Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 05:34
Dal jsem očko, jestli má otevřena zelenina, co ji mám kousek pod oknem, abych mohl zajít koupit něco zdravého. Bylo otevřeno. Sešel jsem ze schodů, potkal dvě krásné slečny na padesáti metrech, nakoupil a budu si dělat něco lahodného k obědu. Asi pohankovou kaši. Pohankovou kaši mám mám rád. Změna stravy mi náramně prospívá. Za necelé tři týdny jsem shodil kolem sedmi kg, už i kolegyně a klientky si všimly, že v pasu hubnu, což se samozřejmě projevilo blahodárně na na pohyblivosti a uvolněnosti pohybového aparátu. Metoda již jsem po mnoha letech použil funguje a je stejně účinná jako kdysi. Inu staré dobré zvyky.
Bavil jsem se, když jsem četl ty různé „dobře míněné informace„ kdy začnu hubnout, jestli ty kila jsou ztracené tuky nebo voda. Jak to vlastně je, jak se mýlím, protože autority říkají něco jiného. Nakonec, mnohokrát v životě jsem nedal na autority, držel jsem se své zkušenosti, svého pozorování. Mám takový pocit, že na tomhle je založena celá věda. Na experimentu, pozorování, ověřování v praxi. Pokud metoda funguje, pak je funkční a úspěšná. Přemýšlet, kolik jsem ztratil vody a kolik tuků, dokud se osobně cítím dobře. Jestliže vím, že nejím nic toxického a cítím se dobře, je tohle znamení, že jdu správnou cestou.
Bavil jsem se, protože jsem věděl, že stačí jen pokračovat a ke ztracené vodě, dřív nebo později přibudou i ztracené tuky. Takhle jednoduše to funguje. Myslím, že většina těch poradců je zmatená všemi těmi vědeckými, zaručeně funkčními metodami, kdy se strašlivě dbá na to a ono a nakonec se zjistí, že stejně je potřebné najít něco, co vyhovuje mě, nedeprimuje mě ten způsob změny nejen stravy, ale i života. V tom je právě celé to kouzlo. Jo, všechno je v hlavě.
Celý život se pohybuji, celý život přiměřeně sportuji, cvičím, a vlastně až za poslední rok a půl, spíše rok, jsem se musel trochu v tom pohybu omezit. Přibral jsem hodně, což samozřejmě byla má vina, protože jsem tomu nepřizpůsobil stravu. Stačilo málo. A lepší se to. Nedělám nic nic drastického, klidně si občas koblihu, šunku, případně nějaké maso dám a kila jdou přesto dolu. Tahle metoda, nikdy se neúkolovat do kdy a jak se naučím třeba zvládat zvládat PC, angličtinu nebo jiné dovednosti a časem se úspěch při pomalé důsledné práci úspěch dostaví. Co potřebuji umět, umím. V tom je právě celé kouzlo zvládání těch životních situací. Nebát se dělat chyby, protože pokud se člověk z chyby poučí, pak chybu neudělal. Říká Svami Vivekananda. On také říká, že neradí aby šel člověk domu a záměrně dělal chyby, ale jen aby se z udělaných chyb poučil.
Tyhle moudra mě právě provázely před těmi dvaceti sedmi lety, kdy jsem
začínal se učit žít trochu jinak. Jinak jíst, jinak relaxovat, jinak
sledovat svůj organismus, jak na co reaguje, co mi dělá a co mi nedělá
dobře. Od loňského jsem na tohle malinko zapomněl, což byla chyba. Chybu
jsem udělal, z chyby se poučil. Což není k zahození. Znovu jsem si ověřil,
že pokud k tomu přistoupím jako k možnosti, jak experimentovat, poznávat,
pak jsem k hubnutí, ještě získal další zábavu, jak se učit přímo na
praktickém experimentu. Takže jsem si na ty moudra vzpomněl, přidám ještě
jedno, které jsem léta měl pověšené na zdi:
Pomalý nácvik je zárukou rychlého úspěchu.
Občas mě něco napadne, vyzkouším a pokud mi experiment vyhovuje, hledám další možnost. V tom je ona zábava. Stejné jako u open source. Nakonec, na Oracle Solaris 11, jsem instaloval OpenOffice. Byl jsem překvapený, jak je to vlastně jednoduché i když je to ze zdrojáku. Jediná vada je na Oracle Solaris, že mi nejde na něm zvukovka. Provozuji ho ve VMware a Solaris 10 bez potíží najde zvukovku u iMac, Solaris 11 nikoliv, ani OpenIndiana. Což mě rozesmutnilo. Budu muset hledat drivery. Život ze Solarisem není jen samé peříčko. Ale mám Solaris rád, jsem jeho příznivcem i přesto, že ho koupil Oracle. Zatím se chová Oracle k uživatelům mého typu laskavě. Vývojáři s ním mají asi jiný větší problém, jenže nejsem vývojář, takže ty spory sleduji jen zpovzdálí.
Tiskni
Sdílej:
Mám takový pocit, že na tomhle je založena celá věda. Na experimentu, pozorování, ověřování v praxi.Pokud metoda funguje, pak je funkční a úspěšná.
Bavil jsem se...Myslím, že většina těch poradců je zmatenávšemi těmi vědeckými, zaručeně funkčními metodami, kdy se strašlivě dbá na to a ono a nakonec se zjistí, že stejně je potřebné najít něco, co vyhovuje mě, ...Ať žije demagogie
Jestliže vím, že nejím nic toxického
Toto se třeba podařilo u masivního používání papírových plenekJe pravda, že dříve děti chodily na nočník běžně už v 1 roce. Dnes to trvá cca o 6 i více měsíců déle, protože papírové lépe absorbují vlhkost, dítě to tak necítí. Ale ty výhody papírových plenek jsou znatelně převažující. Není to věc manipulace reklamou, ale čistě praktická záležitost. Tak jako lidi ochotně přesedlali z ruční bubnové pračky na automatickou /třebaže ta bubnová možná lépe prala/, tak rádi přijali vynález papírových plenek. Ono to není nic příjemného, odstraňovat ručně hovínka z látky, navíc miminko dá beztak dostatečně zabrat
..... ten material v plenkach prezije i to dite.Ta věta je trochu rébus. Jde o to, zda se jedná o 1., či 4. pád.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.