálnými aktivy nebo v „napůl krytých“ měnách jako je BTC, které mají jasně daná a neporušitelná pravidla (která se blíží spíš fyzikálním zákonům než právním normám, které lze změnit, ohnout nebo klidně porušit).
dulezita je hlavne spolehlivost s jakou si uchova trzni hodnotu do budoucna
A jak mám věřit slibům, které nejsou podpořené nějakou reálnou hodnotou? Ještě by se tak dalo věřit keynesiánskému politikovi, který si v jednom období půjčí a v dalším to vrátí1 a pak zase začíná na nule. Ale nelze věřit chronickému zadlužovači, který si půjčuje pořád a staré dluhy nesplácí ze svých výnosů2, ale splácí ho zase z další půjčky.
To je jen pyramidová hra a jde o to, kdo tam naskočí už pozdě, komu v kritický okamžik zůstane v rukou ten černý Petr. Je tu i nerovnost informací (nebo dokonce možnost zasahovat do reality), takže politické elity budou mít tu informaci dříve než většina obyvatel, takže oni na tom leda vydělají – na rozdíl od ostatních.
Je to, jako kdybych byl lichvář a půjčoval nezaměstnanému víc, než je schopen kdy ze svých (i potenciálních) příjmů splatit. Buď hraji na to, že ho přimáčknu ke zdi a on si půjčí od ještě drsnějšího lichváře a zaplatí mi. Nebo na to, že ho doženu k bankrotu a odnesu si jeho televizi a šperky po babičce nebo střechu nad hlavou. Jiná motivace není – i kdyby se nechal zaměstnat, ze svých příjmů dluh nesplatí. Pak je ještě možnost, že ten blbec jsem já a půjčil jsem někomu, kdo ty šperky ani televizi nemá a o ten jeho byt se budu přetahovat s dalšími lichváři, kteří mu taky půjčili, a peníze se mi nikdy nevrátí. Každopádně dobrý konec tenhle příběh mít nemůže.
[1] pokud mu to tedy funguje (což není jisté, ale předpokládejme teď, že ano) – v prvním období nakopne ekonomiku k většímu růstů (vzniká tu tedy nějaká reálná hodnota – vyrobené statky) a z daňových výnosů splatí dluh
[2] v případě státu z vyšších vybraných daní díky ekonomickému růstu
nestačí natisknout papír a jím krýt jiný papír nebo si v databázi připsat nějaké číslo.Stačí natisknout nový papír, který bude krytý menším množstvím komodity, případně vyrazit novou minci s menším množstvím komodity...
Takové krytí by samozřejmě bylo úplně na nic. Vtip je v tom, že je fixní kurz – např. gram komodity za X jednotek měny. Kdyby to bylo jen o tom, že na bankovkách bude natištěno „kryto zlatem“ a nebyl by nikde pevně stanovený kurz, tak to nemá žádný smysl.
Krytí funguje jako přirozený regulátorNijak zvlast dobra, nebot realnych hodnot je v ekonomice podstatne vic nez penez a jejich monetizaci brani spis institucionalni potize. Rozvoj ekonomickych instituci by tedy umoznil monetizovat dalsi a dalsi realne hodnoty a tim by rostlo mnozstvi obeziva rychleji a vedlo k (cenove) inflaci. Proto se limity na likviditu uvazuji nezavisle k limitum na solventnost (coz odpovida kryti meny).
Druhým důvodem je stabilita – sliby se dají snáze nafouknout a pak spadnou na nuluIgnorujes to, ze ten, kdo ty sliby vydava, kdo je akceptuje (a tim jim duveruje) a kdo na zaklade nich emituje penize jsou tri ruzni akteri. Jak CNB tak ECB emituji ty penize jen na zaklade statnich dluhopisu, za nichz se v podstate zarucily komercni banky svym vlastnim kapitalem (v ramci repo transakce)
podléhají iluzi, že měna nese hodnotu sama o sobě, že ta stovka je přece pořád stovka.Tomu by podlehali uplne stejne i u meny kryte zlatem.
Měny kryté prázdnými sliby (resp. sliby dalších slibů) jsou podle mého tragédie a obrovský podvod.Me zase jako obrovsky podvod prijdou meny, jejichz emise (vzhledem k nekryti) vytvari pro emitora primy prijem bez vzniku nejakeho zavazku (a tedy v podstate cisty zisk).
Východisko vidím buď v měnách krytých reálnými aktivy nebo v „napůl krytých“ měnách jako je BTC, které mají jasně daná a neporušitelná pravidla (která se blíží spíš fyzikálním zákonům než právním normám, které lze změnit, ohnout nebo klidně porušit).S tou danosti a neporusitelnosti pravidel docela pozor. Pokud je mi znamo, tak Bitcoinovy protokol ma limit 1 MB na transakcni blok, coz umoznuje maximalni denni pocet transakci jen nekolikrat vetsi, nez je ted. A zmena tohoto limitu vyzaduje hard fork, ktery v podstate muze zmenit libovolny parametr, vcetne maximalniho mnozstvi vytezenych bitcoinu ci tezarskych odmen. A o takovem hard forku kvuli zvetseni velikost bloku se AFAIK vazne uvazuje.
A jak mám věřit slibům, které nejsou podpořené nějakou reálnou hodnotou?Ver si cemu chces, ale nevydavej svoji duveru v budouci hodnotu zlata za nejak fundamentalne spravnejsi nez duveru v budouci hodnotu statnich dluhopisu. Oboje jsou validni aktiva s realnou, trzne overenou hodnotou, budouci vyvoj techto hodnot zalezi na spouste faktoru. Zlato ma nejakou svou fundamentalni hodnotu, ktera je nejspis podstatne pod jeho aktualni trzni hodnotou. Centralni banky drzi znacne mnozstvi zlata, ktere vlastne k nicemu nepotrebuji a kdykoliv se mohou domluvit, zrusit ci updatovat Washingtonskou dohodu o zlate, prudce zvysit jeho nabidku na svetovych trzich a jeho cena by klesla treba na tretinu. Jinak pohled na stabilitu je dost relativni: pokud dojde k castecnemu statnimu bankrotu a haircutu dluhopisu treba na 3/4 ceny, tak by urcite vsichni zastanci zlata poukazovali na hrouceni a nespolehlivost dluhopisu, pokud ale behem pul roku poklesne kurz zlata na 3/4, tak je to normalni kurzovy vykyv. Nebo jiny priklad. CNB udela masivni intervenci na zahranicnich trzich, cimz srazi kurz koruny o 4 %, Ale pro srazeni kurzu 'na vladach nezavisleho' Bitcoinu na polovinu staci, kdyz cinska vlada vyda tiskove prohlaseni.
To je jen pyramidová hra a jde o to, kdo tam naskočí už pozdě, komu v kritický okamžik zůstane v rukou ten černý Petr.Pyramidova hra to neni, nebot pri primernem zadluzovani ve vysi prumerneho ekonomickeho (a tedy i danoveho) rustu se v tech dluhopisech toci porad ten samy podil ekonomicke produkce danych statu. Neni treba ho nijak soustavne navysovat pro zajisteni stability. Pyramidovou hrou je naopak treba Bitcoin, nebot tam nekryta emise bitcoinu financuje znacne naklady na provoz site, takze pro udrzeni stavajici hodnoty je treba soustavny pritok novych zajemcu.
Takové krytí by samozřejmě bylo úplně na nic. Vtip je v tom, že je fixní kurz – např. gram komodity za X jednotek měny. Kdyby to bylo jen o tom, že na bankovkách bude natištěno „kryto zlatem“ a nebyl by nikde pevně stanovený kurz, tak to nemá žádný smysl.Michas kryti meny zlatem a vazani kurzu na zlato. Mena muze byt kryta zlatem bez stanoveni fixniho kurzu a pak je kurz dan trzne. Coz by samozrejme prinaselo pro emitora ztratu pri poklesu ceny zlata a zisk pri rustu. Pokud stanovis pevny kurz, tak tim akorat preneses riziko z emitora na uzivatele meny a delas z kazdeho defacto spekulanta s komoditama, po tom malokdo touzi a ma k tomu dostatek informaci.
Pokud je mi znamo, tak Bitcoinovy protokol ma limit 1 MB na transakcni blok, coz umoznuje maximalni denni pocet transakci jen nekolikrat vetsi, nez je ted. A zmena tohoto limitu vyzaduje hard fork, ktery v podstate muze zmenit libovolny parametr, vcetne maximalniho mnozstvi vytezenych bitcoinu ci tezarskych odmen.Hard fork znamena, ze kazdy musi upgradovat, pretoze stary software bude povazovat bloky vytvorene novou verziou za nevalidne, t.j, ze sa prakticky na isty cas vytvoria dva paralelne chainy. Cely bitcoin funguje na dohode celej siete, ktora bitcoin tvori. Zvysenie limitu pre max. pocet vytazenych bitcoinov ci zvysenie odmeny pre minerov neprichadza do uvahy, taky fork Bitcoinu by dlhu zivotnost nemal. Na rozdiel od toho hard-fork na zvysenie max block size je do buducnosti docela realny, ale aj to musi mat dost velku podporu nez sa to stane.
Pyramidovou hrou je naopak treba Bitcoin, nebot tam nekryta emise bitcoinu financuje znacne naklady na provoz site, takze pro udrzeni stavajici hodnoty je treba soustavny pritok novych zajemcu.Naklady na "provoz siete" nie su nijak zavratne a do buducnosti budu musiet byt financovane cisto pomocou transaction fees, ktore nahradia odmenu, ktore momentalne dostavaju ti, co tazia. Za posledne roky bolo do bitcoinovej infrastruktury investovane velke mnostvo "penazi", ale to je iba dosledok vysokeho zaujmu o bitcoin a rastu jeho hodnoty. Cely bitcoin je navrhnuty ako samoregulacny system a na to aby fungoval ziadny pritok novych zaujemcov nepotrebuje
Cely bitcoin funguje na dohode celej siete, ktora bitcoin tvori.To jsem v podstate chtel napsat - nejde o nejaka nemenna pravidla, ale o aktualni konsenzus mezi vyznamnymi aktery.
Naklady na "provoz siete" nie su nijak zavratneI kdyby naklady (provozni i kapitalove) byly aktualne jen 20 % prijmu mineru, tak je to v prumeru ~200 Kc na jednu zpracovanou platbu.
To jsem v podstate chtel napsat - nejde o nejaka nemenna pravidla, ale o aktualni konsenzus mezi vyznamnymi aktery.Nejde len o vyznamnych akterov napr. mining pools. Ide aj o beznych uzivatelov, ktori musia dane zmeny prijat. Ak dojde k forku bitcoinu a uzivatelia nebudu dany fork pouzivat ale ostanu pri starom chaine, tak mineri budu tazit zbytocne.
I kdyby naklady (provozni i kapitalove) byly aktualne jen 20 % prijmu mineru, tak je to v prumeru ~200 Kc na jednu zpracovanou platbu.No ale to je uplne odveci statistika, kedze transaction fees momentalne zohravaju v kalkulacii investic do siete a provozu celej siete minimalnu ulohu.
Ak dojde k forku bitcoinu a uzivatelia nebudu dany fork pouzivat ale ostanu pri starom chaine, tak mineri budu tazit zbytocne.Pokud prejde oficialni klient, velke mining pooly a velke smenarny/burzy (mtgox, bitstamp, coinbase), tak zustavat u stareho budou mozna ti, pro ktere Bitcoin je politicka zalezitost, ale pragmaticka/ignorantska vetsina brzy prejde taky.
No ale to je uplne odveci statistika, kedze transaction fees momentalne zohravaju v kalkulacii investic do siete a provozu celej siete minimalnu ulohu.Ta statistika je pro soucasnou situaci velmi relevantni, ukazuje relativni vztah realnych nakladu (at uz jsou placene jakkoliv - skrz fees nebo emisi) k realnemu uzitku (zuctovani transakci).
Pokud prejde oficialni klient, velke mining pooly a velke smenarny/burzy (mtgox, bitstamp, coinbase), tak zustavat u stareho budou mozna ti, pro ktere Bitcoin je politicka zalezitost, ale pragmaticka/ignorantska vetsina brzy prejde taky.Zavisi od toho aka zmena to bude. Ak to bude zmena, ktora zvysi mnozstvo bitcoinov v obehu, tak na to velke zmenarne alebo burzy neprejdu a uz urcite nie bezni pouzivatelia. Cim drastickejsia zmena, tym vacsia sanca na realny fork.
Ta statistika je pro soucasnou situaci velmi relevantni, ukazuje relativni vztah realnych nakladu (at uz jsou placene jakkoliv - skrz fees nebo emisi) k realnemu uzitku (zuctovani transakci).Takych statistik si mozte vytvorit habadej ("Lies, damned lies, and statistics"
Napadlo mne, jestli bych si nemohl "razit" vlastní bitcoiny a krýt je něčím co vytvořím.Hej, mohol
Dnešní měny nejsou kryté ničím.
A vadí to? Během Velké krize ve 30. letech byly měny kryté zlatem, ale ničemu to nepomohlo. V konečném důsledku - čím je kryté takové zlato? Vlastně ničím, prostě se lidé dohodli, že je to zajímavý kov a že ho chtějí. Ale v nouzi se nikdo zlata nenají.
Banka vytiskne nové peníze na základě úvěru.
Mluvíš o komerčních nebo centrálních bankách? Peníze tisknou pouze centrální banky, ale ty zase neposkytují úvěry lidem a firmám.
Pozor, obchodní banky si půjčují od krize za nulový úrok (prý kvůli rozpumpování ekonomiky), takže to vyjde skoro na stejno.Mluvíš o komerčních nebo centrálních bankách? Peníze tisknou pouze centrální banky, ale ty zase neposkytují úvěry lidem a firmám.
Pokud si dobře pamatuju, tak to dokonce mělo přispět k prohloubení krize.Dnešní měny nejsou kryté ničím.A vadí to? Během Velké krize ve 30. letech byly měny kryté zlatem, ale ničemu to nepomohlo.
totálně rozesral FED. Následek? 10 mrtvejch prezidentů (Jackson, Kennedy, ...)
Už ty drogy neber. Od vzniku FEDu (1913) zemřeli v úřadu pouze tři prezidenti, přičemž pouze Kennedy byl zavražděn.
Nebo to můžou být bankovky v původním slova smyslu – tedy poukázky na zlato (případně jiné reálné aktivum), které sis uložil v bance (přeci jen tahat s sebou zlaté cihly je nepraktické a dělitelnost na menší jednotky je taky špatná). A tyto poukázky používáš nejen k případnému výběru zlata z banky, ale právě k tomu běžnému obchodování.
Zlato má reálnou hodnotu (můžeš si z něj něco vyrobit, zužitkovat ho) samo o sobě – není to jen číslo v účetnictví nebo v nějaké databázi, kam si můžeš našvindlovat cokoli.
Jeho relativní hodnota vůči jiným statkům se může v čase měnit, to je přirozené – je to spravedlivá tržní cena (pokud ti např. stát to zlato nezabaví a nedonutí tě ho vyměnit v nevýhodném kurzu za jeho nekrytou měnu).
Diamanty by se použít daly (i když je asi těžší je oceňovat, nevím). Měď a železo jsou zase moc levné (málo vzácné) vzhledem k hmotnosti/objemu. Pšenice se navíc časem kazí.
Proč zrovna zlato a ne něco jiného?
Pěkné vysvětlení je zde.
Zlato má reálnou hodnotu (můžeš si z něj něco vyrobit, zužitkovat ho)Kolik by byla… uh… „reálná hodnota“ zlata, tedy, za kolik by se obchodovalo, kdyby se fakt využívalo jenom na ty zuby a čipy? Desetina? Setina? Tisícina?
Těžko říct, to se asi nikdy nedozvíme.
Jak je to s tím množstvím zlata na osobu? Mně vyšlo 5g – což i na ty šperky bys v pohodě využil víc, rozhodně to nevypadá, že by se lidi ve zlatě topili a mohli si pozlatit i kliku od záchodu Vzácné prostě je a cena by se odvíjela od toho, jak moc lidi chtějí elektroniku, šperky, zlaté zuby… Když teď stojí řádově tisícovku za gram, tak si fakt nemyslím, že bys měl za tisícovku kilo – to bych si toho zlata nakoupil a udělal si z něj podstavec pod monitor
a to si nemyslím, že se někdy stane.
Ale že se nějaká nekrytá měna propadne i několikanásobně víc, to je klidně možné (viz např. tisícimakrová bankovka na které je natištěna nová hodnota: miliarda marek).
Kryptografické měny mají tu výhodu, že mají potřebné vlastnosti měny a přitom nepotřebují být ničím kryté. A na rozdíl od zlata lze na začátku nastavit jejich množství a charakteristiku emisí nových peněz a další vlastnosti. Takže ideální měna budoucnosti.Já bych teda tak růžově nehodnotil. Takové názory vycházejí z postoje, že zásahy centrální banky jsou apriori hrozba a zlo. S tím IMHO většina umírněných hlasů souhlasit nebude. Z makroekonomického hlediska je právě i možnost ovlivňovat hodnotu, devalvovat, a jinak zasahovat taky *výhoda*, a nejen to, zcela potřebná vlastnost. Si vzpomeňte na řecko/euro. Všichni ekonomové, včetně takovejch spíš "jestřábů" se tetelila, že Řecko potřebuje devalvaci, a jak by to bylo super, kdyby ji udělalo, ale běda běda, zlé Euro to znemožňuje. /Při jiné příležitosti by samozřejmě určitě prskali, že státní zásahy jsou nepřípustné a škodlivé a pododobně, ale tady se kopalo do EU, tak hola! Prostě chytrolíni a honibrkové jsou i mezi ekonomama, novinářema a inteleguánama a je lepší si na ně dávat pozor.
Teď ale k věci: myslím si, že zásahy správce měny jsou vždy špatné.Právě na základě toho "vždy" si intuitivně myslím, že se mýlíte. Takovéhle absolutní maximy mají hodně velkou pravděpodobnost selhání. Ta četnost případů, kdy je dobré zasáhnout může být poměrně nízká (však si taky všimněte, jak málo CB dělají nějaké "kroky"), ale vy ji vylučujte úplně. Přitom pravděpodobnost, že by zásah nemohl být pozitivní vůbec nikdy, je zase dost vysoká = skoro určitě jste na omylu.
Zasahy CB jsou vzdy ve prospech nekoho.
A v neprospěch jiného. Je to forma přerozdělování. Změna kurzu koruny pomůže vývozcům a poškodí ty, kteří více dovážejí (nebo naopak).
Podobně fungují dovozní cla – protežují jednu skupinu na úkor jiné. Domácí výrobce má snazší podnikání (může nasadit vyšší ceny a přesto být „levnější“ než zahraniční konkurence a tím si zvýšit zisk), ale domácí spotřebitel na tom tratí – chybí mu peníze, které mohl investovat třeba do vlastního podnikání, nebo třeba útraty za zboží jiné domácí firmy, které se cla netýkají. A i kdyby utrácel jen za zboží z dovozu, znamená to, že a) zahraniční výrobce teď drží české koruny a bude (on nebo někdo, kdo je od něj koupí) za ně nakupovat české zboží, nebo b) domácí spotřebitel si před nákupem pořídil cizí měnu za české koruny a tím vychýlil měnový kurz (čímž by pomohl českým výrobcům) a/nebo dal české koruny do rukou cizinců, kteří opět budou kupovat české zboží nebo měnit za jinou měnu a tím ovlivňovat kurz.
A v neprospěch jiného. Je to forma přerozdělování. Změna kurzu koruny pomůže vývozcům a poškodí ty, kteří více dovážejí (nebo naopak).Zatímco u dovozců je dopad takřka okamžitý, tak u vývozců je potřeba devalvační strategii držet dlouhodoběji, aby měla alespoň nějaký vliv na ekonomiku, což je očividná nerovnost.
srovnej s definici kradezeSrovnáno, rozdílné.
Bojovník jednající protiprávně se nesmí dovolávat Ženevské úmluvy. Právo určujeme my.Myslím, že není dobré mít definice, které plavou s tím, kdo je zrovna u moci. Je nepraktické muset třeba se vznikem protektorátu měnit všechny výskyty slova genocida a po válce to zase vracet zpátky.
Kazda intervence akorat nedobrovolne presune penize od jedne skupiny k druheJaktoze nedobrovolne? On nekdo ty aktery nuti drzet CZK? Muzes mit bankovni ucty vedene v jinych menach (a pry i v komoditach) a pro tve obchodni partnery se to bude jevit jako bezny bankovni ucet.
Jednalo se o podnik zahraničního obchodu, který vznikl 1. července 1957 podle vyhlášky č. 122/1957 Ú. l., poté byl v období od 1. ledna 1969 do 31. prosince 1970 na základě vyhlášky ministra zahraničního obchodu 202/1968 Sb. „o určení Tuzexu, akciové společnosti, k provádění některých zahraničních obchodů“ přeměněn v akciovou společnost, která byla na základě vyhlášky ministra zahraničního obchodu 163/1970 Sb. „o zřízení Tuzexu, podniku zahraničního obchodu“ od 1. ledna 1971 zlikvidována a opět přeměněna na podnik zahraničního obchodu.
Krytí měny lze použít k regulaci vyrábění a emise nových peněz. Aby to fungovalo správně, použije se například zlato, jež pro tento účel předurčuje hlavně nemožnost výkyvů v jeho množství na trhu a jeho malé celkové množství. Takže nemůže nikdo (ani stát) jen tak vyrobit velké množství nových peněz, nikdo k penězům nemůže přijít snáze než někdo jiný a nikdo je nemůže najednou spotřebovat. Má to svoje meze, ale pořád je to lepší než ono zdánlivě solidnější obilí.Přesně na to narážím. Zlata je stálé a omezené množství, jeho cena je daná trhem. To ale pro bitcoin platí taky. Cena zlata kolísá, cena bitcoinu taky. Momentálně kdybych si měl vybrat, tak budu spíš prodávat zlato za bitcoiny a ne naopak. Proč se lidi ptají, čím je krytý bitcoin a nikdo se nezeptá, čím je kryté zlato?
Krytí měny je jen prostředek a ne cíl. Tak nehaňte kryptografické měny za to, že dokáží dosáhnout cíle (být kvalitní měnou) aniž by použily tento prostředePrave ze neumoznuje. Jedna vec, kterou je mozne zajistit u kryte meny s pruznou emisi, ale ne u Bitcoinu, je relativne stabilni kurz vuci jinym menam.
A cimpak jsou podle Tebe realne meny kryte?Jsou kryté hovnem.A když se to tak veme tak jsou taky kryté jen jakousi důvěrou.
Rekl bych, ze akorat dolar armadou USA.
To je dobrá připomínka. Zatím si jejich žoldáci vegetují v klimatizovaných stanech v Afghánistánu - a to samozřejmě na dluh. Jenže to nemůže trvat věčně - ten dluh nemůžou nikdy splatit a taky ho už nikdy nesplatí. Pro mě za mě ať tam jsou třeba dalších dvacet let a ať maj třeba tři základny v každé zemi. Jenže chybička se vloudila - už na to dávno nemají. Zatím se chovají jako kdyby se nechumelilo, pújčují si dál a jak to tak vypadá, tak zase zatočí kluci v tom FEDu klikou rumpálu a natisknou si další $. Jenže to nejde do nekonečna. Na to říše zla jednou doplatí - a už to bude velmi brzy, podle mě to je otázka několika let (kdoví). Budou pít kalich hořkosti až do dna.
A tak si kladu otázku, zdali na to nedoplatí i Bitcoin (až bude mít dolar hodnotu papíru na sraní). Páč když se to tak veme tak hodnota Bitcoinu se odvíjí od dolaru, nebo je založená na dolaru. Jasně že jde koupit i prodat Bicoin v jiné měně (v eurech, librách), to je ale spíš okrajová záležitost. Všechny burzy oceńují Bitcoin v dolarech. Zda s tím pádem dolaru neztratí na ceně i BTC. To je zapeklitá otázka, to může těžko kdo vědět. I když podle mojí předtuchy s pádem dolaru se spíš důvěra v alternativní kryptoměny posílí, (a nebo taky ne). Nevim. Ale ta doba kdy bude mít dolar hodnotu hajzlpapíru se blíží, vzpomeňte si na má slova soudruzi
Burzy sice oceňují v dolarech, ale to je dané tím, že existuje dostatek lidí, kteří jsou ochotní bitcoiny za dolary vyměňovat – když dolar ztratí na ceně, proč by někdo prodával svoje BTC za takovou měnu? Bude je prodávat za jinou, třeba za CNY nebo za zlato
Bude je prodávat za jinou, třeba za CNY nebo za zlato
No teoreticky jo, ale jisté to není. To bys musel mít křištálovou kouli. Ty jako myslíš, žejo jo? :). Já tě nevim, Machu.
Ale celkem o tom uvažuju, že bych něco vrazil do BTC nebo i do toho blbýho dogecoinu. Ten dogecoin je dostatečně dementní, aby to uspělo a zájem o to je. To může být investice, která se (možná) lépe zhodnotí. Páč na běžných účtech tě akorát všude okradou (až na pár vyjímek), stavebka už sou na píču a penzijka taky jsou na hovno
Zatím se chovají jako kdyby se nechumelilo, pújčují si dál a jak to tak vypadá, tak zase zatočí kluci v tom FEDu klikou rumpálu a natisknou si další $.
To samé platí pro EU. Celkové zadlužení zemi EU je sice o něco nižší než USA, ale vzhledem k tomu, že EU nevede žádné nákladné války, má podstatně menší ozbrojené síly a vysoké daně, tak mi situace EU přijde podstatně horší. USA mají rezervy - války skončily nebo brzy skončí, mohou omezit zbrojení, zavést federální DPH atd. Kde má rezervy Evropa, to nevím. Přidejme fakt, že USA již dosáhly energetické soběstačnosti v plynu a v ropě k tomu dojde za pár let, zatímco v Evropě se vyhazují peníze za nesmyslné soláry.
nebo brzy skončí, mohou omezit zbrojení,
To dřív vykvetou hrábě, než začnou Spojené státy omezovat výdaje na zbrojení. Teoreticky to sice možné je, ale v praktické rovině k tomu těžko dojde, si myslim. Porád si hrajou na světové četnictvo a už dávno na to nemaj prachy. To jejich věc, ale blbý je, že se ten jejich krach dotkne tak nějak skoro všech.To bude jaksi globální otřes. A taky mě mrzí, že je nikdo nepotrestá za válečné zločiny, kterých se dopouštěli a dopouštějí.
S tim EU ale celkem souhlas, taky to nevidim moc růžově. To bude prašť jako uhoď, USA i EU
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.