Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 10:54
Pozor: tento zápis je toliko nekoherentní výlev a je velmi nepravděpodobné, že by obsahoval cokoli užitečného.
Půlnoc. Nachlazení. Kombinace nejrůznějších prášků vyvolaly kolísání teploty - půl stupně tam a zpět s periodou zhruba jedné hodiny. Rovněž kolísání nálady.
Deprese. Špatné zvěsti. Proč všechny věci, které mám rád a jsou dobré, odcházejí? Místa, kde se cítím doma, se mění. Ještě to není skutečné, ale já cítím, jak se to blíží - fyzické oči ještě vidí živé místo, plné přátel a života, ale vnitřní zrak vnímá prázdné sály, osiřelé obrazy, prázdná místa, které kdysi bývaly něčí útulná doupata. Přátelé a známí se rozejdou, nitky událostí a zvyklostí, které nás spojovaly, se rozvinou do nekonečna, zůstane jen samota. Existuje vůbec člověk, když ho nikdo nevnímá?
Více deprese. Čtu a stahuju si kompletního Hacklese - nechci ho nechat napospas, kdo ví, zda tu bude zítra. Když jsem Hacklese našel, už byl dávno skončený, mrtvý, ale ještě ne zapomenutý. Proč na všechno, co se mi líbí, přicházím pozdě, když už je to pryč, jen zaprášené vzpomínky v archivech? Každá myšlenka, kniha, hnutí či ideologie byly zastaralé v momentě, kdy jsem je objevil, nebo se to zatraceně rychle stalo. Proč se nemůžu vrátit v čase, abych je zastihl ještě za života? Proč nemůžu čas uzavřít do smyčky, aby nikdo neodešel, nic nezmizelo, aby všechno dobré zůstalo?
Jako křeček kopíruju všechno, co je mi drahé, ukládám, zálohuju, vypaluju, pamatuju. Jsou, nebo brzy budou, věci, které si už skoro nikdo nepamatuje, jen můj hardware a já. Časem zbyde jen ten hardware.
Někdy před deseti lety jsem na diskusi na Bonuswebu řekl člověku, který psal nadšený článek o hrách na téma Pokémonů: "Budeš ještě za deset let vědět, co to byli Pokémoni?" Přiznal, že neví. Pochybuji, že si to teď pamatuje - hry se mění příliš rychle a kreslené postavičky ještě rychleji - ale já ano.
Prattchettovi trolové prý věří, že čas plyne pozpátku - jestliže můžete vidět minulost, říkají, znamená to, že ji máte před sebou. Něco na tom je - rozhodně dnes a tady mám dojem, že žádná budoucnost není.
Jediné, v co lze doufat, je Hawkingova teorie o časoprostoru uzavřeném do kruhu. Vesmír podle ní nevznikl, nezanikne, prostě je. Věci se neustále opakují a svým způsobem, snad, všechno přetrvává. Říkal někdo, že mezi vědou a náboženstvím je nějaký rozdíl? Všechno je to o víře, o naději, že dokážeme něco pochopit, něco změnit. Bůh ví, jestli to jde, jestli život není jen nekonečná bezedná propast, která nakonec všechno pohltí.
Jak se zpívá v jedné písni (Roxette?), "Someone please help me wake up from this dream..."
Dost už, jdu spát...
Tiskni
Sdílej:
Půlnoc. Nachlazení. Kombinace nejrůznějších prášků vyvolaly kolísání teploty - půl stupně tam a zpět s periodou zhruba jedné hodiny. Rovněž kolísání nálady.Brát na nachlazení prášky je blbost. Maximálně ještě tak vitamíny, ale i ty jsou mnohem lepší v přirozené podobě. Ať si s tou nemocí tělo poradí.
V doplňcích nejsou nějaké podřadné vitamíny, jak se obecně traduje.Tohle jsem neměl na mysli. Spíš to, že raději sním něco dobrého (v případě vitaminu C například mandarinky, kiwi, rybíz...) než polykám prášky.
Např. ti ho musí někdo koupit, když je člověk nachlazený, tak se asi nebude chtít vydávat nakupovat sám.No, pořád radši ujdu těch 50 metrů po rovině do zeleniny než kilometr do kopce k lékaři (teď nemám na mysli, že bych toho lékaře potřeboval k léčbě běžného nachlazení - ale třeba při komplikacích je to potřeba). A kdyby bylo nejhůř a ani mi neměl to ovoce kdo přinést, stačí zvednout telefon a paní majitelka obchodu mi ho ráda přinese
Ne, to ne - nelze nechat věci, aby šly samospádem - cokoli ponecháno samo sobě jde do hajzlu.Ano, rika se tomu druhy termodynamicky zakon
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.