Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 14:44
Hospodářskému propadu.... tady mi ještě schází informace, proč by ten hospodářský propad měl být problém.Protoze nezamestnanost. Kdybychom meli spolecensky system, ktery by byl schopen alokovat lidskou praci takovym zpusobem, ze pri hospodarskem propadu o 25 % poklesne pracovni doba vsech o 25 %, ale pro uchazece o praci nebude problem ji sehnat stejne jako predtim, pak by hospodarsky propad nebyl zasadni problem. V soucasnem systemu to ale bude tak, ze 25 % zacne byt nezamestnanych, uchazec o praci nebude mit sanci ji sehnat a zbyvajicich 75 % bude pracovat jeste usilovneji, aby taky nebyli nezamestnani. Druhy problem je v tom, ze k pripadnemu hospodarskemu propadu ci spis stagnaci nedochazi ani tak proto, ze by poptavka nebyla, protoze vsichni uz maji vse, co chteji, a marketingu se nedari umele vytvorit dalsi poptavku, ale kvuli suboptimalni funkci mechanismu alokujici produkci - spousta lidi je omezena svym rozpoctem, proto negeneruji poptavku, poptavka neni, proto je mene prace, a protoze je mene prace, tak lide maji mensi prijmy a jsou tedy vice omezeni svym rozpoctem.
Úvěr musí být racionální a z dlouhodobého hlediska musí splnit svůj účel.Každý úvěr má ale dvě strany. Co je racionální a účelné z hlediska dlužníka, je iracionální a bezúčelné z hlediska věřitele. Věřitele dnes vyznačuje především to, že mají obecně naprostý přebytek kapitálu, takže půjčování pro ně neznamená (co se týče finančního sektoru tak ani nikdy neznamenalo), že se nějak zbavují možnosti využívat svůj kapitál - je to přesně naopak: pouze tím, že půjčují, dokážou svůj kapitál využívat, a kdyby nepůjčovali, tak by museli zavřít krám. Odtud tlak na "půjčování" a odtud taky předprogramovaný neúspěch (především pravicových a neo"liberálních" politických proudů) snižování veřejného zadlužování. Přes všechny propagandistické kecy se těžko realizuje politika "šetření" proti sponzorům politické kariéry.
To, že pro stát neexistují podobné principy jako pro rodinu, je dost iluze. Ano, je možné spoléhat na to, že nás okolí nenechá padnout a "nějak se to zařídí", což činí Řekové. Pokud by takto uvažovali všichni, sesypala by se světová ekonomika jako domeček z karet.Kdyby byl stát rodina, tak by to především znamenalo, že k tomu, aby si rodina jako celek nemusela půjčovat zvenčí, tak ti bohatší členové rodiny pomůžou těm slabším v tom, aby přežili a aby se znovu dokázali vzchopit (to mimochodem prokazatelně funguje: ti méně schopní s podporou bohaté a vlivné rodiny dosáhnou daleko lepších výsledků než ti více schopní bez podpory). Dnes to vypadá v politické propagandě tak, že stát-rodina si přestane půjčovat zvenčí, protože zadlužovat se je nemorální, a své chudé členy zavře někam do sklepa o vodě a chlebu, ať se laskavě nevracejí na výsluní, dokud se tam v tom sklepě nezařadí mezi úspěšné (například skutečně podnikavý člověk bude lízat vodu z vlhkých stěn a darovaný džbánek vody se pokusí prodat žíznivým kolemjdoucím, bude pojídat brouky a žížaly a krajíc chleba uplatní na volném trhu... nenene, fuj, tohle nejde, to by zneužíval ty naše sociální dávky, to by pak podporovalo jeho lenost, takže to bysme mu je pak v jeho zájmu sebrali... ale mohl by prodávat ty brouky a žížaly... ale ne aby mu to nějak vynášelo, protože to bysme se museli začít ptát, čí ti brouci a žížali vlastně jsou, když spadnou do toho našeho sklepa... zkrátka, když nebudou v tom sklepě líní a nebudou zneužívat naši dobrotu, tak si nějak poradí... a až si z toho koupí mercedes, tak se zase budeme bavit o tom, že jsme jedna rodina.
V podstatě celá krize je způsobena životními náklady a nároky, na které nebyly vytvořeny prostředky. Vše se řešilo úvěrem, o kterém bylo jasné, že se splatit nemůže ..Jako byste implikoval, že ty životní náklady a nároky, na které nebyly vytvořeny prostředky, byly problém té chudší části. Co kdybychom mluvili o nárocích a představách o míře zhodnocování kapitálu, pro kterou nejsou jiné prostředky, než koncentrace bohatství ve stále menších skupinách lidí, než zadlužování veřejných rozpočtů protože produkce je přesunuta do chudších oblastí bez "tíživých" odvodů do veřejných pokladen, než pracující chudoby (pracuje na plný úvazek a nedokáže z toho přežít).
Nicméně svět stojí před problémem a bude nutné ho řešit. A nikoliv dalšími půjčkami.Teď je to tak, že bohatí financují fungování společnosti virtuálním kapitálem "půjček" (jim nic neubývá), což ještě pořád zachovává dekórum jisté autonomie dlužníka. Cílem pravicové politiky je toto dekórum zlikvidovat tím, že umožní bohatým si fungování společnosti zcela regulérně ("neregulovaně") koupit, přivlastnit, a zbavit se i té poslední iluze demokracie. To je jedno řešení a v podstatě se ve výsledku kryje s politikou půjčovat si dál (proto je pravici úplně jedno, jestli se stát zadlužuje nebo ne, je to jen bezvýznamná technikálie, protože obojí vede ke stejnému výsledku). Levičáci se dnes obyčejně pokoušejí maximálně zabránit formální legalizaci plutokracie (tedy uchovat iluzi rovného postavení dlužníka a věřitele), ale skutečné řešení se málokdo odváží propagovat. To by bohužel omezilo zvyšování míry zhodnocování finančního kapitálu, takže by bylo ekonomicky zpátečnické. A přitom je to velice jednoduché: aby to fungovalo, tak ti bohatší se musejí na fungování podílet více než ti chudší, buď půjčkami bez nároku ne vrácení anebo to musejí dávat dobrovolně. Tak jako ve fungující a prosperující rodině.
1) Jakmile se ten narok zacne uplatnovat, tak se ceny zacnou menitTo na faktu, ze je to narok, nic nemeni.
2) Penez je min nez realneho zboziTo take na tom, ze je to narok, nic nemeni. Podstatne je, ze muze dojit k situaci, kdy nove vytvorenych penez je vice, nez nove vytvoreneho realneho produktu. V takove situaci zacnou stoupat ceny a muze dojit k recesi (tedy lide nemaji prostredky ke spotrebe a firmy k refinancovani investic).
V takove situaci se ovsem nebude nikomu chtit nakupovat realne zboziTo jako že všichni budou držet peníze a chrochtat si blahem, jak jejich hodnota roste? Tohle je zábava pro hodně málo lidí. Ono když na smrtelné posteli zjistíš, jaký jsi boháč a jak se tvoje peníze od mládí zhodnotily… k čemu to je, když jsi z nich po celý život nic neměl? I když hodnota něčeho v čase roste, není to důvod je trvale držet – vždy jsou tu totiž náklady ušlé příležitosti – co můžeš mít, když se těch peněz zbavíš – např. je můžeš investovat a vydělávat mnohem rychlejším tempem, než když jen čekáš, až se samovolně zhodnotí, nebo je můžeš prostě utratit a koupit si teď hned, co chceš.
V takove situaci zacnou stoupat ceny a muze dojit k recesi (tedy lide nemaji prostredky ke spotrebe a firmy k refinancovani investic).Tohle mi moc nedava smysl. i kdyby ti lide nemeli prostredky ke spotrebe, tak nekdo jiny je ma a nakupuje - jinak by ty ceny nerostly.
takze jeste jednou pane Smolik, ten blog je o tom, ze narodohospodarstvi a podnikove hospodarstvi je _rozdil_. Navenek se to projevuje napr. tim, ze na VSE existuje narohospodarska fakulta a fakulta podnikoveho hospodarstvi. To ma svuj duvod a je tomu tak na celem svete. Jak je definovani podnikove hospodarstvi a co je to narodohospodrstvi si muze najik kazdy na netu.
Jenže základní "fyzikální" zákony platí pro všechny stejně. Když někdo (stát, firma, domácnost) dlouhodobě utrácí víc než vydělá, tak jednoho dne nastane velký problém. U států to trvá déle, ale zrovna se do tohoto bodu blížíme. Samozřejmě není úvěr jako úvěr - vzít si úvěr na bydlení je v zásadě rozumné, protože bydlet se musí a platit nájem může vyjít na stejné peníze. Ale brát si půjčku, abych zaplatil staré úvěry a běžný provoz, to je cesta do pekla. Tady není rozdíl mezi státem a rodinou.
Jenže základní "fyzikální" zákony platí pro všechny stejně.Až na ekonomy. Zejména ty finanční.
Když někdo (stát, firma, domácnost) dlouhodobě utrácí víc než vydělá, tak jednoho dne nastane velký problém.Stát nic nevydělává ani neutrácí. Stát vybírá a přerozděluje. Dokud vybírá, tak bude přerozdělovat, a spor je jen o to, kam.
U států to trvá déle, ale zrovna se do tohoto bodu blížíme.Ano, blížíme se do bodu, kdy si stát pod tlakem ekonomistů nerespektujících fyzikální zákony dobrovolně zaškrtí všechny svoje příjmy a ponechá chudší část obyvatelstva svému osudu (ať si koupí školy, lékaře, ochranku, hasiče, jestli na to mají) a umožní té bohatší části vybudovat uzavřené elitářské komunity, které si funkce státu budou zajišťovat jen mezi sebou. Pak uplyne několik desetiletí a zase začneme opouštět středověk.
Ale brát si půjčku, abych zaplatil staré úvěry a běžný provoz, to je cesta do pekla. Tady není rozdíl mezi státem a rodinou.Jo, a co je v takové krachující rodině třeba? Nějak se zbavit těch chudých černých ovcí anebo aby se ti bohatí vzdali svých nepřiměřených výhod? Co navrhujete?
Stát nic nevydělává ani neutrácí. Stát vybírá a přerozděluje. Dokud vybírá, tak bude přerozdělovat, a spor je jen o to, kam.
To je pouze hra se slovíčky. Státy dlouhodobě utrácejí více peněz než vybírají. V takové situaci mohou začít více vybírat nebo méně utrácet, což je ovšem poněkud nepopulární. Nebo si půjčit, což se kdysi jevilo jako bezbolestné řešení, které nás ovšem nyní bolestně dostihlo.
Ano, blížíme se do bodu, kdy si stát pod tlakem ekonomistů nerespektujících fyzikální zákony dobrovolně zaškrtí všechny svoje příjmy a ponechá chudší část obyvatelstva svému osudu (ať si koupí školy, lékaře, ochranku, hasiče, jestli na to mají) a umožní té bohatší části vybudovat uzavřené elitářské komunity, které si funkce státu budou zajišťovat jen mezi sebou. Pak uplyne několik desetiletí a zase začneme opouštět středověk.
Ve skutečnosti prostě došly peníze. Tedy peníze došly už před časem, ale teď už není možnost to zakrývat úvěry. Ale souhlasím, že současná vládní opatření jsou vedena zcela špatným směrem.
Jo, a co je v takové krachující rodině třeba? Nějak se zbavit těch chudých černých ovcí anebo aby se ti bohatí vzdali svých nepřiměřených výhod? Co navrhujete?
Především nedusit ty, kteří něco produkují a naopak přestat podporovat ty, kteří jen čerpají. Zdanění bohatých může být, ale J. Diestbier (ČSSD) přiznal, že jimi navrhované zdanění fyzických osob situaci moc neřeší, protože přinese jen pár miliard. On bych chtěl zvýšit daň u právnických osob, ale já mám o výsledku velké pochyby.
Ve skutečnosti prostě došly peníze.Ale zadne penize nedosly, naopak pro duveryhodne statni aktery s vlastni menou jsou levnejsi nez kdy predtim. Dosly pouze tem, kteri jsou bud sami apriori neduveryhodni, nebo prohrali hru 'nejslabsi mate padaka' o duveryhodnost mezi staty s jednou menou.
Ale zadne penize nedosly, naopak pro duveryhodne statni aktery s vlastni menou jsou levnejsi nez kdy predtim. Dosly pouze tem, kteri jsou bud sami apriori neduveryhodni, nebo prohrali hru 'nejslabsi mate padaka' o duveryhodnost mezi staty s jednou menou.
Výrazem "peníze došly" jsem myslel, že státy už nejsou schopné financovat svůj provoz bez půjček. Samozřejmě, že mnoho států včetně ČR si může půjčovat poměrně levně, ale je jasné, že další zadlužování už není možné. Půjčování peněz je hodně o psychologii. Před časem byly státní dluhopisy vnímány jako velmi bezpečné, ale nyní se to mění.
Výrazem "peníze došly" jsem myslel, že státy už nejsou schopné financovat svůj provoz bez půjček.Coz lze ale jinymi slovy popsat tak, ze obcane radsi penize statu pujci (a tim se docasne vzdaji spotreby ve prospech statu), nez aby mu je zaplatili na danich (a vzdali se tak te spotreby permanentne).
Když mi stát půjčí na flačku Rumu, tak lihová daň, dph, mhd, mdd a jánevimco, a má dost přes půlku zpátky v kešeni.
Jenže to státu ve plnění rozpočtu nepomáhá. Kdyby to fungovalo, to by byla paráda. Např. by stát mohl zvýšit důchody na dvojnásobek. Důchodci by byli rádi, utráceli by, roztočili by ekonomiku a stát by nakonec spoustu peněz dostal zpět. Ve skutečnosti by ale vznikla jen další strašná díra ve státním rozpočtu.
Jenže základní "fyzikální" zákony platí pro všechny stejně. Když někdo (stát, firma, domácnost) dlouhodobě utrácí víc než vydělá, tak jednoho dne nastane velký problém.+1
Hlavně že tu do toho budou moct místní ynteligenti tejden rejpat
The supermarket chain is not alone in such arrangements. Nearly a third of the UK's 700 largest businesses paid no corporation tax in 2005-06, and another third paid less than 10m each.Zdroj
No proste se ty dluhy odepisouVíceméně normální krádež, podvod – nejdřív něco slíbím, vytáhnu z věřitele peníze a pak je nevrátím (což jsem tak nějak „tušil“, už když jsem si půjčoval). To už rovnou můžou vtrhnout do nějaké cizí země a nakrást si tam bohatství přímo… aha to vlastně dělají taky.
Obavam se, ze dad bude typ cloveka, ktery kaze vodu a pije vino. Myslim si, ze on tu lasku k ostatni spolecnosti vubec neprehani. A take si myslim, ze on osobne moc chudy nebude.On v tom prave zadny rozpor neni - abychom jako obcane mohli byt financne bohati, musi byt nekdo jiny (podniky, stat) zadluzeny. Idealni je, kdyz jsou zadluzene podniky, protoze ty ziskane prostredky mohou vyuzit k realnym investicim a tedy k rustu HDP. Pokud ale neni moc investicnich prilezitosti (napr. kvuli poklesu poptavky) a podniky se tedy dobrovolne zadluzovat nebudou, tak si muzeme vybrat z financne bohatych obcanu a zadluzeneho statu nebo zadluzenych obcanu a bohateho statu (a nebo statu vicemene na nule, nekterych obcanu bohatych a jinych zadluzenych).
jako kdybys měl zázemí v logice myšlení z matfyzuTvuj odhad je presny, je videt, ze se vyznas ;–).
abychom jako obcane mohli byt financne bohati, musi byt nekdo jiny (podniky, stat) zadluzenyTo jako že budeme mít na účtě částku s hodně nulami? K čemu je to dobré? A když už to musí být, stačí (v případě nekrytých měn) na začátku natisknout dostatečné množství peněz – počet obyvatel je zhruba konstantní, takže oběživa připadajícího na jednoho občana bude pořád dostatek. Není potřeba se dále zadlužovat ani tisknout další peníze. Nebo myslíš reálné bohatství? Jako třeba velikost domů, bytů, počty aut, kvalita jídla, kultura, zahraniční dovolené atd. K tomu opět nejsou potřeba žádné dluhy – toto bohatství závisí na tom, kolik toho jako země/národ dokážeme vyprodukovat (HNP). Nejsem proti půjčkám obecně – lichva, půjčování peněz na úrok podle mého není hřích. Někdo má přebytečné bohatství a neví co s ním a jiný má zase nápad a nemá to bohatství, tak se dohodnou a půjčí si, sdílejí riziko i zisk. Další možnost je půjčovat si na spotřebu – to taky nemusí být nutně špatné – je to otázka osobních preferencí – někdo např. usoudí, že radši bude spotřebovávat teď a později to splatí i s úroky a někdo si zase radši našetří a pak teprve utrácí, každý jsme jiný. Co je ale špatně, je, když si půjčuje stát.
To jako že budeme mít na účtě částku s hodně nulami? K čemu je to dobré?No, pokud prijmu za sve, ze zodpovedny clovek by si mel pujcovat pouze vyjimecne (treba hypoteka na bydleni) a na bezne spotrebni veci by si mel nasetrit, pak evidentne nejaky 'buffer' na strane obcanu musi byt (aby mohli takovou strategii delat vsichni) a ten by mel byt nikoliv konstantni, ale umerny HDP (protoze tomu odpovida prumerny pozadavek na nasporene penize pred utracenim). Druhy a nemene vyznamny duvod je ten, ze financni majetek slouzi jako jisteni vzhledem k nejistote ohledne budouciho vyvoje - lide mohou prijit o praci, a meli by tedy mit nejake nezanedbatelne uspory.
A když už to musí být, stačí (v případě nekrytých měn) na začátku natisknout dostatečné množství peněz – počet obyvatel je zhruba konstantní, takže oběživa připadajícího na jednoho občana bude pořád dostatek.To natisteni penez neni v podstate nic jineho nez pujcka statu pres centralni banku. Penize jsou defacto smenka centralni banky (ci zavazek komercnich bank u credit money). Ale pokud bychom pozadovali pouze to, aby lide mohli mit cca k-nasobek jejich mzdy ve financnim majetku (a ignoruju vliv zadluzeni podniku), pak to vicemene odpovida pevnemu podilu verejneho dluhu vuci HDP. Hlavni bod ale je to, ze se nebavime o nejakem idealnim usporadani statu, ale o reakci na konkretni situaci, ve ktere se nachazime. Ta je takova, ze obcane jsou obecne zadluzeni v podstate srovnatelne se statem, nekde i dost vic, ale pritom jsou jako dluznici v mnohem horsi pozici. V takove situaci je tradeoff mezi zadluzenim obcanu a statu uplne nekde jinde.
Nebo myslíš reálné bohatství?Ne, myslim ciste financni bohatstvi (tedy penize, smenky, obligace - cokoliv spojene se zavazkem jineho v budoucnu poskytnout plneni, a tedy slouzit jako buffer pro nakupy nebo jisteni pro budoucnost).
Stát nehospodaří tak dobře jako soukromý investor, politici a úředníci nenesou odpovědnost, neriskují, že přijdou o svoje peníze nebo majetek.Kolik profesionalnich investoru (napr. zamestnancu v bankach ci fondech) investuje hlavne svoje penize?
Stát konkuruje soukromníkům, kteří si tak nepůjčí vůbec nebo dráž – přitom oni s těmi penězi mohli naložit lépe než stát.V situaci, ve ktere je to relevantni (ruzne hosp. krize) pujcky statu nekonkuruji soukromnikum, nebot banky maji spis penez dost, ale maji obavy z rizika (nebot dalsi pripadne ztraty by nemusely prezit).
Politici nejsou schopní se řídit ani tou keynesiánskou politikou*S tim souhlasi i mnozi keynesianci (i kdyz z jineho duvodu - politici jsou podle nich neschopni efektivne zvolit odpovidajici stimul a i kdyz ho odsouhlasi, tak se znacnym zpozdenim), a tak pred explicitni politikou preferuji automaticke stabilizatory (dane nastavene tak, aby pri recesi klesaly, a mandatorni vydaje nastavene tak, aby pri recesi rostly).
Dluh tedy dlouhodobě roste, úroky užírají čím dál větší část státního rozpočtu a brzdí ekonomiku a nakonec to dospěje do fáze, kdy je splácení neúnosné. Pak dojde k bankrotu a ztrátě státního/národního majetku.Proc by uroky mely brzdit ekonomiku? Vzhledem k tomu, ze jde jen o prerozdeleni penez od jedne skupiny obcanu/soukromych organizaci k druhe (od platcu dani k drzitelum dluhopisu) a o tech penezich nebude rozhodovat zadny statni urednik, ale soukromnici, tak neni apriori jasnejsi, ze ti prijemci je vyuziji mene efektivne nez ti platci.
Zdánlivě dobrá myšlenka (mírnit výkyvy hospodářského cyklu) tak vede k tomu, že se to dlouho nějak šmudlá, ale pak už to dál nejde, najednou všechno praskne a přijde obrovský propad – místo toho, aby tu průběžně bylo mírné vlnění, se kterým se lidé a firmy snadno vyrovnají.Tohle je vicemene spekulace nepodlozena realnymi daty. Nejvetsi propad (velka hosp. krize) byl pred keynesianskou politikou a i predchozi recese rozhodne nebyly 'mirne vlneni', stejne tak keynesianska politika ve sve ere k zadne velke krizi nevedla (teda taky mela sve nedostatky, asi zpusobila stagflaci v USA, coz je ale dost odlisny problem). No, je pravda, ze monetarni stabilizaci centralnimi bankami by slo oznacit za keynesianstvi-light (ve smyslu proticyklicke politiky), a ze nekteri extremni nazory to vydavaji za pricinu hospodarske krize 2008, ale to je znacne prehnane.
No, pokud prijmu za sve, ze zodpovedny clovek by si mel pujcovat pouze vyjimecne (treba hypoteka na bydleni) a na bezne spotrebni veci by si mel nasetrit, pak evidentne nejaky 'buffer' na strane obcanu musi bytS tím souhlasím, ale není to důvod k zadlužování. Rezerva se dá držet i v něčem jiném než je místní měna -- zlato, cizí měny, libovolné hmotné statky, které se dají snadno prodat -- a nic z toho nemusíš mít doma na dvorku nebo ve skříni, opravdu není potřeba skladovat v komoře sudy s benzínem, stačí mít tahle aktiva nakoupená a uskladněná někde jinde, navíc se dají na burze snadno prodat. A i kdyby měli lidé jako rezervu držet peníze, nemyslím si, že by to byl velký problém -- peněz je obvykle přebytek a dochází k inflaci. Kromě toho, vztah mezi státem a měnou nemusí být vůbec 1:1, může existovat více alternativních měn -- některé kryté zlatem (klasické bankovky), jiné třeba nekryté vůbec, jen s nějak omezenou emisí (např. bitcoiny). A hlavně si myslím, že děláš z nouze ctnost -- stát si přece nepůjčuje, aby lidé měli co spořit a byli "finančně bohatí", ale proto, že stát neumí hospodařit a vyjít se svými příjmy -- potřebuje rozdávat štědré státní zakázky svým kamarádům a uplácet určité skupiny voličů, aby příště hodili hlas těm "správným" stranám. (BTW: Stát loni na dávkách vyplatil 452 miliard korun).
Kolik profesionalnich investoru (napr. zamestnancu v bankach ci fondech) investuje hlavne svoje penize?Níže už ti někdo odpověděl. Jen doplním, že investor rozhoduje o svých penězích a pokud si někoho najme, aby se mu o ně staral, je to jen a jen jeho rozhodnutí -- zatímco občan/podnik daně platit prostě musí a na volbu toho, kdo s jeho penězi pak nakládá, má jen minimální vliv (jeden hlas ve volbách jednou za čtyři roky s tím, že ho může klidně přehlasovat horda lidí, kteří do společné pokladny nevložili nic).
V situaci, ve ktere je to relevantni (ruzne hosp. krize) pujcky statu nekonkuruji soukromnikum, nebot banky maji spis penez dost1) Tak je těch peněz dost nebo málo (aby bylo potřeba tisknout nové a zadlužovat se)? 2) A co v situaci, kdy to "relevantní" není? -- tyto státy se zadlužují i v době růstu. Tak jako tak, kdyby si nepůjčoval stát, byly by tu subjekty, které mají dost peněz a neví, co s nimi, nemají je kam jinam dát -- ve slamníku je asi štosovat nebudou, nebo ne všechny, a tak jim nezbude nic jiného, než to risknout a půjčit nějakému podnikateli na jeho záměr.
Proc by uroky mely brzdit ekonomiku?Protože čím dál větší část státního rozpočtu je blokována a nejde ji použít na jiné věci (i kdyby to měly být ty sociální dávky), a tak je potřeba vybírat více daní. Zaměstnanci a firmy si nemůžou užívat svých zisků tolik, jak by mohli, protože je potřeba skrze daně splácet staré dluhy. V principu jde o přenos bohatství od těch, kteří dnes pracují a vytvářejí nějakou hodnotu, k těm, kteří kdysi půjčili nějaké peníze státu. Když to hodně zjednodušíme, část obyvatelstva státu (A) převážně platí a část (B) převážně bere. Ve státě s vyrovnaným rozpočtem se každoročně dohodne nějaká oboustranně přijatelná míra tohoto přerozdělování a další rok se začíná s čistým štítem. Jenže ve státě, který se permanentně zadlužuje, je možné prožrat mnohem více peněz s tím, že se to splatí časem (možná, dokud stát nezbankrotuje). Schodek je vlastně takové šidítko, které umožňuje nastavit relativně nízké daně a relativně vysoké sociální dávky a další služby, jenže jen v tom jednom roce -- další rok je už potřeba platit úroky a splátky, takže nelze dosáhnout stejně dobré dohody jako vloni a situace skupinu (A) i skupinu (B) se musí zhoršit. Je potřeba dohodnout vyšší daně pro (A) nebo omezit služby poskytované státem pro (B). Místo toho, aby politici situaci napravili, vytloukají klín klínem a půjčí si znovu. Třetí rok je původní dohoda o přerozdělování ještě méně dosažitelná a situace se opakuje. Toto zadlužování není řešením, nepřináší nic dobrého a pouze vytváří lživý systém -- iluzi v prvních letech, že lze dosáhnout relativně příznivé dohody o přerozdělování pro obě skupiny. Ale není to dlouhodobě reálná a udržitelná dohoda. Systém je to nestabilní a nespravedlivý -- některé skupiny lidí budou mít díky svému postavení v politice lepší informace než zbytek obyvatelstva, budou lépe vědět, zda už přijde ten velký pád, nebo se letos ještě podaří ten vratký systém udržet -- a to těmto lidem umožní profitovat na úrok zbytku obyvatel.
stát si přece nepůjčuje, aby lidé měli co spořit a byli "finančně bohatí", ale proto, že stát neumí hospodařit a vyjít se svými příjmy -- potřebuje rozdávat štědré státní zakázky svým kamarádům a uplácet určité skupiny voličů, aby příště hodili hlas těm "správným" stranám.například důchodce
(BTW: Stát loni na dávkách vyplatil 452 miliard korun).Čímž chcete říct co? Celkové výdaje na důchody dosáhly loni 359,1 miliardy Kč. Na dávky nemocenského pojištění ... 21,5 miliardy Kč Na podpory v nezaměstnanosti bylo celkem uvolněno 10,3 miliardy Kč Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) činily v roce 2011 zhruba pět miliard Kč Dávky pro osoby se zdravotním postižením byly v roce 2011 vyplaceny v objemu 1,9 miliardy Kč Výdaje na příspěvek na péči v roce 2011 meziročně poklesly o 1,5 miliardy na 18,1 miliardy Kč. Na dávky státní sociální podpory bylo loni uvolněno 36 miliard Kč Tak který jsou ti vyžírkové, co ruinují státní rozpočet a kdyby se jim dávky utnutly, tak si budeme žít jako prasata v žitě?
Nebo si vážně někdo myslí že Řecko může svůj probém vyřešit tím že bude šetřit?
Řecko asi moc možností nemá. Půjčit si na trhu nemůže a solidarita ostatních států dlouho nevydrží. Zbývá bankrot, ale to také není nic pěkného.
Za normálních okolností by zdravý rozum velel šetřit v dobách prosperity a utrácet v recesi. Problém rozvinutého světa je v tom že my jsme utrácely pořád, bez ohledu na hospodářský cyklus.
Tohle je jádro problému. Především jsme se do této situace neměli dostat. Teď už je možná pozdě.
Úspory jsou v pořádku, musí se najít jen do jaké míry je úspory třeba provést, aby to nenarušilo základní chod společnosti.Ale o čem se bavíme, když je tématem "šetření státu"? My se nebavíme o tom, že si našetříme na budoucnost, tedy "teď snížíme sociální dávky, našetříme si a pak je zase zvýšíme..." Kdepak. To není žádné šetření, jak ho běžně známe. "Šetření" v politické propagadně znamená: Těmhle nedáme, dáme tamtěm. Úspěch této politiky znamená přesvědčit ty, kterým nedáme, o tom, že je v jejich zájmu, aby dostával někdo úplně jiný. Co to znamená např. když se "ušetří" na podpoře v zaměstnanosti nebo na sociálních dávkách (i když tyhle sumy nepředstavují ve státním rozpočtu takovou dardu, aby to ospravedlňovalo mediální hysterii)? Co se stane s pěnezi vyplacenými sockám? Pravičáci obvykle hysterčí, jako by je snad socky žraly, pálily nebo co... Přitom zrovna lidi, co žijí z ruky do huby, jsou přece ti, kdo nakupují, platí obchodníkům za zboží a umožňují tak přežívat zase těm, kteří si nemůžou dovolit sbalit krámek a jít obchodovat na newyorskou burzu případně postavit továrnu v Číně. Odpovězte mi prosím na jednoduchou otázku, co si myslíte, že se stane s penězi ušetřenými např. výplatou sociálních dávek, kdyby se tyto dávky zrušily nebo snížily... nebo ještě lépe, co si myslíte, že by s nimi mělo stát, aby to bylo v pořádku.
Odpovězte mi prosím na jednoduchou otázku, co si myslíte, že se stane s penězi ušetřenými např. výplatou sociálních dávek, kdyby se tyto dávky zrušily nebo snížily... nebo ještě lépe, co si myslíte, že by s nimi mělo stát, aby to bylo v pořádku.
Tedy soukromí investoři, i ti malí mohou vytvořit pracovní místa, kde se zaměstnají lidé, kteří pobírají sociální dávky.Hm, a já myslel, že účelem podnikání je zisk a ne vytváření pracovních míst. Takže to, jestli vytvářím pracovní místa je hlavně podmíněno tím, jestli má výsledek mého podnikání nějaký slušný odbyt, tzn. že si to někdo ode mně kupuje, a ne nějaká podpora od státu (ať už dotace nebo snížené daně). Aspoň takhle funguje podnik, který živí mě. Daně jsou naprosto podružný problém, hlavně pro schopné podnikatele. Když odpadaj zákazníci, protože nemají za co nakupovat, tak je problém.
Takže co nejméně vybírat a nechat aby lidé měli možnost bohatnoutCož se nejlíp udělá tak, že se všem dole co nejvíce ztíží přístup ke vzdělání (školné), zdravotnictví (likvidace veřejného pojištění) a sociálního zajištění (likvidace veřejného penzijního systému). To jim pomůže k tomu, aby se lépe vyškrábali nahoru a měli možnost bohatnout... to jo. Z hlediska retardovaných ekonomistů je to jistě tak, že čím víc někoho ožebračíte, tím víc mu dáte možnost (relativně) bohatnout. Z tohoto hlediska má jistě pravicová politika (svou vlastní) logiku. Otázka je, komu se chce žít v takové retardované společnosti. Vám asi jo. Otázka "výběru" je prakticky irelevantní. Vybírat se bude v každém civilizovaném státě (např. v Somálsku si pravděpodobně na výběry stěžovat nebudete, ale nějak se tam podnikatelé nehrnou), rozdíl je v tom, jestli se ty výběru pumpujou do bublin finančního kapitálu anebo např. do dobrého školního vzdělání, které si můžou dovolit i ti nejchudší, právě z těch nejchudších rodin, aby měly aspoň jejich děti na čem stavět. Ony pak ty děti můžou ale pracovat u těch menších podnikatelů... (ti velcí na to kašlou, ti si pracovníky přivezou anebo se za nimi rovnou odstěhujou - což bude důsledek státního "šetření").
Pokud si založím firmu, dám lidem práci, tak z vašeho hlediska je ožebračím. Jo, to je typický příklad levicového myšlení.A negramotnost je typický příklad pravicového čeho? Protože já píšu tohle:
že se všem dole co nejvíce ztíží přístup ke vzdělání (školné), zdravotnictví (likvidace veřejného pojištění) a sociálního zajištění (likvidace veřejného penzijního systému). To jim pomůže k tomu, aby se lépe vyškrábali nahoru a měli možnost bohatnout... to jo. Z hlediska retardovaných ekonomistů je to jistě tak, že čím víc někoho ožebračíte,Kromě toho zaměstnanci ve firmě dávají svou práci výměnou za mzdu zaměstnavateli, ne naopak. No, a kdyby se uskutečnil ten váš sen, a všichni si založili firmu, tak by jaksi nebyl nikdo, kdo by v těch firmách pracoval, kromě těch neschopnejch lůzrů co si neuměj založit firmu (á pardon, eště tu máme ten švarcsystém aneb sám sobě podnikatelem i nevolníkem).
tak to pozor - to dad a jemu podobní nikdy ani nenaznačí - umírněnější pronesou pár obecných frází, drsnější použijou třeba termín "revouční změny" a podobně, ale konkrétní detaily nikdy neřeknou
Jak moc vám přijde reálné a smysluplné zrušení peněz? Tj. eliminace snahy generovat peníze pro samotné peníze?
K mým úvahám me vede hlavně myšlenka "jak může být ten, kdo je šikovný a něco umí bez práce v místě + státním zájmem by měl být rozvoj celé země". Tj. jestli by nešlo levnější pracovní síle nějak čelit.
ale jinak ani generování peněz pro samotné peníze zabránit příliš nelzeOtázka pak je, jestli lze zabránit generování dluhů pro samotné dluhy... Protože bonmot je poměrně laciný, tak ještě jeden: dnes to vypadá tak, že existují pouze dva tvrdé tresty pro věřitele: jeden z nich je "přestat si půjčovat" a ten druhý je "splatit dluh". Jediné, čím lze tyto dvě katastrofy jakžtakž nahradit je, že dlužník včetně svého majetku stane majetkem věřitele. Pak už jen záleží na tom, zda je více rizikový dlužník coby dlužník anebo coby "za dluh" zakoupená investice.
Kohn se převaluje v posteli a Sára se ustaraně ptá, proč nespí:Potíž je, že se bavíme tak, jako by zadlužování na finančním trhu fungovalo stejně jako půjčování si mezi sousedy. Dnes by manažerům Roubíček Investment & Co sebralo spaní, kdyby Sára zařvala: "Můj manžel jim to zejtra příde vrátit na dřevo!... Tak, Kohn, teď nebude klidně spát Roubíček, protože bude muset přemejšlet, jak vysvětlí ve výkazech ušlý zisk za předpokládané úroky a co si teď s tím přebytečným kapitálem počít.!
"Sára, já dlužím Roubíčkovi deset tisíc korun a nevím, jak mu je splatím, nemám na to", vzdychne si Kohn.
Sára otevře okno a do nočního ticha zavolá směrek k Roubíčkovým oknům:
"Můj manžel jim nic nezaplatí, protože nic nemá!"
Načež se spokojeně vrátí do postele a Kohnovi povídá: "Tak Kohn, teď nebude klidně spát Roubíček".
Poplatky za předčasně splacený úvěr jsou dost mimoSmutné je, že nejsou. Splacený dluh je pro finanční instituci bezcenný, co víc, je to nepříjemnost. Hodnoty produkované v reálné ekonomice (omezené fungováním přírodních zákonů, časem a dalšími fujtajbly, které nemají v aktuální ekonomii založené na magickém myšlení místo) nemohou soupeřit s výnosností finančními produktů.
Traduje se, že příslovečně spořiví Skotové jsou potomci Švábů, kteří emigrovali do Skotska.Podle domorodců zřejmě neemigrovali sami, ale jsou to ti, kdo byli vyhnáni pro svou přílišnou rozhazovačnost. ;)
Co kdyz je ten dluh zpusoben tim, ze v roce 1970 nastal vrchol tezby americke ropy (peak oil) a zacal se prudce zvysovat import?To samozrejme je mozne, ale nic to nemeni na mem hlavnim bode - tezko lze z rustu zadluzeni obvinovat keynesianskou politiku, kdyz v dobe, kdy se hojne aplikovala, zadluzeni vubec nerostlo.
Spanelsko melo nedavno prebytkove rozpocty, a z niceho nic, schodek -10 % HDP.No, ono to nebylo z niceho nic - Spanelsko melo sice prebytkove rozpocty, ale (casem rostouci) schodek obchodni bilance v podstate od vstupu do Eurozony (graf se mi ted nechce dohledavat). Nicmene je to take dobry priklad toho, se soucasna 'fiskalni krize' v eurozone vubec nema za primarni pricinu zadluzovani statu (fiskalne bylo Spanelsko v poradku), ale uplne jine priciny.
Nicmene je to take dobry priklad toho, se soucasna 'fiskalni krize' v eurozone vubec nema za primarni pricinu zadluzovani statu (fiskalne bylo Spanelsko v poradku), ale uplne jine priciny.
Není zrovna Španělsko klasickým příkladem krachu keynesiánské politiky? Vstupem do EU a přijetím eura nastal skvělý boom, protože najednou byly k dispozici levné peníze. Všichni si půjčovali, investovali, utráceli a ekonomika rostla - to je přece sen každého keynesiánce. Potom bublina splaskla a teď jsou v totálním průšvihu.
Národohospodářsy je to tak, že úspory švábské hospodyně se dají k dispozici privátním konzumentům, podnikatelům a státu, které ho investují a zajistí poptávku po produktech a službách , která udržuje v běhu hospodářský cyklus.Tak to pozor. Národohospodářsky je to především tak, že dnes něco jako "národní" hospodářství prakticky neexistuje. Ty úspory švábské hospodyně mohou být (a jsou) investovány do finančních bublin po celém světě, což dokládají zprávy o aktivitách finančních institucí právě německých, které dodnes sugerují alespoň svým názvem, že tak nějak patří do té místní lokální (Landesbank či Sparkasse) ekonomiky. Takže to, aby švábská hospodyně nosila penízky pěkně do spořitelny (kde jí dlouhodobější úspory úspěšně požere inflace) a zaboha neutrácela (čili nenechávala vydělat a spořit rodinné příslušníky dalších švábských hospodyní) je hlavně v zájmu finančních institucí (finančního kapitálu), a tím pádem i německých politiků.
Nejak mi neni jasne, proc by si musel nekdo kupovat toho mercedesa na leasing, aby chudaka manzela nepropustili? Proc by si nemohl koupit takove auto, na ktere ma?Protože Mercedes = Stuttgart, auto na které má = Wolfsburg, Bratislava nebo nedejbože Nošovice.
Pockat, pokud ma na to aby splatil leasing na mercedesa, tedy jeho cenu+slusnou provizi pro leasingovku, tak by v mem modelu mel (po par letech setreni) na toho mercedesa taky. Rozdil by byl prave jen ta doba nutna k dostatecnemu nacpani slamniku.Švábská hospodyně potřebuje, aby se nakupovaly Mercedesy, protože tam pracuje její muž. Auta, na které má "chudina", ji nezajímají, protože ty její rodinu neživí, co hůř konkurují práci jejího muže.
Mne sa zdalo, že tá názorná demonštrácia rozdielov medzi makro a mikroekonomikou bola celkom zábavná.Ak niekomu ide o inform. hustotu,môže využiť ponuku napr. tu: http://nakladatelstvi.vse.cz/prodejny-skript-a-odborne-literatury/prodejni-doba/.
Ak ste článok prečítali a vypočítali z neho tú nulovú hustotu, asi ste mali výnimočne času nazvyš.
je to jednoduché - na něco/někoho nadáváš, nebo se Ti něco nelíbí, tak se nediv, že se někdo zeptá co by si dělal jinak (jak by si situaci řešil) a v tu chvíli se Ty a Tobě podobní odmlčíte, nebo tazatele zahrnete pojmy "nový pořádek" "revoluční změny", ale NIKDY z Vás to řešení nevypadne - a to ani rámcové - ani náznak konkrétního řešení
Jenom asi není možné říct národům, aby přestaly kupovat čínské zbožíNetřeba říkat. Čínské zboží kupujeme za peníze. Když budeme kupovat za koruny, znamená to, že ty koruny pak drží Číňané a zase je utratí (tzn. musíme tady v ČR něco vyrobit, co jim za ně dáme). Nebo koupíme za dolary a ty jsme museli někde získat – museli jsme vyrobit nějaké svoje zboží a prodat ho Američanům (nebo někomu jinému). Ten obchod může být libovolně složitý, přes X měn a prostředníků, ale v principu je to pořád směna zboží – musíme něco vyrobit a dát a dostaneme za to něco jiného. Takže v důsledku dovozů může jedna domácí firma zkrachovat nebo omezit výrobu, ale jiná zase vznikne nebo výrobu rozšíří. Cla nebo jiná omezení dovozu mají dvě funkce:
já proti zásahu státu nic nemám pokud to má logiku a smysl - jednotlivec proti tlupě nic nesvede, tlupa proti organizované armádě taky ne a tak dál - stát je tady aby se (podle mě) staral o to, aby jeho obyvatelé měli dobé podmmínky pro kvalitní život
a abych vysvětlil svůj názor na dada - nemyslím si, že je to nějaký duševní invalida - ale když si pojdeš jeho příspěvky, tak ryje do spousty lidí (klausem počínaje, přes jílka, smolík a kdoví koho dalšího) ale nikdy nenabídne nic, než popis toho co je špatně - a tím se dostává na úroveň toho dědka od půlitru - tak proč bych se nezeptal?
a když už to teda není duševní invalida, tak by mohl nějaké řešení alespoň naznačit
tohle je super věc - fakt bezvadná - to ti vysvětlí každý "finanční poradce" na spoutě grafů, čtverečkovaném papíru a ještě Ti dá propisku
- jen Ti neřekne co se stane, když předpokládaný výnos je nižší než úvěru i s úroky - to jsi totiž v prdeli ...
a jak je to v reálu (abych nebyl popotahován za mlácení prázdné slámy):
před 5 lety uzavřený "finanční plán" kdy při pravidelém spoření měl být po 5 letech výnos kolem 6% ročně ale spíš víc - hlavní je PRAVIDELNĚ spořit (v překladu - pravidelně posílej své peníze ať mě z toho pravideně jdou procenta) - teď po 5 letech je výnos necelé 2% a finanční poradce to komentuje slovy - 5 let je málo, je potřeba déle spořit a hlavně PRAVIDELNĚ (kamarád má teď chuť finančnímu poradci přitáhnout kravatu)
nemyslím si, že ve větších půjčkách pro podniky a státy to bude jinak
to co jsi popsal je jinými slovy popsaný nynější způsob uvažování - po nás potopa + případně malá domů zúčastněným stranám (těm co to to neplatí samozřejmě)
A z toho duvodu je treba zvolit do vlad levicove strany, ktere toto prosadi.A to jsou které?
stanou se novými majiteli zmíněných positivChtěl jste napsat: stanou se novými poskoky majitelů pozitiv... oni ti majitelé se jaksi v politice viditelně neangažují.
Problem je, ze casto je to volba mezi 2 zly
souhas, je to často přesně tak jak píšeš, ale tak když už si musím půjčit (do toho se muže snadno dostat kdokoli), tak aspon počítat s tím, že mě někdo bude chtí oškubat
klidně se uraž :)
já už nasral jednoho šmejda když jsem kamarádovi půjčil bez úroku a on ostrouhal - byl takovej až neštastnej když zjistil, že kamarádovi nemůže pomoct :)
ps - nevím jak si půjčoval - já jsem alergickej na finanční poradce, půjčky až do domu a podobně - to se mi otevírá kudla v kapse, ale to mi k Tobě nesedí , proti půjčování známým, nebo v rodině bez úroku a podobně nic nemám - tam se zase pro změnu musíš připravit na tom, že ty peníze taky nemusíš hned tak vidět :)
Fajn, tak co udělat akci "skupinová emigrace schopných do jedné vyvolené země"? Třeba do Finska či Kanady? Kdyby takových byly desetitisíce z celého světa, tak by to mohlo mít nějaký pozitivní přínos pro všechny, co změní místo i výstražný pro ten zbytek?
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.