Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 09:55
Daly by se vytáhnout i paralely z minulosti. Například časopisy. Nasnadě je např. paralela s Ábíčkem jako takovým, odkud má, předpokládám, tento web své jméno. Případně Amatérské Radio a další. (Teď fascinovaně zjišťuju, že A.Radio stále vychází.) Tyhle časopis ztratily svou někdejší popularitu a myslim si, že nikoli kvůli (nebo nejen kvůli) ztrátě zájmu, ale také (hlavně?) kvůli morálnímu zastarání onoho média jako takového.Co se třeba abíčka týče, tak ztratily hlavně naprostou degradací, bulvarizací a retardací. Jako malý jsem četl (tou dobou již notně staré) komunistická Abíčka. Ty se od těch moderních odlišovaly například tím, že nebyly tak barevné, zaplácané reklamami, ale hlavně vysokou úrovní, s články o biologii a elektronice a technice, s publikovanými zdrojovými kódy v basicu. Ta dnešní bulvární parodie, kde seberou deset půl roku starých novinek z internetu a rozpliznou to na celý časopis, to se vůbec nedá srovnávat. V případě Amára je ten trend taky trochu vidět, i když ne tak silně.
U novin to tedy byla odbornost politická (nechcu teď otvírat flame o tom, jak to bylo špatné nebo pro některé možná dobré), ale u časopisů pro děti a mládež psali články primárně lidi, kteří věcem rozuměli, včetně různých vědců apod.Ha, to je dobrý postřeh. Pro mě osobně je tohle cesta za odstraňováním magie. Už odmalička mě hrozně sralo, když jsem věcem nerozuměl. Mezi moje oblíbené a často otevírané knihy patřily takové ty populárně naučné učebnice ve stylu „Jak věci fungují“. Staré Abíčko se mi líbilo, protože nezastíralo implementace, naopak se snažilo podat co nejlepší informace o podstatě věcí, povýšit člověka na vyšší úroveň aktivním vzděláním skrz fascinaci a zábavu. Nové Abíčko se ti prostě snaží prodat nějaké sračky, ať už jsou to reklamy, nebo další číslo, či nějaký posraný gadget. Už když si otevřu ten jejich web:
Stejně jako spousta kvalitních lidí učí za platy, které jsou naprosto směšné, tak lidi napíšou jednou za čas nějaký článek pro dobrou věc klidně zadarmo a ještě z toho budou mít dobrý pocit. Ale fakt ne pro abíčko.Bohužel tohle perpetuum mobile není všeobecně dlouhodobě udržitelné. Charitu si můžeš dovolit jen když na ni máš. Čas, peníze,… vyber si co chceš.
Bohužel tohle perpetuum mobile není všeobecně dlouhodobě udržitelné. Charitu si můžeš dovolit jen když na ni máš. Čas, peníze,… vyber si co chceš.Jo, tak já samozřejmě nechci tvrdit, že na tom má někdo stavět business model (i když i to by se při dostatečném počtu známostí asi dalo). Šlo mi spíš o to, že prostě například kdybych si měl nechat cenit článek na hodiny co ho píšu, tak na to prostě nemá celé abíčko a stálo by to často víc než je měsíční rozpočet úplně na všechno. Přesto ty články píšu a za většinu nic nechci. Nemyslím přitom, že bych byl jediný.
tak na to prostě nemá celé abíčko a stálo by to často víc než je měsíční rozpočet úplně na všechnoMyslel jsem abclinuxu, ne Abíčko jako časopis :]
Přesto ty články píšu a za většinu nic nechci....a můžete si tuhle charitu dovolit, protože na to máte čas nebo peníze.
Peníze jsou jedna věc, čas druhá.
Naopak. Je to víceméně totéž resp. je to navzájem převoditelné. Pokud máš hodně peněz, můžeš si dovolit nechodit do práce a získat tím čas. Pokud máš hodně času, tak zase můžeš dělat přesčasy nebo vzít druhou práci.
Samozřejmě ta flexibilita a horizont, v jakém je to převoditelné, se liší. Ale zrovna dneska a v našem oboru to jde velice dobře.
Akorát pak taky člověk vidí, kolik ho napsání takového článku stálo...
Akorát pak taky člověk vidí, kolik ho napsání takového článku stálo...Proto já osobně preferuju blogy. Můžu si psát co chcu, kdy chcu, jak chcu, nikdo mi do toho nekecá (můžu si rýpnout do kapitalismu, jiní zase do Klause, můžu se pochlubit Babettou) protože mi to nikdo neplatí a opak bych ani nechtěl. Jediné co bych chtěl je naučit se pořádně psát.
V dnešní době si psaní hodnotných článků za peníze ani nedovedu představit. To by musel dotovat nějaký Shuttleworth či co.
Doporučuji sehnat Neználka na Měsíci. To je kniha, která byla v mnohém prorocká. Žel pohádka, takže má šťastný konec ve který doufat nemůžeme.Šlo to rychle. Akorát je bez ilustrací atd.
Presne tak, abicko lehlo "popelem" (aspon pro mne), kdy to odkoupil plesk.Ono to nebylo nic moc už předtim, blesk byl jen takový finální hřebíček do rakve... Naopak ještě v 90. letech si myslim, že to bylo dobré.
online zdroje jsou lepší
Jak se to vezme. I když jsem hodně IT a technicky zaměřený, tak si stále kupuji i papírové knihy a papírové časopisy. Je fajn mít v počítači PDF, které se dá prohledávat, ale čte se to líp na papíře. I dneska vycházejí časopisy jako 2600, MagPi nebo HackSpace magazine. A knih máš plná knihkupectví a pořád vycházejí nové a nové.
Je otázka, jestli by se to uživilo i v češtině. Ale zase když už máš redakci a kvalitní obsah, tak to můžeš překládat do angličtiny (němčiny, ruštiny...), to už tolik nestojí, a pak jsi na globálním trhu, kde ty potřebné počty čtenářů v pohodě najdeš.
A knih máš plná knihkupectví a pořád vycházejí nové a nové.Což je důvod k tomu, proč se mi po vstupu do knihkupectví dělá fyzicky špatně. Tuny vaty v exotickém balení a mezi tím sem tam nějaký nechutně drahý exemplář zajímavé knihy, poněvadž se již předem počítá že se toho prodá jen pár kousků. Spustu knih si nekoupím už jen z toho prostého důvodu, že mají atypický formát. Bohužel nebydlím na hradě, kde bych si mohl dovolit několikero různě velkých knihoven, tak abych měl vhodnou polici pro kdejaký úchylácký formát.
Já už mám díky Humble Bundle docela solidní zásobu technických knih v epub a pdf a poslední co mi zbývá ke spokojenosti je pořízení slušně velké čtečky.Nemůžu doporučit. Kupoval jsem si čtečku o velikosti A4 za necelých 10 tisíc a byl to takový krám, na kterém se stejně vůbec číst nedalo. iPad to řeší podstatně lépe.
Mám doma pátou čtečku a prostě ten software je horší a horší. Na současný inkBook jsem sepsal mega-recenzi, kam jsem chtěl v gifech zachytit všechny chyby a pády. Po víc jak půl roce jsem to pořád nedopsal, protože těch chyb je tolik, že každý měsíc najdu nějakou další. Ale asi bych to mohl publikovat prostě nedodělané.Tady je zkrouhnutá pracovní verze, měl bych ještě asi deset videií a padesát obrázků, ale to prostě nestojí za tu námahu: Zkušenost: inkBook čtečka (pozor, spousta obrázků a gifů).
Jak se to vezme. I když jsem hodně IT a technicky zaměřený, tak si stále kupuji i papírové knihy a papírové časopisy. Je fajn mít v počítači PDF, které se dá prohledávat, ale čte se to líp na papíře. I dneska vycházejí časopisy jako 2600, MagPi nebo HackSpace magazine. A knih máš plná knihkupectví a pořád vycházejí nové a nové.Já dodám že jsem si ze zoufalosti sestavil knižní lis a učil se knížky z laserovky lepit. Něco málo se mi podařilo
Já dodám že jsem si ze zoufalosti sestavil knižní lis a učil se knížky z laserovky lepit. Něco málo se mi podařiloJá takhle používám lulu.com. Naposledy jsem si nechával on demand tisknout Rationality, from AI to Zombies (zdroj).![]()
Například moje hodinovka je podstatně větší, než cena té knihy.Ne všichni jsme z Prahy. Vlastně většina republiky neleží v Praze.
Přitom tisk a vázání by určitě trvalo déle, jak jednu hodinu.No právě že s přípravkama a dorazama to docela rapidě snížíš a pak už je to jen o tom co máš v ruce. Vem si že laserová tiskárna to chrlí jak z kulometu a přitom třeba u té mangy musí mangaka každou stránku docela pracně, ručně a hlavně pečlivě zpracovat a celé to musí stíhat v různých časových intervalech aby se to stihlo vydávat v různých periodikách či svazcích. To potom oceníš trochu jinak to co čteš.
ale vše do 100 stránekNa větší svazky (než je třeba ten blbý tankōbon) potřebuješ taky úplně jinou úroveň skilu a vybavení. To už se nelepí ale šije, dělá se pořádná obálka a to s chutí přenechám profíkům či automatizovaným tiskárnám.
Problém je, že se nepřidává. Jediný způsob, jak se dostat na průměr je prostě dát výpověď a jít jinam.A o tom to je. Ne každému se chce odejít od projektu, který co ho baví, takže to snáší dokud to jde. Bohužel, tohle je všeobecný nešvar českých manažerů – dělat mrtvého brouka a se zlepšením podmínek se vytasit až ve chvíli, kdy mám výpověď na stole. V civilizovaném světě manažeři si jsou moc dobře vědomi ceny zaškoleného zaměstnance, proto s motivačními pobídkami nečekají na chvíli, kdy už je dotyčný rozhodnut jít jinam. V takový okamžik totiž už má většinou vybráno. Abych byl konkrétní. Kamarád, který pracoval jednu pro nadnárodní banku asi dva roky a už toho měl tak akorát plné zuby. Evidentně to na něm asi bylo i vidět, protože si ho pozval šéf. Po zkušenostech z České republiky čekal nepříjemný rozhovor, proto šel za ním s tím, že se na to rovnou vybodne. Nečekal, že si ho šéf zavolal proto, aby mu oznámil, že mu navyšuje plat na dvojnásobek. Takže se kousnul do zadku a vydržel tam ještě další dva roky.
A o tom to je. Ne každému se chce odejít od projektu, který co ho baví, takže to snáší dokud to jde. Bohužel, tohle je všeobecný nešvar českých manažerů – dělat mrtvého brouka a se zlepšením podmínek se vytasit až ve chvíli, kdy mám výpověď na stole.Pokud někdo dělá programátora 15 let na stejném místě, tak by měl odejít už jen z principu, než totálně zkostnatí a bude úplně k ničemu. Pak to končí jako takové ty hororové příběhy o programátorech ve sklepě, kteří ještě neobjevili unittesty. Neříkám, že je třeba to nějak hrotit a měnit práci každý půlrok, ale za sebe musím říct, že každé nové prostředí, každý nový tým mě toho naučil víc, než co bych se zvládl učit sám z libovolných knih, i kdybych měl sebevětší motivaci. Například tady kde teď dělám funguje naprosto skvěle Scrum. Ten byl sice všude kde jsem dělal předtím, ale nikdy jsem ho neviděl fakt fungovat tak jak má, což by mi ani nedošlo, kdybych si to tu nezažil. V místě kde jsem dělal předtím měl kolega hodně dobře zmáknuté unittesty, kde mě naučil efektivní způsob mockování (unttesty jsem samozřejmě používal odvždy, ale relativně neefektivně). A taky tam byla dobrá kultura vytváření si malých nástrojů, které ti pomáhaly se specifickými věcmi.
Pokud někdo dělá programátora 15 let na stejném místě, tak by měl odejít už jen z principu, než totálně zkostnatí a bude úplně k ničemu.To platilo v dobách překotného vývoje tak do r. 2005. V současné době už se základní věci moc nemění. Důležitá je i zkušenost a rutina. Na to abys mohl něco rychle a efektivně vyřešit, tak to musíš dobře znát. Dříve bylo rychlejší naprgat to znovu, jenže to už v dnešní době komplexních aplikací tak jednoduše nejde. Pochopitelně nemám na mysli prgani drobných věcí.
Potíž je v tom, že konkrétní nabídku většinou dostaneš až po tom, co se o ni nějak přičiníš (odpovíš, někam zajdeš, ukážeš, co umíš). Takže abys měl na stole konkrétní čísla, musí tě současná pozice štvát natolik, že budeš jednat o možné spolupráci jinde. Do té doby je to nedefinované, protože i když v e-mailech nebo po telefonu nějaká čísla proběhnou, je to široké rozmezí.
Spoustu lidí asi ta jejich práce tolik neštve, nebo je to tam baví a mají fajn kolektiv, který nechtějí opustit, takže s nikým jiným o práci nejednají a nedozví se konkrétní čísla. Trochu se dá ale odhadnout i podle statistik a zjistit, jak na tom člověk zhruba je. A když je výrazně podhodnocený, tak se má ozvat nebo jít jinam.
Potíž je v tom, že konkrétní nabídku většinou dostaneš až po tom, co se o ni nějak přičiníš (odpovíš, někam zajdeš, ukážeš, co umíš). Takže abys měl na stole konkrétní čísla, musí tě současná pozice štvát natolik, že budeš jednat o možné spolupráci jinde.Tak samozřejmě, že to zahrnuje přijímací proces někde jinde. To mi nepřijde jako vůbec žádný problém. Většina vývojářů má flex pracovní dobu, takže můžou chodit po pohovorech do alelujá. Popravdě zabývám se myšlenkou, že bych klidně nějaké pohovory obešel i když aktuálně vůbec nemám zájem ani důvod měnit zaměstnání. Čistě abych zůstal v obraze a dověděl se třeba, jak to vypadá jinde. Nedělám to v podstatě pouze proto, že mi přijde nefér plítvat časem těch lidí, co by se mnou zabývali.
Promiň, ale pokud bych měl zaměstance, který si potají vyjednává nový job, tak bych se ho zbavil okamžitě, ihned jak bych se to dověděl, protože to považuji za vrchol neloajality.To má být vtip? Si připadáš jak nějakej feudál, ne? Zaměstnání je smlouva jako každá jiná a tebe vážně vůbec nic neoprávňuje si dělat nárok na to, aby zaměstnanec neuzavřel smlouvu s někým jiným. Naopak, tvoje chování by bylo asi i žalovatelné.
No, tak nam (minimalne aspon mne) je to jasne, vidime te horknout a trpknout cim dal vic, presne tak, jak se cim dal vic uzaviras a pusobis vztahovacne.Vzhledem k tomu, že se spolu nevídáme, mi tohle tvrzení přijde poněkud směšné. Než začneš vynášet nějaké soudy, tak se zkus o mě pobavit s někým, kdo mne potkává častěji než ty. Třeba s HOdym, nebo Maxem.
napsat zajímavý a smysluplný článek není pro začátečníka bez větších zkušeností jednoduché
Ono to není jednoduché pro nikoho - a někdy to paradoxně může být pro pokročilejšího ještě těžší.
A když té změny nebyli schopní za celou tu dobu, kdy jsi to zkoušel po dobrém, proč by se to mělo najednou povést, když je postavíš před rozhodnutí, že buď ty změny budou nebo odejdeš? Pokud by šlo jen o peníze, tak tam je teoreticky šance, že si spočítají, že je lepší ti přidat než o tebe přijít. Ale pokud jde o nějaké navrhované změny - to ti leda naslibují, ty zůstaneš a zase z toho nic nebude. A během toho času, co jsi věřil jejich slibům a čekal, že se naplní, ti třeba uteče zajímavá příležitost, projekt, kterému ses chtěl věnovat víc. A v případě peněz to může hraničit s vydíráním - je jasné, že co je v jedné firmě nad její možnosti, jinde v pohodě dostaneš. Takže ani nemá cenu se v té první ptát, protože víš, že to nejde a akorát by to byla pro obě strany nepříjemná situace. A kdyby ti přidali, tak dost možná budou hledat někoho levnějšího a tebe časem vyšoupnou (resp. upraví ti podmínky tak, aby tě to tam přestalo bavit a odešel jsi sám).Já hlavně vůbec nechápu, co se to tady řeší za sračky. Firma není rodina, doslova pro ně pracuješ jen protože ti za to platí. Naprosto nic jim nedlužíš a pokud se ti tam nelíbí, tak máš ze zákona, ale i z morálního hlediska plné právo hledat štěstí jinde. Nějaké kecy o loajalitě a podrazu ukazují akorát tak na nevyspělost protistrany, která si myslí, že si výplatou kupuje celý tvůj život. Tohle je obzvlášť vtipné z hlediska programátorů, protože pokud nejsou úplně neschopní, tak v libovolnou chvíli budou mít tak dva až pět nabídek na to jít dělat někam jinam, a většinou i za lepší peníze. Zkusit tyhle kecy o podrazech někdo na mě, tak skončí akorát tak na osobním banlistu. Což je loose-loose situace pro oba. Firma přichází o potenciální generátor hodnot a já o zaměstnavatele. Osobně se snažím udržovat s lidmi dobré vztahy a brát to čistě profesionálně - pokud si nemůže firma nadále dovolit mojí tržní hodnotu, tak bych okrádal sám sebe, kdybych dělal za míň než je moje reálná tržní hodnota. K tomu mě určitě můžou zkusit motivovat různými benefity (například jsem teď koukal, že jsou firmy co nabízí sdílený dům v Thajsku, kde můžeš zdarma bydlet), ale pokud to nevídím jako výhodné, tak prostě rušíme naše současné vztahy a smlouvy a budu se těšit někdy v budoucnosti, až si mě zase budete moct dovolit. V tom není žádný podraz, je to úplně základní princip kapitalismu. Stejně tak kdybych někoho zaměstnával, tak pokud chce víc než mu můžu momentálně nabídnout, tak mu popřeju hodně štěstí, dám mu dobrou referenci, možnost se kdykoliv vrátit, kdyby to nevyšlo a jdu hledat někam jinam. Nebudu se na něj urážet, že má jiné představy o svojí tržní hodnotě než já.
To co ale delase ve skutecnosti je neco jineho, a jak se k tomu postavis, to ti taky ta smlouva neurcuje. Takze si treba myslim, ze je korektni nenechat veci po odchodu rozmrdane, nebo tak. To je treba ta lojalita, ze kvuli prachum se na to clovek nevybodne hned.S tím souhlasím, ale to je většinou nějak definované v rámci té smlouvy, například máš výpovědní lhůtu a během té bys měl pořád normálně pracovat. Takže pokud dostaneš pokyn abys to nějak korektně zabalil, zdokumentoval a předal dál, tak je samozřejmé, že to tak uděláš.
+1, od toho je výpovědní doba. Nicméně je pravda, že morálka a právo jsou dvě různé věci a to, že se chováš legálně, ještě neznamená, že je to morální. Např. by ses mohl ty poslední dva měsíce flákat a nepředávat znalosti -- a ve smlouvě to podchycené není a nemají tě k tomu jak donutit. Takže legální to (že tvoje produktivita klesla) sice je, ale fér to určitě není.
Mám jednoduché pravidlo - podrazíš jenom jednou. A tohle je chování jaké považuji za podraz. Za fér přístup bych považoval, když by za mnou takový člověk přišel s tím, že není spokojen. Pokud bych mu nemohl, nebo nechtěl vyhovět, tak bych se naopak snažil maximálně vyjít vstříc.Ty řeči o podrazu považuji za vysoce neprofesionální. Zaměstnanecký poměr, je stejně jako jiné smlouvy byznys. Není to osobní, i když jsou lidé, co se to tak snaží dělat, a tím horším způsobem jsem se poučil, že to je silně nezdravá kombinace.
Mám jednoduché pravidlo - podrazíš jenom jednou. A tohle je chování jaké považuji za podraz.Podle mě je blbost to považovat za podraz takhle apriori. Bereš si to moc osobně. Jako podraz by mi to asi přišlo v situaci, kdy někdo je třeba půl roku ve firmě (tzn. firma do něj právě nalila spoustu prachů) a má se tam dobře atd. Jenže ty situace, který jsem zmiňoval, byly o tom, že ten člověk byl typicky u toho zaměstnavatele už leta, dělal dobrou práci, ale zaměstnavatel se neměl k přidání. V takové situaci mi to přijde férové. Je to IMHO férovější, než se prostě sebrat a dát výpověď, protože alespoň má zaměstnavate možnost zareagovat. V každém případě ti ale jako zaměstnavateli v té situaci rozhodně nepomůže se vztekat a mluvit o podrazu, tím toho člověka definitivně přesvědčíš, že má vypadnout.
a když se firmě nedařilo zrovna nejlépe, sám přišel s tím, že pokud by se mi naskytnul lepší job, ať po něm hrábnuPravděpodobný překlad: Měl (potenciálně) málo prachů na platy a v podstatě by mu to mohlo ulevit a v té chvíli i pomoct. Zní to jako že uvažoval (byť na hypotetické rovině), že tě vyhodí, a naznačoval, že by nebylo špatné se po něčem podívat. Přijde mi, že to interpretuejš hodně hodně románově.
Byl jsem pyšný na to, že ze zaměstanců mých oddělení, které jsem si zaškolil a vedl v Makru jak v OV, tak v BR, nikdo neodešel. Naopak časem (to už jsem byl dávno pryč) z nich mnozí postoupili na vyšší pozice.Pravděpodobný překlad: Zřejmě tušili nebo sázeli na to, že se jim to dluohodobě vyplatí a vyšlo jim to.
Nedovedu si představit, že bychom měli takové vztahy, kdybych postupoval tak jak bylo zmíněno.Já si zas nedovedu představit, že by mohly být skutečně dobré vztahy v týmu, kde jsou lidi tak nejistí a připodělaní, že se začnou na člověka dívat skrz prsty v moměntě, kdy se podívá, jestli existuje i práce někde jinde. Přitom na tom nic není. Z mé zkušenosti se o tom klidně třeba i otevřeně mluvilo, i se šéfem, atd... nebo se třeba řešilo, kdo komu přetáhne člověka z týmu do týmu atd., nikdo z toho nedělal drama, protože proč taky, to je zbytečný. Vžyť ti lidé jsou přece profesionálové, ne Rychlé šípy na misi ve Stínadlech.
Ještě doplnim, že kdyby za mnou přišel séf a řekl mi tohleto, tak to budu brát jako docela slušný red flag a ještě ten den volám na několik míst a domouvám si pohovory, a to i v případě - resp. předevšim v případě -, že mám v plánu loajálně zůstat na místě co nejdéle. A jestli ti na tom přijde něco nemorálního, tak jsi asi něco dost základního nepochopil...a když se firmě nedařilo zrovna nejlépe, sám přišel s tím, že pokud by se mi naskytnul lepší job, ať po něm hrábnuPravděpodobný překlad: Měl (potenciálně) málo prachů na platy a v podstatě by mu to mohlo ulevit a v té chvíli i pomoct. Zní to jako že uvažoval (byť na hypotetické rovině), že tě vyhodí, a naznačoval, že by nebylo špatné se po něčem podívat.
Kdyby tomu tak bylo, tak by poté co jsem dostal tenkrát nabídku právě pro to Makro nepřijal kámoše, kterého jsem mu dohodil.Ehh... Co na to říct...
Je vidět, žes u toho nebyl.No to jsem samozřejmě nebyl, nicméně ty sis začal s tím, že posuzuješ situace, u kterých jsi nebyl a předhazuješ tady lidem neloajalitu, zametání stop a jánevim co všecko...
Naopak, tvoje chování by bylo asi i žalovatelné.
Asi určitě.
Promiň, ale pokud bych měl zaměstance, který si potají vyjednává nový job, tak bych se ho zbavil okamžitě, ihned jak bych se to dověděl, protože to považuji za vrchol neloajality.Poněkud dětinské. V každém případě v té chvíli, kdy jdeš za šéfem s nabídkou jinde, počítáš samozřejmě i s tím, že tě třeba vyrazí - od toho je potřeba mít v ruce skutečnou nabídku.
Mit profil na LinkedIn je taky vrchol neloajality, byt te pasivni.Já teda nevím jak ty, ale já jsem pravidelně v kontaktu hned s několika agenturami, které se mi aktivně snaží dohodit práci. Například současnou práci jsem získal prostě tak, že jsem zavolal do CoolPeople, řekl jim „jsem programátor v pythonu, vydělávám tolik a tolik, nic pod tolik a tolik mě nezajímá. Slyšel jsem na vás chválu a chci aby jste se o mě starali.“ A oni se zatetelili blahem, našli mi práci a pravidelně mě kontaktují a nabízí mi lépe placené pozice, jestli bych náhodou neměl zájem. Mám tam osobní kontakt v podobě hezké slovenské personalistky Andreii, která si mě zve na kafe a pravidelně se mě ptá jak se mi to líbí a že by mi mohla ještě nabídnout tohle a tohle. Pokud by se někdy stalo, že nemám alespoň dvě alternativy, tak si budu připadat, že dělám něco úplně blbě. Taková ta situace, že se musím cpát někomu do firmy s pěti dalšíma lidma, na což je nejspíš zvyklý Kapica, takový ten přístup, jako že on mi dělá laskavost, že pro něj pracuju, to možná funguje někde u dělníků na pásu. V současné situaci, pokud jsi programátor a pokud máš pár let praxe, tak děláš něco úplně naopak, jestliže musíš chodit ty za nabídkami práce, místo aby nabídky práce chodily za tebou.
ajtak pujde ze 100k na normalnejsich 50k a bude radJá si to nemyslím. Programátorů je nedostatek, a to tak nějak napříč celou Evropou. To je to co generuje růst cen. V krizi jich najednou nebude o moc víc, něco sice zkrachuje, ale to nemá ani zdaleka šanci pokrýt poptávku. Programátory nemůžeš jednoduše doplnit, ostatně kdyby to šlo, tak už se to dávno stalo. Navíc prakticky všichni umí anglicky a je to jedno z mála povolání, které může plně pracovat na dálku. Například když jsem teď hledal práci, tak jsem se nestíhal divit, kolik firem je tady třeba z Londýna. Samozřejmě, možná jsem v tomhle jen krátkozraký, ostatně snažím se to teď dělat tak jak píšeš, ukládat tuk na špatné roky :)
V krizi jich najednou nebude o moc víc, něco sice zkrachuje, ale to nemá ani zdaleka šanci pokrýt poptávku.Mně naopak přijde, že spoustu programátorů odsává řešení sraček - ať už to jsou třeba barevné reklamní aplikace pro ajfon, vývoj pochybných IOT, a sám nechápu za co všechno mi lidé chtějí platit. Nebo třeba hned několik mých kamarádů jede na vývoji SW pro hazard a sázky. Podle mě pokud se to oseká jen na ty věci co jsou fakt potřeba tak se budeme ještě divit. Ale já se takové situace nebojím, možná naopak hurá, nebudu muset řešit sračky (byť zaplacené násobkem běžné mzdy).
Mně naopak přijde, že spoustu programátorů odsává řešení sraček - ať už to jsou třeba barevné reklamní aplikace pro ajfon, vývoj pochybných IOT, a sám nechápu za co všechno mi lidé chtějí platit. Nebo třeba hned několik mých kamarádů jede na vývoji SW pro hazard a sázky. Podle mě pokud se to oseká jen na ty věci co jsou fakt potřeba tak se budeme ještě divit. Ale já se takové situace nebojím, možná naopak hurá, nebudu muset řešit sračky (byť zaplacené násobkem běžné mzdy).Jo, ale nikdo neplatí ty prachy za programátora jen tak pro srandu, všichni to dělají protože jim to přináší nějaký zisk. Můžeš si s plným právem myslet, že jsou to sračky, ale dokud lidi budou za barevnou reklamní aplikaci platit, tak se to pořád vyplatí. Osobně si myslím, že potřeba programátorů ani zdaleka není naplněná. Velká část naší práce je o automatizaci a zefektivnění nějakého procesu, který již existoval a fungoval, ale dělal se papírově nebo někde v excellu. Ty procesy nemizí ani v krizi, naopak je větší tlak na jejich automatizaci. A všude kolem vidím hrozně moc neefektivity, která by se dala vhodným softwarem vylepšit. Před několika pracemi třeba jsem dělal ve firmě na produktu, který měl za cíl multiplexovat jedno drahé zařízení mezi víc klientů. Firma pak nemusela mít N zařízení pro N klientů, ale třeba N/10. Tohle je jedna z těch věcí, kterých se v krizi vyrojí habaděj, protože roste tlak na to ušetřit a pokud jsi schopný programátor, tak jsi dokážeš firmě ušetřit mnohem víc, než kolik stojíš. Například já teď plánuju připravit o práci člověka, co přijímá vytištěné tiskopisy z poboček naší firmy, kterých jsou vyšší stovky, a ukládá je někde v archivu. To vše prostě jen tím, že se to bude generovat do pdf a ukládat na sharepoint. Těch peněz co se tím ušetří, nemusí se nic posílat, lidi s tím nemusí trávit čas, ten člověk na to nemusí být dedikovaný a dělat nudnou a zbytečnou práci.. Ostatně i to IoT se dělá málokdy jen tak pro srandu. Často tam předtím někde musel být člověk, co prostě jednou za čas přišel a třeba odečítal nějaké hodnoty, nebo něco nastavoval a kalibroval. Dneska ho nahradíš zařízením za pět tisíc, které navíc funguje v realtime.
Jo, ale nikdo neplatí ty prachy za programátora jen tak pro srandu, všichni to dělají protože jim to přináší nějaký zisk. Můžeš si s plným právem myslet, že jsou to sračky, ale dokud lidi budou za barevnou reklamní aplikaci platit, tak se to pořád vyplatí.To je mi jasné. Já jsem se snažil říct, že tyto potřeby a zisky v hospodářské krizi opadnou. (ale není to žádný doomsaying, z krizí jsme se zatím vždy do pár let vyhrabali, takže who cares)
A všude kolem vidím hrozně moc neefektivity, která by se dala vhodným softwarem vylepšit.Tak to jsme na tom stejně.
Ale já se takové situace nebojím, možná naopak hurá, nebudu muset řešit sračky (byť zaplacené násobkem běžné mzdy).
Nevím, v čem by ta krize v tomhle měla být lepší. Sračky přece nemusíš řešit ani teď -- můžeš si vybírat ty zajímavější projekty. Nebo myslíš, že za krize vzniknou nové lepší projekty? V něčem možná ano, např. to bude další impulz pro nahrazení proprietárního softwaru a služeb něčím svobodným, ale někde ty zajímavé projekty vzniknou asi za cenu snížení ceny práce (levnější programátory půjde nasadit na projekty, na které to dneska nedává ekonomicky smysl).
Dneska je taky "banka" často nějaký chatrný stánek v nákupním centru mezi stánkem s obaly na mobily a stánkem s oříšky...
a ja nie som narocny na peniaze (v ramci IT), ale mam problem najst pracu kde sa robi s vecami, s ktorymi by som chcel robit. nie vzdy su peniaze najdolezitejsie kriterium.Co to je za věci?
Neviem čo si vyučení ale pravdepodobne to je tím, že to tam berú ľudi šikovných.
Ale Internety doma evidentne masA?
Gruntovanim jsem myslel pyskovanim, jak jsou veci drahy, pritom se neumet rozhlidnout a sebrat prachy, kdyz lezi na zemi, skoro bez prace...Neumím a ani mě to nějak netáhne umět. Radši umím jiné věci, užitečnější. Pac a pusu
-Grunt
Zeměkoule se bude nejspíše otáčet dál i bez abclinuxu a blogů. Přeji hodně zdaru dobudoucnaTak bude, ale ty blogy byly relativne decentralizovana platforma na peer-to-peer vymenu rozumne obsahle popsanych myslenek, napsat par odstavcu na jeden celosvetovy Reddit je vcelku rozdil - a nemyslim, ze bychom smerovali zpatky k vetsi decentralizovanosti a schopnosti se vyjadrit, tedy, ne zatim, minimalne.
Parádní seo-slovo
Ohledně těch interakcí souhlasím -- prostě si s někým povídáš, získáš z toho nějaký dojem, představu a až ten to si zapamatuješ nebo zapíšeš. Tzn. ta interakce klidně může být pomíjivá (pokud to z nějakého důvodu nepotřebuješ archivovat1), ale mají být pomíjivé informace? Podle mého právě ne -- ty je vhodné uchovávat a stavět na nich. Trochu je čistit, ověřovat pravdivost, zahazovat/archivovat nepotřebné, katalogizovat, rozvíjet dalšími informacemi... tím se lidi můžou posouvat dál. Pokud ty informace budou pomíjivé, tak budeme pořád znovuobjevovat to, co už objeveno bylo někým před námi -- přitom stačilo si to přečíst.
[1] buď jako důkazy pro pozdější spory, nebo pro svoje potřeby a pozdější vytěžení dalších informací, které sis z té interakce poprvé nevzal, nebo jako nostalgie nebo sběratelství...
Kromě toho, ani ta "mobilní debilizace" (pracovní název) podle mě není jednoznačná. Například celá rodina Raspberry Pi a dalších zařízení, do jisté míry i Arduino, se zrodila právě z mobilní revoluce a teď táhne mládež k technice.Ono zvlášť když se člověk mezi mladými občas pohybuje, vidí že ta mobilní debilizace fakt nefunguje :) Zažila jsem konec doby osmibitů a musím říct že poměr lidí co se zajímali o techniku a něco dělali je stále přibližně stejný, teď navíc díky levnému dovozu součástek v podstatě probíhá nová vlna domácích bastlířů. K tomu nástup hackerspaců / maker spaců, 3D tisku…
Školou na vedlejší kolej. Daniel Prokop a jeho Úvod do praktické sociologie.
Ale digitální propast v Česku vede také podél linie vzdělání. Ve věku 27–40 let je digitálním vyloučením (nemají internet buď vůbec, nebo ho neumějí využívat ke zmíněným informačně produktivním aktivitám) ohroženo 13 % lidí bez maturity, ale jen 2 % lidí s maturitou.
vzdělávej se a najdi si lepší prácitohle je ale výmysl relativně nové doby. Celá to začlo 31.10.1517, když Lutter přibil těch svých 95 tézí na dveře toho kostela ve Wittenbergu. Co se pak stalo popisuje Max Weber v díle 'Protestantská etika a duch kapitalismu'. Od té doby se plácáme v tom (neo)liberalismu a ti romové jsou dnes asi ti jediní, kteří pochopili, jaký je to nesmysl a odmítají se tomu podřídit.
"Vědecky" si to zdůvodnil. Já jsem napsal, že abíčko neumírá, jen bude jiné, malé a pro pár nadšenců.Já si myslím, že nebude. Protože už jsem to zažil, na Soomu a Security-portalu. Pravděpodobně neumře v tom smyslu, že by došlo k vypnutí, jen tu prostě nebude nikdo aktivní, kromě trolů. Ve chvíli, kdy bude mít tvůj blog 200 přečtení, tři random hate komentáře a dvě reklamy na viagru, tak tě to taky přestane bavit a prostě půjdeš někam jinam. Abclinuxu je momentálně něco jako hromosvod na potřebu lidí komunikovat. Potřeba existuje a v lidech se hromadí, různé komunikační platformy jí pomáhají vybíjet. Jenže to tu funguje čím dál hůř a portál se ani v nejmenším nepřizpůsobuje potřebám lidí. Tohle má být komunitní web, jenže komunita ho neprovozuje, nemá tu doslova žádné slovo. Nikdo ani pořádně neví, kdo to tu vlastně a co má za záměry. Vzrůstající nespokojenost s tím jak to tu funguje povede k odlivu čím dál víc lidí a až to podklesne pod určitou hranici, tak to tu najednou skokově umře, protože nespokojenost najednou masivně přeroste důvody proč se tu vlastně účastnit.
Já jsem napsal, že abíčko neumírá, jen bude jiné, malé a pro pár nadšenců.Mně je celkom jedno, jestli se tomu říká "umřelo" nebo "neumřelo, žije jinak". Jako hmatatelné beru to, jestli je online nebo ne. Jak dlouho bude ještě online, to opravdu nevim. Myslim si, že už moc dlouho ne, ale to jsem si myslel už několik let zpátky, takže to klidně může být úplně jinak. Rozhodně jsem to nemyslel tak, že by blogy měly končit definitivně. Podle mě se děje to, že na jedné straně se stírá rozdíl mezi blogy, příspěvky na sociálních sítích a dalšími prostředky, tj. blogy už zdaleka nejsou tak vymezené. Dále se na straně druhé děje to, že blogy na technická a další témata se stávají více nikou pro lidi s konkrétním zájmem. Něco jako ti tví ochotníci, to je taky určitá nika pro zájemce. A stejnětak to bude i s ábíčkem, pokud zůstane online - což je to, co říkáš ty, přijde mi, že v tom se shodujem a netřeba se vlamovat do otevřených dvěří.
Ale tím, že skončí jeden ochotnický soubor, neskončí divadlo jako takové.Tos asi špatně pochopil. Já jsem se nesnažil říct, že skončili blogy, protože skončilo ábíčko myslel jsem to přesně obráceně
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.