Portál AbcLinuxu, 14. května 2025 06:31
Moc rád vzpomínám na ty chvíle kdy jsem se z různými děvčaty "namlouval". Slovo namlouvání pomalu zmizelo ze slovníku, stejně tak jako slovo "milá.". Dnes se obě tyto slova používají většinou ve zcela jiné souvislosti. A je to škoda. protože přesně vystihují daný stav. když se lidé seznamují, tak se namlouvají.
Mluví spolu, někdy plynule, někdy se zádrhely, ale dívají se na sebe, cítí více či méně rozpaky, chválí se jeden před druhým, chválí toho druhého. Krouží kolem sebe a vlastně touží po tom aby jeden druhému byl milý. Pak se ona stane milou a on milým. A dohromady jsou to milenci.
Dnes se používá slovo "přítelkyně, přítel" a někdy což mi přijde zvlášť otřesné, "kamarád, kamarádka". Slovo "milá,milý" je jakoby tabu. Jako něco nepatřičného. Lidé se milují, což je vnímáno jako takový lepší ekvivalent pro soulož. Jenže podle mne do milování nepatří jen soulož, ale i stesk, touha, radost z přítomnosti toho druhého. Namlouvání má svůj postup, svůj rituál, který když se vynechá vnímají lidé tedy většina lidí jako ztrátu.
Namlouvání přechází posléze v zamilovanost a zamilovanost někdy v lásku. Ale i zamilovanost má svůj účel a své místo v životě. Objevuje člověku jeho cenu, jeho ochotu strádat. Být zamilovaný je většinou hodně obtížná životní situace. Tak jako namlouvání.
Zjistil jsem, že je možné namlouvání i po chatu. Sejdou-li se dva lidé, kteří mají tuto potřebu zakořeněnou a nechtějí-li se ochudit o ten proces v němž se rýsuje budoucí možná láska, udělají to i přes písmenka. A vím, naprosto jsem si tím jistý i přes písmenka lze dojít k opravdové lásce, když to jde tou starou osvědčenou cestou. Cestou přes zamilovanost a milování. To se potom spojí do lásky o níž se zpívá v té profláklé písničce. "Ach, ach ta láska nebeská. Je jak něžné pohlazení, které život v štěstí změní, ach ta láska nebeská. Nebeská je láska nebeská..."
Tiskni
Sdílej:
Jo, nostalgie
Taky se mi líbí "oťukávání" v psaní.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.