Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 10:46
Před nějakým časem jsem sepsal takový rádoby článek o nejznámějších a méně známých distribucích. Bez těch keců okolo jsem to měl vydat už dávno tu na blogu, ale nějak jsem se k tomu stále nedokopal. No snad stále lepší pozdě než nikdy.
I ze známé "GNU/Linux Distribution Timeline" vyplývá, že většina dnes známých distribucí má kořeny ve třech hlavních distribucích. Těmi jsou Debian, Red Hat a Slackware.
Debian je otevřený bezplatný univerzální operační systém vyvíjený komunitou po celém světě. Je charakteristický svým důrazem na svobodu, stabilitu a spektrum architektur/zařízení, které podporuje. Jeho vývojový cyklus se pohybuje v řádech několika let, v důsledku čehož neobsahuje nejnovější verze řady programů, za to je vysoce stabilní a spolehlivý.
Red Hat je komerční firma vyvíjející komplexní linuxové řešení pro větší a velké firmy. Samotný Red Hat Linux, nebo přesněji Red Hat Enterprise Linux (RHEL), nemá žádnou zdarma dostupnou verzi, nicméně protože je to Linux, je zdrojem řady dalších známých distribucí. Red Hat, a distribuce z něj odvozené, lehce poznáte podle balíčků s koncovkou .rpm (Red Hat Package Manager).
Slackware je vrcholem principu "zjednodušováním k naprosté složitosti". Asi jako rozdělávat oheň třením dřívka o dřívko. Je to distribuce pro experty, a pro fanoušky "udělej si sám". Snad mi slackwaristé odpustí.
Deriváty Debianu
Nejznámější odnoží Debianu je samozřejmě Ubuntu a další z něj vycházející, nicméně za zmínku stojí i jiné. Například Maemo, Aptosid, Mepis a Knoppix.
Ubuntu je dílo společnosti Canonical milionáře Marka Shuttlewortha. Přesto, že nabízí i serverovou edici, cílí Ubuntu převážně na běžné uživatele. Ubuntu se za poslední dva roky radikálně změnilo. Kromě jednoduchosti systému se vývojáři Canonicalu v posledních letech zaměřují i na redesign výchozího pracovního prostředí Gnome. Z Ubuntu vychází řada dalších derivátů, jedná se však jen o Ubuntu s jiným či upraveným uživatelským prostředím. Jsou to například:
Výjimkou je Linux Mint. Pod kapotou je to stále Ubuntu, nicméně je sám o sobě vydáván se všemi nejznámějšími prostředími jako jsou Gnome, KDE, LXDE a Fluxboxem. O závěrečný design a ladění, každého tohoto prostředí, se však starají vývojáři mintu. Klade velký důraz na design a komfort pracovního prostředí. Dá se říci, že je odpovědí na radikální designové kroky Canonicalu v Ubuntu, které se ne každému zamlouvají. Nedávno byla přidána i edice založená přímo na debianu.
Maemo je/byl operační systém pro smartphony. Vyšel jen na několika zařízeních Nokie, např. N810 a N900. Poté došlo k jeho spojení se systémem Moblin a vzniklo Meego. Meego mělo být mobilní platformou pro netbooky, smartphony, tablety, televize, palubní počítače automobilů a další. První smartphone s Meegem měla být chystaná Nokia N9, tomu však učinil přítrž Stephen Elop, který přišel z Microsoftu do Nokie, těsně předtím, než se Nokia "zcela nečekaně" rozhodla nahradit Meego platformou Windows Phone 7.
Aptosid, dříve Sidux, je debianí obdoba Archlinuxu. Spojuje repozitáře Debianu Unstable(sid) s filosofií rolling updates. Výsledkem je distribuce obsahující nejnovější debianí balíčky s pokud možno nejnovějšími verzemi aplikací.
Mepis je obchodně i uživatelsky zaměřená distribuce. Její filosofií je jednoduchost pro uživatele. Používá se hlavně v USA odkud pochází.
Knoppix je live distribuce, která může sloužit jako přenosný systém, výukový systém, Linuxové demo a rescue CD. Obsahuje velké množství ovladačů, hlavně pro grafické a zvukové karty, řadiče, periferie a další. Z Knoppixu vychází známý Damn Small Linux, 50MB Linuxový systém s minimalistickým desktopem a aplikacemi.
Deriváty Red Hatu
Mezi nejznámější odnože Red Hat Linuxu patří Fedora, CentOS a Mandriva(dříve Mandrake).
Fedora je pokroková distribuce vyvíjená celosvětovou komunitou s podporou firmy Red Hat. V každé verzi se objevují zásadní novinky, které jsou později použity v oficiálním Red Hat Linuxu, a nejen tam.
CentOS je v podstatě Red Hat zadarmo. Přestože je Red Hat Linux komerční distribuce, je to stále Linux, a proto musí být jeho zdrojové kody uvolňovány v souladu s GPL licencí. A právě tyto zdrojové kódy používají vývojáři nezávislí na firmě Red Hat k tomu, aby sestavili CentOS. Nabízí tak stejné vlastnosti jako RHEL, ale bez komerční podpory firmy Red Hat.
Mandriva, dříve Mandrake, je převážně desktopová distribuce vyvíjená francouzskou firmou Mandriva S.A, zaměřená na menší firmy a koncové uživatele. Výhodou Mandrivy jsou tzv. "dračí" nástroje na všechno(diskdrake, rpmdrake,...). Nevýhodou jsou naopak sem tam se vyskytující bankroty Mandrivy S.A. Donedávna bylo vydáváno několik verzí, po poslední restrukturalizaci došlo k určitým rozhodnutím, vše se však může kdykoli změnit.
Vzhledem k situaci ve společnosti Mandriva S.A., se několik vývojářů rozhodlo opustit Mandrivu, a začít vyvíjet vlastní distribuci na ní založenou. Tato nová distribuce, jménem Mageia, se zřejmě od Mandrivy nijak zvlášť lišit nebude, avšak až Mandriva S.A. jednou krachne úplně, Mageia tu bude pořád.
Deriváty Slackware
I když i ze Slackware vychází poměrně dost distribucí, mezi ty známější/významnější, které stojí za uvedení, patří jen dvě či tři, závisí na úhlu pohledu. Já zmíním Suse, český Slax, a novinku Salix.
Suse je počinem společnosti Novell. Je to distribuce snadná na ovládání, zaměřená na přívětivost pro uživatele. Suse jako takový má několik dalších edic. Vždy se jedná úpravu Suse určenou pro jinou klientelu.
Suse a Novell by se dali nazvat obdobou Mandriva Linuxu od Mandriva S.A. Novell dlouhodobě spolupracoval s firmou Microsoft, a nakonec byl odprodán korporacím Attachmate a Longview Software Acquisition, z čehož by prý měl vytěžit nejvíce právě Microsoft.
Slax je malá, rychlá, modulární distribuce určená na přenosná zařízení. Jeho filosofie je mít své oblíbené nástroje stále po ruce. Mezi jeho přednosti patří velikost cca 200MB, možnost sestavit si ho k obrazu svému přímo na webové stránce, a modulárnost. Pokud Vám chybí nějaká aplikace, stačí ji pouze nakopírovat do Slaxu, žádné instalace.
Salix je takové slackwarovské Ubuntu. Distribuce vycházející ze Slackware, zaměřená na desktopy, a snažící se o opravdovou jednoduchost pro koncového uživatele.
Další známé distribuce a jejich deriváty
Gentoo je distribuce pro zdatné linuxáky. Je to další zástupce "udělej si sám" linuxu. Uživateli nabízí naprostou svobodu volby v tom, co a jak si udělá. O Gentoo také koluje vtip, že má pouze dva stavy: Vypnuto a kompilování. Původem je zřejmě fakt, že předkompilovaných balíčků není mnoho, a uživatel tak v jednom kuse musí něco kompilovat. Výhodou Gentoo je, krom filosofie rolling updates, velmi podrobná dokumentace.
Z těch pár derivátů odvozených z Gentoo zmíním Sabayon. Je to snaha vytvořit z Gentoo distribuci pro obyčejné smrtelníky. Systém je předkonfigurovaný a obsahuje GUI nástroje snad na všechno.
Archlinux je lehká, rychlá a flexibilní linuxová distribuce. Jeho instalační proces není zrovna nejpřátelštější pro naprosté začátečníky, ale jakmile uživatel pochopí principy linuxu, pochopí i Archlinux. Arch využívá metody rolling updates. Není tedy potřeba upgradovat na novější verzi, systém se aktualizuje stále dokola tak, jak vycházejí nejnovější balíčky.
Jediným derivátem Archu, který stojí za zmínku je Chakra Linux. Chakra byl projekt, který vydával upravené/vylepšené balíčky uživatelského prostředí KDE, a tuším že i Gnome, pro Archlinux(Kdemod, Gnomemod). Před nějakou dobou se však rozhodli začít vyvíjet vlastní distribuci s názvem Chakra Linux. Je to distribuce postavená na Archlinuxu, avšak s důrazem na design, a přívětivost k běžnému uživateli.
Zajímavosti
Puppy Linux je další z minimalistických distribucí. Obsahuje minimalistické prostředí a překvapivě velké množství nástrojů. Celé se načte z LiveCD/USB do operační paměti RAM, díky čemuž běží velmi rychle.
Greenie - Ubuntu spod Tatier je slovenská distribuce odvozená z Ubuntu. Ve zkratce je to Ubuntu přebarvené podle vkusu někoho jiného.
A aby nebylo přebarvených Ubuntu málo, existují i satanistické, katolické a muslimské edice.
Red Flag, neboli Rudý prapor, je čínská linuxová distribuce vycházející z Fedory/Red Hat Linuxu. Byl stvořen jako národní operační systém pro čínskou veřejnost.
BolgenOS – průlomový, principiálně zcela nový operační systém je dílem geniálního šestnáctiletého ruského studenta Alexandra Popova, jehož kvality ověřili špičkoví ruští programátoři. Nebo aspoň tak byl prezentován ruskými médii po tom, co si Alexandr vystřelil ze svých profesorů tím, že přebarvil a přejmenoval Ubuntu včetně většiny aplikací. Po mediální senzaci tedy přišla mediální sprcha v podobě omluv médií za prezentaci neověřených informací.
Tiskni
Sdílej:
Red Hat, a distribuce z něj odvozené, lehce poznáte podle balíčků s koncovkou .rpm (Red Hat Package Manager).
Nepoznáme, RPM používají i distribuce, které nejsou odvozené od Red Hatu.
Btw. Slackware je sice jedna z nejznámějších, ale vidím že pořád i nejmíň pochopených distribucí GNU/Linuxu :-/
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.