Portál AbcLinuxu, 5. května 2025 20:13
Vlastním impulsem k založení tohoto blogu byla vlastně moje včerejší zkušenost. Protože mě škrábalo v krku, zůstala jsem v posteli, ale nebylo mi zas tak zle, abych si nemohla s něčím hrát, takže jsem se rozhodla vyzkoušet OpenSUSE 10.2, které jsem dostala na LinuxExpu spolu s chameleoní samolepkou (která zůstane i nadále nenalepená).
Instalátor byl přívětivý, jediné problémy přineslo testování sítě: nemám u postele kabel, tak jsem se pokoušela připojit přes wifi, což se mi nepovedlo ani při správném (afaik :)) zadání všech údajů (NetworkManager se s totožnými informacemi normálně připojil). Po několika pokusech jsem síť vzdala, instalace pak doběhla bez problémů.
Po instalaci jsem si ještě stačila změnit rozlišení obrazovky; později jsem se, netuším proč, už nikdy do ovládacího panelu Grafická karta a monitor nedostala - po zadání hesla se nestalo nic.
První věc, která mě při prvním spuštění zaskočila, bylo ignorování virtuálních ploch. Plochy byly snad v každé distribuci, kterou jsem zkoušela, dostupné hned po instalaci (a taky to byla jedna z věcí, na které jsem si zvykla nejdřív): tady je nutné umístit na panel správce virtuálních ploch, v ovládacím centru bylo jakékoli nastavení k nenalezení (až poté, co jsem je přidala na panel, jsem si mohla v menu klávesových zkratek nastavit zkratky k jejich používání). Panel je vůbec zvláštní: vpravo od tlačítka Počítač je ikonka, která je hrozně podobná jiným ikonkám pro rychlé zobrazení plochy, spouští ale poznámky :) a zobrazovač plochy je úplně napravo (samozřejmě věc zvyku, ale taky trochu matoucí).
Po prvním rebootu mě zarazilo, že defaultně probíhá přihlášení bez hesla. To mi nepřipadá moc bezpečné, na notebooku dvojnásob, a nevím o tom, že bych něco takového při instalaci odsouhlasila; zapnutí loginu s heslem je pak zahrabané poměrně hluboko v útrobách ovládacích panelů. A další věc - asi při třetím zapnutí místo normálního SUSE grubu zírám na tučňáky! Já mám pro eye-candy a různé animované pitominky pochopení, ale co je moc, to je moc, a skutečně tenhle fórek tvůrců OpenSUSE nechápu. Kdyby se mi něco takového objevilo při spouštění počítače v nějaké oficiální situaci, dejme tomu v práci nebo ve škole, budu rázem vypadat jako Pravá Linuxová Blondýnka. Návod na jeho vypnutí se dá vygooglit, určitě to ale není trivální záležitost (za mě to dělal přítel, protože mu to vrtalo hlavou víc než mně :)).
Aby něco z mého vyplaveného adrenalinu vzešlo, chtěla jsem na stránkách OpenSUSE vyplnit survey o spokojenosti s OpenSUSE 10.2. Bohužel, "survey is now closed"...
Tiskni
Sdílej:
Protože mě škrábalo v krku, zůstala..Nejdřív sem netušil co slovo "zůstala" znamená. Pak jsem myslel, že je to chyba. A ona je to ženská.. wow -> Vítej!
acpi=force
? u me to vyresilo problem s vytuhavanim pri vypinani/restartech.
První věc, která mě při prvním spuštění zaskočila, bylo ignorování virtuálních ploch. Plochy byly snad v každé distribuci, kterou jsem zkoušela, dostupné hned po instalaci (a taky to byla jedna z věcí, na které jsem si zvykla nejdřív): tady je nutné umístit na panel správce virtuálních ploch, v ovládacím centru bylo jakékoli nastavení k nenalezení (až poté, co jsem je přidala na panel, jsem si mohla v menu klávesových zkratek nastavit zkratky k jejich používání).
Měl jsem všechny verze od 7.3 po alfu 10.3 (kromě 8.0) a vždy jsem měl v defaultním nastavení KDE dvě plochy.
Po prvním rebootu mě zarazilo, že defaultně probíhá přihlášení bez hesla.
Pokud si při instalaci zvolíte Použít automatické přihlášení, pak mi přijde celkem logické, že se tak systém chová. Ano, souhlasím, že tento checkbox by neměl být defaultně zaškrtlý, ale stejně tak si myslím, že by uživatel při instalaci (zvláště distribuce, s níž nemá zkušenosti) neměl bezmyšlenkovitě klikat na tlačítko Pokračovat, aniž by se podíval, co vlastně zvolil.
Návod na jeho vypnutí se dá vygooglit, určitě to ale není trivální záležitost (za mě to dělal přítel, protože mu to vrtalo hlavou víc než mně :)).
V lilo.conf
stačí smazat jeden řádek nebo na jeho začátek napsat jeden znak (#
). Pochybuji, že je to v GRUBu nějak výrazně složitější…
Takže tu máme další bezcennou "recenzi", jejíž autor při instalaci nepřemýšlí a nedává pozor a všechny své chyby sveze na distribuci.
Měl jsem všechny verze od 7.3 po alfu 10.3 (kromě 8.0) a vždy jsem měl v defaultním nastavení KDE dvě plochy.V Gnome v 10.2 je plocha pouze jedna.
V lilo.conf stačí smazat jeden řádek nebo na jeho začátek napsat jeden znak (#). Pochybuji, že je to v GRUBu nějak výrazně složitější…V případě grubu je potřeba si rozbalit
/boot/message
(cpio archiv), upravit soubor gfxboot.cfg
, celé to zase zabalit a nakopírovat na původní místo. Protože cpio není zrovna user-friendly, nemyslím si, že to je pro běžného uživatele (pro které je SUSE především určeno) úplně triviální záležitost.
Takže tu máme další bezcennou "recenzi", jejíž autor při instalaci nepřemýšlí a nedává pozor a všechny své chyby sveze na distribuci.Takže tu máme dalšího rejpala, který si myslí, že když něco platí pro něj, musí to nutně platit i pro ostatní. Navíc se podle mě tenhle blogpost ani nesnaží býti recenzí, jsou to spíš "první dojmy". Ale chápu, autorka si Vám dovolila sáhnout na oblíbenou distribuci...
Takže tu máme dalšího rejpala, který si myslí, že když něco platí pro něj, musí to nutně platit i pro ostatní. Navíc se podle mě tenhle blogpost ani nesnaží býti recenzí, jsou to spíš "první dojmy".
Ne, máme tu člověka, který si přečte blogpost plný více či méně nepravdivých tvrzení a který, protože přeci jen tu distribuci zná podstatně lépe než autorka, cítí potřebu tato tvrzení uvést na pravou míru.
To je vážně fajn, ale v Gnome nejsou...Měl jsem všechny verze od 7.3 po alfu 10.3 (kromě 8.0) a vždy jsem měl v defaultním nastavení KDE dvě plochy.
To je váš názor, že nepřemýšlím a nedávám pozor při instalaci - postupovala jsem stejně jako u jakékoli jiné distribuce a není moje vina, pokud jsou některé volby matoucí. Neměla to být "recenze", chtěla jsem jenom zmínit pár věcí, které jsou podle mého názoru (a z pohledu uživatelky jiných distribucí) nestandardní, případně proč mi to vadí. To, že to vy (potažmo SUSE) nechcete slyšet, je snad ještě horší, než ty zmíněné "neběžnosti". Všude slýchám, jak jsou zainteresovaní lidé rádi za reakce "zvenčí", protože jim umožní vidět věci, na které jsou oni "zevnitř" už zvyklí a tudíž jim nepřijdou divné/zvláštní/matoucí. Ale evidentně to není pravda.Takže tu máme další bezcennou "recenzi", jejíž autor při instalaci nepřemýšlí a nedává pozor a všechny své chyby sveze na distribuci.
To je vážně fajn, ale v Gnome nejsou...
Nevšiml jsem si, že by v blogpostu byla jakákoli zmínka o Gnome a ani vyhledávání v mém prohlížeči ji tam nenašlo. Prostě jen "v OpenSuSE 10.2 není víc virtuálních ploch". Což není pravda.
To je váš názor, že nepřemýšlím a nedávám pozor při instalaci - postupovala jsem stejně jako u jakékoli jiné distribuce a není moje vina, pokud jsou některé volby matoucí.
Co je, prosím vás, matoucí na volbě "Použít automatické přihlášení" nebo jak to tam je? Že jste při instalaci nedávala pozor, co potvrzujete, to jste demonstrovala naprosto jasně tím, že vůbec netušíte, že tam taková volba (na stránce, kde se vytváří první non-root uživatel) byla.
Všude slýchám, jak jsou zainteresovaní lidé rádi za reakce "zvenčí", protože jim umožní vidět věci, na které jsou oni "zevnitř" už zvyklí a tudíž jim nepřijdou divné/zvláštní/matoucí. Ale evidentně to není pravda.
Tak především nejsem - v žádném smyslu - zainteresovaný člověk. Pouze jsem uživatel, který tu distribuci trochu zná, je s ní spokojen a vadí mu, když se o ní šíří nepravdy, a to ještě dost emotivním způsobem (tím myslím hlavně poslední větu). Protože když se mi při instalaci jakékoli distribuce něco nepovede, nejdřív se snažím zjistit, zda jsem něco neudělal špatně, a rozhodně hned netvrdím, že za to může distribuce. Zrovna tak pokud je něco trochu jinak, než bych to udělal já, neprohlašuji hned, že je to špatně. Připadá mi to samozřejmé a očekávám podobný přístup i od ostatních.
Napíšete "v KDE jsou", já odpovím "ale v Gnome nejsou"
Ne. Na začátku bylo tvrzení "V OpenSuSE 10.2 nejsou.", takto obecně, bez jakéhokoli omezení na Gnome. Tedy nepravdivé tvrzení, toto nepravdivé tvrzení jsem proto uvedl na pravou míru.
Nikde mimochodem neprohlašuju, že to jsou chyby distribuce, popřípadě že distribuce stojí za starou bačkoru.
A kde se tedy vzal ten adrenalin, kvůli kterému jste zatoužila (jistě s chladnou hlavou) to autorům zatepla vytmavit v průzkumu?
Ano, trvám na tom, že tvrzení, že v OpenSuSE 10.2 nejsou virtuální plochy, je nepravdivé (ono je vlastně nepravdivé i v případě, že bychom se bavili jen o Gnome). To není omezenost, to tvrzení prostě je nepravdivé, s tím nic nenaděláte.
Co se adrenalinu týká, má-li mít případná zpětná vazba smysl, je potřeba si nejdřív důkladně ověřit, jestli je problém opravdu v distribuci a jestli to náhodou není chyba nebo nepochopení uživatele. A samozřejmě adrenalin nechat odeznít a psát v klidu. Jinak z toho vznikne podobný zbytečný výlev zlomeného srdce jako tento.
Já myslím, že přesně pro uživatele, který má sklon relativně bezmyšlenkovitě "Pokračovat", je ten checkbox defaultně zaškrtnutý a také by zaškrtnutý být měl - protože tak se evidentně jedná o typického BFU-jednouživatele na domácím desktopu, který se extra přihlašovat nechce. Přemýšlet by měli ti ostatní, tj. administrátoři víceuživatelské stanice anebo v nějakém kritickém provozu, kde si musí počítač chránit.Po prvním rebootu mě zarazilo, že defaultně probíhá přihlášení bez hesla.Pokud si při instalaci zvolíte Použít automatické přihlášení, pak mi přijde celkem logické, že se tak systém chová. Ano, souhlasím, že tento checkbox by neměl být defaultně zaškrtlý, ale stejně tak si myslím, že by uživatel při instalaci (zvláště distribuce, s níž nemá zkušenosti) neměl bezmyšlenkovitě klikat na tlačítko Pokračovat, aniž by se podíval, co vlastně zvolil.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.