Portál AbcLinuxu, 3. května 2025 10:35
Jsou 3 filmy, které jsem schopen vidět jen jednou.
Nevím, nesleduji moc horrory, americké "nervy drásající" snímky, hroucí se jako na běžícím pásu, mě také neberou. Zato 2 poslední velké evropské snímky a jeden starší americký, všechny oceněné kritikou i publikem, se mnou pěkně zamávaly. Jsou o druhé šílené válce, o které jsem toho dost přečetl, ale to není "bezprostřední" zážitek jako z filmu.
Viděl jsem dnes německý koprodukční "Der Untergang" a je to koncentrovaná hrůza. Šílenství. Příšernost. Některé scény by se daly dobře srovnávat s dalšími, které snesu jen jednou: množství krve, válečnými chirurgy řezaných rukou a nohou, s nesmyslem "Saving private Ryan", ale tam si páni scénáristi příliš vymýšleli (navíc mě ta americká strana vůbec nebere).
Šílenost a nesmyslnost počínání aktérů té tragédie zase snese srovnání s polským koprodukčním "The Pianist". Ten je také posledním z oné trojice, ale opět mi zní dost jako pohádka.
Jen Pád Berlína, ten bych si takhle nějak předstaloval.
Hrůza největší mě při pohledu na tu Hitlerovu bandu jímá právě proto, že ono se to tak nějak stalo. Nikdo si to celé nevymyslel. Brrrrrr.
Zábavu německých SS - vyhazování z okna žida, který nemohl vstát z pojízdného křesla - tu mám zarytou hluboko v paměti. Nebo "dobrý vtípek": "Víte, proč vás zabíjíme? Protože jsou Vánoce!" (obojí Pianista). Scénu vylodění na pláži - čirý naturalizmus - také (Zachraňte vojína Ryana). Ale tak chladnoktevná a dobře vypočítaná vražda houfu šesti vlastních dětí v podání Frau Goebbels (Pád Berlína)... To je příšernost největšího kalibru.
Uff. Nejbližší diktátor je v Bělorusku, komunisti se sice předvádějí, ovšem jsou zatím bezmocní, všude kolem se rozprostírá blažený klid a mír. V dobách výročí (a jedno významné se blíží) se setkávají na hraniční čáře bývalí nepřátelé a v klidu si podají ruce. Poví si své životní osudy, dojdou na kávu a vesele se rozloučí (já bych to teda asi nedokázal).
Jediné, co mě ohrožuje je reklama a obezita. Díku Bohu za to.
Tiskni
Sdílej:
No, Američani myslím pro komunismus nezachránili nic, spíš před ním.
Ho! Francii, Spanelsko, Benelux, Italii, pulku Nemecka, Rakousko, Dansko, Skandinavii,... Ale doprdele proc v tom vyctu nejsme my???
Stalin by nakonec Hitlera asi porazil tak jako tak, snad jenom za dvojnásobnou cenu a za dalších pět let (a s celou Evropou pro sebe)
IMHO ne. Ale to bysme se mohli dohadovat dlooouho. Kdyby Hitler otevrel vychodni frontu az po obsazeni Anglie (jako ze dalsich 1-1,5 roku intenzivni valky pres kanal a bylo by), psali bycom si ted v nemcine a zdravili se zdvizenou pravici.
Stalin by bez Zapadu (a povestne ruske zimy) nezvladl nic. Lend&lease act a americka pritomnost v evrope, to byl to, co dostalo nemce na kolena.
Mozna to zni to divne, ale americani osvobodili Evropu pred jednim diktatorem a zaroven pomohli nastolit diktaturu o jednu vyvojovou spiralu vyssi.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.