Třetí kapka esperanta

4.6.2007 11:05 | Přečteno: 1605× | Esperanto | poslední úprava: 4.6.2007 12:57

Dneska moje milá esperančátka hodně povyrostete, protože si sestavíte svojí první větu - možná by stálo i za to, si dnešní datum zapsat do památníčku . Abychom tohoto cíle dosáhli, je potřeba si říci něco o slovesech a abychom netroškařili jako studenti národních jazyků, probereme si rovnou minulý, přítomný i budoucí čas:).

Ještě ale než začneme, tak kontrola úkolu z minula, ne že bych pochyboval, že to máte bez chyby, ale aspoň si zopakujeme naší skromnou slovní zásobu...

operacia sistemo = operační systém, přátelský linux = amika linux (linukso), velký stůl = granda tablo, svobodný Debian = libera Debian (Debiano), velké město = granda urbo, facila lingvo = snadný jazyk, vysoký strom = alta arbo, nová kniha = nova libro, dobrý přítel = bona amiko, první muž = unua viro, nový stůl = nova tablo, velký přítel = granda amiko, vysoký muž = alta viro.

Když si v nějakém esperantském slovníku najdete sloveso, bude mít jako infinitiv vždy koncovku -i. V dnešní lekci si vše budeme zkoušet se slovesem

být...esti(nezapomente: vyslovovat "esty")

(pro dočasnou ignoraci ostatních sloves mám dobrý důvod, v příští kapce se to vyjasní.)

Chcete minulý čas? Místo -i dejte -is. Obdobně pro přítomný čas použijte -as a konečně pro budoucí čas -os. Takže například:

• La libro estas utila. ... Ta kniha je užitečná.
• La libro estis utila. ... Ta kniha byla užitečná.
• La libro estos utila. ... Ta kniha bude užitečná.

To záhadné slůvko "La" odpovídá anglickému členu "the". Pro neangličtináře dovysvětluji, že se jedná o "určitý člen", kterým zdůrazňujeme, že jde o konkrétní knihu (na kterou myslíme, o které je řeč). Větou "Libro estas utila" bychom tedy tvrdili, že obecně kniha je užitečná věc.

Pokud chcete říci opak, můžete si pomoci slovíčkem "ne"...

• La libro ne estas utila. ... Ta kniha není užitečná.

Pokud se chcete zeptat, vložte na začátek věty slůvko "ĉu"

ĉu...zda, zdali

• Ĉu la libro estas utila? ... Je ta kniha užitečná?

S pořadím slov si nedělejte hlavu, neexistuje žádné pravidlo, které by vám předepisovalo, v jakém pořadí musíte uvádět sloveso, nebo podmět, takže v tomto chybu udělat nemůžete. Je ale pravda, že s nějakým bizardním pořádkem slov se asi setkáte spíš jen v básních a písních kvůli rýmu.

Teď trochu rozšíříme slovní zásobu...

ankaŭ ... také, tre ... velmi, demando ... otázka, kaj ... a, nur ... jen, distribuaĵo ... distribuce, tio ... to, aŭto ... auto, angla ... anglický ,jes ... ano, ne ... ne.

V jedné z diskuzí zazněl názor, že by bylo dobré uvádět zde širší slovní zásobu. Domnívám se ale, že pro výklad gramatiky to není nijak potřeba a slovní zásobu si může kdokoliv z vás rozšířit jak je libo buď free-slovníky (doporučuji tento), a nebo pokud to myslíte s esperantem vážně, tak doporučuji koupit lepší knižní vydání třeba zde. Pro znalce jiných národních jazyků nemusí být špatný nápad sehnat si slovník v kombinaci s daným jazykem, aby si ho studiem esperanta upevňoval. Velice dobrý web je www.lernu.net, kde najdete snad úplně všechno... pokud najedete například na nějakou povídku, pouhým kliknutím na libovolné slovo se dozvíte anglický a někdy i český překlad.

Nyní už nás čeká jen obvyklý domácí úkol. Přeložit tyto věty by pro vás nemělo být obtížné, schoval jsem tam jenom dva maličké podrazy, ale věřím že se s tím "facile" vyrovnáte :) ...
Je linux užitečný? Jes, Linukso estas tre utila! Linux je dobrý operační systém. Je Linux rychlý? Linux estas unue libera. Ĉu Windows estas ankaŭ bona operacia sistemo? Tio estas konflikta demando.
Tio estas komputilo. Počítač je užitečný stroj. Bude ten strom vysoký? Ne, ten strom nebude vysoký. Ten stůl byl příliš velký a vysoký. Ĉu Debian estas Linux? Debiano estas libera linuksa distribuaĵo. Je Windows také linuxová distribuce? Ne, Windows není linuxová distribuce. Je Windows svobodný? Ne, Windows není svobodný systém. Bylo to rychlé auto a bude to také krásné auto. Je esperanto jazyk? Ano, esperanto je krásný a snadný jazyk. Bude esperanto také užitečné? Esperanto je velmi užitečné. Je anglický jazyk také snadný? Ne, anglický jazyk není snadný. Anglický jazyk je jen velmi užitečný a krásný.
-----------------------------------------------------------        

Komentáře

[fakenickname]

Nějak se mi nechce věřit, že je esperanto až tak primitivní a jednoduché. Každopádně díky moc za kapky ;)

[jalinh]

"Nevěříte? Věřte!" :D Ale bez srandiček... žádný jazyk není jednoduché zvládnout a jistou námahu člověk musí vynaložit i pro ovládnutí esperanta, je ale pravda, že ta námaha je několikrát menší, než na zvládnutí národních jazyků

[Francisko]

Esperanto není primitivní,ale po vynálezu knihtisku druhý nejgeniálnější vynález lidské historie!

[Zdeněk Štěpánek]

To uz radsi spanelstinu, je to skoro totez a rekl bych ze uzitecnejsi.

Zdenek

[jalinh]

Přesně na toto jsem odpovídal v diskuzi pod minulou kapkou, tak to sem jen zkopíruju, aby to bylo na očích...

Pokud znám esperanto, mohu si naplánovat výlet do Japonska, Číny, Ruska, Indie, Austrálie, různých států Afriky a Ameriky, v podstatě celé Evropy a všude mohu najít nějaký ten klub nadšenců pro esperanto, kde budu ochotně přijat nejen jako nějaký cizinec, ale jako "samideano" tedy vyznavač stejné myšlenky. Jasně, třeba ve Španělsku se vy po příjezdu na letiště domluvíte kde s kým, já se zmůžu jen na to, abych se lámanou angličtinou domluvil s taxikářem na adrese kámoše, se kterým jsem se týden předem seznámil na netu, až se k němu dostanu, budu doma. Vezme mě na prohlídku města, seznámí mě se svými kamarády (zřejmě vesměs taky esperantisty), budem pařit do rána, přitom jim já řeknu něco o Praze a domluvíme se, že příští slezina bude u nás. Vy si tam se španělštinou jistě také brzy získáte kontakty, ale nevěřím že tak rychle jako já s esperantem :). Menší počet nadšenců pro nějaké téma vytváří pocit větší sounáležitosti. Nechci tím říci, že bych tu sounáležitost nevyměnil za mohutné rozšíření esperantské komunity, ale člověk si musí najít motivaci. Vědomí, že esperanto jako umělý jazyk bez vazeb na jakýkoliv národ má racionálně největší právo sedět na trůnu všeobecně dorozumívacího jazyka, většinou jako motivace k učení a podpoře této myšlenky stačí málokomu.

...nehledě na další výhody esperanta, jako je jistě mnohem snazší osvojitelnost než španělština (v těch několika kapkách jeho jednoduchost ještě plně nevynikla) -> tím i vhodné jako úvodní do studia dalších cizích jazyků, jeho jednota (katalánština x americká španělština)....

[Luboš Doležel (Doli)]

Katalánština je spíš nářečí nebo dokonce "jiný jazyk".

Ty rozdíly mezi americkou a evropskou španělštinou nejsou až tak zásadní - běžně se v učebnicích učí všechny varianty jako synonyma s tím, že někde se spíš používá to a jinde to druhé.

Např. ordenador(a) x computador(a) - to první je spíš evropské, ale rozumět vám to budou i v Americe.

[jalinh]

Tak se mi zase rozšířili obzory - vzpomínám si, jak jsem kdysi otevřel ze zvědavosti knihu "Španělština pro samouky" a po přečtení úvodu, kde jsem se dozvěděl, kolik je vlastně na světě různých španělštin a že kniha se bude věnovat jedné z nich, jsem učebnici v depresi zabouchl. Představoval jsem si ty rozdíly trochu větší (aspoń jako čeština x slovenština).

Chtěl jsem vás poprosit, vím že jste asi dost zaneprázdněn, nicméně jistě nejen já bych vám byl vděčen, kdybyste nám tady přeložil vždycky ten esp.dom.úkol taky do španělštiny (jaxte to už jednou udělal) - abychom měli srovnání. Myslím, že by to určitě dost zvedlo všeobecnej přehled čtenářů mého blogu - a tím samozřejmě i abíčka :)

[jalinh]

chjo,sory... s/rozšířili/rozšířily

[Torquill]

Vědomí, že esperanto jako umělý jazyk bez vazeb na jakýkoliv národ má racionálně největší právo sedět na trůnu všeobecně dorozumívacího jazyka, většinou jako motivace k učení a podpoře této myšlenky stačí málokomu.

Esperanto má na první pohled (a obávám se, že nejen na první) románský nádech. Rozhodně bych ho nepovažoval za jazyk národnostně neutrální, jistě je to jazyk daleko, daleko snazší pro Španěla než pro Maďara, Číňana nebo Araba. Dokonce bude výrazně snazší pro toho Španěla než pro mne, což je věc, která mne už dokáže výrazně otrávit.

[jalinh]

Asi nejvíc slov je tam z latiny a španělštiny, gramatika mi možností různých časů připomíná angličtinu a volným pořádkem slov slovanské jazyky, ale těžko nalézt jazyk, který by byl od všech jazyků stejně daleko - myslím, že to ani není účelem. Důležité je, že tu není národ, který by ho měl jako mateřský jazyk, byl tak automaticky přirozeným učitelem národům ostatním a využíval toho k exportu své kultury+prosazování vlastních ekonomických a politických zájmů na úkor ostatních národů. Nenechte se otrávit takovou maličkostí, sice se budete učit trochu víc než ten Španěl, ale zase získáte daleko lepší všeobecnej přehled v evropských jazycích. Navíc je zajímavé, že nejpoškozeněji by dle tohoto se měli cítit třeba Japonci a právě tam má esperanto na své počty obrovský úspěch. To že je nějaké množství slov podobné jako v mém mateřském jazyce, je pouze jedna z více složek, které dělají esperanto snadno naučitelné - nakonec to sami poznáte, pokud zůstanete čtenáři mého blogu.

[pavlix]

Zajímavé... ten jazyk se mi (alespoň jako experiment) začíná líbit. I když mám dojem, že tomu chybí část krásy přirozených jazyků... porovnávám se španělštinou.

[jalinh]

Moc vám přeju abyste vydržel! Myslím, že v této oblasti vás esperanto rozhodně nezklame. Chápu, že vám věty zatím připadají poněkud strojené, ale uvědomte si, s jakým málem zatím disponujem. Věty budou stále přirozenější a možností vyjádření různých myšlenek se bude stupňovat... Nebudete se muset biflovat nějakou idiomatiku, jakmile zvládnete základy gramatiky, dáte se slovníkem dohromady co vás napadne... ta minimální námaha za to opravdu stát bude :)

[pavlix]

Díky. Možná, že esperanto stojí za zkoušku, ale dokud nebudu vědět, jací lidé jím mluví, nebudu vědět, jak moc je užitečné.

A nerad bych jako první narazil na někoho, kdo vůbec neocení krásu přirozeného jazyka.

No uvidíme, co z toho vyjde.

[jalinh]

Zkuste zjistit, jestli poblíž vašeho bydliště nesídlí nějaký esperantský klub

[Francisko]

Podívej se na www.amikumu.com a uvidíš jací lidé mluví esperantem!

[Luboš Doležel (Doli)]

Ve španělštině je to se slovesem být složitější, ale snáze se pak popíší některé rozdíly.

ser - být, trvalá vlastnost (soy, eres, es, somos, sois, son)
estar - být, přechodná vlastnost, např. místo pobytu (estoy, estás, está, estamos, estáis, están)
haber - být, nacházet se (jako "there is" v angličtině) (vždy hay)

S tímto se dá odlištit "bláznit" (estar loco) a "být blázen" (ser loco).

Budoucí čas se řeší příponami k základnímu tvaru slovesa (seré, serás, será, seremos, seréis, serán).

[pavlix]

Taky mě napadlo, jak se esperanto vypořádává s tímhle úžasným znakem španělštiny.

[Marek Bernát]

Čo je na tom úžasné? Dá sa s tým vysporiadať jednoduchšie: iný význam, iné sloveso (a vždy pravidelné). Nie je potrebné pre každý trochu iný odtieň zavádzať nový gramatický tvar

[pavlix]

Myslím, že o ty tvary tak nejde.

Spíš o to jiné sloveso.

[jalinh]

tyto věci jsou v esp postavené spíš na gramatice, pro lidský mozek je daleko osvojitelnější na mnoha různých případech opakující se pravidlo, než se pro každý nový případ učit nové slovíčko.

[petr_p]

Nechtěl byste popsat fonetiku jazyka (výslovnost jednotlivých hlásek, ráz, spododobu znělosti atd.)? Něco jste už načal v prvním zápisku, ale to je málo.

Podle anglické wikipedie je velmi volná (a v české verzi tato kapitola chybí) a každý vyslovuje tak, jak mu zobák narost (např. patrové a nosové R).

[jalinh]

Nejsem si jist, jestli by zde bylo moudré zabředávat do takto hlubokého popisu výslovnosti - to co jsem popsal v první kapce, se mi zdá pro lehkého zájemce o esperanto plně postačující. Časem mám v úmyslu uvádět ukázky písniček v esperantu, kde si každý určité korekce svých představ (myslím si, že jich zas tolik nebude) ještě vytvoří. S potěšením ale zjišťuji, že vy už asi nespadáte do kategorie příležitostného studenta esperanta, pro které je můj blog určen - doporučuji vám, abyste si nainstaloval tento free-kurz, který vašim zvýšeným nárokům poslouží jistě daleko lépe.

[petr_p]

Spíš jsem předpokládal, že někdo fundovaný dopíše wikipedii, než že by se tím někdo zabýval tady ;)

Ten kurz jsem si nainstaloval už před tím a nahlásil tři chyby distributorovi. Další jsou bohužel neopravitelné, leč je to kompilované v Kylixu a bez zdrojáků. (Konfiguraci ukládá kamsi do /opt, napevno zadrátovaný mpg123 a Konqueror atd.) Ale jinak by to mohlo byt dobré.

[jalinh]

Aha, tak to jsem nepochopil - nicméně na psaní Wikipedie o výslovnosti esperanta se amatérský zájemce s půlročním snažením moc nehodí. Ty chyby programu mě přeqapují - prošel jsem většinu toho kurzu bez problému (i když je pravda, že jsem používal Win-verzi, u Lin-verzi jsem jen zběžně spustil pár kapitol)

[petr_p]

Když jsem se chtěl poohlídnout po zdrojácích, tak jediný kontakt – webový formulář – samozřejmě nefuguje.

Co se týče licence, tak cokoliv kompilované v „domácím“ Kylixu musí být GPL. Píše to i ten program. Leč o licenci na webu ani slovo a distribuční balíček raději hovoří o as-is.