Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 19:24
Z původní alfa verze růstává běžná zelená hadice (BZH), kterou bych ale chtěl napojit přímo do vodovodního řadu - prostě v danou dobu to "pustí vodu", takže nemusím řešit klesající hladinu ve vaně. Po nějakém tom hledání jsem našel spínaný solenoid za 320 (pro šetřílky je i bakelitový za 240 Kč), který má závit jako je na konci sprchové hadice. Když nebudu doma, tak se sprchovat nebudu a když doma budu, tak holt ty kytky zaleju ručně. Elegantní řešení by bylo s pomocí instalatéra, ale to nechávám na případné další levely. Jenom musím myslet na to, že přívod vody musí končit půlcoulem.
Kde ale vzít těch 12V, co má ventil otvírat ? První varianta, co mne napadla je s 20m hadice natáhnout 20m dvojlinky a na druhou stranu nějaké optoelektrické relé. Tahat 20m GPIO zvenku dovnitř mi ale přišlo příliš drsné, ale alternativní cesta tahat 12V ven mi s ohledem na pana Ohma taky nepřišlo dvakrát chytré. Byt mám pokrytý wifinou, takže by řešením mohla být wifi zásuvka.Co jsem se ale díval po internetu, přijde mi, že "chytrá domácnost" si bez cloudu ani ... nevyčistí zuby. Ok, takže LAN.
Ponořil jsem se do hlubin interfernetu a objevil krásné profi zařízení za cca 6000 vč. DPH, ale i srovnatelné spínače za již lepší cenu asi 1500 bez DPH, v kteréžto cenové relaci se pohybuje i docela vzhledná jednozásuvka (mimochodem "ovládání spotřebičů IP protokolem" mi vyloudilo úsměv na tváři) nebo pak finalista za 1230, specifikací by odpovídalo, ale žere 1W :-/, což se mi moc nelíbilo. A v tom jsem si uvědomil, že mi vlastně něco leží na dně skříně a teď by se to mohlo hodit.
Tuhle věcičku jsem kdysi (před 8 lety) dostal od kamaráda jako resetátor pro CzFree krabičky. Nakonec jsme krabičky vyměnili za stabilnější řešení a resetovátko nebylo potřeba, takže jsem ho nikdy neoživil. A dnes přišla jeho hodina.
Na plechové krabičce je pár elektrických dírek, tlačítko s nápisem reset, sériový konektor a RJ42ka, která hlásá, že zvládá až 10MBit. Takže pokus č 1., sériová konzole. Ačkoliv se na netu píše ledacos, přes klasický terminál se to nespojí a nespojí. Takže buď je to s TTL logikou, nebo nějaká jiná perverznost. Pokus č. 2, ethernet. Jak to měl kamarád nastavené netuším a tipuji, že on už také ne. Takže chvíle hledání po netu a nakonec nacházím informaci, že by to mělo poslouchat na 192.168.1.10 (jinde píšou 192.168.0.50). Každopádně ani na jedné z těchto adres to neposlouchá. Hmmm. Když všechno ostatní selže, zkuste si přečíst manuál (mimochodem, existuje několik verzí manuálu, které jsou zjevně každé pro jiný model - soudruzi v Číně si s tím očividně moc starostí nedělají. Moc to nepomohlo, vím stále to samé.
Takže řešíme problém "mám zařízení a nevím jakou má IP adresu ani subnet". Je zřejmé, že buď mělo adresu z našeho cloudu, nebo nějakou 192.168.x.x. To už je začátek celkem slibný, potřebujeme vyzkoušet "jen" cirka 130 tisíc adres, Chytré nápady, co jsou po netu, jako pustit wiresharka jsou na old-school zařízení, které nevolá domů a má statickou IP adresu je dost k ničemu. Na supersuser.com jsem našel radu použít netdiscover -S -f -i eth0. Chvilka štelování parametrů a ejhle, našli moji rádcové, MACovka i s IP adresou. Takže hurá do webového rozhraní, default heslo (ještě že byl předchozí majitel security lemra, fakt jsem nenašel jak to ohnout zpátky do factory default) a zapnout DHCP klienta.Testovací udhcpd sice řve "bad packet, malformed option field", ale adresu přidělí. Tak ještě ověřit, že to půjde s mikrotikovým routerem. A nešlo, ROS prostě to políčko nezkousnul. Taže pokorně zpátky ke statické IP adrese. Nakonec ten privátní rozsah není blbý nápad, na tiku udělám nat a alespoň si s tím nikdo zvenku nebude hrát.
Podle návodu i internetových fór by k sepnutí zásuvky mělo stačit http://admin:defaultheslo@ip_adresa/SetPower.cmd?p60=1, řešili to třeba tady.Jenomže wget řve, že nedostal odpověď od serveru, a po chvíli manévrů přiznává, že neprošla autorizace. Prý něco s koláčky. Po chvíli mordování se s tím jsem dostal spásný nápad zvaný CURL. A voilá - chodí to, jenom to neseje. Když jsem zjistil, že "zcela logicky" zásuvku zapnu nastavením 0 a vypnu 1, hlasitě jsem zakřičel. Takže to chodí a seje to.
Jak ale ověřit stabilitu, než systému svěřím své květinky ? Na Mikrotiku jsem udělal dnat a přesměroval port na 80ku (mimochodem, avizovaný telnet neběží !). Na RPI jsem připravil testovací skriptík:
#!/bin/bash
case "$1" in
"on")
cmd=0
;;
"off")
cmd=1
;;
*)
echo "USAGE: $0 on|off"
exit 1
;;
esac
curl http://admin:heslo@ip_routeru:port/SetPower.cmd?p60=$cmd
A k němu udělal testovací use case#!/bin/bash cd ./rele.sh on sleep 60 ./rele.sh off
Takže máme skriptík, co zapne na minutu zásuvku a pak ji vypne, do crona dáme, ať se to spustí každých 6 hodin. Jak ale zjistit, že to opravdu proběhlo ? Uvědomil jsem si, že mám ještě stařičký router od Edimaxu, který když taky připojím k Mikrotiku, tak - ano, správně, mikrotik zahlásí, že port je up, zapíše to do logů i to, že je down. Takže šup s edimaxem k routeru, otestovat a uvidíme. Pokračování před odjezdem na dovolenou a zatím se těším na dnes objednaný solenoid !
Tiskni
Sdílej:
Ponořil jsem se do hlubin interfernetu a objevil krásné profi zařízení za cca 6000 vč. DPH, ale i srovnatelné spínače za již lepší cenu asi 1500 bez DPHMně to přijde absurdní, když si člověk uvědomí, kolik stojí Arduino + Ethernet shield + relé. A ještě si tam člověk může opravit podivné bugy a dopsat úplně cokoli…
No ale já jsem ten případ co při bouřce všechno vypíná ze zásuvek a od antén a jiných kabelů a zatím se mi to dost vyplácí.Nebo si prostě pořídí bleskojistky (pokud má novější instalaci, tak už je tam dost možná má a ani o tom neví).
netdiscover
jde na rychlé zjištění IP adresy zařízení použít i arp-scan
, který umí sice jen aktivní ARP scan, ale umí to dělat opravdu rychle, několikrát jsem ho použil i na rozsah 169.168.0.0/16 a to i na relativně pomalá zařízení.
A ohledně bezpečného zdroje vody pro zálévání: místo vany či jiné nádoby, ve které je čerpadlo čerpající vodu na zálivku, by bylo možné použít už hotový zásobník na vodu, s automatickým doplňováním a bezpečnostím přepadem, který se nalézá v naprosté většině domácností - nejedná se totiž o nic jiného, než zásobník splachovacího záchodu.
Bylo by jenom třeba poladit plovákový mechanismus tak, aby měl větši hysterezi, jinak se bude při odběru vody ventil zbytečně v krátkých intervalech otevírat a zavírat, což nebude dobré pro jeho životnost a navíc to bude zbytečně rušit.
PS: Čerpadlo musí mít hlídač nízké hladiny vody (protože i splachovací záchod může mít race condition Další ochrana by mohl být detektor příliš vysoké hladiny v květináči, který vodu na delší dobu vypne.Tenhle problém se imho řeší měřením vlhkosti v květináči. Na to stačí dva hřebíky a měřit odpor mezi nimi. Kdysi jsem takhle viděl nějaké kompletní řešení zalévání postavené asi s dvěma tranzistory v nějaké knize ve stylu 101 zapojení s tranzistory. Zároveň to funguje jako dobrý regulátor, protože nemusíš řešit nic víc, než tu vlhkost.
+1
Řešení za pár korun, má zpětnou vazbu a pokud se to udělá dobře, tak nás to všechny přežije....až na ty hřebíky v hlíně
Naši předkové měli dobré a špatné
sousedské vztahy. Ty dobré využili k tomu, že jim sousedé pohlídali domek, dobytek, zahradu - nakrmili, zalévali.
Jinak - podporuji kutilství. Také jsem tím prošel. Znám lidi, kteří si koupí stavebnici auta a fáro je několikrát dražší.
Když pominu názor Bystroushaaka, tak mě napadá ještě řešení od Tuxgraphics, konkrétně první a druhý článek
Budu se těšit.
Hlavní myšlenkou bude nejspíš opravdu zabránit oxidaci a tím zajistit dlouhodobou stabilitu. I když, kondenzátor má mezi deskama vždy izolant, což by mokrá hlína nesplňovala -> nastříkal desky barvou, aby se zbavil stejnosměrného odporu.
Hmm, to zní zajímavě. Jaká je přesně tvoje představa? Má malina jen sledovat (stačí stav kdy bylo sepnuto a kdy vypnuto), nebo má i řídit ventil? Možná bych měl nápad, ale dokud si to nenakreslím, tak nedokážu říct, jestli by to mohlo opravdu tak jednoduše fungovat.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.